Souvislosti stížnosti

1. Projekty společného zájmu jsou klíčové přeshraniční infrastrukturní projekty, které propojují energetické systémy zemí EU, a pomáhají tak EU dosáhnout jejích cílů v oblasti energetické politiky a klimatu.^[1] Kritéria pro určení, plánování a provádění projektů společného zájmu jsou stanovena v nařízení TEN-E ^[2].

2. Každé dva roky sestavuje Evropská komise seznam těchto projektů (seznam projektů společného zájmu)^[3], které využívají zrychleného plánování a povolovacích řízení a mohou být způsobilé pro financování EU v rámci Nástroje pro propojení Evropy ^[4]. Komise předloží seznam projektů Evropskému parlamentu a Radě. Pokud ani Parlament, ani Rada seznam nezamítnou, vstoupí v platnost.

3. Podnět se týká projektu výstavby plovoucího terminálu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) na chorvatském ostrově Krk [5] ^Projekt byl poprvé zařazen na seznam projektů společného zájmu v roce 2013 ^[6] a byl zařazen na všechny následující seznamy projektů společného zájmu. V roce 2017 získal projekt 101,4 milionu EUR z finančních prostředků EU v rámci Nástroje pro propojení Evropy na první fázi, tj. výstavbu plovoucí skladovací a znovuzplyňovací jednotky ^[7].

4. Aby mohl být plynárenský projekt zařazen na seznam projektů společného zájmu, musí být součástí nejnovějšího „desetiletého plánu rozvoje plynárenské sítě“, který vypracovala Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSOG).^[8] V této souvislosti se náklady a přínosy projektu posuzují na základě metodiky vypracované ENTSOG ^[9].

5. Stěžovatelé, evropská organizace na ochranu životního prostředí a její chorvatská přidružená organizace, vyjádřili nesouhlas se zařazením projektu na seznam projektů společného zájmu a s rozhodnutím poskytnout mu finanční prostředky z Nástroje pro propojení Evropy. Stěžovatelé se domnívají, že projekt není v souladu s příslušnými pravidly stanovenými v nařízení TEN-E a s kritérii pro získání finančních prostředků z Nástroje pro propojení Evropy ^[10].

6. V dubnu 2019 zaslalo devět poslanců Evropského parlamentu Komisi dopis o projektu, v němž předložili stejné názory a argumenty jako stěžovatelé. Požádali Komisi, aby financování stáhla a projekt nezařadila na čtvrtý seznam projektů společného zájmu ^[11].

7. V květnu 2019 Komise vysvětlila, že projekt byl zařazen na seznam projektů společného zájmu, protože snižuje závislost regionu na jediném dodavateli, otevírá region alternativním zdrojům, zvyšuje hospodářskou soutěž a snižuje náklady na energii. Komise rovněž uvedla, že bude analyzovat obavy vyjádřené poslanci EP v souvislosti s projektem, pokud jde o jeho soulad s platnými pravidly.

8. Stěžovatelé, kteří nebyli s odpovědí Komise spokojeni, se v červenci 2019 obrátili na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

9. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření stížnosti s cílem zajistit, aby Komise řešila obavy stěžovatelů ohledně souladu projektu s 1) kritérii pro zařazení na seznam projektů společného zájmu a 2) kritérii pro financování z Nástroje pro propojení Evropy.

10.  V průběhu šetření obdržela veřejná ochránkyně práv odpověď Komise na svou žádost o informace. Stěžovatelé vyjádřili nesouhlas s odpovědí Komise, ale rozhodli se nepředložit další připomínky. Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv rovněž obdržel od Komise aktuální informace o své práci v souvislosti s hodnocením a financováním projektů společného zájmu.

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

11. Stěžovatelé tvrdili, že projekt nemá přeshraniční dopad, což je jednou z podmínek pro to, aby byl projekt označen za projekt společného zájmu.^[12] Dodali, že projekt nesplňuje kritéria pro přidělení finančních prostředků z Nástroje pro propojení Evropy z důvodu chybějícího přeshraničního rozměru a skutečnosti, že projekt není v „zralé“ nebo dostatečně pokročilé fázi ^[13]. 

12. Pokud jde o přeshraniční dopad projektu, stěžovatelé uvedli, že v rámci příslušného postupu ^[14] Maďarsko, které je podle nich jedinou další zemí uvedenou v souvislosti s projektem ^[15], nepodalo formální žádost o využití terminálu.

13. Pokud jde o vyspělost projektu, stěžovatelé uvedli, že realizace projektu nepokračuje. Uvedly, že provozovatelé nemají dostatečný zájem o využití terminálu, aby byl projekt ziskový. Dodaly, že nedostatek zájmu trhu vedl navrhovatele k tomu, aby projekt omezil.

14. Stěžovatelé rovněž zpochybnili analýzu nákladů a přínosů projektu a uvedli, že projekt minimalizoval své náklady a přesvědčivě neprokázal své přínosy. Domnívaly se, že to bylo způsobeno nedostatečně definovaným kritériem udržitelnosti, které musí projekty společného zájmu v oblasti plynu splňovat, což omezilo potenciální náklady projektu způsobené pravděpodobnými dopady na životní prostředí. Stěžovatelé odkázali na skutečnost, že Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) rovněž vyjádřila obavy ohledně posouzení udržitelnosti a nákladů a přínosů plynárenských projektů ^[16].

15. Komise uvedla, že projekt splňuje kritéria pro zařazení na seznam projektů společného zájmu. Konstatovala, že projekt má významný přeshraniční dopad, neboť chorvatská plynárenská soustava je napojena na plynárenskou soustavu Slovinska a Maďarska. Vysvětlila, že maximální kapacita projektu je vyšší než roční potřeby Slovinska v oblasti dovozu a více než čtvrtina kapacit Maďarska. Komise dodala, že přímé zapojení do provádění projektu nebo oficiální vyjádření zájmu z jiného členského státu nejsou podmínkami pro zařazení projektu na seznam projektů společného zájmu na základě přeshraničního kritéria.

16. Když Komise zařadila projekt na čtvrtý seznam projektů společného zájmu, provedla nové posouzení jeho souladu s kritérii stanovenými v nařízení TEN-E. Každý seznam projektů společného zájmu je novým seznamem a Komise posuzuje každý projekt stejným způsobem bez ohledu na to, zda byl zařazen na předchozí seznam, či nikoli. To jí umožňuje zohlednit vývoj na trhu, který by mohl ovlivnit posouzení projektu. Pokud by projekt, který byl na předchozím seznamu projektů společného zájmu, nesplňoval nově stanovená kritéria nebo pokud by přínosy již nepřevyšovaly náklady, nebyl by na nový seznam zařazen.

17. Komise uvedla, že projekt by zaručil alternativní zdroj dodávek a trasu pro zemní plyn, což představuje významný přínos pro energetickou bezpečnost. S ohledem na vývoj na trhu se zemním plynem Komise očekává, že terminál bude využíván více, než naznačují původní vyjádření zájmu. Dodala, že i při relativně nízké míře využití by terminál prospěl spotřebitelům zvýšením hospodářské soutěže na trhu.

18. Komise uvedla, že pokud by účastníci trhu již projevili dostatečný zájem o kapacitu terminálu, aby byl projekt životaschopný, nebyl by způsobilý pro financování z Nástroje pro propojení Evropy. Konstatovala, že nedostatek zájmu posiluje důvody pro poskytnutí finančních prostředků EU.

19. Pokud jde o vyspělost projektu, Komise uvedla, že financování z Nástroje pro propojení Evropy bylo poskytnuto na první fázi projektu (výstavba plovoucí skladovací a znovuzplyňovací jednotky), což je plně v souladu s popisem projektu na seznamu projektů společného zájmu. Komise uvedla, že v roce 2019 předkladatel projektu zadal zakázku na tento projekt ^[17] a jednotku získal. Podle názoru Komise je tedy projekt prováděn od začátku roku 2019.

20. Komise dodala, že pravidelně sleduje, zda projekt splňuje podmínky pro udělení grantu, a že pokud zjistí jakékoli nesrovnalosti nebo porušení povinností, přijme nápravná opatření.

Posouzení veřejného ochránce práv

21. Posouzení toho, zda projekt splňuje kritéria stanovená v nařízení TEN-E nebo kritéria pro financování z Nástroje pro propojení Evropy, vyžaduje odborné technické znalosti. Úlohou veřejného ochránce práv proto není hodnotit projekt podle těchto kritérií, ale zajistit, aby Komise poskytla jasná vysvětlení svých rozhodnutí. Veřejný ochránce práv by mohl technické hodnocení projektu zpochybnit pouze tehdy, pokud by bylo založeno na jasných důkazech o zjevně nesprávném posouzení.

22. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že Komise se nyní jasně a vyčerpávajícím způsobem zabývala argumenty vznesenými stěžovateli v souvislosti s vyspělostí projektu a jeho přeshraničním dopadem. Na základě informací získaných v průběhu šetření nezjistila veřejná ochránkyně práv nic, co by naznačovalo, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když zařadila projekt na seznam projektů společného zájmu a poskytla mu finanční prostředky EU.

23. Pokud jde o tvrzení stěžovatelů, že na seznamu projektů společného zájmu bylo v souvislosti s projektem uvedeno pouze Maďarsko, veřejná ochránkyně práv bere na vědomí prohlášení Komise, že z projektu budou mít prospěch i další členské státy, jako je Slovinsko. Skutečnost, že z projektu mohou mít prospěch i jiné země než Maďarsko, je v souladu se zněním seznamu projektů společného zájmu, který projekt popisuje jako „[c] luster Krk LNG terminal with connecting and evacuation pipelines towards Hungary and beyond [...]“ (kurzivou zvýraznil autor ^{stanoviska). [18]}

24. Pokud jde o finanční prostředky EU poskytnuté na projekt, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že Komise jasně vysvětlila, že fáze projektu, která obdržela finanční prostředky, je fáze výstavby plovoucí skladovací a znovuzplyňovací jednotky. Komise poskytla jasné příklady opatření realizovaných předkladatelem projektu na podporu svého názoru, že financované činnosti jsou prováděny.

25. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí ujištění Komise, že před zařazením projektu na čtvrtý seznam projektů společného zájmu provedla nové posouzení souladu projektu s kritérii stanovenými v nařízení TEN-E. Posuzováním každého projektu stejným způsobem bez ohledu na to, zda byl zařazen na předchozí seznam, či nikoli, může Komise určit, zda dříve uvedený projekt nesplňuje kritéria pro zařazení na nový seznam.

26. Pokud jde o posouzení nákladů a přínosů projektů společného zájmu v oblasti plynu, veřejná ochránkyně práv uznává, že způsob, jakým byla udržitelnost těchto projektů posuzována, mohl ovlivnit jejich analýzy nákladů a přínosů. Veřejná ochránkyně práv se touto záležitostí zabývala v rámci nedávného šetření ^[19].

27. Podle Komise byla udržitelnost kandidátských projektů v oblasti zemního plynu před čtvrtým seznamem projektů společného zájmu posuzována různými způsoby a nedostatek jednotně dostupných, konzistentních a přesných údajů bránil plně uspokojivému a konzistentnímu posouzení. Pokus Komise vyřešit tento problém v rámci čtvrtého seznamu projektů společného zájmu se neukázal jako účinný, neboť přístup, který v té době navrhovala síť ENTSOG, vycházel z předpokladů, že všechny plynárenské projekty budou mít pouze pozitivní přínosy ^[20].

28. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že udržitelnost projektů v oblasti zemního plynu, které byly zařazeny na seznamy projektů společného zájmu, nebyla dostatečně zohledněna. Zjistila však také, že Komise pracuje na zlepšení metodiky pro posuzování kandidátských projektů v oblasti plynu ^[21]. F nebo budoucí projekty společného zájmu, posouzení udržitelnosti zohlední úroveň emisí skleníkových plynů a dopady na účinnost, jakož i dopad na celkovou intenzitu skleníkových plynů z výroby energie v členských státech EU a emise související s fungováním samotné infrastruktury. Veřejná ochránkyně práv proto shledala, že další šetření nejsou odůvodněná. Závěr veřejného ochránce práv v této věci platí i pro tento případ.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Žádné další šetření této stížnosti není opodstatněné.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 16. prosince 2020

[1] Více informací o projektech společného zájmu lze nalézt na adrese https://ec.europa.eu/energy/topics/infrastructure/projects-common-interest/key-cross-border-infrastructure-projects_en?redir=1#content-heading-1.

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/TXT/?uri=celex%3A32013R0347.

[3] Seznamy projektů společného zájmu jsou k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/energy/topics/infrastructure/projects-common-interest/key-cross-border-infrastructure-projects_en.

[4] Nástroj pro propojení Evropy (CEF) je finanční nástroj EU, který podporuje rozvoj transevropských sítí v oblasti dopravy, energetiky a digitálních služeb, https://ec.europa.eu/inea/en/connecting-europe-facility.

[5] Více informací o projektu lze nalézt na internetových stránkách předkladatele projektu (LNG Croatia LLC), https://lng.hr/en/.

[6] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013 ze dne 14. října 2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32013R1391.

[7] Harmonogram provádění akce je od února 2018 do prosince 2020. Více informací: https://ec.europa.eu/inea/en/connecting-europe-facility/cef-energy/6.5.1-0018-hr-w-m-16.

[8] Nařízení TEN-E PŘÍLOHA III.2. Každé dva roky přijímá síť ENTSOG „desetiletý plán rozvoje sítě“. Projekty, které jsou zahrnuty do plánu, mohou požádat o zařazení na seznam projektů společného zájmu. Viz: https://www.entsog.eu/.

[9] Čl. 11 odst. 1 nařízení TEN-E.

[10] Výzva k předkládání návrhů týkající se projektů společného zájmu v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti transevropské energetické infrastruktury, CEF-Energy-2016-2, https://ec.europa.eu/inea/sites/inea/files/cef_energy_2016_2_call_text_for_publication.pdf.

[11] V průběhu šetření přijala Komise čtvrtý seznam projektů společného zájmu, který stále zahrnuje projekt, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/ALL/?uri=CELEX:32020R0389.

[12] Kritéria jsou uvedena v článku 4 nařízení TEN-E a jsou k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/TXT/?uri=celex%3A32013R0347

[13] Nástroj pro propojení Evropy – Energetika-2016-2, bod 9.

[14] Předkladatel projektu zorganizoval výzvu pro zájemce o využívání terminálu s cílem odhadnout poptávku po základních a doplňkových službách terminálu. Řízení probíhalo od ledna 2018 do února 2019 a bylo několikrát prodlouženo.

[15] Třetí seznam projektů společného zájmu odkazuje na „terminál LNG skupiny Krk s propojovacími a evakuačními plynovody do Maďarska i mimo něj, včetně těchto projektů společného zájmu:

6.5.1 Výstavba terminálu LNG v Krku (HR) do 2,6 mld. m3/rok – fáze I a spojovací plynovod Omišalj – Zlobin (HR)

6.5.5„Kompresorová stanice 1“ v chorvatské plynárenské přepravní soustavě

6.5.6 Rozšíření terminálu LNG v Krku (HR) nad 2,6 mld. m3/rok – fáze II a evakuační plynovody Zlobin – Bosiljevo – Sisak – Kozarac – Slobodnica (HR).

[16] Stanovisko Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů č. 14/2019 ze dne 27. června 2019 k NÁVRHU ROZVOJOVÉHO PLÁNU TEN-YEAR sítě ENTSOG 2018, https://www.acer.europa.eu/Official_documents/Acts_ of_Agency/Opinions/Opinions/ACER%20Stanovisko%2014-2019%20on%20ENTSOG%20draft%20TYNDP%202018.pdf.

[17] Předkladatel zadal zakázku na EPC, což je stavební zakázka používaná pro velké nebo složité projekty, v jejímž rámci je dodavatel odpovědný za návrh, výstavbu a dokončení projektu za pevnou cenu a ve stanoveném termínu. Smlouva také přenáší většinu rizik z vlastníka na dodavatele, který je povinen dodat dokončený projekt na klíč.  

[18] Tento odkaz na Maďarsko a další země je uveden na druhém, třetím a čtvrtém seznamu projektů společného zájmu. První seznam projektů společného zájmu uváděl „Cluster Krk LNG Regasification Vessel and evacuation pipelines towards Hungary, Slovenia and Italy“[...].

[19] Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv ve věci 1991/2019/KR o opatření Evropské komise týkajícím se posouzení udržitelnosti projektů v oblasti zemního plynu na stávajícím seznamu projektů společného zájmu, https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/135095.

[20] Komise vysvětlila, že to bylo způsobeno přechodem ze znečišťujících fosilních paliv na méně znečišťující fosilní paliva, například z uhlí na plyn, a značným objemem plynu z obnovitelných zdrojů.

[21] Viz: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/364d69a4-1744-11eb-b57e-01aa75ed71a1/language-en?WT.mc_id=Searchresult&WT.ria_c=37085&WT.ria_f=3608&WT.ria_ev=search