- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Afgørelse i sag 1363/2012/BEH - Používání úředních jazyků na internetových stránkách Evropského orgánu pro bankovnictví
Rozhodnutí
Případ 1363/2012/BEH - Otevřeno dne Pondělí | 23 července 2012 - Rozhodnutí ze dne Úterý | 19 února 2013 - Dotčený orgán Evropského orgánu pro bankovnictví ( Nebyl zjištěn nesprávný úřední postup )
Stěžovatelem je německý občan, který v roce 2012 předložil Petičnímu výboru Evropského parlamentu petici týkající se používání úředních jazyků na internetových stránkách Evropského orgánu pro bankovnictví (dále jen „orgán EBA“). Vzhledem k tomu, že se petice stěžovatele týkala možného případu nesprávného úředního postupu, postoupil ji Petiční výbor veřejnému ochránci práv, který se jí se souhlasem stěžovatele zabýval jako se stížností. Ve své stížnosti stěžovatel tvrdil, že skutečnost, že orgán EBA zpřístupňuje informace na svých internetových stránkách pouze v angličtině, není v souladu s právními předpisy a zásadami řádné správy.
Ve svém stanovisku orgán EBA upozornil, že vypracoval seznam dokumentů, které by mohly mít obecnou působnost, a musí být tudíž podle příslušného právního rámce zveřejněny. Orgán EBA uvedl též konkrétní příklady takových dokumentů, např. jeho obecné pokyny. Závěrem konstatoval, že navzdory tomu, že je poměrně novým orgánem a má omezené zdroje, vynaložil značné úsilí na realizaci cíle mnohojazyčnosti v maximální možné míře.
S ohledem na specifické úkoly svěřené této agentuře veřejný ochránce práv zdůraznil, že pro občany je nesmírně důležitá možnost mít přístup k informacím týkajícím se práce orgánu EBA v jazyce, jemuž rozumějí. Vyzdvihl skutečnost, že orgán EBA učinil významný pokrok, jak dokládá řada konkrétních příkladů. Ačkoli konstatoval, že některé dokumenty s obecnou působností nejsou dostupné ve všech úředních jazycích, vzal též v úvahu pokračující úsilí orgánu EBA v tomto ohledu. Zejména uvítal jeho konstruktivní přístup v tom, že na žádost poskytuje občanům překlady dokumentů, které nejsou k dispozici v jimi zvoleném úředním jazyce. Veřejný ochránce práv kromě toho s potěšením konstatoval, že v rámci přepracování svých internetových stránek během první poloviny roku 2013 má orgán EBA v úmyslu zajistit, aby uživatelé měli přístup ke klíčovým informacím týkajícím se jeho úlohy a hlavních úkolů ve všech úředních jazycích. S přesvědčením, že orgán EBA podnikne nezbytné kroky k dosažení tohoto cíle, dospěl veřejný ochránce práv k závěru, že v současnosti nedochází v souvislosti s tvrzením a požadavkem stěžovatele v činnostech orgánu EBA k nesprávnému úřednímu postupu.
Skutečnosti předcházející stížnosti
1. Stěžovatel je německý občan. Dne 25. ledna 2012 předložil Petičnímu výboru Evropského parlamentu (dále jen „petiční výbor“) petici týkající se používání úředních jazyků na internetových stránkách Evropského orgánu pro bankovnictví (dále jen „EBA“). Konkrétně poukázal na to, že v rozporu s čl. 73 odst. 1 nařízení č. 1093/2010 [1] ve spojení s článkem 4 nařízení č. 1/58 [2] poskytují internetové stránky EBA informace výhradně v anglickém jazyce. Stěžovatel měl za to, že tato praxe rovněž představuje případ jazykové diskriminace. Uvedl, že je to obzvláště závažné vzhledem k tomu, že činnosti orgánu EBA mají dopad na celou EU, včetně klientů evropských bank, kteří by měli být schopni pochopit pokyny orgánu EBA, aniž by čelili jazykovým překážkám. Stěžovatel požádal Petiční výbor, aby upřednostnil orgán EBA při dodržování čl. 73 odst. 1 nařízení č. 1093/2010. S odkazem na úlohu Parlamentu jako normotvůrce rovněž navrhl, aby výbor do svého hodnocení zahrnul i další „evropské orgány dohledu“, které by mohly vzbuzovat stejné obavy.
2. Dne 26. června 2012 předseda Petičního výboru informoval veřejného ochránce práv o stanovisku výboru, že by bylo vhodné, aby se zabýval otázkami vznesenými v petici stěžovatele vzhledem k tomu, že se týkaly údajného nesprávného úředního postupu orgánu EBA. Vysvětlila, že Petiční výbor ji proto pověřil, aby petici stěžovatele předala veřejnému ochránci práv, a dokončil její posouzení. Předseda zároveň požádal, aby byl informován o veškerých následných opatřeních přijatých veřejnou ochránkyní práv.
3. Dne 10. července 2012 Petiční výbor informoval útvary veřejného ochránce práv, že dne 9. července 2012 stěžovatel udělil svůj souhlas s tím, aby se veřejný ochránce práv zabýval jeho případem. Petiční výbor za tímto účelem přiložil e-mail stěžovatele.
4. Vzhledem k těmto okolnostem veřejná ochránkyně práv zaevidovala petici stěžovatele jako tuto stížnost (stížnost 1363/2012/BEH) a dne 10. července 2012 o tom stěžovatele informovala.
Předmět šetření
5. Veřejná ochránkyně práv vyrozuměla stěžovatele, že vznesl následující tvrzení a nárok.
Tvrzení
Skutečnost, že EBA na svých internetových stránkách zpřístupňuje informace pouze v anglickém jazyce, i) není v souladu ani s čl. 73 odst. 1 nařízení č. 1093/2010 ve spojení s článkem 4 nařízení č. 1/1958, ani se zásadami řádné správy a ii) představuje případ jazykové diskriminace.
Nárok
Při zpřístupňování informací na svých internetových stránkách by měl orgán EBA plnit své povinnosti podle čl. 73 odst. 1 nařízení č. 1093/2010 ve spojení s článkem 4 nařízení č. 1/1958 a měl by zabránit jazykové diskriminaci.
6. Ve svém dopise, v němž informoval stěžovatele o svém šetření (viz body 7 a 8 níže), odkázal veřejný ochránce práv na návrh stěžovatele uvedený v jeho petici, aby byly do posouzení Petičního výboru zahrnuty další "evropské orgány dohledu". Veřejný ochránce práv poukázal na to, že tomuto návrhu, který mu má být adresován, nerozumí. V každém případě uvedl, že zahájení šetření proti jiným orgánům se v této fázi nejeví jako užitečné vzhledem k tomu, že stěžovatel v tomto ohledu nepředložil žádné informace. Současně veřejný ochránce práv informoval stěžovatele, že mu může i nadále podávat stížnosti na jiné orgány.
Šetření
7. Dne 23. července 2012 požádala veřejná ochránkyně práv předsedu orgánu EBA o předložení stanoviska ke stížnosti. Ve svém dopise veřejný ochránce práv rovněž informoval předsedu, že čl. 2 odst. 4 statutu evropského veřejného ochránce práv vyžaduje, aby stížnostem podávaným veřejnému ochránci práv předcházely vhodné administrativní přístupy k dotčenému orgánu. Jedním z účelů tohoto ustanovení je dát dotčenému orgánu možnost vyjádřit se k údajnému nesprávnému úřednímu postupu a případně jej napravit, jakmile byl na takový případ upozorněn. Vzhledem k tomu, že i) veřejný ochránce práv již vznesl otázku používání úředních jazyků na internetových stránkách orgánu EBA po své návštěvě agentury a že ii) stížnost se netýká jednotlivého problému, který má dopad na stěžovatele, ale jejím cílem je řešit tuto otázku jako takovou, veřejný ochránce práv orgán EBA informoval, že se domnívá, že podmínka stanovená v čl. 2 odst. 4 jeho statutu byla v tomto případě splněna.
8. Stanovisko orgánu EBA bylo stěžovateli předáno s výzvou k předložení připomínek do 15. prosince 2012. Dosud nebyly obdrženy žádné připomínky.
Analýza a závěry veřejného ochránce práv
Úvodní poznámky
9. Orgán EBA ve svém stanovisku uvedl, že jeden příklad rovného zacházení s občany v celé Evropě souvisí s jeho kodexem řádné správní praxe, který přijal na svém prvním zasedání správní rady. Orgán EBA poukázal na to, že od prvního dne jedná v plném souladu s článkem 13 uvedeného kodexu. Každý občan Unie nebo jakákoliv veřejnost, která napsala a/nebo podala stížnost orgánu EBA v jednom z úředních jazyků Unie, tak obdržela odpověď ve stejném úředním jazyce. Orgán EBA zdůraznil, že zpracovává veškerou obdrženou korespondenci v úředních jazycích Unie a nediskriminuje na základě jazyka ani na jakémkoli jiném základě v této věci. Ačkoli veřejná ochránkyně práv tuto praxi jednoznačně vítá, otázka jazyka používaného v korespondenci s občany není součástí tohoto šetření. Proto se jím v tomto rozhodnutí nebude zabývat.
A. Pokud jde o tvrzení a tvrzení stěžovatele
Argumenty předložené veřejnému ochránci práv
10. Stěžovatel tvrdil, že praxe orgánu EBA spočívající ve zpřístupňování informací na jeho internetových stránkách pouze v anglickém jazyce i) není v souladu ani s čl. 73 odst. 1 nařízení č. 1093/2010 ve spojení s článkem 4 nařízení č. 1/58, ani se zásadami řádné správy a ii) představuje případ jazykové diskriminace. Tvrdil, že při zpřístupňování informací na svých internetových stránkách by měl orgán EBA plnit své povinnosti podle čl. 73 odst. 1 nařízení č. 1093/2010 ve spojení s článkem 4 nařízení č. 1/58 a měl by zabránit jazykové diskriminaci.
11. Orgán EBA ve svém stanovisku uvedl, že mnohojazyčnost představuje zásadní prvek pro účinný výkon demokratického práva občanů na informace o záležitostech, jimiž se zabývají orgány EU. Orgán EBA rovněž zdůraznil, že mnohojazyčnost je nezbytnou součástí účinného fungování právního státu v právním řádu Unie, a uznal, že je důležité, aby se občané mohli seznámit s ustanoveními, která se jich mohou týkat, v úředním jazyce Unie, který si zvolí.
12. Orgán EBA uvedl, že jako relativně nový orgán se v rámci svých omezených zdrojů snaží podle svých nejlepších schopností uplatňovat zásady otevřenosti, transparentnosti, řádné správy a nediskriminace.
13. Pokud jde o soulad s čl. 73 odst. 1 nařízení č. 1093/2010 ve spojení s článkem 4 nařízení č. 1/58, jakož i se zásadami řádné správy, orgán EBA poukázal na to, že „v zárodečných fázích“ identifikoval dokumenty, které by mohly být považovány za dokumenty s obecnou působností, a umístil je na demonstrativní seznam, a poskytl konkrétní příklady těchto dokumentů, které byly nebo jsou překládány do všech úředních jazyků. Orgán EBA uvedl, že to rovněž svědčí o jeho souladu se zásadami řádné správy.
14. Jako první příklad odkázal orgán EBA na své obecné pokyny [3], které mají obecnou působnost ve smyslu nařízení č. 1/58. Orgán EBA tak v době, kdy předložil své stanovisko, překládal své obecné pokyny do všech úředních jazyků Unie a zpřístupňoval tyto překlady na svých internetových stránkách. Orgán EBA dodal, že například překlady jeho obecných pokynů k požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace (IRC (EBA/GL/2012/3) byly v té době již k dispozici na jeho internetových stránkách [4], zatímco všechny ostatní obecné pokyny orgánu EBA budou k dispozici ve všech úředních jazycích do konce roku 2012.
15. Jako druhý příklad odkázal orgán EBA na své technické normy [5], které mají obecnou působnost ve smyslu nařízení č. 1/58. Orgán EBA připustil, že v době předložení stanoviska nebyly zveřejněny žádné technické normy. Všechny technické normy by však byly zveřejněny v Úředním věstníku Unie a Evropská komise by je přeložila do všech úředních jazyků. Orgán EBA se zavázal, že na svých internetových stránkách poskytne odkazy na překlady zveřejněné v Úředním věstníku.
16. Orgán EBA ve svém stanovisku rovněž odkázal na další dokumenty, konkrétně na svou výroční zprávu, pracovní program, plán pracovních míst a rozpočet. Pokud jde o výroční zprávu, orgán EBA uvedl, že ji považuje za obecně použitelnou ve smyslu nařízení č. 1/58. Na tomto základě byly shrnutí a předmluva předsedy orgánu EBA přeloženy do všech úředních jazyků Unie [6]. Pokud jde o pracovní program na rok 2013, hlavní body budou k dispozici ve všech úředních jazycích Unie do konce roku 2012. Od roku 2013, tj. od druhé výroční zprávy orgánu EBA, bude celá výroční zpráva přeložena do všech úředních jazyků Unie.
17. Pokud jde o plán pracovních míst a rozpočet, orgán EBA poukázal na to, že jsou k dispozici ve všech úředních jazycích Úředního věstníku [7].
18. Orgán EBA zdůraznil, že jednou z prvních dohod o úrovni služeb, které uzavřel, byla dohoda s Překladatelským střediskem pro instituce Evropské unie (dále jen „CdT“) s cílem zajistit dodržování zásad řádné správy při překládání dokumentů. EBA uvedl, že pravidelně využívá služeb CdT.
19. Pokud jde o otázku jazykové diskriminace, orgán EBA uvedl, že, jak dokládají jeho příklady, usiluje v rámci svých omezených zdrojů o to, aby v co největší míře uplatňoval zásady otevřenosti, transparentnosti, řádné správy a nediskriminace, které uplatňuje ve všech oblastech.
20. Orgán EBA dále uvedl, že zásada mnohojazyčnosti nevyžaduje, aby orgány a instituce EU používaly v každé situaci všechny úřední jazyky Unie. Je však třeba, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno. Orgán EBA proto vysvětlil, že se rozhodl pro překlad výše uvedených dokumentů. Přitom zohledňuje mnohojazyčnost jako základní hodnotu EU v rámci omezení agentury, která existuje méně než dva roky.
21. Orgán EBA na závěr uvedl, že kromě výše uvedeného má v úmyslu v rámci přepracování svých internetových stránek v první polovině roku 2013 zajistit, aby uživatelé měli přístup ke klíčovým informacím týkajícím se jeho úlohy a hlavních úkolů ve všech úředních jazycích Unie. Orgán EBA dodal, že bude i nadále usilovat o uplatňování zásad řádné správy, a to pokud možno poskytováním informací občanům buď v jejich vlastním jazyce, nebo na požádání v překladu. Orgán EBA rovněž uvedl, že bude výše uvedené dokumenty i nadále překládat, a zdůraznil svou pokračující práci na zlepšení situace v oblasti mnohojazyčnosti.
22. Stěžovatel nepředložil ke stanovisku orgánu EBA žádné připomínky.
Posouzení veřejného ochránce práv
23. Tvrzení stěžovatele poukazuje na dva odlišné a přesto související aspekty praxe orgánu EBA při zveřejňování, a to na jeho údajný nesoulad s i) čl. 73 odst. 1 nařízení č. 1093/2010 ve spojení s článkem 4 nařízení č. 1/58, jakož i se zásadami řádné správy a ii) zásadou nediskriminace na základě jazyka. Veřejný ochránce práv posoudí oba aspekty postupně. Z důvodů účelnosti zváží soulad publikační praxe orgánu EBA se zásadami řádné správy v souvislosti se zásadou nediskriminace.
24. Pokud jde o první aspekt tvrzení stěžovatele, veřejný ochránce práv nejprve připomíná, že čl. 73 odst. 1 nařízení č. 1093/2010 stanoví, že se na orgán EBA vztahuje nařízení č. 1/58. Článek 4 nařízení č. 1/58 vyžaduje, aby nařízení a "jiné dokumenty s obecnou působností"byly vypracovány v úředních jazycích. Z toho vyplývá, že tento aspekt tvrzení se vztahuje i na nařízení a jiné dokumenty s obecnou působností ve smyslu článku 4 nařízení č. 1/58.
25. Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že tvrzení stěžovatele se týká praxe orgánu EBA při zveřejňování informací na jeho internetových stránkách, a tedy aspektu jeho externí komunikace s občany, zúčastněnými stranami a dalšími zúčastněnými stranami. Pokud jde o vnější komunikaci orgánů, institucí a jiných subjektů EU s občany, veřejný ochránce práv již dlouho zastává názor, že by bylo ideální, aby byly materiály určené pro tyto účely zveřejňovány ve všech úředních jazycích. Tento postoj vychází z odůvodnění, že k tomu, aby byla taková komunikace účinná, je nezbytné, aby občané porozuměli informacím, které jim byly poskytnuty [8].
26. Pokud jde konkrétně o orgán EBA, veřejný ochránce práv v této souvislosti poukazuje na to, že čl. 8 odst. 1 písm. k) nařízení č. 1093/2010 výslovně uvádí mezi úkoly orgánu EBA povinnost zveřejňovat na svých internetových stránkách a pravidelně aktualizovat informace týkající se oblasti jeho činnosti, „aby byla zajištěna snadná dostupnost informací pro veřejnost“. Orgánu EBA byla rovněž svěřena řada dalších důležitých úkolů v oblasti finančního dohledu a ochrany spotřebitele (viz zejména články 8 a 9 nařízení č. 1093/2010), které mohou mít přímý nebo nepřímý dopad na občany. Je třeba rovněž poznamenat, že nařízení č. 1093/2010 přikládá velký význam zachování důvěry ve vnitřní trh (viz 7. bod odůvodnění nařízení č. 1093/2010) a zdůrazňuje přínos, který lze získat z dvojího cíle, kterým je ochrana veřejného zájmu, a zároveň přispívá ke stabilitě a účinnosti finančního systému Unie pro občany (čl. 1 odst. 5 nařízení č. 1093/2010). V této souvislosti veřejná ochránkyně práv zdůrazňuje, že transparentnost a přístupnost hrají velmi důležitou úlohu při budování důvěry občanů v orgány EU a zároveň představují základní součást práva občanů podílet se na demokratickém životě Unie. Z výše uvedeného vyplývá, že je nanejvýš důležité, aby občané měli přístup k informacím o práci orgánu EBA v jazyce, kterému rozumějí.
27. EBA ve svém stanovisku uvedl, že vypracoval seznam dokumentů, které lze považovat za dokumenty s obecnou působností ve smyslu článku 4 nařízení č. 1/58. Orgán EBA rovněž poskytl konkrétní příklady dokumentů, o nichž se domnívá, že se na ně tento pojem vztahuje. Veřejná ochránkyně práv bere s potěšením na vědomí úsilí orgánu EBA o obecné a abstraktní určení dokumentů, které mají být zpřístupněny ve všech úředních jazycích. Pokud jde o konkrétní příklady předložené orgánem EBA, veřejná ochránkyně práv oceňuje skutečnost, že od začátku roku 2012 byly všechny obecné pokyny zveřejněné na internetových stránkách orgánu EBA až na jeden zpřístupněny ve 22 úředních jazycích. Stejně tak jsou pracovní program EBA na rok 2013 a shrnutí a předmluva k výroční zprávě za rok 2011 k dispozici ve 22 úředních jazycích. Navzdory těmto významným úspěchům zůstává skutečností, že některé dokumenty s obecnou působností nejsou k dispozici ve všech úředních jazycích. V tomto ohledu bere veřejná ochránkyně práv na vědomí odkaz orgánu EBA na krátké období jeho existence a na omezené zdroje, které má k dispozici. Veřejný ochránce práv dobře chápe, že v relativně krátké době existence orgánu EBA nemohou být všechny dokumenty, na které se může vztahovat článek 4 nařízení č. 1/58, k dispozici ve všech úředních jazycích. Veřejný ochránce práv v každém případě oceňuje úsilí orgánu EBA o dosažení nesporného cíle mnohojazyčnosti při zveřejňování dokumentů s obecnou působností. Veřejná ochránkyně práv s potěšením bere na vědomí konstruktivní přístup orgánu EBA, který na požádání poskytuje občanům překlad dokumentu, který není k dispozici v požadovaném úředním jazyce.
28. Pokud jde o druhý aspekt tvrzení stěžovatele, veřejný ochránce práv připomíná, že podle judikatury Tribunálu neexistuje žádná obecná zásada unijního práva, která by každému občanovi za všech okolností přiznávala právo na to, aby verze čehokoli, co by se mohlo dotknout jeho zájmů, byla vypracována v jeho jazyce [9]. Tato judikatura se odráží v praxi veřejného ochránce práv, v níž opakovaně zdůraznil, že řádná správa vyžaduje, aby orgány, instituce a jiné subjekty EU poskytovaly občanům informace pokud možno ve svých jazycích [10].
29. Pokud jde o dokumenty s obecnou působností, veřejný ochránce práv považuje za dostatečné odkázat na úvahy, které uvedl výše v bodě 27. Pokud jde o další informace zveřejněné na jeho internetových stránkách, veřejný ochránce práv připomíná, že během své návštěvy agentury v květnu 2011 orgán EBA uvedl, že jeho cílem je zvýšit počet jazyků na svých internetových stránkách a s výhradou omezených zdrojů zpřístupnit domovskou stránku a některé dokumenty, zejména právně závazné materiály, ve všech jazycích. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že s výjimkou dokumentů uvedených v bodě 27 výše se internetové stránky orgánu EBA v současné době zdají být převážně pouze v anglickém jazyce.
30. Veřejný ochránce práv připomíná svá zjištění a své návrhy formulované po návštěvě orgánu EBA, že by měl usilovat o to, aby domovská stránka jeho internetových stránek, jakož i informace o jeho funkcích a jazykové politice byly k dispozici ve všech 23 úředních jazycích. Pozdravem občanů, kteří navštěvují internetové stránky v jejich vlastním jazyce, a vysvětlením jejich funkcí by orgán EBA jasně prokázal, že uznává, že všichni občané Evropské unie mají na jeho práci oprávněný zájem. Veřejná ochránkyně práv s potěšením konstatuje, že orgán EBA ve svém stanovisku uvedl, že v rámci přepracování svých internetových stránek v první polovině roku 2013 hodlá zajistit, aby uživatelé měli přístup ke klíčovým informacím týkajícím se jeho úlohy a hlavních úkolů ve všech úředních jazycích. Veřejná ochránkyně práv proto věří, že EBA podnikne nezbytné kroky k dosažení tohoto cíle.
31. Vzhledem k těmto okolnostem zastává veřejný ochránce práv názor, že v současné době nedochází k nesprávnému úřednímu postupu v činnostech orgánu EBA, pokud jde o tvrzení a tvrzení stěžovatele.
B. Závěry
Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá následujícím závěrem:
Nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v činnostech orgánu EBA, pokud jde o tvrzení a tvrzení stěžovatele.
Stěžovatel, EBA a Petiční výbor budou o tomto rozhodnutí informováni.
P. Nikiforos Diamandouros
Ve Štrasburku dne 19. února 2013.
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. 2010, L 331, s. 12). Článek 73 odst. 1 zní takto: „Na úřad se vztahuje nařízení Rady č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství.“
[2] Nařízení Rady č. 1/58 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství, Úř. věst. 1958, L 17, s. 385, naposledy pozměněné nařízením Rady č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006, Úř. věst. 2006, L 363, s. 1. Článek 4 zní takto: „Nařízení a jiné dokumenty s obecnou působností se vypracovávají v úředních jazycích.“
[3] Podle čl. 16 odst. 1 nařízení č. 1093/2010 orgán EBA mimo jiné s cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem vydává obecné pokyny a doporučení určená příslušným orgánům nebo finančním institucím.
[4] http://eba.europa.eu/Publications/Guidelines.aspx (v angličtině)
[5] Podle čl. 10 odst. 1 nařízení č. 1093/2010 může Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) za určitých podmínek vypracovat návrhy technických norem, které mají být předloženy Evropské komisi ke schválení.
[6] http://eba.europa.eu/getdoc/bf26c4c3-67c3-4c42-b93e-aaeb34e43866/Annual-Report.aspx
[7] http://eur-lex.europa.eu/JOHtml.do?uri=Úř. věst.:C:2012:095:SOM:CS:HTML
[8] Viz například rozhodnutí, kterým se uzavírá šetření veřejné ochránkyně práv týkající se stížnosti 640/2011/AN, bod 28.
[9] Rozsudek Soudního dvora ve věci Kik v. OHIM, C-361/01, Recueil 2003, s. I-8283, bod 82.
[10] Viz například zvláštní zpráva veřejného ochránce práv Evropskému parlamentu ve stížnosti 1487/2005/GG a rozhodnutí, kterým se uzavírá šetření veřejného ochránce práv týkající se stížnosti 640/2011/AN, bod 54.