ODŮVODNĚNÍ Stížnosti

1. Tato stížnost byla podána sdružením rybářů se sídlem ve Skotsku. V době podání stížnosti mělo sdružení 68 členů, z nichž všichni vlastní rybářská plavidla a většina sídlí v jihozápadním Skotsku.

2. V prosinci 2002 přijala Rada jako součást ročního plánu rybolovu EU na rok 2003 dílčí plán, jehož cílem bylo obnovit zdravé a udržitelné populace tresky obecné v oblastech západně od Skotska a v Severním moři. Tento dílčí plán byl nazván Plán obnovy populace tresky obecné (CRP) a jeho cílem bylo snížit počet přidělených dnů rybolovu pro určité skupiny plavidel. Omezení rybolovné činnosti každoročně přezkoumává Rada na základě návrhu předloženého Komisí. Na rybolovné oblasti západně od Skotska se tato omezení vztahují od roku 2003.

3. Kategorie, které se týká tento žalobní důvod, se týká rybářských plavidel, která používají druh lovného zařízení nazývaný vlečná síť pro lov při dně. Provozní velikost ok sítě použité pro tuto vlečnou síť se pohybuje mezi 70 a 90 mm. Podle záznamů o rybolovné činnosti zaznamenaných v roce 2002 měla tato plavidla odlov, při němž treska obecná, platýs evropský a jazyk obecný představovali méně než 5 % celkové vykládky. V úředních dokumentech se tato kategorie plavidel označuje jako „4.a.ii/8.1.d“.

4. V tabulce I ("Maximální počet dní, kdy může být plavidlo v roce 2006 přítomno v oblasti podle lovného zařízení") přílohy IIA nařízení Rady č. 51/2006 [1] bylo pro rok 2006 této kategorii plavidel působících buď západně od Skotska, nebo v Severním moři přiděleno 280 dní rybolovu. V příslušné tabulce je příděl pro oblast západně od Skotska uveden ve sloupci 2.d, zatímco ekvivalentní příděl pro Severní moře je uveden ve sloupci 2.b-2. Pro rok 2007 snížila příloha IIA nařízení Rady č. 41/2007 [2] dny rybolovu pro tuto kategorii plavidel na 252 (o 10 % méně než v roce 2006), pokud jde o oblast západně od Skotska. Naproti tomu počet dnů rybolovu v Severním moři zůstal na 280 dnech.

5. Komise původně navrhla 25% snížení počtu dnů rybolovu. Tento návrh vycházel z hodnocení počtu úlovků tresky obecné nahlášených každým členským státem. Uvedené hodnocení provedl Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR).

6. Dne 23. listopadu 2006 během zasedání pracovní skupiny Rady pro rybolov informovala Komise členské státy o návrhu, který předloží Radě k přijetí na jejím prosincovém zasedání. Komise uvedla kategorie lovných zařízení, která by byla dotčena, včetně kategorie 4.a.ii/8.1.d.

7. Dne 30. listopadu 2006 předložila Komise na dalším zasedání pracovní skupiny Rady pro rybolov pracovní dokument č. 3, který byl považován za výchozí bod pro další jednání s členskými státy. Účelem výpočtů uvedených v neoficiálním dokumentu bylo určit lovné zařízení, které představuje nejvyšší podíl tresky obecné ulovené ročně. Zkouška byla rozdělena do dvou částí. První z nich identifikovala zařízení, která ulovila více než určitou tonáž tresky obecné (například více než 500 tun v Severním moři). Druhá se týkala pouze Severního moře a Skagerraku a zkoumala počet ulovených jedinců tresky obecné. Neoficiální dokument obsahoval tabulku, která neupřesňovala maximální počet dnů rybolovu, ale uváděla kategorie, které budou ovlivněny snížením počtu dnů rybolovu. Odpovídající rámečky byly v tabulce zvýrazněny šedou barvou.

8. Pokud jde o kategorii plavidel podle bodu 4.a.ii/8.1.d, byl po dohodě s Komisí členským státům předložen k projednání dokument Rady 16991/06 týkající se prvního kompromisu. To předpokládalo omezení rybolovné činnosti v oblasti západně od Skotska na 210 dnů rybolovu, tj. o 25 % méně než v roce 2006. V tomto dokumentu je v kolonce uveden počet 210 dnů rybolovu, který je v tabulce na straně 12 neoficiálního dokumentu Komise č. 3 zvýrazněn šedě a odpovídá oblasti západně od Skotska. Pokud jde o kolonku týkající se Severního moře, která nebyla v téže tabulce zvýrazněna šedou barvou, dokument 16991/06 nenavrhoval žádné snížení počtu dnů rybolovu ve srovnání s počtem v roce 2006, který činil 280. Pokud jde o několik dalších kategorií plavidel, další kolonky v dokumentu Rady 16991/06, které odpovídají kolonkám zvýrazněným šedě v neoficiálním dokumentu Komise č. 3, rovněž předpokládaly snížení, i když v různých sazbách, pro jednu nebo více zeměpisných oblastí. V rámci druhého kompromisu se Komise dohodla na omezení navrhovaného zkrácení dnů rybolovu pro plavidla odpovídající kategorii 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska na 12 %, tj. na 246 dnů rybolovu.

9. A konečně, v rámci třetího kompromisu Komise souhlasila s uplatněním míry snížení pouze o 10 % na prostředky spadající do kategorie 4.a.ii/8.1.d. V důsledku toho se v dokumentu Rady 17046/06 předpokládalo omezení rybolovné činnosti plavidel spadajících do této kategorie na 252 dnů rybolovu. Tento údaj se odráží v tabulce 1 přílohy IIA nařízení č. 41/2007, kterou Rada přijala dne 21. prosince 2006. V lednu 2007 skotská správa informovala stěžovatele o výsledku zasedání Rady. Nebyla však poskytnuta žádná vysvětlení ohledně zkrácení dnů rybolovu pro kategorii 4.a.ii/8.1.d.

10. Stěžovatel, který byl z této změny nešťastný, napsal skotské správě v lednu 2007. Ten odpověděl tím, že stěžovateli poskytl kopii neoficiálního dokumentu Komise č. 3. Pokud jde o výpočet obsažený v tomto dokumentu, skotská správa se domnívala, že došlo k chybě. Konkrétně poukázala na to, že údaje pro kategorii plavidel 4.a.ii/8.1.d ve sloupcích 2.b (konkrétně 280 dnů rybolovu) a 2.d (252 dnů rybolovu) tabulky I přílohy IIA nařízení č. 41/2007 měly být zaměněny a že tato chyba nebyla zaznamenána během závěrečných jednání na příslušném zasedání Rady v prosinci 2006. Skotská správa dále poukázala na to, že k téže chybě došlo v souvislosti s kategorií plavidel 4.a.v/8.1.d, kde byly informace v obou sloupcích rovněž zaměněny. Vzhledem k tomu, že chyba byla spíše administrativní než politická, měla správa za to, že by měla být napravena spíše správním opatřením než politickým zásahem.

11. V průběhu roku 2007 pokračovala jednání s Komisí o této otázce. Útvary Komise však odmítly uznat, že došlo k chybě. V listopadu 2007 stěžovatel písemně požádal ministry Spojeného království, komisaře Borga (rybolov a námořní záležitosti) a generálního ředitele Komise pro rybolov a námořní záležitosti o pomoc při nápravě údajné nespravedlnosti.

12. Komisař a generální ředitel ve svých odpovědích stěžovateli ze dne 10. a 21. ledna 2008 poukázali na to, že kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d významně přispěla k odlovu nedospělé tresky obecné v oblasti západně od Skotska, a proto byla kandidátem na snížení rybolovné činnosti. Podle nich to členské státy projednaly a schválily na zasedání Rady v prosinci 2006. Komisař rovněž poukázal na to, že údaje byly znovu zkontrolovány a že se zdá, že nedošlo k žádné chybě.

PŘEDMĚT DOTAZU

13. Podle stěžovatele vycházela Komise ve své odpovědi ze závěrů obsažených v neoficiálním dokumentu č. 3, aby prokázala, že zkrácení dnů rybolovu pro kategorii plavidel 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska bylo správné. Tyto závěry se však netýkaly oblasti západně od Skotska, ale Severního moře. Stěžovatel odkázal na zprávy zaslané Komisí stálému zastoupení Spojeného království, které byly předány skotské správě. Pokud jde o kritérium týkající se počtu ulovených jedinců tresky obecné (na základě úmrtnosti mladých ryb), stěžovatel uvedl, že se nevztahuje na oblast západně od Skotska, ale spíše na Severní moře/Skagerrak.

14. Dne 25. března 2008 se stěžovatel obrátil na veřejného ochránce práv. Tvrzení a tvrzení stěžovatele byla následující:

1. Stěžovatel tvrdil - a tvrdil, že by Komise měla souhlasit - že se dopustil administrativní chyby, tj. použil nesprávné údaje ve dvou sloupcích, když doporučil Radě, aby pro rok 2007 snížila počet dnů rybolovu pro plavidla kategorie „4.a.ii/8.1.d“ z 280 na 252 pro oblast západně od Skotska.
2. Stěžovatel tvrdil, že Komise by měla přijmout vhodná opatření k nápravě chyby, které se dopustila.

Šetření

15. Stížnost byla předána Komisi k vyjádření stanoviska. Komise zaslala své stanovisko dne 27. června 2008. Stanovisko bylo předáno stěžovateli, který zaslal své připomínky dne 18. srpna 2008.

16. Dne 16. února 2009 předložil veřejný ochránce práv Komisi návrh doporučení. Komise zaslala své podrobné stanovisko dne 18. června 2009. Podrobné stanovisko bylo předáno stěžovateli, který zaslal své připomínky dne 20. července 2009.

Ombudsmanova analýza a závěry

Úvodní poznámky

17. Veřejný ochránce práv ve svém dopise Komisi ze dne 9. dubna 2008 o zahájení šetření zdůraznil, že tato stížnost se týká údajné administrativní chyby ve vztahu k návrhu Komise, který byl základem nařízení následně přijatého Radou. Podle bývalého článku 195 Smlouvy o ES (nyní článek 228 Smlouvy o fungování Evropské unie) může veřejný ochránce práv vyšetřovat pouze případy nesprávného úředního postupu. Není tedy oprávněn přezkoumávat opodstatněnost právních předpisů Společenství. Stěžovatel však tvrdil, že se tento případ týkal administrativní chyby v návrhu Komise. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívala, že na první pohled by bylo možné rozlišovat mezi nařízením jako takovým a předložením některých údajů, které byly nakonec do nařízení zahrnuty. Za těchto okolností považoval veřejný ochránce práv za vhodné zahájit šetření za účelem objasnění této otázky. Ve svých dopisech Komisi a stěžovateli veřejný ochránce práv uvedl, že proto nepřijme konečné rozhodnutí o tom, zda tato stížnost spadá do jeho mandátu, dokud neobdrží stanovisko Komise.

18. Komise se ve svém stanovisku k výše uvedenému nevyjádřila ani nezpochybnila přípustnost podnětu [3]. Za těchto okolností má veřejný ochránce práv za to, že tato stížnost skutečně spadá do jeho mandátu.

A. Tvrzení o administrativní chybě a odpovídající tvrzení

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

19. Stěžovatel tvrdil, že se Komise dopustila administrativní chyby, tj. použila nesprávné údaje ve dvou sloupcích, když Radě doporučila snížit pro rok 2007 počet dnů rybolovu pro plavidla kategorie 4.a.ii/8.1.d z 280 na 252 pro oblast západně od Skotska. Tvrdila, že Komise by měla přijmout vhodná opatření k nápravě chyby, které se dopustila.

20. Komise ve svém stanovisku uvedla, že během procesu revize přílohy II byl vývoj počtu dnů rybolovu pro plavidla spadající do kategorie 4.a.ii/8.1.d založen na kritériích podložených vědeckými a technickými důkazy. Podle údajů poskytnutých členskými státy a analyzovaných výborem VTHVR ulovila plavidla patřící do kategorie 4.a.ii/8.1.d více než 50 tun tresky obecné v oblasti západně od Skotska. Z těchto tresek bylo více než 10 000 jedinců ve věku 1 [4] a více než 4 000 jedinců ve věku 2 let v roce 2005, který je referenčním rokem. Během téhož roku představovala treska obecná ve věku 1 a 2 více než 95 % všech jedinců tresky obecné ulovených v oblasti západně od Skotska plavidly uvedenými v bodě 4.a.ii/8.1.d. Jak před zasedáními pracovní skupiny Rady, tak během jednání v pracovní skupině Rady, ve Výboru stálých zástupců a na plenárním zasedání Rady byly všechny prvky předloženy členským státům v různých fázích jednání. Snížení počtu dnů rybolovu pro plavidla náležející do kategorie 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska bylo provedeno na základě sazeb snížení dohodnutých během těchto fází jednání. Na konci tohoto procesu přijaly členské státy třetí kompromis.

21. Komise dospěla k závěru, že rozhodnutí přijaté Radou v prosinci 2006 bylo výsledkem důkladné diskuse mezi členskými státy a Komisí, podpořené nejnovějšími dostupnými vědeckými a technickými poznatky. Proto nesouhlasila s tvrzením stěžovatele, že došlo k administrativní chybě buď v souvislosti s návrhem Komise, nebo během procesu přijímání. Komise proto požádala veřejnou ochránkyni práv, aby případ uzavřela.

22. Ve svých připomínkách žadatel souhlasil s tím, že tabulka v neoficiálním dokumentu č. 3 obsahuje příslušnou kolonku zvýrazněnou šedou barvou. Stěžovatel rovněž souhlasil s tím, že první, druhý a třetí kompromis navrhuje snížení v příslušné kategorii. Zdůraznila však, že tabulka a kompromisy jí byly zpřístupněny teprve nedávno. Ani ony, ani neoficiální dokument č. 3 jí nebyly zpřístupněny před přijetím nařízení č. 41/2007.

23. Podle názoru stěžovatele nemohla Komise ignorovat to, co bylo obsaženo v jejím vlastním neoficiálním dokumentu č. 3. Komise nevysvětlila, proč v textu neoficiálního dokumentu není uveden odkaz na kategorii 4.a.ii/8.1.d týkající se oblasti západně od Skotska. Stěžovatel se dotázal, zda Komise mohla zaměnit, pokud jde o oblast západně od Skotska, kategorii 4.a.ii/8.1.d s kategorií 4.a. iv/8.1.d, která byla uvedena na straně tři uvedeného neoficiálního dokumentu. Bylo zde sice zmíněno cvičení týkající se ulovených jedinců tresky obecné, ale toto cvičení se týkalo Severního moře. V rámci tohoto cvičení byla kategorie 4.a.ii/8.1.d určena jako odlov více než 400 000 jedinců tresky obecné v Severním moři. Neoficiální dokument proto navrhoval snížení počtu dnů rybolovu ve vztahu k Severnímu moři pro plavidla spadající do kategorie 4.a.ii/8.1.d. Bez ohledu na toto doporučení nebyl rámeček odpovídající uvedené kategorii v tabulce na straně 12 neoficiálního dokumentu č. 3 zvýrazněn šedou barvou a takové snížení se nepředpokládalo ani v kompromisech projednávaných na zasedáních Rady. Pokud jde o Severní moře, nařízení č. 41/2007 nestanovilo pro rok 2007 žádné snížení počtu dnů rybolovu přidělených kategorii 4.a.ii/8.1.d, jak tomu bylo v roce 2006.

24. Stěžovatel uvedl, že Komise objasnila, že důvody pro snížení byly uvedeny v neoficiálním dokumentu č. 3. Dodala však, že v tomto textu nelze nalézt žádný odkaz na kategorii 4.a.ii/8.1.d ve vztahu k oblasti západně od Skotska. Pokud by, jak tvrdila Komise, údaje týkající se lovu tresky obecné v oblasti západně od Skotska poskytly členské státy a analyzoval VTHVR, a pokud by v důsledku toho byl zapotřebí návrh na snížení počtu dnů rybolovu, měl být tento návrh předložen v neoficiálním dokumentu č. 3. Stěžovatel zdůraznil, že Komise nevysvětlila, proč takový návrh nebyl v neoficiálním dokumentu předložen, pokud jde o oblast západně od Skotska. Naproti tomu neoficiální dokument obsahoval jasný odkaz na příslušnou kategorii ve vztahu k Severnímu moři se stejně jasným doporučením ke snížení. To však následně nebylo přijato.

25. Stěžovatel uvedl, že skutečnost, že členské státy obecně, a zejména Spojené království, si nevšimly, že došlo k chybě, neomlouvá administrativní chybu Komise. Souhlasila s Komisí, že navrhovaná snížení musí být založena na vědeckých důkazech. Stěžovatel dodal, že pokud jsou pro jeho tvrzení, že došlo k administrativní chybě v důsledku záměny mezi kategoriemi a mezi oblastmi, zapotřebí další důkazy, je to dáno skutečností, že stejná chyba byla opakována v případě kategorie 4.a.v/8.1.d. Stěžovatel na závěr vyzval veřejného ochránce práv, aby požadoval, aby Komise přijala opatření ke zvrácení účinku chyby.

Posouzení veřejné ochránkyně práv vedoucí k návrhu doporučení

26. Veřejný ochránce práv konstatoval, že 252 dnů rybolovu přidělených plavidlům spadajícím do kategorie 4.a.ii/8.1.d pro oblast západně od Skotska v příloze IIA nařízení č. 41/2007 (ve srovnání s 280 dny v roce 2006) bylo výsledkem návrhu Komise, který byl následně přijat Radou. Příslušným dokumentem Komise v tomto ohledu je neoficiální dokument Komise č. 3 ze dne 30. listopadu 2006, který byl téhož dne projednán v pracovní skupině Rady a tvořil základ pro další jednání mezi členskými státy.

27. Neoficiální dokument uvádí hlavní změny navržené Komisí, pokud jde o přílohy IIA, IIB a IIC nařízení č. 51/2006. Částmi, které jsou relevantní pro toto šetření, jsou strany 2 až 4 neoficiálního dokumentu a strana 12, která obsahuje návrh tabulky s plánovaným maximálním počtem dnů rybolovu v roce 2007 pro různé kategorie plavidel v těchto čtyřech zeměpisných oblastech: 1) Kattegat; 2) Severní moře, rozdělené do tří podsloupců (včetně Skagerraku); 3) Irské moře; a 4) západně od Skotska. Tabulka v neoficiálním dokumentu dosud neobsahovala přesné údaje o maximálních dnech rybolovu, neboť míra snížení byla stále předmětem konzultací mezi útvary. Rámečky týkající se kategorií a oblastí, pro které již Komise navrhla snížení počtu dnů rybolovu, však byly zvýrazněny šedě. Pokud jde o kategorii 4.a.ii/8.1.d, kolonka odpovídající oblasti západně od Skotska byla šedá, což znamená, že bylo navrženo snížení z hodnoty 280 dní na moři stanovené pro rok 2006.

28. Podle neoficiálního dokumentu by zkrácení dnů rybolovu vyplývající z výkladu CRP bylo účinnější, pokud by se vztahovalo pouze na ta loďstva, která představují většinu úmrtnosti ryb. Na tomto základě byla vybrána loďstva, která započítávají úlovky tresky obecné (v tunách) přesahující danou prahovou hodnotu. Samotné prahové hodnoty závisely na celkovém množství tresky obecné ulovené ve čtyřech dotčených oblastech. Na základě údajů shromážděných výborem VTHVR byly vypracovány čtyři zeměpisné tabulky, které odpovídají čtyřem zeměpisným oblastem a uvádějí kategorie plavidel, které překročily prahové hodnoty v tunách (strany 2 až 3 neoficiálního dokumentu). Pokud jde o oblast západně od Skotska (pro kterou byla stanovena prahová hodnota 50 tun tresky obecné), kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d nebyla v této tabulce uvedena. To znamená, že nepatří mezi kategorie plavidel, která loví více než 50 tun tresky obecné, a nepřihlíží tedy k možnému zkrácení dnů rybolovu.

29. Po čtyřech zeměpisných tabulkách v neoficiálním dokumentu následovala pátá tabulka (na straně 4). Tato tabulka se týkala pouze Severního moře a Skagerraku, u nichž bylo provedeno druhé cvičení s cílem vybrat lovná zařízení lovící více než 400 000 jedinců tresky obecné. Takový přístup rovněž umožnil zahrnout kritérium založené na úmrtnosti mladých ryb. V této tabulce byly kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d a 4.a.v/8.1.d zvýrazněny tučně, což znamená, že by pro ně bylo navrženo snížení počtu dnů rybolovu. Neoficiální dokument dospěl k následujícímu závěru:

„Bylo proto navrženo, aby výše uvedená lovná zařízení odpovídala snížení zastávanému útvary [Komise], zatímco ostatní lovná zařízení by zůstala na stejné úrovni jako v roce 2006. Odpovídající čisté údaje za dny na moři nejsou dosud uvedeny v tabulce 1 následující kapitoly, neboť míra snížení je stále předmětem konzultací mezi útvary.“

30. Na základě výše uvedených skutečností se zdá, že snížení počtu dnů rybolovu u kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d, které navrhla Komise, se týkalo pouze Severního moře a Skagerraku. V tabulce s plánovaným maximálním počtem dnů rybolovu na straně 12 neoficiálního dokumentu však kolonka označená šedou barvou odpovídala sloupci označenému písmenem d) pro oblast západně od Skotska, a nikoli sloupci označenému písmenem b) pro Severní moře a Skagerrak. Ukázalo se tedy, že pokud jde o kategorii plavidel podle bodu 4.a.ii/8.1.d, tabulka na straně 12 neoficiálního dokumentu nesprávně odrážela závěry Komise na stranách 3 a 4 neoficiálního dokumentu. Veřejná ochránkyně práv proto dospěla k závěru, že ve skutečnosti došlo k administrativní chybě. Stejná chyba se zřejmě vyskytla u kategorie plavidel 4.a.v/8.1.d. Ačkoli tabulka na straně 4 neoficiálního dokumentu označila tuto kategorii plavidel v Severním moři a Skagerraku za potenciálně dotčenou snížením, tabulka na straně 12 ji nezvýraznila šedě, ale spíše uvedla, že plavidla této kategorie v západním Skotsku by mohla být snížením potenciálně dotčena. Z tohoto důvodu se stěžovatel domníval, že obě kolony pro oblasti západně od Skotska a Severní moře a Skagerrak byly zřejmě zaměněny.

31. Komise ve svém stanovisku uvedla, že navrhuje 25% snížení počtu dnů rybolovu u kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d, a následně souhlasila se snížením navrhovaného snížení na 12 % a později na 10 %. Komise se však ve svém stanovisku nevyjádřila k možnému převrácení obou sloupců. Pouze uvedla, že její návrh na zkrácení dnů rybolovu pro plavidla náležející do kategorie 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska byl založen na kritériích podpořených vědeckými a technickými důkazy týkajícími se údajů poskytnutých členskými státy a analyzovaných výborem VTHVR. Neřešila otázku, proč to nebylo zmíněno v jejím neoficiálním dokumentu č. 3. Komise rovněž nevysvětlila, proč loďstvo Severního moře této kategorie plavidel, které uvedla v tabulce na straně 3 neoficiálního dokumentu, nebylo během jednání a v konečném nařízení uvedeno jako potenciálně dotčené snížením v tabulce na straně 12.

32. Z dokumentů Rady 16991/06 a 17046/06, které sloužily jako základ pro různá jednání v rámci Rady, dále vyplynulo, že následná snížení byla uplatněna i na další kategorie plavidel, u nichž byly v pracovním dokumentu Komise č. 3 kolonky zvýrazněny šedě, i když v jiných sazbách, než jaké byly uplatněny na kategorii plavidel podle bodu 4.a.ii./8.1.d. Ukázalo se, že snížení počtu dnů rybolovu pro kategorii plavidel 4.a.ii/8.1.d, obsažené v dokumentech Rady č. 16991/06 a 17046/06 a v tabulce v příloze IIA nařízení Rady č. 41/2007, pouze odráží návrhy předložené Komisí v příslušných fázích postupu v rámci tří kompromisů.

33. Na základě výše uvedených skutečností se ukázalo, že chyba Komise v tabulce jejího neoficiálního dokumentu č. 3 byla v dokumentech Rady zopakována. Ačkoli Komise tvrdila, že konečné rozhodnutí přijaté Radou je výsledkem důkladné diskuse mezi členskými státy, nic nenasvědčuje tomu, že by se tato diskuse týkala základu celého návrhu, tj. otázky, na které oblasti by se mělo vztahovat navrhované zkrácení dnů rybolovu pro plavidla této kategorie. Pokud by se Rada touto otázkou zabývala, bylo by nejobtížnější vysvětlit, jak mohla být chyba Komise přehlédnuta. Ve skutečnosti byla tato chyba zcela zřejmá. To bylo doloženo silným rozporem mezi údaji na stranách 3 a 4 neoficiálního dokumentu Komise č. 3, který navrhoval zahrnutí kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d v Severním moři, a nikoli v oblasti západně od Skotska, a tabulkou na straně 12 neoficiálního dokumentu (a následných dokumentů Rady odrážejících tyto údaje), kde byly dotčené oblasti přesně opačné, a sice západně od Skotska, a nikoli v Severním moři.

34. Na základě výše uvedených úvah předložila veřejná ochránkyně práv Komisi tento návrh doporučení:

„Komise by měla uznat, že se dopustila administrativní chyby, když v kolonce uvedené na straně 12 svého neoficiálního dokumentu č. 3 navrhla snížit počet dnů rybolovu pro plavidla spadající do kategorie 4.a.ii/8.1.d, pokud jde o oblast západně od Skotska, i když věcné úvahy uvedené v tomto neoficiálním dokumentu ukazují, že Komise nepovažovala takové snížení za nezbytné.

Komise by měla, pokud je to ještě možné, přijmout vhodná opatření k nápravě uvedené chyby.“

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv po jeho návrhu doporučení

35. Komise ve svém podrobném stanovisku uvedla, že právní pravidla upravující legislativní proces přijímání každoročního nařízení omezujícího rybolovnou činnost jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 (dále jen "základní nařízení")[5]. Poukázal zejména na to, že článek 20 základního nařízení stanoví zvláštní postup, podle něhož Rada na návrh Komise rozhoduje o omezení odlovu nebo intenzity rybolovu a o rozdělení rybolovných práv mezi členské státy. Článek 4 základního nařízení vyžaduje, aby veškerá opatření upravující přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností byla stanovena s přihlédnutím zejména ke zprávám VTHVR. Souběžně s tím článek 5 základního nařízení ukládá Radě, aby v případě populací nacházejících se mimo bezpečné biologické limity přijala prioritní opatření v podobě plánů obnovy. Ustanovení nařízení Rady (ES) č. 423/2004 [6] týkající se plánu obnovy mimo jiné podrobila populaci tresky obecné v oblasti západně od Skotska plánu obnovy.

36. Dne 20. října 2006 byla zpřístupněna zpráva Poradního výboru pro řízení rybolovu (ACFM) Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES). Popsal tresku obecnou v oblasti západně od Skotska jako v kritickém stavu a doporučil, aby se v roce 2007 neprováděl žádný rybolov této populace tresky obecné. Podskupina VTHVR pro řízení intenzity rybolovu se sešla ve dnech 5. až 9. června 2006 a 9. až 13. října 2006 za účelem analýzy údajů poskytnutých členskými státy. Přitom rovněž posoudila na základě dostupných informací o stavu různých populací ryb dopad různých kategorií plavidel na populace, na něž se vztahuje CRP, a z toho vyplývající důsledky pro omezení intenzity rybolovu plánovaná na rok 2007. Výbor VTHVR poskytl Komisi svá zjištění a doporučení na zasedání konaném v listopadu 2006 [7]. To mimo jiné ukázalo, že kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska by byla jasným kandidátem na snížení intenzity rybolovu pro rok 2007.

37. V rámci legislativního procesu, který vyústil v přijetí nařízení 41/2007 Radou dne 21. prosince 2006, proběhla předběžná jednání v Pracovní skupině Rady pro vnitřní rybářskou politiku. Otázka týkající se omezení intenzity rybolovu, včetně omezení pro kategorii 4.a.ii/8.1.d, byla projednána na dvou zasedáních pracovní skupiny ve dnech 23. a 30. listopadu 2006. Jednání na druhém zasedání probíhala na základě neoficiálního dokumentu č. 3, který útvary Komise za tímto účelem připravily. Tento dokument obsahoval výpočty týkající se dopadu různých kategorií plavidel na populace tresky obecné, na něž se vztahuje CRP, a údaje o kategoriích, které by mohly odůvodnit snížení počtu dnů rybolovu pro rok 2007.

38. Dne 5. prosince 2006 předložila Komise legislativní návrh nařízení č. 41/2007. Tím byla formálně zahájena jednání a jednání v Radě. Komise navrhla snížit počet dnů rybolovu u kategorie 4.a.ii/8.1.d plavidel působících v oblasti západně od Skotska o 25 %, tj. z 280 dnů v roce 2006 na 210 dnů v roce 2007. Naproti tomu návrh Komise předpokládal, že počet dnů rybolovu pro stejnou kategorii plavidel v Severním moři (280 dnů) by měl zůstat nezměněn.

39. V dalším legislativním procesu došlo k určitým změnám v návrhu na snížení počtu dnů rybolovu pro kategorii plavidel 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska. V prvním kompromisním znění zůstalo snížení na úrovni 25 %. Ve druhém kompromisním znění Komise souhlasila se snížením o 12 % (což vedlo k 246 dnům). V konečném kompromisním znění, které bylo přijato jako „souborná dohoda“, Komise souhlasila s mírou snížení o 10 %. Rada proto pro období řízení 2007 (od 1. února 2007 do 31. ledna 2008) stanovila maximální počet dnů rybolovu pro tuto kategorii plavidel v oblasti západně od Skotska na 252 dnů.

40. Komise dále uvedla, že když stěžovatel zpochybnil zkrácení dnů rybolovu v oblasti západně od Skotska, skotská správa mu poskytla kopii neoficiálního dokumentu č. 3 a domnívala se, že se Komise při navrhování dotčeného snížení intenzity rybolovu dopustila administrativní chyby. Skotská správa považovala za chybu skutečnost, že neoficiální dokument č. 3 na straně 12 uváděl snížení počtu dnů rybolovu pro kategorii plavidel 4.a.ii/8.1.d pro oblast západně od Skotska. Na straně 4 však neoficiální dokument prosazoval snížení intenzity rybolovu pro stejnou kategorii plavidel – nikoli v oblasti západně od Skotska, ale v Severním moři.

41. Komise tvrdila, že odůvodnění uvedené jak ve stížnosti, tak v návrhu doporučení veřejné ochránkyně práv se zaměřilo výhradně na neoficiální dokument č. 3, který její útvary poskytly členským státům zastoupeným v Radě v raných fázích legislativního procesu. Podle Komise veřejný ochránce práv nesprávně kvalifikoval neoficiální dokument jako dokument Komise, který byl relevantní pro legislativní proces. Příslušným dokumentem totiž nebyl neoficiální dokument, ale formální legislativní návrh, který Komise přijala a postoupila Radě dne 5. prosince 2006. Komise měla za to, že neoficiální dokument nemá v legislativním procesu absolutně žádný status. Poukázala na to, že neoficiální dokument je velmi neformálním prostředkem předávání písemných informací. V mezinárodní praxi se nepapíry do značné míry používají jako pomocný materiál pro body, které byly nebo budou provedeny. Nejsou určeny k citaci nebo přiřazení, protože nepředstavují závazné prohlášení, které by jakýmkoli způsobem zavazovalo zemi delegace, která je původcem. V praxi Komise se neoficiální dokumenty často používají ve složitých legislativních procesech jako neoficiální nebo neoficiální prostředek: i) seznámení členských států se složitými a citlivými tématy v co nejranější fázi procesu; ii) prozkoumání možných cest s členskými státy v této fázi; a iii) usnadnění jak vypracování legislativního návrhu Komise, tak následných jednání a jednání v Radě. Komise je toho názoru, že vzhledem k jejich zcela neoficiální povaze jí neoficiální dokumenty a diskuse vedené na jejich základě nemohly být vytýkány. Kromě toho nemohou nijak omezit prostor pro uvážení, který má při výběru mezi možnými možnostmi svých formálních legislativních návrhů.

42. Komise dále tvrdila, že vzhledem k tomu, že pracovní dokumenty jsou pouze pracovními dokumenty vytvořenými jejími útvary a chápanými jako pracovní dokumenty všemi stranami zapojenými do legislativního procesu, odrážejí tyto dokumenty pouze aktuální stav v daném okamžiku. Proto nemusí být komplexní a mohou také obsahovat nesrovnalosti. Nahlíženo izolovaně od ostatních prvků dotčeného legislativního procesu se zdálo, že neoficiální dokument č. 3 skutečně obsahuje takové rozpory. Nesoulad zmíněný stěžovatelem v projednávané věci, a sice nedostatek podrobných úvah v hlavním textu neoficiálního dokumentu, pokud jde o snížení počtu dnů rybolovu pro kategorii plavidel 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska, ve skutečnosti nebyl jediný, který byl obsažen v neoficiálním dokumentu č. 3. Podobný rozdíl byl mezi údaji na straně 2, které naznačovaly zkrácení dnů rybolovu u kategorie plavidel 4.a.iii/8.1.a při rybolovu v Kattegatu, a tabulkou na straně 11, která místo toho navrhovala zkrácení u kategorie plavidel 4.a.iv/8.1.a. Komise však tvrdila, že případné nesrovnalosti obsažené v neoficiálním dokumentu č. 3 nemohly stěžovatele nijak ovlivnit. Bylo tomu tak nejen proto, že neoficiální dokument neměl právní status, ale také proto, že po přijetí a předložení formálního legislativního návrhu Komise ze dne 5. prosince 2006 přestal existovat. Od tohoto okamžiku se neoficiální dokument č. 3 stal bezúčinným. Ani legislativní návrh, ani samotné nařízení neodrážejí pouze neoficiální dokument č. 3, ani žádný z dokumentů použitých k jejich přípravě. Na rozdíl od toho, co tvrdil stěžovatel a co veřejný ochránce práv přijal jako prokázané, útvary Komise důkladně zkontrolovaly a případně opravily číselné údaje obsažené v přípravných dokumentech před jejich zahrnutím do formálního legislativního návrhu nařízení č. 41/2007. V této souvislosti Komise zdůraznila, že inverze v neoficiálním dokumentu č. 3 mezi kategoriemi 4.a.iii/8.1.a a 4.a.iv/8.1.a, pokud jde o rybolov v Kattegatu, byla ve svém formálním návrhu opravena.

43. Komise zdůraznila, že její návrh na zkrácení dnů rybolovu pro kategorii plavidel 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska byl vypracován záměrně na základě vědeckého doporučení ICES a vědeckého, technického a hospodářského doporučení vypracovaného VTHVR. Náležitá pozornost byla rovněž věnována složitým hospodářským a sociálním podmínkám souvisejícím s daným rybolovem. Pokud jde o samotné nařízení, jednání v Radě o tomto legislativním návrhu se opakovaně dotkla právě tohoto bodu a v průběhu jednání byl procentní podíl snížení původně navržený Komisí snížen z 25 % na 10 %.

44. Komise odmítla tvrzení stěžovatele, že jediným logickým vysvětlením návrhu Komise na zkrácení dnů rybolovu pro kategorii plavidel 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska bylo, že neúmyslně převrátila dva sloupce odpovídající Severnímu moři a západně od Skotska v tabulce na straně 12 neoficiálního dokumentu č. 3. Bylo tomu tak s ohledem na skutečnost, že na stranách 3 a 4 uvedeného neoficiálního dokumentu byl argument pro snížení uveden pouze ve vztahu k Severnímu moři. Komise vyvrátila "teorii inverze"na několika účtech. Taková záměna mezi oběma zeměpisnými oblastmi byla nemyslitelná pro všechny, kteří se setkali s otázkami týkajícími se řízení rybolovu. Ve skutečnosti se tato záležitost týkala dvou velmi odlišných populací ryb a příslušné soubory údajů a vědecké poradenství se lišily. Útvary Komise i členské státy zastoupené v Radě byly s těmito tématy obeznámeny. Kromě toho Komise chtěla zdůraznit, že diskuse o možném snížení v Severním moři v neoficiálním dokumentu č. 3 pouze ukázala, že v době této analýzy její útvary rovněž považovaly Severní moře za potenciální cíl dotčeného opatření. Skutečnost, že v neoficiálním dokumentu č. 3 není podrobně přezkoumán počet jedinců tresky obecné ulovených kategorií rybářských plavidel 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska, nelze vykládat jako důkaz, že Komise nejednala úmyslně a na základě odůvodněné volby snížit intenzitu rybolovu pro tuto konkrétní kategorii plavidel v oblasti západně od Skotska. Ve skutečnosti zpráva podskupiny VTHVR pro řízení intenzity rybolovu jasně ukázala, že tato kategorie plavidel má druhý největší dopad na úmrtnost nedospělých jedinců tresky obecné ve věku 1 a 2 let po kategorii 4.a.v/žádná, která byla rovněž navržena ke snížení [8].

45. Komise zdůraznila, že nepříznivé vědecké doporučení týkající se populace tresky obecné v oblasti západně od Skotska učinilo z kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d v této zeměpisné oblasti jasnou kandidátku na snížení intenzity rybolovu pro rok 2007. Toto doporučení bylo známo všem, kdo se podíleli na legislativním procesu - a to i v raných fázích v listopadu 2006. Zjištění podskupiny VTHVR pro řízení intenzity rybolovu týkající se uvedené kategorie plavidel v oblasti západně od Skotska byla rovněž obecně známa. V důsledku toho nebyl důvod doložit údaje na straně 12 neoficiálního dokumentu č. 3 týkající se možného zkrácení dnů rybolovu pro tuto kategorii plavidel samostatnými tabulkami a argumenty v hlavní části tohoto dokumentu.

46. Pokud jde o zacházení se stejnou kategorií plavidel v Severním moři, Komise upozornila na skutečnost, že vědecké doporučení VTHVR pro rok 2007 týkající se smíšeného rybolovu poskytlo velmi pesimistické posouzení obou populací tresky obecné, ale bylo jasně přísnější pro oblast západně od Skotska než pro Severní moře. Vědecké doporučení doporučilo pro oblast západně od Skotska "bez úlovku a výmětů tresky obecné v podoblasti VI", zatímco doporučení pro Severní moře bylo "minimálním vedlejším úlovkem nebo výmětem tresky obecné"(zdůraznění doplněno Komisí)[9]. Tento rozdíl v příslušných vědeckých doporučeních byl rozhodujícím faktorem pro vysvětlení toho, proč Komise nakonec a v očekávání široké posuzovací pravomoci normotvůrce při posuzování složité záležitosti v oblasti rybářské politiky nenavrhla zkrácení dnů rybolovu pro kategorii plavidel 4.a.ii/8.1.d pro Severní moře.

47. Pokud jde o doporučení veřejné ochránkyně práv, aby Komise přijala vhodná nápravná opatření, „pokud je to ještě možné“, veřejná ochránkyně práv uvedla, že náprava by byla v každém případě nemožná. Podle Komise nemožnost nápravy nevyplývá pouze ze skutečnosti, jak již zdůraznil veřejný ochránce práv, že „rok 2007, který je předmětem sporného zkrácení dnů rybolovu, již uplynul.“ Jakákoli náprava nebo oprava by vyžadovala především změnu nařízení č. 41/2007, které Rada přijala dne 21. prosince 2006. Komise však neměla pravomoc uvedené nařízení změnit.

48. Jediným opravným prostředkem ponechaným Komisi by bylo předložení legislativního návrhu na odpovídající změnu nařízení č. 41/2007. Z výše uvedených věcných důvodů však Komise nespatřovala žádný základ pro takový legislativní návrh. Komise dodala, že pokud by takový návrh předložila, bylo by nanejvýš nejisté, zda by v Radě získala požadovanou většinu. Podle názoru Komise to jasně ukázalo, že tento případ spadá do oblasti politiky, a proto jej nelze řešit prostřednictvím administrativních úvah a mechanismů.

49. Komise odmítla názor stěžovatele, že snížení intenzity rybolovu během jednoho roku by mohlo mít řetězové účinky na budoucí přidělování. Podle Komise bylo jediným objektivním vodítkem, pokud jde o řízení rybolovu ve Společenství, vědecké, technické a ekonomické poradenství, které hodnotilo stav populací a doporučovalo opatření k zajištění jejich udržitelného využívání. Špatný stav populace tresky obecné v oblasti západně od Skotska vedl k zachování stejného omezení intenzity rybolovu v roce 2008, a nikoli k žádným vedlejším účinkům od roku 2007. Za těchto okolností je nepravděpodobné, ne-li vyloučeno, že by Rada byla někdy připravena změnit opatření přijatá pro rok 2007 v tomto okamžiku.

50. Konečně Komise upozornila na skutečnost, že i kdyby bylo možné zjednat nápravu žalobou z její strany, nebylo by to v projednávaném případě nezbytné. Podle Komise z údajů, které má k dispozici, vyplývá, že průměrný počet dnů rybolovu 136 plavidel Spojeného království působících v oblasti západně od Skotska v roce 2007 činil 118,79. To bylo výrazně méně než 252 dnů rybolovu, které byly povoleny podle nařízení č. 41/2007. V důsledku toho stěžovatel neutrpěl žádnou skutečnou škodu v důsledku snížení počtu dnů rybolovu v roce 2007.

51. Komise na závěr uvedla, že neporušila žádné pravidlo nebo zásadu, které by jí příslušely v projednávané věci a které by odůvodňovaly konstatování nesprávného úředního postupu. Proto nemohla přijmout návrh doporučení veřejné ochránkyně práv ani uznat, že se v tomto případě dopustila administrativní chyby. Komise proto navrhla, aby byla tato výtka zamítnuta jako neopodstatněná.

52. Ve svých připomínkách stěžovatel poukázal na to, že ačkoli je obecně známo, že populace tresky obecné vzbuzuje vážné obavy, nic nenasvědčuje tomu, že by kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d přispěla ke špatné situaci populace tresky obecné. Stěžovatel objasnil, že skotské orgány nepředpokládaly, že se Komise dopustila administrativní chyby. Teprve poté, co byly nesrovnalosti v neoficiálním dokumentu upozorněny, byly přinuceny ke stejnému závěru jako stěžovatel a později veřejný ochránce práv.

53. Stěžovatel tvrdil, že argument Komise, že neoficiální dokument č. 3 nemá aktivní legitimaci, je irelevantní vzhledem k tomu, že Komise ve svém stanovisku ze dne 27. června 2008 vycházela z toho, co tehdy chápala v neoficiálním dokumentu jako základ pro výzvu veřejnému ochránci práv, aby stížnost zamítl. Zatímco neoficiální dokument mohl být v legislativním procesu nahrazen, Komise nemohla předstírat, že obsahuje odůvodnění pro snížení počtu dní, které mají být použity na kategorii plavidel 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska. Stejně tak nemohl opomenout skutečnost, že neoficiální dokument obsahoval odůvodnění pro snížení stejné kombinace lovných zařízení v Severním moři/Skagerraku, které následně nebylo navrženo. Stěžovatel zdůraznil, že si nestěžoval na nedostatek podrobných úvah v hlavní části neoficiálního dokumentu č. 3 týkajících se snížení počtu dnů rybolovu pro tuto kategorii v oblasti západně od Skotska. Naproti tomu si stěžovala na neexistenci takových úvah.

54. Stěžovatel tvrdil, že otázkou, kterou má veřejný ochránce práv posoudit, není, zda má neoficiální dokument právní účinky, ale zda je příslušná pasáž nařízení č. 41/2007 výsledkem administrativní chyby. Aby bylo možné posoudit, zda tomu tak bylo, či nikoli, bylo třeba odkázat na neoficiální dokument, pokud nebyla poskytnuta nějaká věrohodná alternativa. Žádná taková věrohodná alternativa však nebyla uvedena. Skutečnost, že byla zjištěna další chyba, nemůže podpořit názor, že v tomto případě k chybě nedošlo. Žadatel zdůraznil, že Komise neposkytla žádný z důkazů, na které odkázala, aby odůvodnila snížení počtu dnů rybolovu u kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d pro oblast západně od Skotska. Nebylo tedy možné dospět k závěru ohledně této kategorie, natož pak k návrhu.

55. Stěžovatel tvrdil, že Komise chtěla, aby se jak ona sama, tj. stěžovatel, tak veřejný ochránce práv domnívali, že k administrativní chybě nemohlo dojít, protože jakákoli záměna mezi dotčenými zeměpisnými oblastmi byla nemyslitelná. Bylo však poměrně jednoduché a běžné vkládat zvýraznění a čísla do nesprávného sloupce. Veřejný ochránce práv musí rozhodnout, zda by mohl přijmout návrh, že výsledek byl přesto odůvodněn na základě poznatků, které měla Komise k dispozici, ale které nebyly uvedeny v neoficiálním dokumentu. Tentýž dokument samozřejmě obsahoval dobře argumentované argumenty pro snížení stejné kategorie v Severním moři. V této souvislosti naznačovat, že k omezení rybolovu v Severním moři nedochází z toho důvodu, že počet dní, které jsou k dispozici pro rybolov, je nějakým způsobem relevantní pro výměty tresky obecné, „roztáhlo hranice nedůvěry k bodu zlomu“.

56. Stěžovatel uvedl, že Komise by měla postupovat opatrněji, pokud připisuje znalosti jiným stranám. Komise ve svém podrobném stanovisku uvedla, že nepříznivá vědecká doporučení, na něž odkazuje, „byla známa všem, kdo se podíleli na legislativním procesu, a to i v raných fázích v listopadu 2006“. Stěžovatel zdůraznil, že je a zůstává v naprosté nevědomosti ohledně toho, proč je kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d oprávněným kandidátem na zkrácení dnů rybolovu v oblasti západně od Skotska. Dodala, že ani úředníci skotských orgánů, ani úředníci správních orgánů Spojeného království se nepokusili odůvodnit snížení jinak než odkazem na neoficiální dokument.

57. Stěžovatel dospěl k závěru, že se Komise nezabývala podstatou návrhu doporučení. Připustil však, že je nyní nemožné vrátit dotčeným plavidlům náhradu, a to nejen z důvodu plynutí času, ale také proto, že základ řízení intenzity rybolovu byl radikálně změněn. Podle jejího názoru by však čest mohla být zachována, pokud by Komise uznala, že by takovou náhradu provedla, kdyby byla schopna tak učinit. Stěžovatel proto požádal veřejného ochránce práv, aby další vyjádření Komise zamítl a potvrdil svůj návrh doporučení.

Posouzení veřejného ochránce práv po jeho návrhu doporučení

58. Návrh doporučení veřejné ochránkyně práv vycházel ze zjištění, že neoficiální dokument č. 3 obsahuje chybu. Je pravda, že tento neoficiální dokument byl pouze přípravným dokumentem a byl nahrazen následným formálním návrhem nařízení Rady, který Komise předložila dne 5. prosince 2006. Podle názoru veřejného ochránce práv to však neznamená, že již není třeba nebo možné zkoumat možný nesprávný úřední postup týkající se neoficiálního dokumentu. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že příslušný neoficiální dokument na straně 12 navrhl snížení počtu dnů rybolovu pro dotčenou kategorii v oblasti západně od Skotska. Přestože rozsah navrhovaného snížení prošel během následného legislativního procesu řadou změn, zásada snížení jako taková nebyla těmito změnami dotčena. Tato zásada však byla stanovena v neoficiálním dokumentu. Tvrzení Komise, že případné nesrovnalosti obsažené v neoficiálním dokumentu č. 3 nemohly stěžovatele ovlivnit, protože tento dokument po přijetí a předložení formálního legislativního návrhu Komise ze dne 5. prosince 2006 zanikl, proto není přesvědčivé.

59. Pokud jde o argument Komise, že dotčený neoficiální dokument neměl v legislativním procesu žádný status a že se jednalo o pouhý neformální a neoficiální diskusní dokument, veřejná ochránkyně práv uznává, že neoficiální dokumenty nepředstavují formální dokumenty. Domnívá se však, že neformální povaha neoficiálních dokumentů neznamená, že by jakékoli administrativní chyby, které obsahují, měly být považovány za irelevantní. V projednávané věci relevantní neoficiální dokument zjevně sloužil jako základ pro jednání v Radě. Komise to potvrdila ve svém stanovisku ze dne 27. června 2008, v němž uvedla, že dne 30. listopadu 2006 předložila neoficiální dokument členským státům a že tento dokument je „považován za výchozí bod pro další jednání s členskými státy“.

60. Ve svém podrobném stanovisku k návrhu doporučení Komise připustila, že v neoficiálním dokumentu č. 3 existuje rozpor, neboť hlavní část neoficiálního dokumentu (konkrétně jeho strany 3 a 4) neobsahovala žádné podrobné úvahy, pokud jde o snížení počtu dnů rybolovu pro kategorii plavidel 4a.ii/8.1.d pro oblast západně od Skotska, které bylo uvedeno v tabulce na straně 12. Komise dodala, že neoficiální dokument obsahuje další nesrovnalost týkající se jiné záležitosti, a zdůraznila, že tato další nesrovnalost byla napravena v jejím legislativním návrhu ze dne 5. prosince 2006. Zdá se tedy, že Komise chtěla tvrdit, že skutečnost, že snížení pro oblast západně od Skotska navržené na straně 12 neoficiálního dokumentu nebylo v legislativním návrhu změněno, prokazuje, že příslušný návrh byl předložen úmyslně. Tento argument není neopodstatněný. Veřejná ochránkyně práv však konstatuje, že oprava druhé nesrovnalosti jako takové pouze prokazuje, že otázka, jíž se tato nesrovnalost týká, byla znovu zvážena. Vzhledem k neexistenci dalších údajů v tomto smyslu tato oprava neprokazuje, že údaj týkající se kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d pro oblast západně od Skotska na straně 12 neoficiálního dokumentu byl úmyslný.

61. Argument Komise, že jednání v Radě o jejím legislativním návrhu se opakovaně týkala navrhovaného zkrácení dnů rybolovu pro kategorii plavidel 4a.ii./8.1.d v oblasti západně od Skotska. Jak jednání postupovala, procento snížení původně navržené Komisí se snížilo z 25 % na 10 %. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí z dokumentů Rady 16991/06 a 17046/06, že Rada skutečně zvážila procentní podíly snížení u různých kategorií plavidel, u nichž byly krabice v pracovním dokumentu Komise č. 3 zvýrazněny šedou barvou. Rovněž poznamenává, že v závislosti na kategorii plavidel se procentní podíly snížení změnily za sazby odlišné od sazeb, které byly uplatněny na kategorii plavidel podle bodu 4.a.ii./8.1.d v oblasti západně od Skotska. Zdá se tedy, že Rada projednala snížení podle kategorií a že pokud jde o kategorii plavidel 4.a.ii./8.1.d v oblasti západně od Skotska, měla za to, že původní snížení o 25 % by mělo být sníženo na 10 %. Veřejný ochránce práv by však chtěl poukázat na to, že skutečnost, že Rada považovala snížení za nezbytné, pokud jde o kategorii plavidel 4.a.ii./8.1.d v oblasti západně od Skotska, neznamená, že neoficiální dokument Komise č. 3, který v tomto smyslu sloužil jako základ pro návrh orgánu, nemohl obsahovat chybu.

62. Pokud jde o argument Komise, že záměna mezi oběma dotčenými zeměpisnými oblastmi, a sice oblastí západně od Skotska a Severního moře, je nemyslitelná pro každého, kdo je obeznámen s řízením rybolovu, veřejný ochránce práv konstatuje, že takový argument v podstatě předpokládá, že k žádné chybě nemohlo dojít. Tuto otázku je však třeba posoudit s ohledem na skutkové okolnosti projednávaného případu, a nikoli s odvoláním na obecnou teorii. Vzhledem k absenci dalších podpůrných prvků pro toto stanovisko není argument Komise přesvědčivý.

63. Pokud jde o argument Komise, že rybáři v oblasti západně od Skotska neutrpěli žádnou škodu v důsledku snížení počtu dnů rybolovu za rok 2007, vzhledem k tomu, že z údajů, které měla k dispozici, vyplývá, že průměrný počet dnů rybolovu 136 plavidel Spojeného království působících v oblasti západně od Skotska činil v roce 2007 118,79, a tedy v každém případě mnohem méně než 252 dnů stanovených v příloze IIA nařízení č. 41/2007, veřejný ochránce práv konstatuje, že stěžovatel toto číslo ve svých připomínkách nezpochybnil. Domnívá se však, že skutečnost, na kterou Komise odkázala, neznamená, že veřejný ochránce práv mohl nebo již neměl posuzovat chybu, o níž se domnívá, že se vyskytla v neoficiálním dokumentu.

64. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že hlavním argumentem, který Komise použila k prokázání toho, že její návrh na snížení počtu dnů rybolovu pro kategorii plavidel 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska byl předložen záměrně, je to, že návrh byl v souladu s vědeckým doporučením.

65. Pokud jde o toto doporučení, Komise odkázala na zprávu ACFM, která byla k dispozici v říjnu 2006. Podle Komise tato zpráva popsala tresku obecnou v oblasti západně od Skotska jako v kritickém stavu a doporučila, aby se v roce 2007 neprováděl žádný rybolov této populace tresky obecné. Komise tuto zprávu veřejnému ochránci práv nepředložila. Kopii zprávy však našel na internetových stránkách ICES. V této zprávě ICES ve skutečnosti doporučila nulový odlov tresky obecné v roce 2007 v oblasti západně od Skotska [10].

66. Komise dále odkázala na jednání, která se konala ve dnech 5. až 9. června 2006 a 9. až 13. října 2006 v rámci podskupiny VTHVR pro řízení intenzity rybolovu. Poukázala rovněž na zjištění, která jí výbor VTHVR následně předložil v první zprávě na zasedání konaném v listopadu 2006 [11]. Podle Komise z informací poskytnutých výborem VTHVR mimo jiné vyplynulo, že kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska by byla jasným kandidátem na snížení intenzity rybolovu pro rok 2007. Komise rovněž citovala z druhé zprávy VTHVR [12].

67. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že jí Komise nepředložila příslušné zprávy VTHVR. Podařilo se mu však najít verzi druhé z těchto zpráv na internetu. Z této zprávy [13] vyplývá, že ICES doporučila nulový odlov tresky obecné v roce 2007 v oblasti západně od Skotska z toho důvodu, že treska obecná je v kritickém stavu, a že VTHVR souhlasil s doporučením ICES. Pokud jde o oblast západně od Skotska, byl doporučen nulový odlov tresky obecné („bez odlovu a výmětů tresky obecné“). Pokud jde o Severní moře, ICES doporučila, aby byl rybolov tresky obecné pozastaven do doby, než bude stanovena počáteční obnova biomasy reprodukující se populace tresky obecné. Výbor VTHVR s tímto doporučením souhlasil. Pokud jde o Severní moře, doporučilo proto nulový odlov tresky obecné („s minimálními vedlejšími úlovky nebo výměty tresky obecné“).

68. Veřejný ochránce práv konstatuje, že Komise ve svém podrobném stanovisku dále uvedla, že zpráva podskupiny VTHVR pro řízení intenzity rybolovu týkající se zasedání v červnu a říjnu 2006 jasně ukázala, že kategorie plavidel, jichž se tento případ týká, měla druhý největší dopad na úmrtnost nedospělých jedinců tresky obecné ve věku 1 a 2 let, a to po kategorii 4.a.v/žádná, která byla rovněž navržena ke snížení. Veřejný ochránce práv nebyl schopen tyto informace ověřit vzhledem k tomu, že i) mu nebyla předložena žádná kopie příslušné zprávy a ii) tato zpráva nebyla k dispozici na internetu.

69. Ačkoli tedy veřejnému ochránci práv nebyly poskytnuty všechny důkazy, o které se Komise podle všeho opírala, domnívá se, že vědecká doporučení by podle všeho opravňovala Komisi navrhnout, aby v roce 2007 nebyla ve vodách západně od Skotska a v Severním moři ulovena žádná treska obecná. Na tomto základě nelze vyloučit, že by Komise byla oprávněna navrhnout snížení intenzity rybolovu kategorie plavidel 4.a.ii/8.1.d pro oblast západně od Skotska.

70. Veřejná ochránkyně práv však konstatuje, že přístup, který Komise uvedla ve svém pracovním dokumentu, vychází z jiného předpokladu. Komise ve skutečnosti uvádí následující:

„Útvary Komise naznačují, že zkrácení dnů rybolovu, které vyplývá z výkladu plánu obnovy populace tresky obecné a z politického prohlášení, lze zefektivnit, bude-li uplatňováno pouze na loďstva představující většinu úmrtnosti tresky obecné způsobené rybolovem.

Podle tohoto odůvodnění byla vybrána loďstva, která započítávají úlovky tresky obecné (v t) přesahující danou prahovou hodnotu. Prahové hodnoty byly zvoleny v závislosti na velikosti celkových úlovků tresky obecné v dotčené oblasti a byly tyto: 500 tun pro Severní moře a Skagerrak, 100 tun pro Irské moře a 50 tun pro Kattegat a oblast západně od Skotska. Následující tabulky byly sestaveny na základě údajů shromážděných podskupinou VTHVR o analýze intenzity rybolovu a zahrnuty do zprávy VTHVR, která je k dispozici na internetových stránkách VTHVR.“

Je tedy zřejmé, že Komise měla za to, že pokud jde o oblast západně od Skotska, snížení měla být navržena pouze pro loďstva, jejichž úlovky představovaly více než 50 tun tresky obecné.

71. V tabulce pro oblast západně od Skotska na straně 3 neoficiálního dokumentu byly proto uvedeny kategorie, které uloví více než 50 tun tresky obecné. V této tabulce jsou uvedeny tři kategorie, které společně (a podle číselných údajů uvedených v této tabulce) představují 72,5 % celkového úlovku tresky obecné (včetně vykládek tresky obecné a výmětů tresky obecné) v této oblasti. Kategorie 4.a.ii/8.1.d není v této tabulce uvedena. To může pouze znamenat, že tato kategorie představovala méně než 50 tun ulovené tresky obecné, a proto se nepředpokládalo, že by vyžadovala omezení intenzity rybolovu.

72. Kromě toho neoficiální dokument stanoví následující:

„V případě Severního moře a Skagerraku bylo provedeno druhé cvičení s cílem vybrat lovná zařízení, která loví více než 400 000 jedinců tresky obecné, což umožnilo zahrnout rovněž kritérium založené na úmrtnosti mladých ryb (tabulka níže). To umožnilo identifikovat rychlostní stupně 4aii a 4av za použití zvláštní podmínky IIA81d (historické záznamy menší než 5 %), uvedené tučným písmem v tabulce níže.“

73. Toto prohlášení objasňuje, že dopad na úmrtnost nedospělých jedinců tresky obecné ve věku 1 a 2 nebyl vůbec zvažován, pokud jde o oblast západně od Skotska obecně a kategorii 4.a.ii/8.1.d konkrétně.

74. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem veřejný ochránce práv nemůže než potvrdit své zjištění, že návrh na snížení intenzity rybolovu pro kategorii 4.a.ii/8.1.d v oblasti západně od Skotska, který je uveden na straně 12 neoficiálního dokumentu, nemá oporu ve vysvětlující části tohoto dokumentu. Podle jeho názoru se tak Komise dopustila administrativního pochybení, když v kolonce uvedené na straně 12 svého neoficiálního dokumentu č. 3 navrhla snížit počet dnů rybolovu pro plavidla spadající do kategorie 4.a.ii/8.1.d, pokud jde o oblast západně od Skotska, i když z věcných úvah uvedených v neoficiálním dokumentu vyplývá, že Komise nepovažovala takové snížení za nezbytné.

75. Kromě toho, pokud by byl neoficiální dokument Komise skutečně založen na vědeckých důkazech, na které Komise odkázala, bylo by ještě obtížnější pochopit, proč nebyla pro Severní moře navržena žádná omezení, přestože strana 4 neoficiálního dokumentu uváděla, že taková omezení by měla být provedena. Tato otázka však není předmětem tohoto šetření.

76. Veřejná ochránkyně práv nicméně považuje za užitečné doplnit obecnější poznámku. Výše uvedené odůvodnění, které je rovněž odůvodněním, které veřejný ochránce práv rozvinul ve svém návrhu doporučení a které odpovídá názorům předloženým stěžovatelem, vychází ze zjištění, že se Komise ve svém neoficiálním dokumentu č. 3 dopustila administrativní chyby. Zjednodušeně řečeno, veřejný ochránce práv považoval za pravděpodobné, že Komise na straně 12 svého neoficiálního dokumentu uvedla, že v oblasti západně od Skotska je zapotřebí snížení, pokud jde o kategorii 4.a.ii/8.1.d. Na základě toho, co uvedla na straně 3 téhož dokumentu, však Komise neměla v úmyslu takové snížení provést. Komise však ve svém podrobném stanovisku rozhodně tvrdila, že k žádné takové chybě nedošlo a že její návrh byl učiněn úmyslně. Pokud by tento popis událostí byl správný, znamenalo by to, že návrh, který Komise předložila na straně 12 neoficiálního dokumentu a následně ve svém formálním legislativním návrhu ze dne 5. prosince 2006, nebyl v souladu se samotným přístupem, který údajně přijala a který byl uveden na stranách 3 a 4 jejího neoficiálního dokumentu. To by znamenalo, že mezi navrhovaným opatřením a důvody, na nichž je návrh založen, existuje silný rozpor. Veřejný ochránce práv proto považuje za rozumné předpokládat, že takto by skutkové okolnosti projednávané věci neměly být vysvětleny.

77. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že by Komise měla přijmout vhodná opatření k nápravě chyby, Komise vysvětlila, proč se domnívá, že pokud by k chybě skutečně došlo, nebylo by nyní možné přijmout nápravná opatření. Veřejná ochránkyně práv považuje tato vysvětlení za přesvědčivá.

78. Na základě výše uvedených úvah zastává veřejný ochránce práv názor, že Komise tím, že neuznala, že se dopustila administrativní chyby, promarnila dobrou příležitost uznat nesprávný úřední postup. Jelikož se však zdá, že již není možné napravit vzniklou chybu, veřejný ochránce práv se domnívá, že není třeba předkládat Parlamentu zvláštní zprávu týkající se tohoto případu. Veřejná ochránkyně práv však níže učiní kritickou poznámku.

B. Závěr

79. Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá následující kritickou poznámkou:

Komise se dopustila administrativní chyby, když v kolonce uvedené na straně 12 svého neoficiálního dokumentu č. 3 navrhla snížit počet dnů rybolovu pro plavidla spadající do kategorie 4.a.ii/8.1.d, pokud jde o oblast západně od Skotska, i když věcné úvahy uvedené v tomto neoficiálním dokumentu ukazují, že Komise nepovažovala takové snížení za nezbytné.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

Ve Štrasburku dne 15. ledna 2010.

---

[1] Nařízení Rady (ES) č. 51/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se na rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (Úř. věst. L 16, s. 1).

[2] Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se na rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (Úř. věst. 2007, L 15, s. 1).

[3] Veřejný ochránce práv by rád poukázal na to, že v podobném případě (1102/2008/(SL)OV), který se týkal rovněž údajné administrativní chyby týkající se nařízení Komise, Komise veřejného ochránce práv informovala, že přijala opatření k nápravě chyby.

[4] Odkazy ve věku 1 a 2 let se týkají úmrtnosti mladých ryb.

[5] Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky, Úř. věst. L 358, s. 59.

[6] Nařízení Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovu populací
tresky obecné, Úř. věst. L 70, s. 8.

[7] VTHVR, 2006. Zpráva podskupiny VTHVR pro řízení intenzity rybolovu, Barza d'Ispra, Itálie, 5.–9. června 2006 a Lisabon, Portugalsko, 9.–13. října 2006, zpráva VTHVR, JRC (ed.), Ispra.

[8] VTHVR, 2006. Zpráva podskupiny VTHVR pro řízení intenzity rybolovu, Barza d'Ispra, Itálie, 5.–9. června 2006 a Lisabon, Portugalsko, 9.–13. října 2006, zpráva VTHVR, JRC (ed.), Ispra, s. 108.

[9] VTHVR, 2006. přezkum vědeckých doporučení pro rok 2007 – část 2, doporučení pro populace ryb jiné než hlubinné zdroje a populace v Baltském moři; Zpráva VTHVR, JRC (ed.), Barza d'Ispra, s. 265–267.

[10] http://www.ices.dk/committe/acom/comwork/report/2006/oct/cod-scow.pdf, oddíl „5.4.21 Treska obecná v divizi VIa (západ Skotska)“zprávy, s. 154.

[11] VTHVR, 2006. Zpráva podskupiny VTHVR pro řízení intenzity rybolovu, Barza d'Ispra, Itálie, 5.–9. června 2006 a Lisabon, Portugalsko, 9.–13. října 2006, zpráva VTHVR, JRC (ed.), Ispra.

[12] VTHVR, 2006. přezkum vědeckých doporučení pro rok 2007 – část 2, doporučení pro populace ryb jiné než hlubinné zdroje a populace v Baltském moři; Zpráva VTHVR, JRC (ed.), Barza d'Ispra, s. 265–267.

[13] Viz poznámka pod čarou 11. Veřejný ochránce práv konstatuje, že zpráva, kterou našel na internetových stránkách výboru VTHVR (https://stecf.jrc.ec.europa.eu/docs), uváděla data 23.–27. října 2006 a byla „předběžnou kopií čekající na číslo SEC“. Zpráva, na kterou Komise odkázala v poznámce pod čarou svého podrobného stanoviska, se jeví jako odlišné znění.