Vážená paní K.,

Dne 22. února 2000 jste podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv ohledně rozhodnutí Evropského parlamentu nepovolit Vám účast ve výběrovém řízení EUR/A/146/98.

Dne 30. března 2000 jsem předal stížnost předsedovi Evropského parlamentu. Parlament zaslal své stanovisko dne 7. září 2000 a já jsem Vám jej předal s výzvou k vyjádření, pokud si to přejete. Zdá se, že od vás nebyly obdrženy žádné připomínky.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

V únoru 2000 podala stěžovatelka stížnost týkající se rozhodnutí Evropského parlamentu neumožnit jí účastnit se výběrového řízení. Stížnost se zakládala na těchto skutečnostech:

V dubnu 1999 podal stěžovatel přihlášku do výběrového řízení EUR/A/146/98. V listopadu 1999 Parlament žádost zamítl z důvodu, že stěžovatel neměl zkoušku z vysoké školy nebo instituce vyššího vzdělávání. Stěžovatelka napsala Parlamentu, že považuje rozhodnutí Parlamentu za věcně nesprávné. Poznamenal, že má dva bakalářské tituly, každý z Handelshøjskolen (Kodaňská škola ekonomiky a obchodní správy). Uvedla rovněž, že oznámení o výběrovém řízení pouze vyžadovalo, aby uchazeči složili závěrečnou zkoušku z univerzity nebo vysokoškolské instituce. Stěžovatelka rovněž uvedla, že její kvalifikace jí dříve umožnila účastnit se jiných výběrových řízení na úrovni A pořádaných Radou a Komisí.

V lednu 2000 informovala výběrová komise Parlamentu stěžovatelku, že trvá na svém zamítnutí její přihlášky z důvodu, že se rozhodla přijmout pouze uchazeče s titulem založeným na prezenčním studiu v délce čtyř let. Stupně stěžovatele tento požadavek nesplňovaly.

Stěžovatelka ve své stížnosti veřejnému ochránci práv tvrdila, že by jí mělo být umožněno účastnit se výběrového řízení. Na podporu svého tvrzení uvedla následující tvrzení:

1) Výběrová komise nesprávně použila kritéria odlišná od kritérií uvedených v oznámení o výběrovém řízení

2) Výběrová komise Parlamentu nesprávně použila jiná výběrová kritéria, než jsou kritéria uplatňovaná Komisí a Radou

3) Je diskriminací neumožnit dánským žadatelům účast na základě bakalářského titulu vzhledem k tomu, že ostatní státní příslušníci (např. státní příslušníci Spojeného království) se mohou účastnit na tomto základě.

Šetření

Stížnost byla postoupena Evropskému parlamentu, který na tato tvrzení v souhrnu odpověděl následovně.

Pokud jde o první tvrzení, Parlament potvrdil, že jeho výběrová komise stanovila požadavek na prezenční studium v délce čtyř let. Tento výklad oznámení o výběrovém řízení byl přijat s cílem zajistit vysokou úroveň rovnosti a soudržnosti. Vzhledem k tomu, že ani jeden z bakalářských titulů stěžovatele nebyl založen na prezenčním studiu v délce čtyř let, nebyl v souladu s výkladem výběrové komise. Bakalářské tituly stěžovatele navíc nebyly kumulativní, ale zcela oddělené.

Za účelem dalšího prošetření povahy diplomů stěžovatele se Parlament obrátil na příslušné dánské orgány a instituce s žádostí o informace. Výsledky těchto šetření podpořily závěry Parlamentu.

Pokud jde o druhé tvrzení, Parlament nejprve zdůraznil, že podle judikatury soudů Společenství se nelze dovolávat pravidel pro přijímání zaměstnanců jednoho orgánu za účelem zrušení rozhodnutí výběrové komise jiného orgánu. Parlament nicméně neformálně kontaktoval Komisi a Radu, aby získal informace o předchozím úspěchu stěžovatele při získávání přístupu k výběrovým řízením na úrovni A v těchto orgánech. Parlament byl informován, že stěžovatel se zúčastnil pouze jednoho výběrového řízení na přijetí do LA.

Pokud jde o třetí tvrzení, Parlament uvedl, že zamítl všechny stupně, které byly podobné stupni stěžovatele.

Parlament nakonec upozornil na své pokusy o vyjasnění oznámení o výběrových řízeních. Parlament tak zveřejnil přílohu, která uvádí přijaté tituly a upřesňuje, že klasifikace stupňů je často revidována. Parlament dále analyzuje, jak lze upřesnit znění oznámení o výběrových řízeních a zda by bylo možné výslovně uvést přijaté tituly v samotném oznámení o výběrovém řízení.

Stěžovatel zřejmě připomínky nezaslal.

ROZHODNUTÍ

1.1 Stěžovatel uvedl, že výběrová komise nesprávně použila kritéria odlišná od kritérií uvedených v oznámení o výběrovém řízení. Parlament odpověděl, že přijal výklad oznámení o výběrovém řízení, aby zajistil rovnost a soudržnost.

1.2 Kvalifikace vysokoškolského vzdělávání nebyly v Evropské unii harmonizovány. Orgány a instituce Evropské unie jsou proto nuceny nezávisle přijmout svůj vlastní přístup k požadavkům na vysokoškolské vzdělávání. Při přijímání svého přístupu jsou orgány přirozeně povinny jednat v mezích svých zákonných pravomocí a uplatňovat tento přístup s náležitou péčí.

1.3 V projednávané věci Parlament stanovil přesnější požadavek jako výklad širokého požadavku uvedeného v oznámení o výběrovém řízení. Ačkoli je politováníhodné, že přesnější požadavek nebyl výslovně uveden v oznámení o výběrovém řízení, jeho obsah měl spíše povahu nezbytného výkladu oznámení než nového požadavku. Vzhledem k tomu, že přesný požadavek byl přijat v mezích zákonných pravomocí Parlamentu a byl s ohledem na skutečnosti případu stěžovatele uplatňován s náležitou péčí, veřejný ochránce práv dospěl k závěru, že v souvislosti s prvním tvrzením nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

2.1 Stěžovatel tvrdil, že výběrová komise Parlamentu nesprávně použila jiná výběrová kritéria než Komise a Rada. Parlament zdůraznil, že právo Společenství mu neukládá povinnost řídit se postupy přijímání zaměstnanců jiných orgánů.

2.2 Veřejný ochránce práv konstatuje, že Parlament neměl právní povinnost uplatňovat stejné postupy přijímání zaměstnanců jako Komise nebo Rada, a dochází proto k závěru, že druhé tvrzení bylo neopodstatněné. V souvislosti s tímto tvrzením tedy nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

3.1 Stěžovatel tvrdil, že je diskriminací neumožnit dánským žadatelům účast na základě bakalářského titulu vzhledem k tomu, že na tomto základě je povolen přístup jiným státním příslušníkům (např. státním příslušníkům Spojeného království). Parlament odpověděl, že zamítl všechny stupně, které byly podobné stupni stěžovatele.

3.2 Veřejný ochránce práv neobdržel žádné důkazy, které by podle všeho podporovaly tvrzení stěžovatele. Veřejný ochránce práv proto dospěl k závěru, že v souvislosti s třetím tvrzením zřejmě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že ze strany Evropského parlamentu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropského parlamentu.

Upřímně,

Jacob Söderman