Souvislosti strategického šetření

1. Rada Evropské unie koordinuje politiky na úrovni EU a přijímá právní předpisy EU, ve většině případů společně s Evropským parlamentem. Skládá se z ministrů jednotlivých členských států EU, kteří se scházejí v různých složeních Rady na základě oblasti politiky. Předtím, než ministři členských států na zasedáních Rady dosáhnou formálního postoje k návrhům právních předpisů, probíhají přípravná jednání ve více než 150 přípravných orgánech Rady.^[1] Mezi tyto přípravné orgány patří Výbor stálých zástupců Rady („Coreper“), který se skládá z velvyslanců členských států, a tzv. „pracovní skupiny“, jichž se účastní státní úředníci členských států.

2. Rada spolu s dalšími hlavními orgány EU v současné době rozhoduje o opatřeních největšího významu v reakci na pandemii COVID-19. Kromě jiných opatření přijala Rada balíček mimořádné podpory s cílem řešit hospodářský a sociální dopad krize COVID-19, včetně zřízení Nástroje pro oživení a odolnost, který členským státům EU přináší podporu ve výši 672,5 miliardy EUR.

3. V souvislosti s pandemií COVID-19 a výzvami spojenými s omezením cestování a shromažďování musela Rada přizpůsobit své pracovní postupy tak, aby byla zajištěna institucionální kontinuita. To mimo jiné zahrnovalo přechod od prezenčních zasedání ministrů a státních zaměstnanců v místech jejich působení k virtuálním zasedáním. Rada byla rovněž povinna změnit způsob svého rozhodování.  

4. V této souvislosti přijala Rada dne 23. března 2020 rozhodnutí ^[2], kterým zavedla dočasnou odchylku od svého jednacího řádu [3]. ^Tato odchylka usnadňuje hlasování písemným postupem, a umožňuje tak Radě přijímat rozhodnutí bez fyzické přítomnosti ministrů na zasedáních Rady. Od března 2020 byla odchylka sedmkrát prodloužena a v současné době platí do 21. května 2021.^[4] Platnost odchylky je tedy delší než jeden rok.

5. Transparentnost má zásadní význam pro dobře fungující demokracii, neboť připravuje půdu pro účast veřejnosti na rozhodování a kontrolu nad ním. Smlouvy EU přiznávají každému občanovi EU „právo podílet se na demokratickém životě Unie“ a vyžadují, aby rozhodnutí EU byla přijímána „co nejotevřeněji a co nejblíže občanům “.^[5] Smlouvy EU konkrétně vyžadují, aby se Rada scházela veřejně „při projednávání návrhu legislativního aktu a hlasování o něm“ [6].

6. V souvislosti se svými povinnostmi vyplývajícími ze Smlouvy se veřejná ochránkyně práv rozhodla prošetřit tuto záležitost z vlastního podnětu prostřednictvím „strategického šetření“. Cílem strategického šetření bylo zajistit, aby Rada přizpůsobovala své fungování s ohledem na krizi COVID-19 a zároveň zachovala nejvyšší standardy transparentnosti ve vztahu ke svému rozhodování.

Strategické šetření

7. Strategické šetření veřejné ochránkyně práv se zaměřilo na transparentnost rozhodování Rady během krize COVID-19. Týkala se zejména transparentnosti rozhodovacích opatření zavedených během krize COVID-19, jakož i toho, jak otevřeně Rada a její přípravné orgány v této výjimečné situaci jednaly.

8. Dne 27. července 2020 požádala veřejná ochránkyně práv ^[7] o nahlédnutí do spisů Rady týkajících se pěti aktů přijatých písemným postupem během krize COVID-19, jakož i do dokumentace o fungování tří „pracovních skupin“^[8] v období od 1. ledna 2020 do 30. června 2020.

9. Dne 13. listopadu 2020 se vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv setkal ^[9] se zástupci Rady, aby nahlédl do požadovaných dokumentů. Vyšetřovací tým zkontroloval tyto spisy:

• spis týkající se přijetí nařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19;
• spis týkající se přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/696 ze dne 25. května 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1008/2008 o společném pravidle pro provozování leteckých služeb ve Společenství s ohledem na pandemii COVID-19;
• spis týkající se přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 ze dne 25. května 2020 o makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s pandemií COVID-19;
• spis týkající se přijetí rozhodnutí Rady o potvrzující žádosti 6/c/01/20 o přístupu k dokumentům WK 11963/19 a WK 14081/18; a
• Spis týkající se přijetí rozhodnutí Rady (EU) 2020/789 ze dne 9. června 2020 o obnovení Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Indické republiky.

Vyšetřovací tým rovněž přezkoumal dokumentaci o fungování tří pracovních skupin: Pracovní skupina pro leteckou dopravu, Pracovní skupina pro informace a Pracovní skupina pro audiovizuální odvětví projednaly různé otázky vznesené v rámci šetření.

Posouzení a zjištění veřejné ochránkyně práv

1. Transparentnost rozhodovacích opatření během krize COVID-19

10. Jednací řád Rady vyžaduje, aby byla před hlasováním Rady fyzicky přítomna většina členů Rady – tzv. „požadavek usnášeníschopnosti“^[10]. Existuje rovněž možnost přijímat rozhodnutí písemným hlasováním. „Řádný písemný postup“ se však předpokládá pouze pro „naléhavé záležitosti“a rozhodnutí o jeho použití musí být přijato jednomyslně Coreperem ^[11].

11. Dne 23. března 2020 přijala Rada rozhodnutí 2020/430 ^[12], kterým zavedla dočasnou odchylku od svého jednacího řádu.^[13] Cílem je umožnit Radě přijímat rozhodnutí, aniž by její členové byli fyzicky přítomni na zasedáních Rady.

12. Na setkání s vyšetřovacím týmem veřejné ochránkyně práv zástupci Rady vysvětlili, že Rada přijala rozhodnutí 2020/430 na základě dokumentu vypracovaného jejím generálním sekretariátem. V dokumentu nazvaném „Výjimečná opatření pro pokračování rozhodovacího procesu v Radě“ (dále jen „dokument o možnostech“)^[14] byly Coreperu navrženy dvě možnosti (a jejich kombinace) týkající se toho, jak by mohl být rozhodovací proces Rady upraven ve výjimečném kontextu pandemie COVID-19:

1) První možnost předpokládala pokračování formálních zasedání Rady, přičemž se dočasně odchylovala od požadavku usnášeníschopnosti stanoveného v čl. 11 odst. 4 jednacího řádu. V této možnosti bylo uvedeno, že členové Rady, kteří se nemohou fyzicky zúčastnit zasedání Rady, se mohou účastnit prostřednictvím videokonferencí. Jejich účast prostřednictvím videokonferencí by se počítala při určování, zda bylo dosaženo usnášeníschopnosti. Rada by na těchto formálních zasedáních mohla přijímat akty.

2) Druhá možnost předpokládala, že zasedání, na nichž se členové Rady účastnili prostřednictvím videokonference, budou považována za „neformální zasedání ministrů“ a během těchto zasedání nebude možné přijmout žádný akt Rady. Místo toho by hlasování probíhalo písemným postupem, jehož použití by bylo usnadněno dočasnou odchylkou od čl. 12 odst. 1 jednacího řádu.

Rada zvolila druhou možnost.

13. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že politické diskuse, které dříve probíhaly na osobních schůzkách, se nyní konají na „neformálních setkáních ministrů“. Výsledky těchto politických jednání jsou poté formálně přijaty písemným postupem. Vzhledem k tomu, že se Rada domnívá, že se její jednací řád na tato neformální zasedání nevztahuje, není vyžadován žádný „oficiální“ pořad jednání Rady. Rovněž se mělo za to, že čl. 15 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který vyžaduje, aby se Rada při projednávání návrhů legislativních aktů a hlasování o nich scházela veřejně, se na tato neformální zasedání ministrů nevztahuje.

14. Pokud by nebyla přijata opatření ke zveřejnění těchto „neformálních zasedání ministrů“ (viz body 23–30 níže), samotné politické diskuse, které dříve probíhaly na otevřených zasedáních Rady, by již nebyly veřejné, jak vyžadují příslušné články Smlouvy o transparentnosti zasedání Rady.

15. Naproti tomu první možnost navržená generálním sekretariátem Rady znamenala, že zasedání na dálku budou považována za formální zasedání Rady, na něž by se plně vztahoval jednací řád Rady. S touto možností by neexistovala žádná nejistota ohledně toho, zda by byl plně dodržen čl. 15 odst. 2 SFEU.

16. Veřejná ochránkyně práv rovněž konstatuje, že opční dokument vypracovaný generálním sekretariátem Rady nebyl původně zveřejněn, ale byl označen jako dokument s omezeným přístupem (a opatřen označením „LIMITE“).^[15] Teprve o několik měsíců později, dne 14. října 2020 a na základě žádosti veřejnosti o přístup k dokumentům (podle nařízení č. 1049/2001)^[16], byl zveřejněn. Při výměně názorů s vyšetřovacím týmem veřejného ochránce práv Rada poukázala na to, že její jednací řád není podle Smluv legislativním aktem. Rozhodnutí odchylující se od jednacího řádu jako takové nepodléhá stejným normám transparentnosti jako akty přijaté legislativním postupem. Neexistoval tedy žádný požadavek na proaktivní zveřejnění dokumentu o možnostech.

17. Veřejná ochránkyně práv není tímto argumentem přesvědčena. Smlouvy o EU vyžadují, aby všechna rozhodnutí EU byla přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.^[17] Kromě toho musí být všechny dokumenty, které spadají pod definici „dokumentu“ v nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům ^[18], bez ohledu na to, zda mají legislativní nebo nelegislativní povahu, zpřístupněny přímo, „pokud je to možné“^[19]. Přístup k dokumentům může být omezen pouze v případě, že se použije jedna nebo více výjimek stanovených v nařízení č. 1049/2001 ^[20].

18. Rada nevysvětlila, jak by proaktivní zveřejnění dokumentu o možnostech mohlo ohrozit jeden nebo více zájmů chráněných výjimkami stanovenými v nařízení č. 1049/2001. Veřejná ochránkyně práv rovněž bere na vědomí, že Rada tento dokument zveřejnila v návaznosti na žádost veřejnosti o přístup k dokumentům, což znamená, že v době podání žádosti nepovažovala za uplatněnou žádnou výjimku.

19. Dokument o možnostech připravil půdu a vymezil dostupné možnosti, aby Rada přijala rozhodnutí o tom, jak by fungovala za výjimečných okolností způsobených pandemií COVID-19. Rozhodnutí Rady 2020/430 v podstatě určuje, jak Rada rozhoduje o legislativních a nelegislativních návrzích, což má významné důsledky pro transparentnost jejího rozhodovacího procesu, jak je uvedeno výše. Transparentnost úvah a možností Rady při přijímání tohoto dalekosáhlého rozhodnutí, a tedy umožnění občanům EU tyto úvahy a možnosti přezkoumat, by byla důležitým prvkem při zajišťování důvěry veřejnosti a legitimity rozhodovacího procesu Rady během krize.

20. S ohledem na výše uvedené se veřejná ochránkyně práv domnívá, že Rada měla dokument o možnostech zveřejnit v březnu 2020 spolu s rozhodnutím Rady 2020/430. Jelikož však Rada dokument od té doby zveřejnila, nepovažuje veřejná ochránkyně práv vydání formálního doporučení v této fázi za účelné.

2. Transparentnost fungování Rady a jejích přípravných orgánů

21. Když veřejná ochránkyně práv v červenci 2020 zahájila šetření, bylo veřejně k dispozici jen málo informací o „neformálních zasedáních ministrů“ nebo o tom, jak přípravné orgány Rady pokračují v jednáních bez osobních zasedání.  

22. Veřejná ochránkyně práv se proto snažila posoudit transparentnost neformálních zasedání ministrů a schůzí přípravných orgánů na dálku během krize COVID-19.

2.1 Transparentnost neformálních ministerských videokonferencí

23. Při výměně názorů s vyšetřovacím týmem veřejné ochránkyně práv Rada vysvětlila, že způsob organizace neformálních ministerských videokonferencí se v průběhu času vyvíjel.

24. Na začátku pandemie, od března do června 2020, bylo o těchto neformálních setkáních zveřejněno jen málo informací, a nikoli konzistentně. Jak bylo uvedeno výše, neexistoval žádný požadavek na zveřejňování pořadů jednání nebo souvisejících dokumentů. Zasedání nebyla ani přenášena po internetu, ani se soustavně neobjevovala v harmonogramu zasedání Rady.

25. Během těchto prvních měsíců však Rada přijala dalekosáhlá rozhodnutí. Rozhodla se například:

• zřízení evropského programu financování „dočasná podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci“ (dále jen „nástroj SURE“) v reakci na krizi COVID-19;
• společná pravidla pro provozování leteckých služeb s ohledem na pandemii COVID-19; a  
• makrofinanční pomoc kandidátským zemím na členství v EU a zemím v „sousedství“ EU v souvislosti s pandemií COVID-19.

Ačkoli existuje záznam neformální ministerské videokonference konané ve dnech 7.–9. dubna 2020, na níž byl projednán návrh nástroje SURE ^[21], tato videokonference nebyla přenášena po internetu a žádný záznam není veřejně dostupný. Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv nenašel v harmonogramu zasedání Rady žádný záznam neformálních ministerských videokonferencí, na nichž by mohly být projednány další dva výše uvedené legislativní návrhy.

26. Veřejná ochránkyně práv považuje za politováníhodné, že v období od března do června 2020 bylo k dispozici jen velmi málo informací o neformálních setkáních ministrů. Bere na vědomí, že vzhledem k povaze těchto neformálních zasedání ministrů nebyla původní praxe Rady v souladu s požadavkem Smlouvy, aby se Rada při projednávání návrhů legislativních aktů a hlasování o nich scházela veřejně. Význam zachování vysokých standardů transparentnosti orgánů EU – nikoli navzdory krizi, ale právě kvůli krizi – zdůraznila veřejná ochránkyně práv již ve svém dopise předsedovi Evropské rady z dubna 2020 ^[22].

27. Veřejná ochránkyně práv však chápe, že situace se dne 3. července 2020 změnila, když Rada schválila dokument nazvaný „Způsoby svolávání, přípravy a organizace neformálních videokonferencí ministrů během krize COVID-19“ ^{[23]. I když dokument opakuje, že během neformálních zasedání nelze přijímat žádné akty Rady a že jednací řád Rady se na tato zasedání formálně nevztahuje, rozhodl, že „[p]ři} svolávání, přípravě a organizaci neformálních videokonferencí ministrů by se měl v co největší míře obdobně dodržovat jednací řád Rady“^[24].

28. V souladu s tímto závazkem se v dokumentu uvádí, že pořady jednání neformálních zasedání ministrů by měly být zveřejňovány.^[25] Generální sekretariát Rady by měl dále na internetu vysílat neformální zasedání ministrů, pokud probíhají jednání o legislativních aktech nebo o jiných bodech, v nichž by jednání měla být veřejná ve smyslu článku 8 jednacího řádu Rady.^[26] Kromě toho by měl být na zvláštních internetových stránkách zveřejněn seznam účastníků,^[27] záznamy (jsou-li k dispozici) a související dokumenty.

29. Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv přezkoumal dokumentaci veřejně dostupnou pro všechna neformální zasedání ministrů v období od října do prosince 2020. Zjistila, že ačkoli je pro většinu těchto zasedání zveřejňována požadovaná dokumentace, pro některé neformální ministerské videokonference nejsou k dispozici pořady jednání.^[28] To znamená, že veřejný ochránce práv rovněž nemohl vždy posoudit, zda měla být tato zasedání přenášena po internetu v souladu s články 7 a 8 jednacího řádu Rady.

30. Veřejná ochránkyně práv vítá, že Rada v červenci 2020 změnila způsob organizace neformálních zasedání ministrů s cílem zajistit, aby se na ně vztahovaly stejné nebo alespoň srovnatelné normy transparentnosti, jaké platí pro formální zasedání Rady. Veřejná ochránkyně práv věří, že Rada dodržuje normy, které si sama stanovila, a bude důsledně streamovat internet ^[29] a zveřejňovat požadovanou dokumentaci o zasedáních ministrů na dálku, dokud budou tato ujednání o zasedáních v důsledku pandemie zachována. Navrhuje rovněž, aby Rada zveřejnila příslušné dokumenty, včetně záznamu v harmonogramu zasedání Rady, o všech neformálních zasedáních ministrů, která se konala na začátku krize COVID-19 v období od března do června 2020.

2.2 Transparentnost schůzí přípravných orgánů Rady na dálku

31. Zatímco Coreper po celou dobu krize pořádal prezenční zasedání, pracovní skupiny Rady přestaly s výjimkou výjimečných okolností pořádat prezenční zasedání. Na setkání s vyšetřovacím týmem veřejné ochránkyně práv zástupci Rady vysvětlili, že pracovní ujednání týkající se onemocnění COVID-19 se v jednotlivých pracovních skupinách liší. Ve vzácných případech se konají osobní schůzky. K dispozici jsou také neformální videokonference a telekonference.  

32. Veřejná ochránkyně práv posoudila, do jaké míry se pracovní skupiny odchýlily od svých běžných postupů zaznamenávání diskusí, a to s ohledem na konkrétní podmínky uložené pandemií COVID-19. Za tímto účelem veřejná ochránkyně práv přezkoumala dokumentaci k pěti spisům Rady a práci několika pracovních skupin.

Pořady jednání neformálních videokonferencí a telekonferencí pracovních skupin

33. Pracovní skupiny obvykle zveřejňují pořady jednání před prezenčními zasedáními ve formě dokumentu CM (Communication), který je přístupný prostřednictvím harmonogramu zasedání Rady a je uveden ve veřejném rejstříku dokumentů Rady.

34. Zástupci Rady vysvětlili, že na začátku krize COVID-19 byly pracovní skupiny pověřeny, aby nevydávaly pořady jednání neformálních videokonferencí nebo telekonferencí ve formě dokumentů CM. Místo toho, pokud byl pořad jednání sdělen neformální videokonferenci nebo telekonferenci, byl přímo distribuován členům pracovní skupiny e-mailem nebo ve formě pracovního dokumentu.

35. Dokumenty WK nejsou v době vypracování automaticky uvedeny ve veřejném rejstříku Rady. Místo toho zveřejňuje generální sekretariát Rady každých několik měsíců a pro každou pracovní skupinu dokument ST (Standard) ve veřejném rejstříku, který obsahuje seznam dokumentů pracovní skupiny, které generální sekretariát během příslušného období rozeslal konkrétní pracovní skupině. Dokumenty WK tak nemají samostatný zápis ve veřejném rejstříku dokumentů a jsou zpřístupněny pouze s určitým zpožděním. Veřejná ochránkyně práv již tuto praxi kritizovala ve svém předchozím strategickém šetření transparentnosti legislativního procesu Rady ^[30] a navrhla, aby Rada ve svém veřejném rejstříku uvedla všechny druhy dokumentů v době jejich vydání bez ohledu na jejich označení a na to, zda je k dokumentu (nebo jeho částem) možný přístup, či nikoli.

36. Registrace pořadů jednání jako dokumentů pracovní skupiny na začátku krize COVID-19 znamenala, že tyto pořady jednání nebyly zveřejněny před neformálními videokonferencemi nebo telekonferencemi pracovní skupiny.

37. Pracovní skupiny byly požádány, aby pořady jednání neformálních videokonferencí zaregistrovaly jako dokumenty CM až poté, co vyšlo najevo, že krizová situace bude pokračovat. Veřejná ochránkyně práv tuto důležitou změnu vítá, neboť umožňuje veřejnosti předem vědět, jaké body a spisy mají pracovní skupiny projednávat na schůzích na dálku.

Záznamy z jednání na neformálních videokonferencích a telekonferencích pracovních skupin

38. Veřejná ochránkyně práv chápe, že v rámci pracovních skupin existují různé postupy, pokud jde o to, které dokumenty mají být vypracovány a jaké informace do nich mají být zahrnuty. Pracovní skupiny vypracovávají různé druhy dokumentů za účelem zaznamenávání pokroku a výsledků jednání v přípravných orgánech.

39. Již ve svém předchozím strategickém šetření transparentnosti legislativního procesu Rady ^[31] veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že vzhledem k tomu, že přípravné orgány Rady se nescházejí veřejně, mohou občané uplatnit své demokratické právo sledovat své diskuse pouze na základě přístupu k jejich záznamům. I když může být zapotřebí určitá míra flexibility při vypracovávání dokumentů, aby se zohlednily různé typy přípravných orgánů a různorodost projednávaných témat, různé postupy vypracovávání by měly být odůvodněny pouze povahou spisu a zvláštnostmi souvisejících přípravných diskusí. Ve svém předchozím šetření však zjistila rozdíly v postupech, které nesouvisejí pouze s povahou konkrétních spisů, ale vyplývají také z různých administrativních postupů jednotlivých útvarů generálního sekretariátu Rady. Při uzavírání tohoto předchozího šetření proto veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Rada přijala pokyny týkající se druhů dokumentů vypracovaných v rámci legislativních postupů v přípravných orgánech, jakož i informací, které mají být v těchto dokumentech obsaženy.

40. V souvislosti s pandemií COVID-19 muselo mnoho pracovních skupin přizpůsobit způsob svého fungování. Veřejná ochránkyně práv posoudila jejich upravené postupy na základě několika příkladů, včetně Pracovní skupiny pro leteckou dopravu, Pracovní skupiny pro audiovizuální média a Pracovní skupiny radů pro finanční věci.

41. Na základě kontrolovaných spisů Rady veřejná ochránkyně práv chápe, že pracovní skupiny, které se během krize COVID-19 již nescházejí osobně, pokračují ve své práci prostřednictvím písemných konzultací se členy pracovní skupiny, případně v kombinaci s neformálními videokonferencemi.

42. Zdá se, že skutečnost, že delegace členských států poskytují své příspěvky v písemné podobě, zvýšila dostupnost dokumentace o jednáních pracovních skupin, přinejmenším pro ty pracovní skupiny, které obvykle nepořizují zápisy ze svých prezenčních zasedání. Veřejná ochránkyně práv vítá tuto zvýšenou dostupnost dokumentace k jednáním a vybízí Radu, aby zachovala praxi písemných připomínek před zasedáními pracovní skupiny nebo po nich, a to i mimo rámec pandemie COVID-19.

43. Veřejná ochránkyně práv však konstatuje, že písemné konzultace jsou systematicky evidovány jako dokumenty pracovní skupiny. To znamená, že tyto dokumenty, jak je uvedeno výše v bodě 35, nemají samostatný zápis ve veřejném rejstříku dokumentů Rady. Veřejnost se o jejich existenci dozví až poté, co jsou sepsány v dokumentu ST, který je zveřejňován každých několik měsíců. Veřejná ochránkyně práv je znepokojena tímto zvýšeným využíváním dokumentů pracovní skupiny, neboť snižuje transparentnost jednání pracovních skupin. Zopakuje proto svůj návrh z předchozího šetření, aby Rada zapsala do svého veřejného rejstříku všechny druhy dokumentů v době jejich vydání, bez ohledu na jejich označení a na to, zda je k dokumentu (nebo jeho částem) možný přístup, či nikoli.

44. Při výměně názorů veřejné ochránkyně práv s Radou se rovněž ukázalo, že generální sekretariát Rady vydal během krize COVID-19 pokyny pracovním skupinám, například ohledně toho, jak vydávat pořady jednání nebo vést a zaznamenávat písemné konzultace. Zástupci Rady zejména uvedli, že s cílem napomáhat zaměstnancům generálního sekretariátu při provádění rozhodnutí Rady 2020/430 a organizovat práci Rady a přípravných orgánů Rady jsou interní pokyny poskytovány jako „nástroj administrativního řízení“. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že tyto pokyny nebyly zveřejněny. To je politováníhodné, neboť by to jednoznačně přispělo k lepšímu pochopení toho, jak Rada a její přípravné orgány pracují za výjimečných, ale přetrvávajících okolností krize COVID-19. Veřejný ochránce práv předloží za tímto účelem návrh.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Během prvních čtyř měsíců krize COVID-19 nedodržovala distanční zasedání ministrů stejné normy transparentnosti jako prezenční zasedání Rady. Od té doby však ministerská zasedání Rady během krize COVID-19 de facto splňují platné normy a povinnosti v oblasti transparentnosti, a to prostřednictvím internetového streamingu některých „neformálních ministerských zasedání“ a zveřejňováním příslušné dokumentace týkající se těchto zasedání.

Rada měla v době přijetí rozhodnutí o odchylce od svého jednacího řádu (rozhodnutí Rady 2020/430) zveřejnit dokument nazvaný „Výjimečná opatření týkající se pokračování rozhodovacího procesu v Radě“. Vzhledem k tomu, že Rada tento dokument mezitím zveřejnila, nepovažuje veřejná ochránkyně práv v této fázi za přínosné vydat formální doporučení.

Návrhy na zlepšení

1. Rada by měla zveřejnit příslušnou dokumentaci všech „neformálních zasedání ministrů“, která se konala v období od března do června 2020, včetně záznamu v harmonogramu zasedání.

2. Rada by měla zachovat širší využívání písemných připomínek před zasedáními pracovní skupiny nebo po nich, a to i mimo rámec pandemie COVID-19, neboť to vedlo k lepší dokumentaci jednání pracovní skupiny.

3. Rada by měla ve svém veřejném rejstříku uvést všechny druhy dokumentů v době jejich vydání, bez ohledu na jejich označení a na to, zda je přístup k dokumentu (nebo jeho částem) možný, či nikoli.

4. Rada by měla zveřejnit interní pokyny vydané jejím generálním sekretariátem týkající se organizace práce Rady a jejích přípravných orgánů během krize COVID-19.

 

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 24. března 2021

 

[1] Seznam přípravných orgánů Rady aktualizovaný v roce 2021 je k dispozici zde: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-5020-2021-INIT/en/pdf

[2] Rozhodnutí Rady (EU) 2020/430 ze dne 23. března 2020 o dočasné odchylce od jednacího řádu Rady vzhledem k cestovním obtížím způsobeným pandemií COVID-19 v Unii, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32020D0430&from=EN

[3] Článek 12 odst. 1 jednacího řádu Rady v příslušné části stanoví: „Rozhodne-li Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně o použití tohoto postupu, mohou být akty Rady týkající se naléhavých záležitostí přijaty písemným hlasováním. Za zvláštních okolností může předseda rovněž navrhnout použití tohoto postupu; v takovém případě lze použít písemné hlasování, pokud s tímto postupem souhlasí všichni členové Rady“.

[4] Rozhodnutí Rady (EU) 2021/454 ze dne 12. března 2021 o dalším prodloužení použitelnosti dočasné odchylky od jednacího řádu Rady zavedené rozhodnutím (EU) 2020/430 vzhledem k cestovním obtížím způsobeným pandemií COVID-19 v Unii, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32021D0454.

[5] Článek 1 a čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU).

[6] Ustanovení čl. 15 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (SFEU).

[7] Dopis o zahájení šetření je k dispozici zde: https://www.ombudsman.europa.eu/en/correspondence/en/130753

[8] Pracovní skupiny Rady sdružují úředníky zastupující vnitrostátní správní orgány 27 členských států a zabývají se konkrétními tématy. Předsedá jim delegát země, která vykonává rotující šestiměsíční předsednictví Rady. Další informace o přípravných orgánech Rady: https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/preparatory-bodyies/. 

[9] Zpráva o kontrolní schůzce vyšetřovacího týmu evropského veřejného ochránce práv s Radou je k dispozici zde: https://www.ombudsman.europa.eu/en/report/en/136827

[10] Článek 11 odst. 4 jednacího řádu Rady.

[11] Článek 12 odst. 1 jednacího řádu Rady

[12] Rozhodnutí Rady (EU) 2020/430 ze dne 23. března 2020 o dočasné odchylce od jednacího řádu Rady vzhledem k cestovním obtížím způsobeným pandemií COVID-19 v Unii, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32020D0430&from=EN

[13] Článek 12 odst. 1 jednacího řádu Rady v příslušné části stanoví: „Rozhodne-li Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně o použití tohoto postupu, mohou být akty Rady týkající se naléhavých záležitostí přijaty písemným hlasováním. Za zvláštních okolností může předseda rovněž navrhnout použití tohoto postupu; v takovém případě lze použít písemné hlasování, pokud s tímto postupem souhlasí všichni členové Rady“.

[14] Dostupné zde: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-6934-2020-INIT/en/pdf

[15] Očekává se, že příjemci dokumentů označených jako „LIMITE“ zajistí, aby tyto dokumenty zůstaly pro Radu interní. Rada tyto dokumenty přímo nezpřístupňuje na svých internetových stránkách.

[16] Nařízení 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX%3A32001R1049

[17] Článek 1 a čl. 10 odst. 3 SEU.

[18] Nařízení 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX%3A32001R1049

[19] Článek 12 odst. 1 nařízení č. 1049/2001.

[20] Článek 4 nařízení č. 1049/2001.

[21] https://www.consilium.europa.eu/en/meetings/eurogroup/2020/04/07-09/

[22] Dopis evropské veřejné ochránkyně práv předsedovi Evropské rady týkající se transparentnosti reakce EU na krizi COVID-19, 20. dubna 2020, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/correspondence/en/127056

[23] Dostupné zde: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9188-2020-INIT/en/pdf

[24] strana 2.

[25] Bod 6.

[26] Bod 7.

[27] Bod 8.

[28] Pro následující schůze na dálku není k dispozici pořad jednání: Videokonference ministrů hospodářství a financí, 6. října 2020; Videokonference ministrů pro zaměstnanost a sociální politiku, 13. října 2020; Videokonference ministrů zdravotnictví, 30. října 2020; Videokonference ministrů obchodu, 9. listopadu 2020; Neformální videokonference ministrů zahraničních věcí, 19. listopadu 2020; Videokonference ministrů obrany, 20. listopadu 2020; Videokonference ministrů pro rozvoj, 23. listopadu 2020; Neformální videokonference ministrů energetiky, 14. prosince 2020.

[29] V souladu s články 7 a 8 jednacího řádu Rady.

[30] Šetření z vlastního podnětu OI/2/2017/TE týkající se transparentnosti legislativního rozhodování v Radě EU. Veškeré dokumenty související s dotazem jsou k dispozici zde: https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/49461

[31] OI/2/2017/TE.