Souvislosti stížnosti

1. Nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe (EUTFA)[1] byl zřízen v roce 2015. Programy v rámci svěřenského fondu EU se provádějí ve 26 partnerských zemích ve třech regionech Afriky: Sahel a Čadské jezero, Africký roh a severní Afrika.

2. Evropská komise jedná jako zástupce EU a prostřednictvím zaměstnance Komise (dále jen „manažer EUFTA“) se podílí na každodenním řízení svěřenského fondu EU. Iniciativy financované v rámci svěřenského fondu EU provádí Komise buď prostřednictvím přímého řízení, nebo prostřednictvím nepřímého řízení s partnery, jako je Mezinárodní organizace pro migraci, vysoký komisař OSN pro lidská práva a Mezinárodní organizace práce.

3. Stěžovateli jsou organizace občanské společnosti [2], které vyjádřily obavy ohledně projektů svěřenského fondu EU zahrnujících převod kapacit dohledu (technologie, budování kapacit, odborná příprava v oblasti technik dohledu) do partnerských zemí.

4. V období od září 2019 do června 2020 si Komise a jeden ze stěžovatelů o těchto obavách vyměnili názory. Stěžovatel se zajímal zejména o projekty týkající se vývoje bezpečných systémů evidence obyvatel a biometrických databází pro doklady totožnosti a cestovní doklady.

5. Stěžovatel byl toho názoru, že před rozhodnutím o financování těchto iniciativ měla Komise provést předchozí posouzení rizik a dopadů, aby zajistila, že žádný převod technologie s potenciální kapacitou dohledu nepovede k porušování lidských práv (jako je právo na soukromí).

6. Komise ve svých odpovědích vysvětlila, že svěřenský fond EU pro Afriku nemá vlastní právní rámec, a proto se na něj vztahují stejná obecná pravidla a systémy následných opatření, které se vztahují na jiné programy financované EU v rozvojových zemích. Programy EUTFA v oblasti registrů obyvatel předpokládají přezkum legislativního rámce pro ochranu údajů, ačkoli, jak je běžné u jiných programů financovaných EU v rozvojových zemích, EU nemůže zavázat partnerské země, aby plně zavedly standardní právní předpisy EU jako podmínku pro poskytnutí prvků předpokládaných v rámci programu, jako je software pro databáze uvedené stěžovatelem. Komise rovněž uvedla, že po dokončení projektů nemá svěřenský fond EU pro Afriku mandát sledovat, jak partnerská země využívá jakékoli nástroje, které mohly být v souvislosti s projektem poskytnuty.

7. Stěžovatelé se na veřejnou ochránkyni práv obrátili dne 19. října 2021.

Šetření

8. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření a požádala Komisi, aby: a) zda před schválením iniciativ v rámci svěřenského fondu EU, které podporují partnerské země při rozvoji schopností dohledu, provádí posouzení rizik nebo dopadů v oblasti lidských práv; a b) vysvětlit, jaká další opatření zavádí na ochranu lidských práv v souvislosti s projekty prováděnými v rámci svěřenského fondu EU.

9. V průběhu šetření obdržel veřejný ochránce práv odpověď Komise a následně připomínky stěžovatelů v reakci na odpověď Komise. Stěžovatelé ve své odpovědi veřejnému ochránci práv předložili další dokumenty, které jim Komise poskytla. Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv rovněž zkontroloval [3] další dokumenty v držení Komise týkající se této záležitosti.

Předchozí posouzení rizik/dopadů v oblasti lidských práv a další opatření

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

10. Stěžovatelé odkázali na dva druhy projektů, na něž se vztahuje svěřenský fond EU pro Afriku: a) projekty na vytvoření biometrických databází správními orgány partnerských zemí, včetně poskytování technického vybavení pro analýzu informací a údajů; a b) projekty, jejichž cílem je poskytnout partnerským zemím vybavení pro ostrahu hranic [4], spolu se znalostmi o technikách ostrahy a dalším vybavením, s cílem posílit jejich správu hranic. 

11. Stěžovatelé tvrdili, že před realizací těchto projektů nebylo provedeno žádné posouzení potenciálního dopadu na lidská práva. Tvrdili, že podle Smluv EU měla Komise před schválením projektů provést posouzení dopadu na lidská práva [5].

12. Tvrdili, že existuje přiměřené riziko, že v zemích, kde právní předpisy o sledování postrádají základní záruky požadované mezinárodním právem a kde v nedávné minulosti docházelo ke korupci a porušování lidských práv, mohou orgány zneužívat biometrické údaje a/nebo využívat znalosti a vybavení předávané pro jiné účely, než jsou cíle projektu. Mohly by například využívat biometrické údaje k nezákonnému sledování a monitorování osob. Technologie používaná v identifikačních systémech je navíc často chybná a nepřesná, což vede k selhání identifikace, což může mít pro jednotlivce hluboké negativní důsledky. Používání nerozlišujícího sledovacího zařízení, technik monitorování mobilních telefonů a metod vyšetřování charitativních organizací představuje vážnou hrozbu pro práva a práci aktivistů, novinářů a dalších osob.

13. Stěžovatelé uvedli příklad projektu v rámci dohody EUFTA, jehož prostřednictvím byly nigerským orgánům poskytnuty sledovací drony, sledovací kamery, sledovací software, odposlouchávací středisko a mezinárodní mobilní zařízení pro zachycování totožnosti účastníků. Převod tohoto vybavení přišel v souvislosti s tvrdým zásahem proti aktivistům v Nigeru. Stěžovatelé tvrdili, že Niger postrádá základní záruky požadované mezinárodním právem ke zmírnění dopadů sledování na lidská práva. Stěžovatelé rovněž uvedli příklad jiného projektu, v jehož rámci byly libyjským orgánům poskytnuty hlídkové čluny, radiosatelitní komunikační zařízení a další vybavení. To vyvolalo obavy v oblasti lidských práv po obviněních z toho, jak libyjská pobřežní stráž zacházela s migranty.  

14. Ve své odpovědi veřejné ochránkyni práv Komise uvedla, že na projekty svěřenského fondu EU se vztahuje finanční nařízení EU a pokyny EU pro svěřenské fondy. Nestanoví ani zákonnou povinnost provést posouzení dopadu na lidská práva před zahájením činností. Lidská práva jsou však zohledňována od zahájení opatření až po jejich provádění. Komise uznala, že Smlouva o Evropské unii (SEU) vymezuje obecná ustanovení o vnější činnosti Unie, jejíž součástí jsou dotčené politiky rozvoje a spolupráce; a tyto politiky se řídí zásadami, které jsou inspirací pro samotnou EU: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti.

15. Projekty, na něž se svěřenský fond EU pro Afriku vztahuje, zahrnují předběžnou analýzu vnitrostátního právního rámce, jakož i budování kapacit pro vládní zaměstnance pracující s registrací obyvatel, včetně využívání počítačů a databází pro registraci obyvatelstva. Všechna doporučení EU týkající se právních rámců v partnerských zemích vycházejí z norem EU.  

16. Podrobnosti o každém projektu navrženém k financování v rámci dohody EUFTA jsou uvedeny v tzv. akčním dokumentu [6]. Vzor akčního dokumentu identifikuje lidská práva jako průřezovou otázku a akční dokumenty „mohou zahrnovat“ posouzení dopadu na lidská práva. Posouzení rizik je obvykle omezeno na rizika spojená s prováděním činností. Kromě toho je u akcí prováděných v oblastech zasažených konfliktem nutná předchozí analýza citlivosti vůči konfliktům.

17. Pro schvalování projektů existuje víceúrovňový postup. Vedoucí svěřenského fondu EU předkládá akční dokument týkající se každého navrhovaného projektu skupině/mechanismu pro přezkum kvality [7], která provádí „hodnocení kvality ex ante“. Odborníci na mechanismus rychlé reakce hodnotí, zda akční dokument prokazuje, že projekt zajistí dodržování hodnot EU (včetně lidských a jiných práv, rovnosti žen a mužů a zásady „neškodit“), jakož i to, zda je v souladu s právním rámcem EU. Toto hodnocení se řídí pokyny Komise týkajícími se „přístupu k rozvojové spolupráci založeného na právech“[8], normami EU v oblasti ochrany údajů a soukromí a mezinárodními osvědčenými postupy v oblasti lidských práv a digitalizace. Po schválení mechanismem rychlé reakce jsou akční dokumenty předloženy operačnímu výboru odpovědnému za dotčený region, který se skládá ze všech dárců jako členů s hlasovacím právem (členských států EU, Spojeného království, Norska a Švýcarska) a zástupců partnerských zemí a regionálních organizací jako pozorovatelů. Operačním výborům předsedá Komise.

18. Hlavní odpovědnost za zajištění dodržování lidských práv nesou vlády partnerských zemí. Pokud při provádění projektů, na něž se vztahuje svěřenský fond EU pro Afriku, nedodržují lidská práva, může Komise pozastavit financování.

19. Stěžovatelé ve svých připomínkách k odpovědi Komise nesouhlasili s názorem Komise, že hlavní odpovědnost za zajištění dodržování lidských práv nesou vlády členských států. Tím, že Komise poskytne těmto vládám kapacity pro sledování, které by mohly vést k porušování lidských práv, má odpovědnost zajistit dodržování lidských práv.

Posouzení veřejného ochránce práv

20. Z odpovědi Komise jasně vyplývá, že souhlasí s tím, že Smlouva o Evropské unii (SEU) definuje obecná ustanovení o vnější činnosti Unie, která se řídí zásadami inspirujícími samotnou EU: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti. Komise rovněž uznává, že lidská práva musí být zohledněna od zahájení sporných akcí až po jejich provedení. Je rovněž zřejmé, že posouzení dopadu na lidská práva jsou důležitým nástrojem pro zajištění/prokázání toho, že byly zohledněny všechny relevantní faktory a okolnosti.

21. Otázka předložená veřejnému ochránci práv tedy není otázkou, zda by kapacity dohledu měly, či neměly být převedeny. Otázkou je, zda se Komise v této souvislosti plně a řádně informuje o rizicích pro lidská práva a posuzuje je. Zásady řádné správy vyžadují, aby Komise plnila své úkoly s náležitou péčí. [9]  

22. Veřejná ochránkyně práv ve svých šetřeních týkajících se dohod o volném obchodu uvedla, že posouzení dopadů na lidská práva mohou v každé fázi identifikovat zdroje rizik. Tato posouzení mohou být preventivní, neboť v případě zjištění negativních dopadů je třeba buď sjednaná ustanovení změnit, nebo rozhodnout o zmírňujících opatřeních před uzavřením dohody.

23. Obdobné úvahy platí i v projednávané věci. Šetření odhalilo řadu nedostatků (podrobněji níže), pokud jde o to, jak Komise posuzovala dopad projektů, na něž se vztahuje svěřenský fond EU pro Afriku, na lidská práva a jak pečlivě se touto záležitostí zabývala.

24. Předchozí posouzení dopadu na lidská práva mohou rovněž pomoci Komisi jednat transparentně a lépe reagovat na obavy veřejnosti, například pokud jde o zapojení EU do svěřenského fondu EU a její vztahy s partnerskými zeměmi v souvislosti s projekty EUFTA. Podrobnosti o většině projektů, na něž se vztahuje svěřenský fond EU pro Afriku, jsou přístupné on-line, ale podrobnosti o postupu, kterým jsou přijímány a prováděny, se nezveřejňují. Komise na svých internetových stránkách zveřejňuje rejstřík rizik svěřenského fondu EU pro Afriku.[10] Rejstřík bohužel nezahrnuje rizika v oblasti lidských práv jako taková.

25. Projekty svěřenského fondu EU, jichž se šetření týká, jsou prováděny v zemích s významnými problémy v oblasti správy věcí veřejných a v mnoha případech se špatnou situací v oblasti lidských práv. To zvyšuje riziko porušování lidských práv v souvislosti s projekty svěřenského fondu EU. Pokud partnerské země využívají převáděné sledovací technologie a kapacity pro účely, s nimiž se v rámci projektu nepočítá, existuje riziko pro lidská práva jednotlivců v těchto zemích, jakož i pro schopnost EU plnit nebo plnit své závazky v oblasti lidských práv. Komise totiž ve své odpovědi veřejnému ochránci práv takovou možnost nevylučuje. Domnívá se však, že zavedená opatření (víceúrovňový proces schvalování projektů; využití specifické dokumentace projektů - akčních dokumentů; případné pozastavení finančních prostředků) jsou dostatečné ke zmírnění rizik pro lidská práva. Veřejný ochránce práv s tím nesouhlasí.

26. I když by se Komise mohla rozhodnout pozastavit financování, pokud zjistí porušování lidských práv při provádění projektů svěřenského fondu EU, jedná se o reaktivní opatření a zdá se, že by to bylo možné pouze u některých projektů, a nikoli u projektů souvisejících s převody technologií nebo kapacit. Cílem by namísto toho mělo být předcházet takovému porušování a předchozí posouzení dopadu na lidská práva může v tomto ohledu hrát důležitou úlohu.

27. Po přezkoumání akčních dokumentů několika projektů svěřenského fondu EU [11] se veřejná ochránkyně práv domnívá, že z nich nevyplývá, že byla provedena řádná posouzení dopadu na lidská práva. Za prvé, kvůli způsobu, jakým jsou vypracovány; zadruhé z důvodu použité metodiky; a zatřetí proto, že analytické prvky týkající se dopadů na lidská práva, které byly uvedeny v akčních dokumentech, byly sporadické a nestrukturované.

28. Akční dokumenty obsahují oddíl „Rizika a předpoklady“. Ve všech zkoumaných dokumentech se však analýza zaměřila na logistická rizika spojená s prováděním projektu a na jeho předpokládané úspěchy, nikoli na rizika pro lidská práva. V některých akčních dokumentech byla v tomto oddíle zmíněna rizika v oblasti lidských práv a odpovídající zmírňující opatření, ale buď nebyla konkrétní rizika pro lidská práva specifikována, nebo zmírňující opatření nebyla přesvědčivá.[12] Pouze ve třech akčních dokumentech, které zkoumal vyšetřovací tým veřejného ochránce práv, bylo konkrétní riziko pro lidská práva jasně určeno a byla navržena odpovídající zmírňující opatření [13], a to díky použité metodice [14].

29. Akční dokumenty rovněž obsahují oddíl „Začleňování/průřezové otázky“, který by měl dokumentovat dopady na lidská práva spolu s dalšími otázkami. V pokynech Komise k tomu, jak koncipovat opatření [15], není výslovně uvedeno, že je třeba zvážit možné dopady projektů na lidská práva. Navzdory tomuto nedostatku výslovného pokynu byla potřeba provést posouzení dopadu na lidská práva jako taková jasně identifikována v jednom z akčních dokumentů (i když před realizací projektu, a nikoli před jeho schválením).[16] V jiném akčním dokumentu obsahoval oddíl „průřezové otázky“ podrobnou analýzu dopadů na lidská práva při provádění projektu a potřebu procesních záruk a privilegovaného zacházení se zranitelnými skupinami.[17] Všechny ostatní akční dokumenty však velmi omezeným způsobem zmiňovaly otázky lidských práv, aniž by specifikovaly dopad projektu na tato práva.

30. Veřejná ochránkyně práv považuje za politováníhodné, že dotčené projekty svěřenského fondu EU nepodléhaly jasnému posouzení dopadu na lidská práva, které bylo předloženo buď jako samostatný dokument, nebo jako samostatný oddíl v akčních dokumentech. Zatímco některé akční dokumenty obsahovaly prvky, které mohou být relevantní pro analýzu možného dopadu na lidská práva, tyto prvky byly zahrnuty sporadicky a nestrukturovaně, což znamená, že nebylo možné řádně vyhodnotit dopad projektů na lidská práva.

31. Pokud jde o víceúrovňové schvalování, veřejná ochránkyně práv uznává, že účast Komise v operačním výboru by měla zajistit, aby byly otázky lidských práv projednány alespoň před schválením projektů, neboť Komise musí dát svůj souhlas před přijetím rozhodnutí o použití finančních prostředků svěřenského fondu EU pro Afriku [18]. To však není zárukou toho, že případná rizika pro lidská práva byla vždy pečlivě zvážena a zohledněna.

32. Operační výbor by měl schvalovat projekty na základě akčního dokumentu, který je „krátký“[19] a „co nejstručnější“[20], za použití „zkrácené verze“ vzoru akčního dokumentu. Kromě toho, i když musí být akční dokument nejprve předložen k hodnocení skupině/mechanismu pro kontrolu kvality před jeho předložením operačnímu výboru, interní pokyny Komise uvádějí, že „jedno zasedání [kvalifikovaného mechanismu] by mělo být dostatečné a odpovědi na otázky v použitých dokumentech by měly být co nejstručnější“. [21] Je sporné, zda jedno „stručné“ zasedání postačuje k tomu, aby tematičtí odborníci účastnící se mechanismu pro kontrolu kvality řádně přezkoumali všechna potenciální rizika v oblasti lidských práv [22] Kromě toho může mít operační výbor na analýzu akčního dokumentu před svým zasedáním pouze pět pracovních dnů [23].

33. Veřejná ochránkyně práv je znepokojena tím, že tento rychlý a zjednodušený schvalovací postup se může vztahovat i na projekty, které ze své povahy vyžadují důkladnější kontrolu a mohly by dokonce vyžadovat širší konzultace týkající se dopadu na lidská práva. Z dokumentů zkoumaných vyšetřovacím týmem veřejného ochránce práv nevyplývají žádné důkazy o konzultacích příslušných projektů s občanskou společností nebo zúčastněnými stranami v partnerských zemích [24] Kromě toho se zdá, že v rámci tohoto zjednodušeného postupu není možné řádně vyhodnotit vnitrostátní právní rámec partnerských zemí ve vztahu k projektům (například právní předpisy o ochraně údajů). Rovněž není jasné, zda mohou být projekty ještě schváleny, i když dosud nebyla provedena doporučení týkající se změn vnitrostátních právních předpisů.

34. Stručně řečeno, Komise nebyla schopna prokázat, že zavedená opatření zajišťují soudržný přístup k posuzování potenciálních dopadů projektů svěřenského fondu EU na lidská práva. Vzhledem k tomu, že za řízení svěřenského fondu EU odpovídá Komise, jedná se o závažný nedostatek.

35. EUTFA představuje nový mechanismus pomoci a může vytvořit precedens pro budoucí financování rozvoje ze strany EU.[25] Veřejná ochránkyně práv proto navrhne, aby Komise u budoucích projektů svěřenských fondů EU zajistila, že bude provedeno smysluplné předběžné posouzení dopadů na lidská práva, včetně určení opatření, jak zlepšit pozitivní dopady projektu na lidská práva nebo jak zmírnit možné negativní dopady.  

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Veřejná ochránkyně práv zjistila nedostatky v tom, že Komise nebyla schopna prokázat, že zavedená opatření zajišťují soudržný a strukturovaný přístup k posuzování dopadů projektů svěřenského fondu EU na lidská práva.

Aby se předešlo podobným problémům s budoucími projekty svěřenského fondu EU, předkládá veřejná ochránkyně práv níže uvedený návrh.

Stěžovatel a Evropská komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Návrhy na zlepšení

Pokyny Komise týkající se hodnocení projektů svěřenského fondu EU v Africe i jinde by měly vyžadovat, aby bylo posouzení potenciálního dopadu projektů na lidská práva předloženo spolu s odpovídajícími zmírňujícími opatřeními v samostatném dokumentu nebo jako samostatný samostatný oddíl každého akčního dokumentu. Vzor „akčního dokumentu“ by mohl být za tímto účelem revidován.

 

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 28. listopadu 2022

 

[1] Dne 12. listopadu 2015 podepsaly Evropská komise, 25 členských států EU, Norsko a Švýcarsko zřizovací dohodu EUTFA. EUTFA získává 73 % svých finančních prostředků z Evropského rozvojového fondu (ERF), 20 % z různých programů v rámci souhrnného rozpočtu EU a 7 % z příspěvků členských států a dalších dárců: https://ec.europa.eu/trustfundforafrica/index_en#:~:text=Our%20mission,contribute%20to%20better%20migration%20management  

[2] Stížnost veřejnému ochránci práv podaly společně tyto organizace občanské společnosti: Privacy International, Access Now, Border Violence Monitoring Network, Homo Digitalis, Mezinárodní federace pro lidská práva a Sea-Watch.

[3] Zpráva o inspekci je k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/cs/doc/inspection-report/cs/162252

[4] Například systémy pro odposlech telefonů.

[5] Stěžovatelé odkázali na: článek 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU); článek 3 SEU (EU ve „svých vztazích s okolním světem“ musí přispívat k „ochraně lidských práv“); čl. 21 odst. 1 SEU (mezi zásady, které jsou inspirací pro vnější činnost EU, patří „univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti“; čl. 21 odst. 3 SEU (EU má povinnost dodržovat tuto zásadu při rozvoji a provádění jiných vnějších aspektů svých politik, než je vnější činnost); a článek 205 Smlouvy o fungování EU.

[6] Vzor tohoto dokumentu s názvem „Akční list“je uveden v příloze zřizovací dohody o svěřenském fondu EU.

[7] Skupina/mechanismus pro přezkum kvality se skládá ze zaměstnanců Komise zastupujících tematické a zeměpisné jednotky. Členové mechanismu rychlé reakce jsou stejní jako u jiných akcí přímo financovaných z Evropského rozvojového fondu. („Pokyny EU ke svěřenským fondům EU“ – Komise tyto pokyny připojila ke své odpovědi veřejné ochránkyni práv).

[8] „Schránka na nářadí: přístup založený na právech, zahrnující všechna lidská práva pro rozvojovou spolupráci EU“: https://europa.eu/capacity4dev/t-and-m-series/documents/rights-based-approach-encompassing-all-human-rights-eu-development-cooperation

[9] Věc T-59/05 Evropaiki Dynamiki v. Komise ,, bod 150 https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=67851&pageIndex=0&doclang=en&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=182315

[10] https://ec.europa.eu/trustfundforafrica/sites/default/files/risk_register_eutf_0.pdf

[11] V průběhu šetření přezkoumal vyšetřovací tým veřejného ochránce práv 20 opatření z projektů ve všech třech regionech. To zahrnovalo opatření přezkoumaná během kontroly (viz seznam těchto projektů ve zprávě o kontrole https://www.ombudsman.europa.eu/en/doc/inspection-report/en/162252). Zahrnovala rovněž dokumenty poskytnuté stěžovateli (projekt T05-EUTF-NE-05 v Nigeru; projekt T05-EUTF-NOA-REG-05 v Alžírsku, Egyptě, Libyi a Tunisku; projekt T05-EUTF-HoA-REG-09 v Džibuti, Somálsku a Súdánu; projekt T05-EUTF-NOA-REG-07 BMP v Maroku a Tunisku; projekt T05-EUTF-SAH-C1-01 v Pobřeží slonoviny; projekt T05-EUTF-SAH-SN-07 v Senegalu; T05-EUTF-NOA-LY-04 projekt v Libyi).

[12] Například v akčním dokumentu T05-EUTF-HOA-REG-78 bylo zmírňujícím opatřením jednoduše „posouzení rizik v oblasti lidských práv“.

[13] Akční dokument T05-EUTF-HOA-REG-27 identifikoval riziko zneužití shromážděných údajů a navrhl konkrétní odpovídající zmírňující opatření.

[14] Akční dokument T05-EUTF-SAH-GN-05 rozlišoval mezi různými kategoriemi rizik, což pomohlo určit konkrétní riziko pro lidská práva a odpovídající zmírňující opatření. V akčním dokumentu T05-EUTF-HOA-SD-43 byl přístup k lidským právům viditelnější, protože oddíl týkající se rizik a předpokladů byl rozdělen na dvě části, přičemž část popisovala rizika v oblasti lidských práv a odpovídající konkrétní zmírňující opatření.

[15] Spoluúčast na finančních a smluvních postupech pro plnění souhrnného rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu (6. 2 Identifikační fáze a 6.3 Formulační fáze)

[16] Akční dokument T0-5-EUTF-HoA-SO-03

[17] Akční dokument T05-EUTF-HOA-ET-52

[18] Pokyny k svěřenskému fondu EU, strana 10.

[19] Článek 6.6.4 Dohody o zřízení Nouzového svěřenského fondu Evropské unie pro stabilitu a řešení základních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe a její vnitřní předpisy: „Každá navrhovaná akce se popíše v krátkém dokumentu (informační list o akci) obsahujícím klíčové informace, jako jsou způsoby provádění, harmonogram, odhadovaný rozpočet atd..“

[20] Spoluúčast na finančních a smluvních postupech pro plnění souhrnného rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu (část 10.4.1 Identifikace a formulace; příprava rozhodnutí operačního výboru o financování).

[21] Tamtéž

[22] Ve své odpovědi Komise uvedla, že její tematičtí odborníci přezkoumávají akční dokumenty podle „rámečku nástrojů: přístup založený na právech, zahrnující všechna lidská práva pro rozvojovou spolupráci EU“: https://europa.eu/capacity4dev/t-and-m-series/documents/rights-based-approach-encompassing-all-human-rights-eu-development-cooperation. 

[23] Tamtéž: „manažer svěřenského fondu EU připraví akční dokument pro každý návrh projektu, který se předkládá operačnímu výboru nejméně jeden týden (pět pracovních dnů) předem.“

[24] V bodě 6.1 „Souvislosti s finančními a smluvními postupy vztahujícími se na plnění souhrnného rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu“ se uvádí, že „koncepce opatření EU by měla být v souladu s politickými prioritami EU a měla by zajistit odpovědnost partnerů za podporu EU. Za tímto účelem musí být během fáze návrhu zajištěny a zdokumentovány úzké konzultace s orgány partnerské země a s klíčovými zúčastněnými stranami (...)“. V akčním dokumentu T05-EUTF-HOA-REG-78 obsahuje oddíl „Specifické cíle“ prohlášení, že vnitrostátní instituce pro lidská práva hrají zásadní úlohu při monitorování a řešení oznámeného a zjištěného porušování lidských práv nebo jiných druhů zneužívání.

[25] Spoluúčast na finančních a smluvních postupech pro plnění souhrnného rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu (část 10 „Pokyny pro svěřenské fondy EU“).