ODŮVODNĚNÍ Stížnosti

1. Stěžovatelem je francouzská společnost pro technickou pomoc SOFRECO, která byla v době před podáním této stížnosti součástí konsorcia se dvěma dalšími společnostmi.

2. V roce 2006 konsorcium vyhrálo výběrové řízení a podepsalo smlouvu s čadským ministerstvem hospodářství a plánování na poskytování technické pomoci čadské správě (dále jen "první projekt"). První projekt byl financován z Evropského rozvojového fondu (ERF). Za sledování jejího provádění byla odpovědná delegace Komise v Čadu (dále jen „delegace“). Dne 23. července 2007 čadské orgány smlouvu ukončily z důvodu údajného nedodržení jejích ustanovení ze strany konsorcia. Delegace schválila rozhodnutí čadských orgánů o ukončení smlouvy. Stěžovatel se poté obrátil na veřejného ochránce práv, aby si stěžoval na delegaci (stížnost 582/2008/MF). Veřejný ochránce práv neshledal žádný nesprávný úřední postup ze strany Komise a šetření uzavřel.

3. Dne 27. října 2007 zveřejnila delegace výzvu k podávání nabídek EuropeAID/126004/D/SER/TD na nový projekt „Maitrised'oeuvre déléguée du programme d'Accès à l'eau potable du 9ème FED Tchad“(dále jen „druhý projekt“). Druhý projekt měl nahradit první projekt, jakmile bude ukončen.

4. Aby bylo zajištěno účinné řízení prvního projektu před dokončením postupu výběru úspěšného uchazeče pro druhý projekt, zahájilo ministerstvo hospodářství a plánování třetí nabídkové řízení, tentokrát na rámcovou smlouvu[1] (dále jen "prozatímní projekt"). Dne 12. října 2007 byly konzultovány tři různé podniky. Po posouzení příslušných nabídek vyhrála společnost Hydroplan třetí výběrové řízení ve výši 134 931 EUR. Smlouva 09-ACP-CD-009-010 na prozatímní projekt byla podepsána dne 12. listopadu 2007 na dobu šesti měsíců. Pan B. nastoupil do funkce vedoucího prozatímního projektu dne 12. prosince 2007. Na projektu Interim pracoval do 30. května 2008.

5. Řízení o druhém nabídkovém řízení bylo zahájeno na konci roku 2007[2]. Uchazeči zařazení do užšího výběru museli své nabídky předložit do 26. února 2008. Francouzská firma BCEOM vyhrála výběrové řízení. BCEOM ve své žádosti navrhl pana B. a paní F. jako klíčové odborníky. Pan B. by byl vedoucím druhého projektu a paní F. by působila jako „vyšší socioekonom“. Paní F. bude pracovat po dobu 44 měsíců počínaje červnem 2008. Dne 7. února 2008 podepsala prohlášení o výlučnosti a dostupnosti.

6. Dne 16. dubna 2008 byla mezi čadským veřejným zadavatelem a BCEOM podepsána smlouva o poskytování služeb 09-ACP-CD-0096017 (dále jen „druhá smlouva“) na provádění druhého projektu. Rozpočet činil 5 989 069 EUR na období 45 měsíců. Realizace druhého projektu byla zahájena k tomuto datu.

7. Dne 7. května 2008 společnost Carlo Lotti, neúspěšný uchazeč druhé nabídky, informovala příslušné čadské orgány a delegaci o tom, že s ní paní F. podepsala prohlášení o výlučnosti za období od března 2007 do února 2010. To bylo stejné období, během kterého měla pracovat na druhém projektu. Zavázala se pracovat pro Carla Lottiho na konkrétním projektu v Mali, který rovněž získal finanční prostředky EU (projekt Pactea)[3].

8. Čadské orgány konzultovaly delegaci a dne 8. května 2008 požádaly BCEOM, aby předložil životopisy odborníků, kteří by mohli nahradit paní F. Jakmile delegace žádost nového odborníka schválila, podepsalo čadské ministerstvo hospodářství a plánování změnu smlouvy s BCEOM.

9. Stěžovatel uvedl, že BCEOM vyhrál druhé nabídkové řízení tím, že navrhl paní F., která se již zavázala pracovat pro Carlo Lotti během období druhého projektu, a také pana B., který pracoval na prozatímním projektu. Podle názoru stěžovatele se pan B. podílel na přípravných pracích pro druhé nabídkové řízení, a byl si tak vědom jeho obsahu. Domníval se, že zapojení obou odborníků do nabídky BCEOM je v rozporu s platnými pravidly a že druhá smlouva by měla být ukončena.

10. Dne 4. července 2008 podal stěžovatel, zastoupený svým výkonným ředitelem, formální stížnost Komisi. Údajně se dopustil nekalé soutěže kvůli zapojení pana B. do druhého projektu před jeho zahájením a kvůli nedostupnosti paní F.

11 Delegace ve své odpovědi ze dne 17. července 2008 stěžovateli stručně připomněla, že zadavatelem je čadské ministerstvo hospodářství a plánování. Rozhodovací pravomoc tedy mělo ministerstvo. Delegace stěžovateli doporučila, aby jí své obavy předložil.

12. Stěžovatel nebyl s odpovědí Komise spokojen. Dne 9. září 2008 se s touto stížností obrátila na evropského veřejného ochránce práv.

PŘEDMĚT DOTAZU

13. Veřejná ochránkyně práv pochopila tvrzení stěžovatele takto:

(1) Komise nesprávně a v rozporu s platnými pravidly uznala, že:

a) zakázka týkající se projektu EU byla zadána firmě BCEOM, jejíž odborník (pan B.) se podílel na přípravných pracích pro druhý projekt během zprostředkovatelského řízení prvního projektu; a

b) úspěšný uchazeč BCEOM najal odborníka (paní F.), který se již podílel na jiném projektu.

(2) Komise neposkytla odůvodněnou odpověď na stížnost stěžovatele ze dne 4. července 2008, a porušila tak svůj kodex řádné správní praxe – vztahy s veřejností.

14. Stěžovatel předložil tato tvrzení:

(1) Komise by měla zajistit, aby byla dodržována příslušná pravidla týkající se spravedlivé hospodářské soutěže a exkluzivity příslušných odborníků;

(2) Komise by měla:

a) vypovědět smlouvu o poskytování služeb podepsanou dne 16. dubna 2008 a vybrat uchazeče zařazeného hodnotícím výborem na druhé místo; nebo

b) vyhlásit novou výzvu k podávání nabídek

(3) Komise by měla stěžovateli vyplatit náhradu finanční újmy, kterou utrpěl.

Šetření

15. Dne 14. listopadu 2008 zahájil veřejný ochránce práv šetření týkající se tvrzení a tvrzení stěžovatele a požádal Komisi, aby své stanovisko zaslala do 28. února 2009.

16. Dne 4. května 2009 zaslala Komise své stanovisko[4]. Veřejná ochránkyně práv jej předala stěžovateli s výzvou k vyjádření, kterou zaslala dne 26. června 2009.

Ombudsmanova analýza a závěry

A. Údajné neoprávněné schválení rozhodnutí vnitrostátních orgánů zadat zakázku BCEOM ze strany Komise a související nároky

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

17. Stěžovatel tvrdil, že Komise nesprávně a v rozporu s platnými pravidly uznala, že:

a) zakázka týkající se projektu Společenství byla zadána BCEOM, jehož odborník (pan B.) se podílel na přípravných pracích pro druhý projekt během zprostředkovatelského řízení prvního projektu; a

b) úspěšný uchazeč BCEOM najal odborníka (paní F.), který se již podílel na jiném projektu.

18. Na podporu svého tvrzení předložil žadatel tyto argumenty:

19. Pokud jde o výše uvedenou otázku a), odkázala na článek 2.3.6 Praktického průvodce smluvními postupy v rámci vnějších akcí (dále jen "Praktický průvodce")[5]. Podle tohoto ustanovení musí být odborník, který se podílí na přípravě projektu, vyloučen z následné výzvy k podávání nabídek týkající se tohoto projektu, ledaže může veřejnému zadavateli prokázat, že jeho účast ve fázích předcházejících nabídce nepředstavovala nekalou soutěž.

20. Stěžovatel se domnívá, že pan B., který pracoval jako vedoucí prozatímního projektu, si byl plně vědom všech relevantních informací, které BCEOM potřeboval k vítězství ve druhém nabídkovém řízení. BCEOM proto neměl mít možnost jej zaměstnat, protože to bylo v rozporu se zásadou spravedlivé hospodářské soutěže mezi uchazeči.

21. Pokud jde o výše uvedenou otázku b), stěžovatel odkázal na článek 3.3.14 Praktické příručky[6], který stanoví, že každý uchazeč musí vybrat klíčové odborníky, kteří nejsou současně zapojeni do žádných jiných projektů. Odborníci musí podepsat prohlášení o výlučnosti a dostupnosti, a zavázat se tak k tomu, že budou k dispozici po celou dobu trvání projektu, pro který jsou navrženi. Paní F. však byla zapojena do jiného projektu v Mali, když byla navržena jako klíčová odbornice v nabídce BCEOM.

22. Komise ve svém stanovisku vysvětlila, že jediným orgánem odpovědným za provádění projektu je veřejný zadavatel Čadské republiky. Projekt byl realizován decentralizovaně. Podle článku 35 přílohy IV dohody z Cotonou[7] je přijímající stát zadavatelem odpovědným za úkoly finanční povahy. Jak je uvedeno v judikatuře soudů Unie, smlouvy, které používají decentralizovaný postup, zůstávají vnitrostátními smlouvami, za jejichž vypracování, jednání a závěry jsou odpovědné pouze státy AKT.

23. V decentralizovaných postupech musela Komise podle článku 36 přílohy IV dohody z Cotonou[8] zajistit řádné provádění smlouvy, pokud jde o finanční pravidla EU.

24. Komise dále odkázala na přílohu 2 obecných nařízení obsažených v rozhodnutí č. 2/2002 (dále jen „obecná nařízení“)[9], která stanoví obecnou definici střetu zájmů[10].

25. Rovněž poukázala na to, že bod 7 obecných nařízení[11] vylučuje z projektu odborníky, kteří pro projekt "provedlipráce nebo dodali zařízení". Toto vyloučení však není absolutní. Zadavatel může povolit účast těchto odborníků na projektu po pečlivé kontrole, aby bylo zajištěno, že jejich účast v předchozích fázích nabídkového řízení nepředstavuje nekalou soutěž.

26. V praxi výběrová komise příslušného nabídkového řízení (dále jen „výbor“) posuzuje situaci každého odborníka navrženého uchazeči. Zaprvé ověřuje, zda jsou splněny procesní požadavky[12]. Zadruhé výbor individuálně ověřuje informace předložené uchazeči, pokud jde o každého odborníka. Při provádění tohoto posouzení má výbor velký prostor pro uvážení. V případě potřeby si může vyžádat další informace.

Žádost znalce pana B.

27. V rozporu s tvrzením stěžovatele požádal BCEOM veřejného zadavatele o formální povolení podat přihlášku pana B. jako klíčového odborníka v jeho přihlášce do nabídkového řízení. Veřejný zadavatel jasně udělil svůj souhlas. Uvedl, že pan B. je způsobilý, protože se neúčastnil přípravy dokumentů týkajících se druhé nabídky. BCEOM proto splnil svou povinnost informovat veřejného zadavatele. Její použití tedy nebylo poznamenáno protiprávností.

28. Kromě toho byl pozorovatel delegace přítomen, když výbor prověřoval specifickou situaci pana B. Podle pozorovatele výbor přezkoumal mandát rámcové smlouvy na prozatímní projekt a ověřil, zda délka a povaha povinností pana B. mohla mít vliv na kvalitu žádosti BCEOM.

29. Ke dni uzávěrky pro podávání přihlášek do nabídkového řízení (26. února 2008) pracoval pan B. na prozatímním projektu pouze jeden a půl měsíce. Kromě toho úkoly pana B. spočívaly v administrativním a technickém řízení prozatímního projektu. Pan B. pracoval pod vedením generálního tajemníka pro životní prostředí a vodu a účetního oddělení ACTION-EDF. Výbor měl za to, že povaha povinností pana B. neposkytuje BCEOM výhodu, která by mohla vést k nekalé hospodářské soutěži. Výbor se proto rozhodl přijmout kandidaturu pana B. jako klíčového odborníka na žádost BCEOM.

30. Výbor poté požádal delegaci, aby schválila jeho rozhodnutí zadat nabídku BCEOM. Delegace ověřila, že nedošlo k žádné procesní nesrovnalosti, a dospěla k závěru, že rozhodnutí zaměstnat pana B. jako odborníka bylo odůvodněné a v souladu s příslušnými pravidly. Podle názoru Komise nevedla práce pana B. na prozatímním projektu automaticky ke střetu zájmů u žádné další akce financované stejným fondem EU. Kromě toho povinnosti pana B. v rámci prozatímního projektu nespočívaly v přípravě druhé nabídky. Delegace proto vyslovila souhlas s rozhodnutím zadat nabídku BCEOM.

Zapojení expertky paní F.

31. Komise připomněla bod 11.13 obecných nařízení (zajištěnía nahrazení odborníků),který stanoví:

„Pokudspolečnost nebo navrhovaní odborníci úmyslně zatají skutečnost, že celý tým navržený v jejich nabídce nebo jeho část není k dispozici od data stanoveného v zadávací dokumentaci pro zahájení zakázky, může je komise ze zadávacího řízení vyloučit.

Pokud se veřejný zadavatel a Komise dozvědí, že tyto skutečnosti byly po zadání zakázky zatajeny, mohou se rozhodnout buď zrušit zadání zakázky a znovu zahájit nabídkové řízení, nebo zadat zakázku nabídce zadané výborem na druhém místě. Takové jednání může vést k vyloučení uchazeče z jiných zakázek Společenství.“

32. Komise dále připomněla, že paní F. musí jako odborník podepsat prohlášení o dostupnosti a výlučnosti vypracované Komisí. V tomto prohlášení se zavázala, že bude k dispozici pro druhý projekt. Toto prohlášení o dostupnosti a výlučnosti zní takto[13]:

„Je,soussigné .., déclare marquer mon accord sur une participation exclusive avec le soumissionnaire BCEOM à la procédure d'appel d'offre de service précitée. Je déclare par ailleurs pouvoir et vouloir travailler durant la ou les périodes(s) prévu(e)s pour la fonction par laquelle mon CV a été présenté dans la perspective où la présente offre serait retenue, à savoir de juin 2008 à janvier 2012.

Je confirme que je ne participe à aucun autre projet financé par la CE dans une fonction pour laquelle mes services sont requis pendant les périodes susmentionnées.

Signé le 7 février 2008.“

33. Komise konstatovala, že výše uvedené prohlášení, které paní F. použila, bylo „starým“prohlášením o výlučnosti. Komise poukázala na to, že si mezitím uvědomila, že šablonu je třeba změnit. Bylo tomu tak proto, že je obtížné předvídat přesná období práce předpokládaná pro odborníky, kteří pracují pouze po omezenou dobu na určitém projektu a jejichž pracovní doba závisí na fázi pokroku konkrétního projektu. Zdálo se tedy zbytečné uvádět v prohlášeních o výlučnosti přesná data zahájení a ukončení projektů, neboť odborníci pracovali pouze po část těchto období, a nikoli po celou dobu trvání projektu.

Z tohoto důvodu připravila Komise v lednu 2009 nový vzor prohlášení odborníků, který zní:

„Jeconfirme que je ne participerai, comme expert principal, à aucun autre projet financé par la CE ou toute autre activité incompatible en terme de capacité ou de planning avec les engagements repris ci-dessus.“

Podpisem prohlášení s výše uvedeným prohlášením se odborník v současné době zavazuje, že nebude pracovat jako klíčový odborník v jiném projektu, který by vedl k jeho skutečné nedostupnosti.

34. Uchazeč může být ze zadávacího řízení vyloučen pouze tehdy, pokud on sám nebo odborník zamýšleli učinit nepravdivé prohlášení, aby úmyslně zakryli nedostupnost odborníka. Pokud bylo možné nesprávné prohlášení učiněno omylem, ale v dobré víře, není veřejný zadavatel povinen vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení. Komise proto při vypracovávání nového prohlášení o dostupnosti a výlučnosti zaujala pragmatický přístup a zohlednila skutečnou situaci odborníka.

35. V únoru 2008, kdy BCEOM navrhl životopis paní F., přijaly čadské orgány po dohodě s delegací tento návrh, který stanovil, že bude k dispozici během příslušného období provádění druhého projektu.

36. Po zásahu Carla Lottihose čadské orgány rozhodly neukončit smlouvu s BCEOM, protože se domnívaly, že paní F. podepsala prohlášení o výlučnosti v dobré víře. V únoru 2008 si myslela, že bude k dispozici, až bude v červnu 2008 zahájen druhý projekt. Později se však ukázalo, že pro druhý projekt nemohla pracovat kvůli jiným závazkům a byla nahrazena.

37. Čadské orgány požádaly delegaci o souhlas s nahrazením paní F. Delegace se domnívala, že čadské orgány řádně posoudily povahu situace. Jejich rozhodnutí neukončit smlouvu s BCEOM bylo v souladu s pravidly a bylo přiměřené sledovanému cíli.

38. V návaznosti na stížnost veřejné ochránkyni práv delegace konzultovala delegaci v Mali, aby získala další informace o projektu, pro který paní F. rovněž podepsala prohlášení o exkluzivitě a dostupnosti. Delegace v Čadu zjistila, že ke dni podpisu prohlášení k druhému projektu v Čadu (dne 7. února 2008) pracovala paní F. v Mali méně než jeden měsíc (od 7. do 31. října 2007) a její budoucí pracovní cesty dosud nebyly zorganizovány. Komise proto mohla potvrdit názor čadských orgánů, že paní F. jednala v dobré víře. Nebyla si plně vědoma toho, zda ji malijské úřady zaměstnají, či nikoli. Měla za to, že by mohla organizovat svou práci na projektu v Mali tak, aby mohla být po dohodě s Carlem Lottim k dispozici výhradně po celou dobu trvání druhého projektu. Paní F. totiž na projektu v Mali nepracovala od června 2008.

Posouzení veřejného ochránce práv

39. Podle ustálené judikatury soudů Unie[14], na niž Komise rovněž odkázala ve svém stanovisku, veřejný ochránce práv připomíná, že smlouvy financované z ERF zůstávají "vnitrostátními" smlouvami. Jejich ukončení zůstává na uvážení států AKT. Činnost států AKT proto nemůže být předmětem šetření evropského veřejného ochránce práv, neboť se může zabývat pouze případy nesprávného úředního postupu orgánů a institucí Společenství[15].

40. Veřejný ochránce práv nicméně soustavně zastává názor, že i když je správa rozvojových fondů Společenství decentralizovaná, Komise by měla dohlížet na vnitrostátní orgány a sledovat, zda přijímající země vynakládá finanční prostředky Společenství v souladu s platnými pravidly a evropskými normami. Článek 36 přílohy IV dohody z Cotonou[16] stanoví, že Komise by měla zajistit řádné provádění projektů a programů financovaných ze zdrojů ERF. Delegace Komise by měly zejména provádět pravidelné kontroly s cílem zajistit, aby operace byly prováděny v souladu s časovým rozvrhem stanoveným v předběžném časovém rozvrhu obsaženém ve finančním nařízení ze dne 27. března 2003, které se vztahuje na devátý ERF.

41. S ohledem na výše uvedené veřejný ochránce práv omezí své šetření tohoto tvrzení na posouzení toho, zda Komise při sledování vhodnosti rozhodnutí přijatého vnitrostátními čadskými orgány uplatňovala dostatečnou míru péče a péče, aby i) umožnila zahrnutí pana B. a paní F. do nabídky BCEOM a ii) nahradila paní F. jiným odborníkem a změnila druhou smlouvu, místo aby ji ukončila.

42. Pokud jde o pana B., veřejný ochránce práv nejprve zdůrazňuje, že čl. 2.3.6 Praktické příručky jasně stanoví, že: „Každýpodnik nebo odborník podílející se na přípravě projektu musí být vyloučen z účasti v nabídkových řízeních na základě těchto přípravných prací, pokud nemůže veřejnému zadavateli prokázat, že účast v předchozích fázích projektu nepředstavuje nekalou soutěž.“(zvýraznění doplněno)

43. Veřejný ochránce práv se domnívá, že pokud je odborník, který provedl přípravný výzkum nebo práci související s veřejnou zakázkou, následně zaměstnán podnikem, který se účastní zadávacího řízení na tuto zakázku, mohlo by to tomuto podniku poskytnout výhodu při formulování jeho nabídky. Příslušný odborník může mít dodatečné informace nebo zkušenosti s prováděním takových přípravných prací, které by ostatní uchazeči neměli k dispozici[17]. To by také mohlo vést ke střetu zájmů v rozsahu, v jakém by i neúmyslně mohl ovlivnit podmínky uložené smlouvě způsobem, který je pro něj příznivý. To by samo o sobě mohlo narušit hospodářskou soutěž.

44. Na základě dostupných důkazů se však zdá, že čadské orgány a Komise si byly výše uvedeného nebezpečí pro spravedlivou hospodářskou soutěž vědomy, pokud povinnosti pana B. v rámci prozatímního projektu skutečně zahrnovaly jeho zpracování podmínek druhé nabídky nebo mu umožnily získat o nich konkrétní přehled.

45. Čadské orgány však dospěly k závěru, že se pan B. nepodílel na přípravě dokumentace týkající se nabídky. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že Komise sdílela a schválila výsledky kontrol čadských orgánů týkajících se povahy povinností pana B. během prozatímního projektu. Kromě toho byl pozorovatel Komise přítomen jednání výběrové komise v tomto ohledu a mohl v případě potřeby reagovat.

46. Veřejný ochránce práv proto nemá žádné důvody se domnívat, že Komise v tomto případě jednala z nedbalosti. Kromě toho nemá žádné důkazy, které by mohly zpochybnit zjištění a závěry výboru a čadských orgánů týkající se předchozích funkcí pana B.

47. Situace paní F. však byla jiná. V únoru 2008, kdy BCEOM podal žádost o účast v nabídkovém řízení, v němž ji navrhl jako klíčového odborníka a připojil k ní prohlášení o výlučnosti pro druhý projekt, si čadské orgány nebyly vědomy toho, že již podepsala další prohlášení o výlučnosti týkající se jiného projektu v Mali, a byly jím vázány. Je tedy pochopitelné, že Komise, aniž by znala výše uvedenou skutečnost, schválila výběr BCEOM jako úspěšné nabídky, a tím ve skutečnosti schválila žádost paní F.

48. Avšak velmi brzy po podpisu druhé smlouvy s BCEOM byly čadské orgány a Komise informovány o výše uvedeném zapojení paní F. do projektu v Mali.

49. Veřejný ochránce práv nechápe, proč Komise v tomto okamžiku sdílela názor čadských orgánů, že paní F. a BCEOM jednaly v dobré víře, aniž by u zdroje ověřily skutečný význam zapojení paní F. v Mali. Zdá se, že Komisi trvalo pouze jeden den, než souhlasila s tím, že paní F. a BCEOM jednaly v dobré víře.

50. Ačkoli veřejný ochránce práv oceňuje, že poté, co mu byla tato stížnost sdělena, navázala Komise kontakt s delegací v Mali za účelem ověření výše uvedeného zapojení paní F. Domnívá se, že Komise tak měla učinit okamžitě poté, co byla o tomto zapojení informována, a před tím, než se dohodla s čadskými orgány na tom, že nové nabídkové řízení nebylo nutné. Komise tedy v tomto ohledu nejednala s řádnou péčí. To je evidentní důkaz nesprávného úředního postupu.

51. Veřejná ochránkyně práv však konstatuje, že informace poskytnuté malijskou delegací potvrdily, že paní F. mohla při podpisu svého prohlášení o výlučnosti pro druhý projekt skutečně jednat v dobré víře. Mohla se důvodně domnívat, že bude plně k dispozici pro druhý projekt, protože její účast v projektu Mali byla ve stejném období nějakým způsobem pozastavena. Zdá se tedy, že nedostatek náležité péče Komise v rozhodné době neměl žádné negativní důsledky. Hodnocení situace paní F. čadskými orgány a opatření, která v tomto ohledu přijala, byla přiměřená. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že v souvislosti s tímto aspektem chování Komise není nutné učinit kritickou poznámku.

52. Veřejný ochránce práv mimoto souhlasí s tím, že Komise uznala, že prohlášení o výlučnosti, které vypracovala a které musela paní F. podepsat, nebylo v souladu se skutečnými okolnostmi, za nichž odborníci obvykle pracují v tomto konkrétním mezinárodním prostředí. Oceňuje proto, že se Komise v průběhu šetření rozhodla zlepšit své postupy a vypracovat nové prohlášení o výlučnosti pro odborníky, které bude lépe vyhovovat jejich situaci.

53. Veřejný ochránce práv proto dospěl k závěru, že pokud jde o první tvrzení a související tvrzení, nejsou žádná další šetření odůvodněná.

B. Údajné neposkytnutí odůvodněné odpovědi Komisí na stížnost stěžovatele ze dne 4. července 2008

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

54. Stěžovatel tvrdil, že Komise neposkytla odůvodněnou odpověď na jeho stížnost ze dne 4. července 2008, a porušila tak kodex řádné správní praxe – vztahy s veřejností[18].

55. Ve svém stanovisku Komise nejprve uvedla, že na formální stížnost stěžovatele odpověděla dopisem ze dne 17. července 2008. Dodržela proto svůj kodex, který stanoví, že „odpověď na dopis zaslaný Komisi musí být zaslána do patnácti pracovních dnů ode dne obdržení dopisu příslušným útvarem Komise. V odpovědi by měla být uvedena osoba odpovědná za danou záležitost a způsob, jakým ji lze kontaktovat.“Komise ve své odpovědi ze dne 17. července 2008 informovala stěžovatele, že se může obrátit na veřejného zadavatele.

56. Komise ve svém stanovisku rovněž objasnila, že po obdržení stížnosti ze dne 4. července 2008 delegace ve spolupráci s ústředím Komise prověřila otázky vznesené stěžovatelem. V návaznosti na své interní šetření se delegace domnívala, že kontaktní orgán dodržel pravidla pro nabídková řízení stanovená v obecných pravidlech a praktické příručce. Komise vyjádřila politování nad tím, že stěžovatel formálně nekontaktoval veřejného zadavatele a nerozhodl se k němu podat formální stížnost.

Posouzení veřejného ochránce práv

57. Veřejný ochránce práv poukazuje na to, že stěžovatel ve svém dopise ze dne 4. července 2008 vznesl stejné otázky jako v této stížnosti. Napadl zadání smlouvy zaměstnavateli pana B. a paní F., protože první z nich se podílel na přípravě projektu, na který se smlouva vztahovala, a druhá pracovala současně na jiném projektu.

58. Ve své napadené odpovědi Komise odpověděla takto:

„Opětvám připomínám, že vzhledem k tomu, že se jedná o decentralizované řízení, je veřejným zadavatelem, jemuž náleží rozhodovací pravomoc, „Ordonnateur National du Fonds Européen du Développement au Tchad“.

Proto jste měl zaslat svou korespondenci "Ordonnateur National du Fonds Européen du Développement au Tchad"[19].

59. Vzhledem k tomu, že se jednalo o stížnost na čadské orgány, bylo doporučení Komise, aby se stěžovatel se svou stížností obrátil na tytéž orgány, přiměřené. Z tohoto důvodu nejsou žádná další šetření týkající se tohoto aspektu odůvodněná.

Závěry

Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá těmito závěry:

Pokud jde o tvrzení stěžovatele, neexistují žádné důvody pro další šetření.

Tvrzení stěžovatele nelze přijmout.

Stěžovatel a Evropská komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

Ve Štrasburku dne 8. září 2010.

---

[1] Podle Komise tento postup umožňuje rychlý a transparentní nábor odborníků na akce ve výlučném zájmu přijímající země v rámci programů vnější pomoci financovaných Evropskou komisí.

[2] Ve stížnosti není uvedeno přesné datum.

[3] Projekt „Pactea“ je program na podporu zásobování vodou a hygienických zařízení pro místní orgány.

[4] Komise požádala o dvě prodloužení lhůty pro předložení svého stanoviska a vysvětlila, že vzhledem k politické situaci v Čadu se setkala s obtížemi při shromažďování nezbytných informací od své delegace v této zemi.

[5] Článek 2.3.6 praktické příručky (http://www.enpicbcmed.eu/documenti/29_153_20090518141102.pdf)stanoví: „Každýpodnik nebo odborník podílející se na přípravě projektu musí být vyloučen z účasti na nabídkových řízeních založených na těchto přípravných pracích, pokud nemůže veřejnému zadavateli prokázat, že účast v předchozích fázích projektu nepředstavuje nekalou soutěž.“

[6] Článek 3.3.14 Praktické příručky stanoví: „Pokudnabídkové řízení zahrnuje poskytnutí odborníků, je dodavatel povinen poskytnout odborníky uvedené v nabídce. Tato specifikace může mít různou podobu. Bez ohledu na formu musí být ve smlouvě uvedeni a uvedeni klíčoví odborníci, které má dodavatel poskytnout. Pokud společnost nebo navržení odborníci úmyslně zatají skutečnost, že celý tým navržený v jejich nabídce nebo jeho část není k dispozici od data stanoveného v zadávací dokumentaci pro zahájení zakázky, může výbor doporučit, aby byl uchazeč vyloučen z nabídkového řízení.“

[7] Článek 35 přílohy IV dohody z Cotonou: „Vládakaždého státu AKT jmenuje vnitrostátní schvalující osobu, která ji bude zastupovat ve všech operacích financovaných ze zdrojů fondu spravovaných Komisí a bankou [...]“

[8] Článek 36 přílohy IV dohody z Cotonou stanoví: „Komiseje v každém státě AKT zastoupena delegací pod vedením vedoucího delegace se souhlasem dotyčného státu nebo států AKT. Vedoucí delegace zastupuje Komisi ve všech oblastech její působnosti a ve všech jejích činnostech. Za tímto účelem a v úzké spolupráci s vnitrostátní schvalující osobou se vedoucí delegace mimo jiné podílí na přípravě projektů a programů a na sjednávání smluv o technické pomoci a poskytuje při nich pomoc.“

[9] Obecná nařízení o zakázkách na dodávky, služby a stavební práce financovaných Evropským rozvojovým fondem (ERF), připojená k rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES č. 2/2002 ze dne 7. října 2002 – Úř. věst. 2002, L 320, s. 1;http://ec.europa.eu/development/icenter/repository/l_32020021123en00010039_en.pdf).

[10] Z hlediska této definice může ke střetu zájmů dojít, pokud:

„[jakákoli] událost, která ovlivňuje schopnost zájemce, uchazeče, zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu poskytnout objektivní a nestranné odborné stanovisko nebo která mu kdykoli brání upřednostnit zájmy veřejného zadavatele. Jakákoli úvaha týkající se případných budoucích smluv nebo rozporu s jinými závazky zájemce, uchazeče, zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu, ať již dřívějšími nebo současnými [...]“

[11] Bod 7 odst. 1 obecného nařízení (etická doložka) stanoví, že „[z]apředpokladu předchozího písemného souhlasu veřejného zadavatele nesmí zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel a jeho zaměstnanci nebo jakákoli jiná společnost, s níž je zhotovitel nebo poskytovatel spojen, ani na pomocném nebo subdodavatelském základě poskytovat jiné služby, provádět stavební práce nebo dodávat zařízení pro projekt. Tento zákaz se vztahuje rovněž na jakékoli jiné programy nebo projekty, které by vzhledem k povaze zakázky mohly vést ke střetu zájmů na straně dodavatele.“

[12] Původní francouzské znění:

„Aucours de la sélection des candidatures, le comité vérifie que chaque candidature répond aux conditions de forme (prescriptions administratives) en comportant le formulaire de candidature signé ainsi que les déclarations par lesquelles chaque soumissionnaire s'engage à ne pas être en conflit d'intérêt et au cours de 1'évaluation technique, que les soumissionnaires ont signé leur formulaire de soumission par lequel ils s'engagent à ne pas présenter d'experts principaux impliqués dans la préparation du projet.“

[13] Původní francouzská verze.

[14] Věc T-175/94 International Procurement Services SA v. Komise Evropských společenství, Sb. rozh. 1996, s. II-729.

[15] Článek 195 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví: „Evropskýparlament jmenuje veřejného ochránce práv oprávněného přijímat stížnosti od občanů Unie nebo fyzických či právnických osob s bydlištěm nebo se sídlem v členském státě týkající se případů nesprávného úředního postupu orgánů nebo institucí Společenství, s výjimkou Soudního dvora a Soudu prvního stupně při výkonu jejich soudních pravomocí.“

[16] Viz poznámka pod čarou 8 výše.

[17] Viz bod 36 spojených věcí C-21/03 a C-34/03. Fabricom SA v. Belgický stát (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce), Sb. rozh. 2005, s. I-1559:

„Vzhledemk příznivé situaci, v níž se může nacházet osoba, která provedla takové přípravné práce, nelze tvrdit, že zásada rovného zacházení vyžaduje, aby s touto osobou bylo zacházeno stejně jako s každým jiným uchazečem. Nicméně pravidlo, které této osobě neumožňuje prokázat, že v jejím konkrétním případě tato situace nemůže narušit hospodářskou soutěž, překračuje meze toho, co je nezbytné k dosažení cíle rovného zacházení se všemi uchazeči.“

[18] Viz Kodex řádné správní praxe Komise – vztahy s veřejností (http://ec.europa.eu/civil_society/code/rights_en.htm)uvádí:

„RozhodnutíKomise by mělo jasně uvádět důvody, na nichž je založeno, a mělo by být sděleno dotčeným osobám a stranám...“

[19] Původní francouzské znění:

„Jevous rappelle une fois de plus que l'attribution du marché en cause relève d'une gestion décentralisée et que dans ces conditions, l'autorité décisionnelle et contractante est l'Ordonnateur national du FED.

Par conséquent, votre correspondance aurait dû être adressée à l'Ordonnateur National du Fonds Européen du Développement au Tchad.“