FOR PREVIEWING & TESTING PURPOSES ONLY.
This notification will disappear once the page will be published.
This link is available for less than 30 minutes.
  • Snadné čtení
  • Velikost textu

Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Zvolený jazyk: 
  • Čeština
Výchozí jazyk: 
Dostupné jazyky: 
Tato stránka byla přeložena pomocí strojového překladu.
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.

Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o ukončení šetření stížnosti 2519/2011/EIS na Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie

Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Projednávaná věc se týká údajně nespravedlivého vyloučení stěžovatele ze dvou zadávacích řízení pořádaných Překladatelským střediskem pro instituce Evropské unie (dále jen „překladatelské středisko“).

2. Stěžovatelem je estonská společnost, která poskytuje překladatelské služby. Jednala jako subdodavatel řady společností, včetně řecké společnosti (dále jen „společnost A“), která ukončila činnost, finské společnosti (dále jen „společnost B“), litevské společnosti (dále jen „společnost C“) a estonské společnosti (dále jen „společnost D“).

3. V roce 2011 se stěžovatel zúčastnil dvou nabídkových řízení v oblasti překladů pořádaných Překladatelským střediskem: FL/TM11 (poskytování služeb týkajících se překladů standardizovaných technických textů v oblasti průmyslového/duševního vlastnictví) a FL/MED11 (poskytování služeb týkajících se překladů lékařských a farmaceutických textů).

4. Výzva k podávání nabídek FL/TM11 byla zveřejněna v Úředním věstníku dne 19. března 2011 [1]. Stěžovatel se ucházel o části týkající se překladů z angličtiny, češtiny, dánštiny, němčiny, řečtiny, španělštiny, finštiny, francouzštiny, maďarštiny, italštiny, litevštiny, lotyštiny, nizozemštiny, polštiny, portugalštiny, rumunštiny a švédštiny do estonštiny. E-mailem ze dne 11. července 2011 informovalo Překladatelské středisko stěžovatele, že jeho nabídka byla neúspěšná z důvodu „nedostatečných důkazů o zkušenostech s překladem v oboru a/nebo v potvrzeném cíli“.

5. E-mailem ze dne 12. července 2011 stěžovatel zpochybnil stanovisko Překladatelského střediska, že nepředložilo dostatečné důkazy prokazující požadovanou praxi. Na podporu svého názoru stěžovatel přiložil dokumenty, které předložil spolu se svou nabídkou, a požádal Překladatelské středisko, aby přehodnotilo své stanovisko.

6. Dne 26. července 2011 překladatelské středisko stěžovateli odpovědělo a vysvětlilo, že objednávky od společnosti A a společnosti B, které stěžovatel přiložil ke své nabídce, nejsou přijatelnou formou důkazu o zkušenostech s překladem, protože neprokazují, že překlady byly skutečně provedeny. Zbývající přílohy poskytnuté stěžovatelem dostatečně nespecifikovaly počet přeložených stran, pole nebo jazykovou kombinaci použitou v překladech.

7. Dne 27. července 2011 se stěžovatel znovu obrátil na Překladatelské středisko a dotázal se, proč nelze zohlednit nákupní objednávky vydané společností A a společností B vzhledem k tomu, že stěžovatel ke svým nabídkám přiložil rovněž příslušné smlouvy a faktury. Překladatelské středisko stěžovateli odpovědělo dne 29. července 2011 a vysvětlilo, že jako důkaz požadované překladatelské praxe byly přijaty pouze objednávky, k nimž byla přiložena příslušná faktura nebo referenční dopis. Všechny takto doložené zkušenosti v nabídce stěžovatele byly vzaty v úvahu, ale bohužel stále nesplňovaly podmínku týkající se požadované minimální zkušenosti.

8. Stěžovatel odpověděl Překladatelskému středisku dne 1. srpna 2011. Uvedl, že Překladatelské středisko nejprve vysvětlilo, že nákupní objednávky (od společností A a B) nejsou považovány za přijatelnou formu důkazu, ale později uvedlo, že by byly přijaty, pokud by k nim byla přiložena příslušná faktura nebo referenční dopis. Překladatelské středisko zaslalo stěžovateli téhož dne další odpověď a s odkazem na svůj předchozí e-mail v podstatě trvalo na svém stanovisku, podle něhož bylo možné zohlednit pouze objednávkové formuláře a odpovídající faktury. Rovněž zopakovala, že zkušenosti stěžovatele s překladem do cílového jazyka nejsou dostatečné.

9. Výzva k podávání nabídek FL/MED11 byla zveřejněna v Úředním věstníku dne 20. dubna 2011 [2]. Stěžovatel se ucházel o jazykovou kombinaci angličtina - estonština. E-mailem ze dne 25. října 2011 informovalo Překladatelské středisko stěžovatele, že jeho nabídka byla neúspěšná z důvodu „nedostatečných důkazů o zkušenostech s překladem v oboru a/nebo o potvrzeném cíli“.

10. Následujícího dne zaslal stěžovatel Překladatelskému středisku dopis a napadl výše uvedené rozhodnutí. Stěžovatelka měla za to, že skutečně předložila důkazy o více než 3 700 stranách zkušeností s překladem v příslušné oblasti, zatímco požadavek stanovený v zadávací dokumentaci činil 1 500 stran, a požádala Překladatelské středisko, aby přehodnotilo své stanovisko.

11. Překladatelské středisko ve svých následných odpovědích stěžovateli vysvětlilo, že svou nabídku v podstatě zamítlo, protože i) faktury stěžovatele společnosti C neuváděly jazykovou kombinaci a osvědčení vydané touto společností neuvádělo žádný objem překladu ani jména překladatelů zapojených do projektu; ii) osvědčení vydané společností D paní M (jeden z překladatelů stěžovatele) a faktury paní M neuváděly žádnou jazykovou kombinaci; iii) osvědčení vydané bývalým ředitelem společnosti A neuvádělo jazykovou kombinaci, obor a objem vykonané práce; a iv) objednávky od společnosti A byly považovány za vlastní prohlášení. V důsledku toho existovala pouze jedna faktura osvědčující 956,81 stran překladu v příslušné jazykové kombinaci a v příslušném poli, kterou mohl hodnotící výbor zohlednit.

12. Dne 14. listopadu 2011 stěžovatel předložil stížnost schvalujícímu orgánu Překladatelského střediska a tvrdil, že i) objednávky odpovídající fakturám zaslaným společnosti C jasně uváděly, že texty byly přeloženy z angličtiny do estonštiny; ii) doporučující dopis vydaný paní B, zástupkyní společnosti C, jasně ukázal, že přeložené texty se týkají témat v oblasti lékařství; iii) interní překladatelka stěžovatelky paní R. nevystavuje faktury z důvodu svého postavení zaměstnance, a proto stěžovatelka přiložila svůj životopis a pracovní smlouvu jako doklad o své překladatelské praxi v požadovaném oboru; iv) pokud jde o osvědčení vydané společností D paní M, její životopis jasně uváděl jazykové kombinace, které ovládala; v) pokud jde o prohlášení, že v osvědčení vydaném bývalým ředitelem společnosti A nebyly uvedeny žádné podrobnosti, tato společnost ukončila činnost v roce 2009, a proto od ní již nebylo možné získat žádné konkrétní podrobnosti; v dopise ředitele společnosti A však bylo jasně uvedeno, že hlavním pracovním jazykem stěžovatele je estonština; a vi) pokud jde o nákupní objednávky a jejich vlastní prohlášení, stěžovatel uvedl, že nikdy nebyl součástí společnosti A, a proto jeho nákupní objednávky nelze považovat za vlastní prohlášení.

13. Překladatelské středisko stěžovateli odpovědělo dne 16. prosince 2011 a vysvětlilo, že buď i) v nákupních objednávkách, na které stěžovatel odkazuje, není uvedeno a) zda je estonština výchozím nebo cílovým jazykem, nebo b) objem nebo oblast překladů, nebo ii) formulace použitá v osvědčeních je nejednoznačná.

14. Dne 19. prosince 2011 se stěžovatel obrátil na evropského veřejného ochránce práv.

15. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření těchto tvrzení a tvrzení:

Nabídkové řízení FL/TM11
Nabídkové řízení FL/MED11

Předmět šetření

Tvrzení

(1) Překladatelské středisko se dopustilo nesprávného a nespravedlivého jednání, když vyloučilo stěžovatele ze zadávacího řízení FL/TM11 (poskytování služeb souvisejících s překladem standardizovaných technických textů v oblasti průmyslového/duševního vlastnictví).

(2) V průběhu nabídkového řízení FL/TM11 poskytlo Překladatelské středisko stěžovateli nesprávné a nekonzistentní informace o přijatelných formách doložení požadovaných překladatelských zkušeností.

(3) Překladatelské středisko se dopustilo nesprávného a nespravedlivého jednání, když vyloučilo stěžovatele ze zadávacího řízení FL/MED11 (poskytování služeb souvisejících s překladem lékařských a farmaceutických textů).

Nárok

Překladatelské středisko by mělo přezkoumat své posouzení nabídek, které stěžovatel předložil v reakci na výzvy k podávání nabídek FL/TM11 a FL/MED11.

Šetření

16. Dne 21. února 2012 požádala veřejná ochránkyně práv Překladatelské středisko, aby předložilo stanovisko k tvrzením a tvrzením stěžovatele. Dne 25. května 2012 zaslalo Překladatelské středisko své stanovisko, které bylo předáno stěžovateli k vyjádření. Případné připomínky měly být zaslány do 31. července 2012. Stěžovatel však nepředložil žádné připomínky.

17. Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv stěžovatel tvrdil, že Překladatelské středisko jednalo nesprávně a nespravedlivě, když stěžovatele vyloučilo z nabídkového řízení FL/TM11. Na podporu tohoto názoru stěžovatel tvrdil, že nákupní objednávky vydané společnostmi, které mu zadávaly práce subdodavatelům, měly být při hodnocení jeho nabídky řádně zohledněny. To se týkalo zejména společnosti A a společnosti B, které dříve zadávaly práce stěžovateli formou subdodávek.

18. Překladatelské středisko ve svém stanovisku nejprve vysvětlilo, že každá výzva k podávání nabídek je samostatná a vychází z různých požadavků stanovených v příslušných zadávacích podmínkách. Dodal, že „dokumenty předložené uchazeči jsou vždy posuzovány jako celek a v jejich konkrétním kontextu“. Pokud jde o nabídkové řízení FL/TM11, podle bodu 3.2 příslušné zadávací dokumentace „zkušenosti uchazeče s překladem do cílového jazyka, pro který je nabídka podávána, musí odpovídat 5 000 stran v oblasti průmyslového/duševního vlastnictví (ochranné známky, patenty nebo průmyslové vzory (jedna strana = 1 500 znaků bez mezer)...“. Kromě toho, pokud jde o přijatelné formy dokazování, Překladatelské středisko odkázalo na stejný bod zadávací dokumentace, který dále stanoví, že „... aby bylo možné zohlednit zkušenosti, musí k nim být přiložena nějaká přijatelná forma důkazu, jako jsou referenční dopisy, výpisy z účetních systémů ověřené oprávněnou třetí stranou nebo osvědčení, která musí jasně uvádět objem vykonané práce, jazykovou kombinaci a pole, aby byla považována za platnou. [...] V této souvislosti vlastní prohlášení nebo důkazy, které nebyly schváleny třetí stranou, nemohou a nebudou přijaty.

19. Překladatelské středisko dále vysvětlilo, že dokumentace, kterou stěžovatel předložil spolu se svou nabídkou, s cílem prokázat své překladatelské zkušenosti, se týkala:

Analýza a závěry veřejného ochránce práv

A. Tvrzení o nesprávném a nespravedlivém vyloučení z nabídkového řízení FL/TM11 a odpovídající část žaloby

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

a) zkušenosti získané v letech 2006 až 2008 při překladu standardizovaných technických textů v oblasti průmyslového/duševního vlastnictví jako subdodavatel pro společnost A. Dokumentace poskytla důkaz o téměř 2 700 přeložených stranách, které byly "zohledněny jako celek".

b) zkušenosti získané v letech 2007 až 2010 při překladu standardizovaných technických textů v oblasti průmyslového/duševního vlastnictví jako subdodavatel pro společnost B. Tato zkušenost nebyla zohledněna, protože objednávky předložené v nabídce nebyly podloženy žádnou fakturou. Hodnotící výbor tedy neměl žádný hmatatelný důkaz o tom, že překlady objednané společností B byly skutečně provedeny.

c) zkušenosti získané při překladu dokumentů pro různé klienty, doložené přiloženými referenčními dopisy. Tato zkušenost nebyla zohledněna, protože i) obecně nebyla v oblasti průmyslového/duševního vlastnictví; ii) dopisy nespecifikovaly dotyčnou jazykovou kombinaci; nebo iii) objem vykonané práce nebyl jasný.

20. Překladatelské středisko upřesnilo, že stěžovatel dne 12. července 2011 předložil jedno další osvědčení, které však nebylo přiloženo k původní nabídce. Z tohoto důvodu nemohla být zohledněna. Překladatelské středisko rovněž poukázalo na to, že samotné objednávkové formuláře nebo objednávky nelze považovat za důkaz o tom, že práce byla provedena, protože „[t]yto dokumenty mohou společnosti vydávat svým dodavatelům, aniž by to nutně vedlo k provedení práce“. V daném případě stěžovatel nepřiložil dokumenty, jako jsou faktury nebo referenční dopisy, které by potvrzovaly, že objednávky byly provedeny.

21. Překladatelské středisko dospělo k závěru, že celkový „objem zkušeností“ prokázaný stěžovatelem (2 700 stran) nedosáhl minimálního požadavku 5 000 přeložených stran v požadované kombinaci pole a jazyka. Překladatelské středisko poskytlo veřejnému ochránci práv kopie dokumentů, které stěžovatel přiložil ke své nabídce. Stěžovatel ke stanovisku nepředložil žádné připomínky.

22. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že příslušné části bodu 3.2 zadávací dokumentace znějí takto:

Posouzení veřejného ochránce práv

„Zkušenosti uchazeče s překladem*** do cílového jazyka, pro který je nabídka podávána, musí odpovídat 5 000 stran v oblasti průmyslového/duševního vlastnictví (ochranné známky, patenty nebo průmyslové vzory) (jedna strana = 1 500 znaků bez mezer). V případě subdodávek se tento požadavek vztahuje na subdodavatele. [...]

*** Přečtěte si prosím pozorně níže uvedené požadavky týkající se dokladu o praxi (druhá odrážka v rámečku) [...]

  • Je v zájmu uchazeče, aby v životopise a podpůrných dokumentech uvedl co nejvíce podrobností o zkušenostech.
  • Zkušenosti, které mají být zohledněny, musí být doloženy nějakou přijatelnou formou důkazu, jako jsou referenční dopisy, výpisy z účetních systémů ověřené oprávněnou třetí stranou nebo osvědčení, z nichž všechny musí jasně uvádět objem vykonané práce, jazykovou kombinaci a pole, aby byly považovány za platné. Referenční dopisy a osvědčení musí být podepsány a musí v nich být uvedeny kontaktní údaje podepisující osoby.
  • V této souvislosti nemohou a nebudou akceptována vlastní prohlášení nebo důkazy, které nebyly schváleny třetí stranou.“

23. Podle názoru stěžovatele poskytl dostatečné důkazy o tom, že splnil požadavek 5 000 stran překladatelské praxe v oblasti průmyslového/duševního vlastnictví a v požadované jazykové kombinaci. V tomto ohledu měly být řádně zohledněny nákupní objednávky. Překladatelské středisko nabídku stěžovatele zamítlo v podstatě z toho důvodu, že i) k nákupním objednávkám poskytnutým společností B nebyly přiloženy podpůrné důkazy; a ii) referenční dopisy od různých klientů neuváděly ani pole, jazykovou kombinaci ani počet přeložených stran.

24. V daném případě veřejná ochránkyně práv konstatuje, že byly zohledněny nákupní příkazy vydané společností A, které prokazují celkový objem téměř 2 700 stran zkušeností s překladem v požadované oblasti. Tato otázka tedy není v projednávané věci sporná.

25. Pokud jde o otázku objednávek vydaných společností B, veřejný ochránce práv konstatuje, že stěžovatel nezpochybnil názor Překladatelského střediska, že k nim nebyly přiloženy odpovídající faktury nebo jiné podpůrné dokumenty. Stanovisko Překladatelského střediska, že nákupní objednávky jako takové objektivně neprokazují, že práce byla skutečně provedena, i když upřesňují jazykové kombinace a objem vykonané práce, se jeví jako věrohodný výklad bodu 3.2 zadávací dokumentace, a je tedy rozumné. Z tohoto důvodu není tvrzení stěžovatele, že nákupní objednávky měly být řádně zohledněny, přesvědčivé.

26. Pokud jde o třináct referenčních dopisů od jiných klientů stěžovatele, veřejný ochránce práv považuje za přiměřené stanovisko Překladatelského střediska, že žádný z nich neposkytl přesvědčivé a jednoznačné informace, které by prokazovaly, že i) přeložené texty se týkaly témat v požadované oblasti, ii) překlady byly v požadované jazykové kombinaci a iii) objem vykonané práce je v souladu s bodem 3.2 zadávací dokumentace. Překladatelské středisko mělo rovněž důvodně za to, že referenční dopisy poskytují pouze obecné informace o překladatelských zkušenostech stěžovatele.

27. S ohledem na výše uvedené a s ohledem na skutečnost, že stěžovatel nepředložil žádné připomínky, dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že Překladatelské středisko poskytlo platné a přiměřené důvody pro své rozhodnutí nabídku stěžovatele zamítnout.

28. Stěžovatel tvrdil, že mu Překladatelské středisko poskytlo nesprávné a nekonzistentní informace týkající se přijatelných forem prokázání požadovaných zkušeností s překladem v rámci nabídkového řízení FL/TM11. Na podporu svého tvrzení stěžovatel tvrdil, že Překladatelské středisko nejprve vysvětlilo, že hodnotící výbor nebude považovat nákupní objednávky (od společnosti A a společnosti B) za přijatelnou formu důkazu, ale následně uvedlo, že takové nákupní objednávky budou přijaty, pokud budou doprovázeny příslušnou fakturou nebo referenčním dopisem.

29. Překladatelské středisko ve svém stanovisku poukázalo na to, že ve svém e-mailu stěžovateli ze dne 26. července 2011 vysvětlilo, že samotné nákupní objednávky nelze považovat za přijatelnou formu důkazu požadované překladatelské praxe.

30. Veřejný ochránce práv zdůrazňuje, že ze znění článku 12 Evropského kodexu řádné správní praxe vyplývá, že úředníci musí na otázky, které jsou jim položeny, odpovídat co nejúplněji a co nejpřesněji. Kromě toho by v souladu s článkem 3 zásad veřejné služby pro veřejnou službu EU [3] měli být úředníci připraveni uznat a napravit chyby, pokud k nim dojde.

31. V daném případě odpovědělo Překladatelské středisko dne 26. července 2011 na první dotaz stěžovatele ze dne 12. července 2011 ohledně toho, proč nebyly zohledněny nákupní objednávky, takto:

B. Tvrzení, že stěžovateli byly poskytnuty nesprávné a nekonzistentní informace o přijatelných formách prokázání požadovaných zkušeností s překladem v zadávacím řízení FL/TM11

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

Posouzení veřejného ochránce práv

„Výbor pro hodnocení považoval objednávky (od [A] nebo od [B]) za nepřijatelnou formu důkazu, neboť překladatelské práce byly provedeny.

V různých osvědčeních přiložených k vaší nabídce není uveden počet přeložených stran a pole a jazyková kombinace, jichž se tato výzva k podávání nabídek týká.“

32. Překladatelské středisko ve své odpovědi ze dne 29. července 2011 na další dotaz stěžovatele ze dne 27. července 2011 vysvětlilo, že:

„hodnotící výbor považoval za přijatelnou formu důkazu pouze objednávku/objednávku doloženou příslušnou fakturou nebo [příslušným] referenčním dopisem [...].“

33. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že i když lze výše uvedená prohlášení uvést do souladu, první odpověď Překladatelského střediska dostatečně jasně neuvádí, že by za určitých okolností mohly být zohledněny nákupní objednávky. Vzhledem k tomu, že Překladatelské středisko tuto otázku objasnilo ve svých následných odpovědích, je však veřejná ochránkyně práv toho názoru, že napravilo nejasnosti zjištěné ve znění své první odpovědi.

34. S ohledem na výše uvedené úvahy se veřejná ochránkyně práv domnívá, že neexistují důvody pro další šetření druhého tvrzení.

35. Stěžovatel ve své stížnosti tvrdil, že Překladatelské středisko jej nesprávně a nespravedlivě vyloučilo z nabídkového řízení FL/MED11. Na podporu svého názoru stěžovatel tvrdil, že i) různé druhy dokladů o zkušenostech s překladem, které předložil, měly být zohledněny jako celek, a nikoli odděleně; a ii) Překladatelské středisko nesprávně považovalo nákupní objednávky za vlastní prohlášení.

36. Překladatelské středisko ve svém stanovisku vysvětlilo, že nabídku stěžovatele zamítlo, protože tři překladatelé, které navrhlo, nesplňovali požadovaná kritéria zkušeností uvedená v zadávací dokumentaci [4]. Konkrétně tvrdila, že i) nákupní objednávky a faktury vystavené společností C neuvádějí, zda je estonština výchozím nebo cílovým jazykem provedených překladů; ii) osvědčení vydaná společností C neuváděla objem provedených překladů, zatímco popis jazykové kombinace byl rovněž nejednoznačný; iii) osvědčení vydané společností D paní T., jedné z překladatelek stěžovatele, nespecifikovalo jednoznačným způsobem jazykovou kombinaci; a iv) osvědčení vydaná bývalým ředitelem společnosti A neuváděla objem, jazykové kombinace ani oblast překladů provedených stěžovatelem. Překladatelské středisko potvrdilo, že byl zohledněn pracovní vztah paní R., jedné z překladatelek stěžovatele. Kromě toho rovněž poukázala na to, že nákupní objednávky nebyly jedinými prostředky, které měli uchazeči k dispozici k prokázání požadovaných překladatelských zkušeností. Některé dokumenty, na něž stěžovatel odkazoval, jako například úplná kopie smlouvy mezi stěžovatelem a společností C, nebyly v původní nabídce zahrnuty. V důsledku toho je nebylo možné vzít v úvahu. Stěžovatel ke stanovisku nepředložil žádné připomínky.

37. Překladatelské středisko ve svém stanovisku předložilo řadu argumentů na podporu svého názoru, že nabídka stěžovatele nesplňuje požadovaná kritéria zkušeností uvedená v zadávací dokumentaci. Veřejná ochránkyně práv nyní posoudí tyto argumenty postupně.

38. Pokud jde o argument předložený Překladatelským střediskem, že v nákupních objednávkách a fakturách vystavených společností C nebylo uvedeno, zda je estonština výchozím nebo cílovým jazykem provedených překladů, veřejný ochránce práv potvrzuje, že tomu tak je. Zadávací dokumentace jasně odkazovala na jazykovou kombinaci angličtina - estonština. Z tohoto důvodu se veřejná ochránkyně práv domnívá, že postoj Překladatelského střediska je přesvědčivý.

39. Pokud jde o argument, že osvědčení vydaná společností C neuváděla objem provedených překladů a že popis jazykové kombinace byl nejednoznačný, veřejný ochránce práv konstatuje, že dokumenty předložené stěžovatelem neuvádějí objem provedených překladů do estonštiny. Postoj překladatelského střediska je proto rozumný.

40. Pokud jde o argument, že osvědčení vydané společností D paní T nespecifikovalo jednoznačným způsobem jazykovou kombinaci, veřejný ochránce práv konstatuje, že osvědčení neobsahuje žádný výslovný odkaz na jazykovou kombinaci. Životopis paní T. naproti tomu není dokumentem vyhotoveným společností D, a tudíž jednoznačně nevysvětluje, zda v době, kdy paní T. prováděla překlady pro společnost D, byla jazykovou kombinací angličtina do estonštiny. Z těchto důvodů je postoj Překladatelského střediska přesvědčivý.

41. Pokud jde o osvědčení vydané stěžovateli bývalým ředitelem společnosti A, veřejný ochránce práv konstatuje, že osvědčení odkazuje na estonštinu jako na zdroj i jako na cílový jazyk. Pokud jde o objem, osvědčení uvádí, že stěžovatel přeložil "mnoho tisíc [stránek]". V dokumentu není uveden žádný odkaz na oblast, do níž lze přeložené texty zařadit. Na tomto základě je veřejná ochránkyně práv toho názoru, že postoj Překladatelského střediska je přesvědčivý.

42. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že nákupní objednávky od společnosti A neměly být považovány za vlastní prohlášení, veřejný ochránce práv se na základě úvah uvedených v bodě 25 výše domnívá, že postoj Překladatelského střediska je přiměřený. Osvědčení vydané bývalým ředitelem společnosti A v tomto ohledu rovněž neposkytuje žádný konkrétní důkaz. Z tohoto důvodu považuje veřejný ochránce práv postoj Překladatelského střediska za přesvědčivý.

43. Z výše uvedených důvodů dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že Překladatelské středisko důkladně analyzovalo zkušenosti stěžovatele s překladem a řádně odůvodnilo své stanovisko, že nákupní objednávky samy o sobě nepředstavují přijatelnou formu důkazu požadované zkušenosti s překladem. Na tomto základě se veřejná ochránkyně práv domnívá, že Překladatelské středisko své rozhodnutí odmítnout nabídku stěžovatele řádně a náležitě odůvodnilo.

C. Tvrzení o nesprávném a nespravedlivém vyloučení z nabídkového řízení FL/MED11 a odpovídající část žaloby

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

Posouzení veřejného ochránce práv

D. Závěry

Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá těmito závěry:

Pokud jde o první a třetí tvrzení, nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v činnosti Překladatelského střediska. Z tohoto důvodu nemůže být tvrzení stěžovatele úspěšné.

Neexistují žádné důvody pro další šetření druhého tvrzení.

Stěžovatel a Překladatelské středisko budou o tomto rozhodnutí informováni.

 

P. Nikiforos Diamandouros

Ve Štrasburku dne 25. února 2013.


[1] Úř. věst. 2011, S 55.

[2] Úř. věst. 2011, S 77.

[3] Viz http://www.ombudsman.europa.eu/en/resources/publicserviceprinciples.faces.

[4] Podle zadávací dokumentace musel každý překladatel uchazeče splnit jedno z těchto kritérií: (1) Vysokoškolské vzdělání nebo rovnocenná kvalifikace v jedné z těchto oblastí: medicína, veterinární medicína, farmakologie, biologie, chemie Zkušenosti s překladem PLUS do cílového jazyka, pro který je nabídka podána, odpovídají alespoň 1 500 stránkám (jedna standardní strana = 1 500 znaků, bez mezer; 1 000 standardních stran = jeden rok práce na plný úvazek); (2) Vysokoškolské vzdělání nebo rovnocenná kvalifikace v jakémkoli oboru PLUS specializace v lékařství, veterinární medicíně, farmakologii, biologii, chemii doložená magisterským nebo rovnocenným postgraduálním diplomem PLUS zkušenosti s překladem do cílového jazyka, pro který je nabídka podána, odpovídající nejméně 1 500 stránkám, z toho nejméně 750 stránkám v jednom z těchto odvětví: lékařství, veterinární lékařství, farmakologie, biologie, chemie (jedna normostrana = 1 500 znaků, bez mezer; 1 000 standardních stran = jeden rok práce na plný úvazek); (3) Vysokoškolské vzdělání nebo rovnocenná kvalifikace v jakémkoli oboru Zkušenosti s překladem PLUS do cílového jazyka, pro který je nabídka podána, odpovídají nejméně 1 500 stránkám v jednom z těchto odvětví: medicína; veterinární lékařství, farmakologie, biologie, chemie (jedna normostrana = 1 500 znaků, bez mezer; 1 000 standardních stran = jeden rok práce na plný úvazek).

Co si myslíte o tomto automatickém překladu? Sdělte nám svůj názor.