Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Projednávaná věc se týká údajné protiprávnosti postupu předběžného výběru v otevřeném výběrovém řízení pořádaném Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO).

2. Stěžovatel se zúčastnil otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/204/10 - AD6 pro administrátory v oblasti řízení strukturálních fondů [1].

3. Podle oznámení o výběrovém řízení měli být uchazeči předběžně vybráni na základě své kvalifikace. Ve své žádosti byli požádáni, aby odpověděli na řadu otázek „ano/ne“ týkajících se jejich odborné praxe a kvalifikace (tzv. „Talent Screener“).

4. Výběrová komise předběžně vybrala uchazeče, kteří splnili podmínky pro přijetí do výběrového řízení, na základě dvoufázového postupu (dále jen „fáze Talent Screener“). V první fázi výběrová komise stanovila poměrnou váhu (1 až 3) pro každé kritérium výběru uvedené v oznámení o výběrovém řízení [2] a na základě odpovědí zaškrtnutých v části Talent Screener automaticky přidělila každému uchazeči odpovídající počet bodů. Ve druhé fázi výběrová komise individuálně posoudila odpovědi uchazečů, kteří v první fázi získali nejvyšší počet bodů, v nástroji Talent Screener. Výběrová komise zejména přezkoumala odpovědi uchazečů a každému z nich udělila 0 až 4 body. Konečné skóre pro každou otázku bylo poté určeno vynásobením udělených bodů a dříve stanoveného vážení. Do další fáze výběrového řízení, tj. testů v hodnotícím centru, byli pozváni pouze uchazeči, kteří získali nejvyšší celkové skóre.

5. Podle oznámení o výběrovém řízení musel být počet uchazečů připuštěných do druhé fáze hodnocení talentů přibližně trojnásobkem počtu uchazečů pozvaných do hodnotícího centra [3]. Pokud jde o otevřené výběrové řízení EPSO/AD/204/10, tento požadavek ve skutečnosti znamenal, že uchazeči museli za své odpovědi získat minimálně 16 bodů, aby mohli být přijati do druhé fáze hodnocení talentů.

6. Oznámení o výběrovém řízení rovněž objasnilo, že informace poskytnuté uchazeči v jejich přihlášce a konkrétně v nástroji Talent Screener budou ověřeny „po hodnotícím centru a s ohledem na výsledky“, tj. pouze s ohledem na úspěšné uchazeče. Pokud by poskytnuté informace nebyly podloženy příslušnými doklady, byli by úspěšní uchazeči diskvalifikováni.

7. Dne 13. dubna 2011 informoval úřad EPSO stěžovatele, že v první fázi fáze Talent Screener získal 12 bodů, a že tedy nebyl přijat do následující fáze. Na žádost o předložení hodnotícího listu týkajícího se jeho kvalifikace mu úřad EPSO zaslal tabulku s uvedením váhy, kterou výběrová komise přidělila jednotlivým výběrovým kritériím uvedeným v oznámení o výběrovém řízení.

8. Dne 20. dubna 2011 podal stěžovatel žádost o přehodnocení rozhodnutí výběrové komise o jeho vyloučení z výběrového řízení a tvrdil, že postup předběžného výběru založený na nástroji Talent Screener je protiprávní. Dne 14. června 2011 výběrová komise žádost zamítla.

9. Dne 29. července 2011 podal stěžovatel stížnost proti rozhodnutí výběrové komise v souladu s čl. 90 odst. 2 služebního řádu. Dne 16. prosince 2011 prohlásil ředitel EPSO jakožto orgán oprávněný ke jmenování stížnost za nepřípustnou v rozsahu, v němž se týkala platnosti oznámení o výběrovém řízení. Ředitel rovněž dospěl k závěru, že dodatečné informace, které mu úřad EPSO poskytl, uspokojily žádost stěžovatele o podrobné odůvodnění jeho vyloučení.

10. Dne 1. prosince 2011 podal stěžovatel tuto stížnost evropskému veřejnému ochránci práv.

Předmět šetření

11. Dne 6. ledna 2012 zahájila veřejná ochránkyně práv šetření tohoto tvrzení a tvrzení:

Tvrzení

Předvýběrové řízení pro výběrové řízení EPSO/AD/204/10 - AD6 protiprávně a nespravedlivě omezilo účast výběrové komise na hodnocení v kritické fázi výběrového řízení tím, že zavedlo metodu, která se v podstatě rovnala sebehodnocení uchazečů.

Podpůrný argument:

Postup předběžného výběru se nezákonně/nespravedlivě opírá spíše o sebehodnocení uchazečů než o objektivní hodnocení jejich kvalifikace.

Nárok

Úřad EPSO by měl změnit postup, aby zajistil, že předběžný výběr uchazečů bude založen spíše na objektivním hodnocení výběrové komise než na sebehodnocení.

12. Ve svých připomínkách ke stanovisku úřadu EPSO stěžovatel poukázal na to, že úřad EPSO zveřejnil opravu oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/204/10 dne 23. listopadu 2010, tj. před uplynutím lhůty pro podání přihlášek, ale poté, co stěžovatel svou přihlášku potvrdil. Oprava vypustila kritérium č. 1 v bodě 4 přílohy oznámení, které mimo jiné předpokládalo, že výběrová komise zohlední: „vzhledem k povaze některých pracovních míst, která mají být obsazena, zejména v oblasti regionální politiky, prokázaná znalost alespoň jednoho z těchto jazyků, který se musí lišit od jazyků 1 a 2 požadovaných v bodě III odst. 2.3: (BG) bulharština, (CS) čeština, (EL) řečtina, (ET) estonština, (HU) maďarština, (LT) litevština, (LV) lotyština, (MT) maltština, (PL) polština, (RO) rumunština, (SK) slovenština nebo (SL) slovinština.“Otázka v nástroji Talent Screener, která odkazovala na toto kritérium, byla odpovídajícím způsobem vypuštěna.

13. V této souvislosti stěžovatel vyjádřil nespokojenost s tím, že výše uvedená oprava byla zveřejněna, a uvedl, že pokud by výše uvedené kritérium nebylo vypuštěno, získal by ve fázi Talent Screener mnohem více bodů, a to vzhledem ke své znalosti češtiny a rumunštiny.

14. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že kritiku stěžovatele lze chápat jako nové tvrzení. V každém případě však zdůrazňuje, že jeho statut stanoví přesné podmínky přípustnosti stížnosti. Jednou z těchto podmínek je, že stížnostem musí předcházet odpovídající administrativní přístupy k dotčenému orgánu. V tomto případě veřejný ochránce práv konstatuje, že stěžovatel zjevně nevznesl tuto otázku u úřadu EPSO, než se na něj obrátil. V současné době proto veřejný ochránce práv není oprávněn zabývat se tímto aspektem stížnosti.

Šetření

15. Dne 6. ledna 2012 zahájila veřejná ochránkyně práv šetření týkající se tvrzení a žádosti stěžovatele a požádala úřad EPSO o předložení stanoviska. Dne 26. dubna 2012 zaslal úřad EPSO své stanovisko, které bylo poté předáno stěžovateli s výzvou k předložení připomínek. Stěžovatel zaslal své připomínky dne 16. května 2012.

Analýza a závěry veřejného ochránce práv

A. Tvrzení, že postup předběžného výběru EPSO pro výběrové řízení EPSO/AD/204/10 je protiprávní a/nebo nespravedlivý

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

16. Stěžovatel tvrdil, že předvýběrové řízení pro výběrové řízení EPSO/AD/204/10 protiprávně a nespravedlivě omezilo účast výběrové komise na hodnocení v kritické fázi výběrového řízení tím, že zavedlo metodu, která se v zásadě rovnala sebehodnocení uchazečů. Na podporu svého tvrzení stěžovatel tvrdil, že postup předběžného výběru se nezákonně/nespravedlivě opírá spíše o sebehodnocení uchazečů než o objektivní hodnocení jejich kvalifikace.

17. V tomto ohledu stěžovatel zdůraznil, že první fáze předběžného výběru byla založena na odpovědích ano/ne, které uchazeči poskytli v nástroji Talent Screener, a že tyto odpovědi nebyly výběrovou komisí individuálně posouzeny. Vzhledem k tomu, že body jsou udělovány automaticky, výsledkem řízení je podle stěžovatele"deklarativní sebehodnocení samotnými uchazeči". Stěžovatel rovněž poukázal na to, že podle oznámení o výběrovém řízení měly být kontroly prohlášení uchazečů prováděny až na konci výběrového řízení a pouze u uchazečů, kteří uspěli v testech v hodnotícím centru. Vyloučení uchazečů na konci výběrového řízení proto nemohlo vést ke zpětnému převzetí uchazečů, kteří byli vyloučeni ve fázi Talent Screener.

18. Úřad EPSO ve svém stanovisku nejprve nastínil postup hodnocení stanovený v bodě IV.1 oznámení o výběrovém řízení [4]. Dále vysvětlila, že hospodářská soutěž jako taková sestávala ze dvou částí: i) výběr na základě kvalifikačních předpokladů (fáze Talent Screener) a ii) testy v hodnotícím centru. Úřad EPSO zejména zdůraznil, že během fáze Talent Screener musí výběrová komise provést srovnávací posouzení a hodnocení kvalifikací uchazečů (diplomů a odborné praxe).

19. Úřad EPSO poukázal na to, že fáze Talent Screener sestává ze dvou fází uvedených v bodě 4 výše. Dále uvedl, že stěžovatel nebyl připuštěn do druhé fáze hodnocení talentů, protože známka, kterou získal v první fázi, tj. 12 z 18, byla nižší než prahová hodnota stanovená výběrovou komisí.

20. Pokud jde o fázi Talent Screener, úřad EPSO uvedl, že „není předběžným výběrem, ale spíše nedílnou součástí výběrového řízení. Jedná se o srovnávací hodnocení kandidátů ve stejném smyslu jako konvenční test. Úřad EPSO vysvětlil, jak zlepšil zajištění transparentnosti výběrového řízení. Kritéria výběru jsou například zveřejněna v oznámení o výběrovém řízení s cílem poskytnout uchazečům realistickou představu o druhu informací obsažených v jejich životopise, které budou považovány za relevantní a získají body ve srovnávacím hodnocení. Kromě toho je každé kritérium výběru „přeloženo“ na otázku v nástroji Talent Screener a je uveden stručný popis informací, které by měly být zahrnuty do odpovědi, aby výběrová komise mohla odpověď ohodnotit. Po dokončení této fáze jsou uchazeči informováni o známkách, které získali za každé z těchto kritérií.

21. Úřad EPSO dále zdůraznil, že „na rozdíl od toho, co podle všeho naznačuje stěžovatel, je výběrová komise plně zapojena do srovnávacího hodnocení uchazečů, a to jak při výběru na základě kvalifikačních předpokladů, tak při zkouškách. Výběrová komise nejenže stanoví váhu každého kritéria s ohledem na význam, který mu přikládá, ale také označí odpovědi na každou z otázek zaškrtnutých „ano“.

22. Podle úřadu EPSO by uchazeči nezískali žádnou výhodu nadhodnocením svých zkušeností s on-line přihláškou. Toto tvrzení podpořil dvěma argumenty. Za prvé, v oznámení o výběrovém řízení bylo jasně uvedeno, že ti uchazeči, kteří nemohou prostřednictvím příslušných podpůrných dokumentů prokázat informace uvedené v on-line přihlášce, jsou z výběrového řízení vyloučeni [5]. Za druhé, pokud uchazeči zaškrtnou v dobré víře u konkrétní otázky „ano“, ale informace, které poskytnou, nejsou informacemi, které jim podle předem stanovené hodnotící tabulky výběrové komise přinesou body, bude to mít za následek 0 bodů za toto kritérium. Tím se výrazně snižuje šance, že uchazeči, kteří předloží doklad o kvalifikaci, kterou výběrová komise vyhodnotí jako špatnou, budou přijati do fáze hodnotícího centra.

23. Úřad EPSO souhlasil se stěžovatelem, že uchazeči „by měli být vybíráni na základě objektivních faktorů, které mohou být přezkoumány“a že se to týká zejména odborné praxe. Uvedl, že pojem „cíl“ odkazuje na kritéria, která jsou založena na ověřitelných faktických okolnostech, a nikoli na postoji, přesvědčení nebo názoru. Úřad EPSO odkázal na rozsudek ve věci Costacurta v. Komise, 73/76 [6], ve kterém Soudní dvůr uvedl příklady toho, co považuje za takové objektivní faktory, a sice povahu povinností uchazeče a dobu, po kterou je vykonával.

24. Úřad EPSO dále tvrdil, že výběrová kritéria uvedená v Talent Screener odkazují právě na druh informací, které Soudní dvůr považoval za objektivní, skutkové a ověřitelné. Tato kritéria zahrnují délku odborné praxe uchazečů v určitých oborech, povahu úkolů vykonávaných během těchto dob odborné praxe, zvláštní akademickou kvalifikaci nebo počet a druh akademických publikací.

25. Úřad EPSO nakonec dospěl k závěru, že stávající postup pro fázi Talent Screener, která není předvýběrovým řízením, ale nedílnou součástí výběrového řízení, je založen na objektivním hodnocení výběrové komise, a nikoli na sebehodnocení uchazečů. Úřad EPSO proto nespatřoval žádný důvod ke změně řízení.

26. Stěžovatel ve svém vyjádření zopakoval svůj názor, že hodnocení talentů je nespravedlivé, protože někteří uchazeči mohou nadhodnocovat svou kvalifikaci, a získat tak více bodů než jiní uchazeči, kteří by byli ze výběrového řízení vyloučeni, aniž by měli možnost být znovu přijati.

27. Stěžovatel rovněž poukázal na to, že systém Talent Screener je „nevyvážený“, protože zvýhodňuje uchazeče, kteří mají lepší profil z hlediska odborné praxe, než je požadováno v oznámení o výběrovém řízení. Uchazeči s dlouholetou odbornou praxí podle něj získají ve fázi hodnocení talentů lepší hodnocení než uchazeči, pro které bylo výběrové řízení určeno, což jim brání v tom, aby se dostali do fáze hodnotícího centra.

Posouzení veřejného ochránce práv

28. Veřejný ochránce práv zdůrazňuje, že podle ustálené judikatury má EPSO širokou posuzovací pravomoc při rozhodování o kritériích způsobilosti požadovaných pro obsazování pracovních míst a při určování podmínek a postupů pro organizaci výběrového řízení na základě těchto kritérií a ve služebním zájmu. Úřad EPSO je proto oprávněn zavést ustanovení omezující nebo upravující přístup uchazečů k výběrovému řízení. Jedinými omezeními jsou omezení stanovená v článku 27 [7] služebního řádu a služební zájem.

29. Je však třeba konstatovat, že sledování cílů zakotvených v článku 27 služebního řádu vyžaduje, aby EPSO vykonával svou posuzovací pravomoc způsobem, který je plně v souladu se zásadami rovnosti, nestrannosti, objektivity a spravedlnosti. To platí zejména tehdy, když úřad EPSO stanoví postupy pro organizaci výběrového řízení. Aby bylo zaručeno, že tento postup umožní přijmout nejlepší možné uchazeče, je totiž nezbytné, aby všichni měli stejnou příležitost prokázat svou způsobilost.

30. Úřad EPSO ve svém stanovisku zdůraznil, že fáze Talent Screener „není předběžným výběrem, ale spíše nedílnou součástí výběrového řízení“. Dále uvedl, že výběrová komise byla „plně zapojena do srovnávacího hodnocení uchazečů, a to jak během výběru na základě kvalifikačních předpokladů, tak během testů.“Úřad EPSO zdůraznil, že výběrová komise stanovila váhu každého kritéria hodnocení talentů s ohledem na význam, který mu přikládá, a rovněž označil odpovědi na každou z otázek zaškrtnutím „ano“.

31. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že podle názoru úřadu EPSO se zdá, že výběrová komise hrála aktivní úlohu ve fázi hodnocení talentů, a to zaprvé tím, že strukturovala hodnocení talentů tak, aby odrážela kritéria výběru uvedená v oznámení o výběrovém řízení, a tím, že určila váhu každého kritéria s ohledem na význam, který mu přikládá, a zadruhé tím, že individuálně vyhodnotila odpovědi uchazečů ve druhé fázi hodnocení talentů. Za těchto okolností se nezdá, že by skutečnost, že první fáze hodnocení talentů je do určité míry automatizovaná, významně omezovala zapojení výběrové komise do řízení.

32. Veřejná ochránkyně práv rovněž konstatuje, že stěžovatel poukázal na to, že systém nenabízí žádné nápravné opatření pro uchazeče, kteří byli vyloučeni v první fázi fáze hodnocení talentů z důvodu přijetí těch, kteří by později byli diskvalifikováni za to, že neposkytli požadovanou dokumentaci.

33. Veřejná ochránkyně práv již konstatovala, že výběrová komise je zapojena do druhé fáze hodnocení talentů, zejména tím, že individuálně posuzuje relevantnost různých kvalifikací uvedených uchazeči na stupnici od 0 do 4. V důsledku toho se zdá, že možnost, že uchazeč bude vyloučen z výběrového řízení poté, co uspěl v testech v hodnotícím centru, je omezena na případy, kdy tento uchazeč předložil nepravdivou dokumentaci nebo nemohl svá prohlášení doložit dokumenty.

34. V tomto ohledu veřejná ochránkyně práv rovněž konstatuje, že při vyplňování žádosti jsou žadatelé obecně žádáni, aby potvrdili, že informace, které poskytují, jsou pravdivé. Kromě toho, jak uvedl EPSO ve svém stanovisku, z prohlášení o kvalifikaci, kterou nelze doložit příslušnými dokumenty, nemá prospěch žádný uchazeč, neboť by byl diskvalifikován, pokud by na konci řízení byly zkontrolovány dokumenty všech úspěšných uchazečů. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že riziko, že uchazeči učiní v nástroji Talent Screener nesprávná prohlášení, je třeba považovat za poměrně omezené. Argument stěžovatele proto nepovažuje za přesvědčivý.

35. Veřejná ochránkyně práv konečně konstatuje, že stěžovatel ve svém vyjádření rovněž zdůraznil, že systém Talent Screener zvýhodňuje uchazeče, kteří mají rozsáhlejší odbornou praxi, než jaká je požadována v oznámení o výběrovém řízení. V tomto ohledu veřejný ochránce práv poznamenává, že výběrová řízení jsou ze své podstaty selektivní. Cílem výběrových řízení je totiž přijmout nejlepší možné uchazeče pro obsazení volného místa. Jak bylo uvedeno v bodě 28 výše, EPSO má širokou posuzovací pravomoc při rozhodování o kritériích způsobilosti požadovaných pro obsazovaná pracovní místa. Tato kritéria odrážejí pouze minimální požadavky, které musí uchazeči splnit, aby se mohli účastnit výběrového řízení, nevylučují však zohlednění jakékoli kvalifikace a zkušeností, které jdou nad rámec těchto požadavků.

36. Na základě výše uvedených skutečností dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že v souvislosti s tvrzením stěžovatele nedošlo ze strany úřadu EPSO k nesprávnému úřednímu postupu. Vzhledem k tomu, že jeho tvrzení nemůže obstát, nemůže obstát ani jeho návrh.

37. Ačkoli v tomto případě neshledal nesprávný úřední postup, veřejný ochránce práv konstatuje, že úřad EPSO by mohl zavést určitá zlepšení, pokud jde o kontrolu dokumentace uchazečů. V tomto ohledu veřejný ochránce práv odkazuje na šetření z vlastního podnětu, které nedávno provedl [8] a v němž dospěl k závěru, že čas ušetřený při kontrole dokumentů uchazečů výběrovou komisí na konci výběrového řízení, a nikoli v dřívější fázi, je "minimální"ve srovnání s přínosem, který by taková kontrola přinesla uchazečům a samotnému výběrovému řízení. Dřívější kontrola by snížila riziko, že někteří uchazeči, kteří v prvních fázích výběrového řízení získají lepší bodové hodnocení, ale nemohou předložit příslušnou dokumentaci, a jsou proto při ověřování dokumentace z výběrového řízení vyloučeni, nahradí uchazeče, kteří mohou skutečně prokázat svou kvalifikaci. Ačkoli je toto riziko omezené, jak je uvedeno výše, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že by bylo rozumné pokusit se jej zcela odstranit. Kontrola příslušných důkazů v dřívější fázi výběrového řízení by dále účastníky ujistila, že nadějní uchazeči nejsou systémem hodnocení znevýhodněni [9].

38. Úřad EPSO by proto mohl zvážit možnost ověření podkladů uchazečů v dřívější fázi výběrového řízení, například po první fázi hodnocení talentů nebo před fází hodnotícího centra. Veřejný ochránce práv proto učiní další poznámku níže.

B. Závěr

Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá následujícím závěrem:

V tomto případě nebyl zjištěn žádný nesprávný úřední postup.

Úřad EPSO a stěžovatel budou o tomto rozhodnutí informováni.

Další poznámky

Úřad EPSO by mohl zvážit možnost kontroly dokladů uchazečů v dřívější fázi výběrového řízení.

 

P. Nikiforos Diamandouros

Ve Štrasburku dne 13. února 2013.

---

[1] Úř. věst. 2010, C 292 A, s. 1, ve znění opravy v Úř. věst. 2010, C 318 A, s. 1.

[2] Například doplňková odborná příprava v příslušné oblasti získala 2 body, odborná praxe v jedné z oblastí, v nichž hrají úlohu strukturální fondy, 3 body a doktorát v příslušné oblasti 1 bod.

[3] Bod IV.1 oznámení o výběrovém řízení. V uvedeném oznámení bylo rovněž upřesněno, že počet uchazečů pozvaných do hodnotícího centra (a tedy předběžně vybraných ve druhé fázi předběžného výběru) musí být přibližně trojnásobkem počtu úspěšných uchazečů.

[4] Viz body 3 až 6 tohoto rozhodnutí.

[5] Bod IV.2 oznámení o výběrovém řízení.

[6] Rozsudek Soudního dvora ve věci Costacurta v. Komise, 73/76, Recueil 1977, s. 1163.

[7] "Přijímání je zaměřeno na to, aby byly orgánu zajištěny služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti, kteří jsou přijímáni na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států Společenství."

[8] Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o ukončení šetření z vlastního podnětu OI/1/2012/MHZ týkajícího se Evropského úřadu pro výběr personálu.

[9] Tamtéž, bod 22.