Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Stěžovatel, soukromá osoba, předložil Soudnímu dvoru (dále jen „Soudní dvůr“) v roce 2011 žádost o přístup k dokumentům. Stěžovatel zejména požádal o přístup k i) písemným podáním stran ve třech věcech (pro tyto účely ve věcech A, B a C) a ii) zprávě pro ústní jednání v týchž třech věcech. Těmito třemi relevantními věcmi byly žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, v nichž Soudní dvůr již vydal rozsudek v době podání žádosti o přístup k dokumentům.

2. Dne 31. ledna 2012 kancelář Tribunálu odpověděla, že písemná podání nejsou veřejně přístupnými dokumenty a jsou zpřístupněna pouze účastníkům řízení. Odmítl k nim tedy poskytnout přístup. Pokud jde o ii) zprávy pro ústní jednání, soudní kancelář poskytla kopii zprávy ve věci A, ale odmítla poskytnout kopii zprávy ve věci B z důvodu, že tento dokument neexistuje v elektronické podobě. Soudní kancelář se nezmínila o věci C.

3. Dne 24. února 2012 se stěžovatel znovu obrátil na Soudní dvůr. Informoval Soudní dvůr, že mu některé členské státy poskytly kopii jejich písemných podání. Nicméně vzhledem k tomu, že písemná podání byla v úředním jazyce dotčených členských států, stěžovatel požádal Soudní dvůr, aby mu poskytl překlad do francouzštiny nebo angličtiny, jsou-li k dispozici.

4. Dne 28. února 2012 soudní kancelář informovala stěžovatele, že Soud ve věcech, které mu byly předloženy, nezpřístupňuje třetím osobám žádné dokumenty. Spisovna proto potvrdila odmítnutí poskytnout přístup k písemným podáním stran.

5. Téhož dne podal stěžovatel tuto stížnost veřejnému ochránci práv.

Předmět šetření

6. Stěžovatel předložil následující tvrzení a tvrzení, která byla zahrnuta do šetření veřejného ochránce práv:

Tvrzení:

Soudní dvůr nezpřístupnil i) překlady písemných podání účastníků řízení do francouzštiny nebo angličtiny ve třech uzavřených věcech; a ii) zprávu pro jednání ve dvou uzavřených věcech.

Nárok:

Soudní dvůr by měl umožnit přístup k i) překladům písemných podání účastníků řízení v daných věcech do francouzštiny nebo angličtiny; a ii) zprávu pro jednání v dotčených případech.

Šetření

7. Dne 27. března 2012 zahájila veřejná ochránkyně práv šetření výše uvedeného tvrzení a žádosti.

8. Dne 18. července 2012 předložil Účetní dvůr své stanovisko, které bylo předáno stěžovateli k vyjádření.

9. Stěžovatel nepředložil ke stanovisku Účetního dvora žádné připomínky.

Analýza a závěry veřejného ochránce práv

Úvodní poznámky

10. Veřejný ochránce práv předběžně konstatuje, že s ohledem na judikaturu Soudního dvora, pokud by se mělo mít za to, že se tato stížnost zakládá na nařízení č. 1049/2001 [1], neexistovaly by dostatečné důvody pro šetření. Ze znění nařízení č. 1049/2001 totiž vyplývá, jak potvrzuje judikatura Soudního dvora, že se toto nařízení jako takové nevztahuje na dokumenty, které má Soudní dvůr v držení [2].

11. Pravidla Soudního dvora však stanoví možnost, aby třetí osoby požádaly o přístup ke spisu nebo k procesním písemnostem, mají-li oprávněný zájem.[3] Veřejná ochránkyně práv se domnívala, že tato stížnost je založena na těchto pravidlech.

12. Článek 228 SFEU stanoví, že veřejný ochránce práv není oprávněn přijímat stížnosti na Soudní dvůr Evropské unie při výkonu jeho soudní funkce. Veřejná ochránkyně práv proto vyzvala Soudní dvůr, aby se vyjádřil k otázce, zda by žádost o přístup k dokumentům týkajícím se ukončeného řízení spadala do soudní úlohy Soudního dvora.

A. Tvrzení o neposkytnutí přístupu k dokumentům a související nárok

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

13. Stěžovatel ve své stížnosti tvrdil, že mu Soudní dvůr neposkytl přístup k překladům písemných podání účastníků řízení do francouzštiny nebo angličtiny ve třech uzavřených věcech a ke zprávě k jednání ve dvou uzavřených věcech.

14. Pokud jde o překlady písemných podání stran do francouzštiny nebo angličtiny, stěžovatel tvrdil, že obdržel kopie příslušných podání od samotných stran, a uvedl, že neexistuje žádný důvod, aby mu Soudní dvůr odepřel přístup k jejich překladu do francouzštiny nebo angličtiny.

15. Pokud jde o zprávy pro slyšení, stěžovatel uvedl, že příslušné zprávy nejsou důvěrnými dokumenty, a poznamenal, že mu byla ve skutečnosti dána k dispozici jiná zpráva pro slyšení.

16. Soudní dvůr ve svém stanovisku nejprve připomněl, že článek 228 SFEU stanoví, že veřejný ochránce práv není oprávněn přijímat stížnosti na Soudní dvůr Evropské unie při výkonu jeho soudní funkce. Soudní dvůr však neuvedl, zda by podle jeho názoru projednávaná věc spadala do soudní úlohy Soudního dvora.

17. Pokud jde o věc samou, Soudní dvůr předložil kopii dopisu stěžovateli, v němž mu poskytl kopii zprávy k jednání ve věci B. Kromě toho dodal, že nemůže poskytnout kopii zprávy k jednání ve věci C z důvodu, že v této věci nedošlo k jednání.

18. Pokud jde o písemná vyjádření účastníků řízení, Tribunál uvedl, že se touto záležitostí v současné době zabývá. Dodala, že bude stěžovatele informovat, jakmile bude přijato rozhodnutí.

19. Jak je uvedeno výše, žadatel nepředložil žádné připomínky.

Posouzení veřejného ochránce práv

20. Veřejný ochránce práv konstatuje, že Účetní dvůr nyní poskytl přístup ke zprávě pro slyšení ve věci B. Rovněž konstatuje, že důvodem, proč Účetní dvůr neposkytl kopii zprávy pro slyšení ve věci C, bylo, že se žádné takové slyšení neuskutečnilo.

21. Pokud jde o přístup k francouzskému nebo anglickému překladu písemných podání stran, veřejný ochránce práv konstatuje, že Účetní dvůr informoval stěžovatele, že tuto záležitost znovu projednává a že ho bude informovat o svém rozhodnutí.

22. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nepředložil žádné připomínky, nic nenasvědčuje tomu, že by stěžovatel nebyl s tímto výsledkem spokojen.

23. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se veřejný ochránce práv rozhodl své šetření ukončit. Veřejný ochránce práv však požádá Soudní dvůr, aby jej informoval o svém rozhodnutí týkajícím se žádosti o přístup k písemným podáním stran.

B. Závěr

Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá následujícím závěrem:

V projednávané věci není důvod k dalšímu šetření.

Stěžovatel a soud budou o tomto rozhodnutí informováni.

P. Nikiforos Diamandouros

Ve Štrasburku dne 27. srpna 2013.

[1] Nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.

[2] Viz zejména spojené věci C‑514/07 P, C‑528/07 P a C‑532/07 P Švédsko v. Komise, Sb. rozh. 2010, s. I-8533, body 79 a násl.

[3] Viz například čl. 5 odst. 8 pokynů pro vedoucího soudní kanceláře Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 5. července 2007.