Souvislosti stížnosti

1. V červenci 2017 přijaly Evropský parlament a Rada směrnici 2017/1371 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie [1] Tato směrnice, jejímž cílem je chránit rozpočet EU, tak činí stanovením minimálních pravidel týkajících se vymezení trestných činů a sankcí v této oblasti.

2. V lednu 2023 podal stěžovatel, španělský občan, Komisi stížnost na porušení právních předpisů týkající se španělského zákona, kterým se provádí směrnice 2017/1371. Stěžovatel tvrdil, že vnitrostátní právní předpisy, a zejména článek 432a organického zákona č. 14/2022 [2], stanoví jiné sankce než ty, které jsou stanoveny v článku 7 směrnice 2017/1371, zejména pokud jde o vězeňské sankce za zpronevěru.

3. Komise stížnost zaevidovala v únoru 2023. V dubnu a prosinci 2024 Komise v návaznosti na několik žádostí stěžovatele o aktualizace informovala stěžovatele, že jeho stížnost se stále analyzuje a že je v této věci v kontaktu se španělskými orgány. V návaznosti na to stěžovatel neobdržel žádné aktuální informace o aktuálním stavu své stížnosti, a to navzdory tomu, že v březnu a červnu 2025 zaslal Komisi upomínky.

4. Dne 24. června 2025 se stěžovatel nespokojený se situací obrátil na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

5. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření ohledně toho, jak Komise řešila stížnost na porušení právních předpisů.

6. V průběhu šetření veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby poskytla písemnou odpověď s podrobným vysvětlením důvodů pro dobu potřebnou k vyřízení stížnosti na nesplnění povinnosti. Kromě toho vyšetřovací tým veřejného ochránce práv nahlédl do spisu Komise týkajícího se dotčené stížnosti.

7. Veřejná ochránkyně práv poté obdržela připomínky stěžovatele k odpovědi Komise a inspekční zprávě.

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

8. Stěžovatel tvrdil, že Komise nepřiměřeně zpozdila vyřízení jeho stížnosti na porušení právních předpisů. Podle jeho názoru bylo nedodržení roční lhůty [3] pro vyřízení stížností na porušení právních předpisů ze strany Komise neodůvodněné, zejména z důvodu právní jednoduchosti problému, na který poukázal. Pro stěžovatele bylo toto zpoždění důsledkem rostoucí politizace řízení o nesplnění povinnosti obecně, a zejména jeho konkrétní stížnosti.

9. Komise ve své odpovědi shrnula jednotlivé kroky, které v této věci podnikla, od přijetí směrnice 2017/1371 v letech 2017 až 2025 a poslední korespondenci stěžovatele v té době.

10. Komise vysvětlila, že čas, který trval, byl částečně způsoben složitostí této záležitosti (která vyžadovala analýzu ustanovení španělského práva změněných v roce 2022, zapojením různých útvarů Komise a pravidelnými výměnami se španělskými orgány) a částečně probíhajícím vývojem, pokud jde o platný právní rámec. Konkrétně se směrnice 2017/1371 chystá projít procesem revize, a Komise proto pečlivě posuzuje, jak postupovat v souvislosti se zjištěnými problémy a jaká porušení by v této fázi vyžadovala formální opatření. Přijetí španělského zákona o amnestii [4] spolu s projednávanou věcí C-523/24 u Soudního dvora Evropské unie [5] navíc vyvolalo právní nejistotu, pokud jde o výklad zásady účinného a odrazujícího předcházení protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy EU.

11. Komise proto považovala za vhodné sledovat domácí vývoj a před přijetím jakéhokoli formálního rozhodnutí vyčkat na výsledek věci C-523/24. Komise nicméně zdůraznila, že dialog se španělskými orgány stále probíhá a že podniká nezbytné kroky k dokončení své analýzy.

12. Ve svých připomínkách k odpovědi Komise stěžovatel tvrdil, že skutečnost, že Komise zaslala vysoký počet dokumentů k nahlédnutí, měla pouze vyvolat mylný dojem jednání. Stěžovatel dále zpochybnil postoj Komise vyčkat na rozhodnutí Soudního dvora o předběžné otázce týkající se jiného vnitrostátního práva (které podle jeho názoru nesouvisí s dotčenou záležitostí) a nadále sledovat vývoj vnitrostátní situace. Podle jeho názoru bylo zřejmé, že španělské orgány neměly v úmyslu tuto záležitost vyřešit.

Posouzení veřejného ochránce práv

13. Komise má při vyřizování stížností na nesplnění povinnosti širokou posuzovací pravomoc [6] Úloha veřejného ochránce práv v této oblasti se proto týká administrativního a procesního řešení případů nesplnění povinnosti ze strany Komise. To zahrnuje zajištění toho, aby Komise vykonávala svou diskreční pravomoc v souladu se svými vlastními pravidly, mimo jiné ověřením doby potřebné k vyřízení stížností a důvodů uvedených pro případná zpoždění a ověřením, zda nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení [7].

14. V souladu se sdělením Komise Právo EU: Lepší výsledky díky lepšímu uplatňování, Komise má orientační lhůtu jednoho roku od registrace stížnosti na porušení práva, aby rozhodla, zda dotčenému členskému státu zašle formální oznámení, nebo případ uzavře. Veřejná ochránkyně práv uznala, že sdělení nestanoví absolutní požadavek, aby Komise přijala rozhodnutí do jednoho roku. Pokud je však lhůta jednoho roku překročena, zásady řádné správy vyžadují, aby Komise poskytla konkrétní a platné důvody pro dobu potřebnou k vyřízení případu [8].

15. V projednávané věci Komise překročila orientační lhůtu pro posouzení stížnosti. Stěžovatel podal svou stížnost na porušení právních předpisů před více než třemi lety.

16. Na základě nahlédnutí do spisu však veřejná ochránkyně práv konstatuje, že Komise od roku 2022 a od přijetí dotčených španělských právních předpisů v této věci pravidelně jedná. Kontrolované dokumenty jsou v souladu s vysvětleními a lhůtami poskytnutými Komisí. Konkrétně prokazují, že Komise zahájila posouzení dotčeného právního předpisu krátce po jeho přijetí, že proběhly věcné interní konzultace a výměny informací, a to i mezi různými útvary Komise, a že Komise vedla řadu smysluplných interakcí s vnitrostátními orgány.

17. Pokud jde o podstatu, veřejná ochránkyně práv na základě svého přezkumu příspěvků dotčených útvarů sdílí argumenty Komise týkající se právní složitosti této záležitosti. Vzhledem k tomu, že posouzení Komise stále probíhá, není v této fázi možné zveřejnit více informací.

18. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že délka posouzení stížnosti je způsobena především faktory, které se zdají být odůvodněné, a že nic nenasvědčuje tomu, že by Komise překročila svůj široký prostor pro uvážení při řešení případu. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že žádná další šetření této stížnosti nejsou odůvodněná.

19. Veřejná ochránkyně práv nicméně vyjadřuje politování nad tím, že vysvětlení poskytnutá Komisí nebyla stěžovateli sdělena dříve a že k veřejnému ochránci práv bylo podáno několik stížností [9], aby obdržel smysluplné aktuální informace o aktuálním stavu své stížnosti. Veřejná ochránkyně práv věří, že Komise bude stěžovatele řádně informovat o dalším vývoji v tomto případě.

Závěr

Na základě šetření veřejný ochránce práv uzavírá tento případ následujícím závěrem [10]:

Žádná další šetření nejsou oprávněná.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Teresa Anjinho
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 7. srpna 2026

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie, k dispozici na adrese: http://data.europa.eu/eli/dir/2017/1371/oj.

[2] Ley Orgánica 14/2022, de 22 de diciembre, de transposición de directivas europeas y otras disposiciones para la adaptación de la legislación penal al ordenamiento de la Unión Europea, y reforma de los delitos contra la integridad moral, desórdenes públicos y contrabando de armas de doble uso, k dispozici na adrese: https://www.boe.es/buscar/act.php?id=BOE-A-2022-21800

[3] Viz bod 8 přílohy sdělení „Právo EU, lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“, k dispozici na adrese:  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2017.018.01.0010.01.ENG&toc=Úř. věst.:C:2017:018:TOC. 

[4] Ley Orgánica 1/2024, de 10 de junio, de amnistía para la normalización institucional, política y social en Cataluña, k dispozici na adrese: https://www.boe.es/buscar/act.php?id=BOE-A-2024-11776&tn=1&p=20260327

[5] Věc C-523/24, Sociedad Civil Catalana: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de Cuentas (Španělsko) dne 30. července 2024, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:62024CN0523.

[6] Rozsudek Soudního dvora ze dne 14. února 1989, Starfruit v. Komise, věc 247/87, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:61987CJ0247. 

[7] Viz rozhodnutí veřejného ochránce práv ve věcech 442/2025/EIS a 691/2025/EIS, bod 17, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/cs/decision/cs/225468 ; jakož i rozhodnutí veřejné ochránkyně práv ve věci 667/2024/AML, body 11–13, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/205902

[8] Viz bod 28 rozhodnutí veřejné ochránkyně práv ve věci 425/2017/ANA, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/90387.

[9] Konkrétně 530/2024/AML, 875/2024/AML, jakož i věc týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům 465/2024/OAM.

[10] Tato stížnost byla vyřízena v rámci delegovaného vyřizování případů v souladu s rozhodnutím evropského veřejného ochránce práv, kterým se přijímají prováděcí ustanovení.