Vážený pane B.,
dne 24. září 1999 jste podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv týkající se projektu, který jste předložil GŘ 1-B Komise v rámci programu MED-Media.
Dne 18. října 1999 jsem předal stížnost předsedovi Evropské komise. Komise zaslala své stanovisko dne 7. ledna 2000. Předala jsem Vám jej s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 17. února 2000.
Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledek dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

V roce 1995 předložil stěžovatel návrh projektu v rámci programu MED MEDIA na roky 1996 a 1997. Dne 10. ledna 1996 generální ředitelství Komise IB napsalo stěžovateli, že:

„Vaše síť předložila projekt decentralizované spolupráce v rámci programu MED MEDIA na roky 1996 a 1997.

S potěšením Vám oznamuji, že Váš projekt byl vybrán pro financování Evropskou komisí.

Provádění tohoto projektu bude probíhat v průběhu roku 1996 poté, co dokončíme přezkum formy řízení používané pro programy decentralizované spolupráce. [Dopis nastínil aspekty tohoto přezkumu.]

Moji kolegové budou v kontaktu s vaší sítí, aby vás informovali o zavedení nového systému řízení a o podrobnostech finančního příspěvku Společenství, který byl v této fázi pro rok 1996 stanoven na 108 400 ECU. Spolufinancování Společenstvím se bude vztahovat pouze na akce zahájené po podpisu smlouvy s Komisí. Jsem si jist, že v důsledku toho bude program MED MEDIA posílen a bude mít plnou podporu vaší sítě.

Přeji Vám mnoho úspěchů s Vaším projektem.

Dne 20. září 1996 Komise znovu informovala stěžovatele o své přípravě a provádění nového programového rámce. Dopis Komise stěžovateli připomněl, že "Komise mezitím nemůže proplatit žádné výdaje na vaše projekty a že nemůže dojít k žádnému zpětnému financování."
Stěžovatel uvedl, že opakovaně kontaktoval Komisi v průběhu roku 1997 a prvních měsíců roku 1998 a že byl úředníky Komise ujištěn, že programy Med budou brzy znovu zahájeny.
Dne 17. září 1998 zaslala Komise stěžovateli dopis, ve kterém jej informovala, že typ projektu navrhovaný jeho organizací bude vyloučen z programu MED z důvodu omezení programu požadovaného v usnesení Evropského parlamentu.
Stěžovatel následně kontaktoval Komisi a protestoval proti rozhodnutí Komise vyloučit typ projektu navržený jeho firmou. Komise odpověděla, že vůči stěžovateli nemá žádnou povinnost vzhledem k tomu, že mezi ní a stěžovatelem nebyl vytvořen žádný smluvní vztah. Dále vyjádřila názor, že by mělo být respektováno usnesení Evropského parlamentu (1) (uvedené v dopise ze dne 17. září 1998 výše).
Stěžovatel ve své stížnosti tvrdil, že:
i) V roce 1996 byl jeho projekt vybrán k financování Komisí a toto rozhodnutí nebylo nikdy oficiálně zrušeno, a proto je Komise stále odhodlána projekt financovat;
ii) Spoléhal se na opakovaná ujištění úředníků GŘ 1B, že projekt bude financován, a vynaložil značné náklady na údržbu sítě potřebné pro projekt a také obětoval další příležitosti k získání příjmů tím, že se vyhnul dlouhodobým projektům.

Šetření

Stanovisko Komise Ve
svém stanovisku Komise vysvětlila, že na základě zprávy Účetního dvora z října 1995 se rozhodla okamžitě pozastavit všechny programy MED a zrušit všechny stávající smlouvy. Účetní dvůr ve své zprávě upozornil Komisi na zjevné nesrovnalosti v řízení programů MED.
Tyto nesrovnalosti v řízení byly následně přezkoumány Evropským parlamentem, který v této věci vydal usnesení. Parlament do svého usnesení zahrnul prohlášení v tom smyslu, že druh projektu navržený firmou stěžovatele by neměl být zahrnut do revidovaného programu MED. Komise toto politické rozhodnutí přijala.
Komise dále ve svém stanovisku zdůraznila, že mezi Komisí a firmou stěžovatele nikdy neexistoval smluvní vztah.
Připomínky stěžovatele
Stěžovatel ve svých připomínkách uznal, že Komise s jeho firmou formálně neuzavřela smlouvu. Tvrdil však a dále tvrdil, že Komise vyvolala legitimní očekávání ohledně uzavření smlouvy.
Stěžovatel dále zpochybnil zjevný pokus Komise omluvit svá opatření prostřednictvím odkazů na problémy vnitřního řízení. Domníval se, že reakce Komise na zprávu a usnesení Účetního dvora a Evropského parlamentu byla svévolná.
Stěžovatel nakonec upřesnil svou žádost o náhradu škody a navrhl, aby Komise zaplatila jeho firmě výdaje, které byly předpokládány v původně navrhovaném projektu.

ROZHODNUTÍ

1 Tvrzení, že Komise je stále odhodlána financovat projekt
1.1 Stěžovatel nejprve tvrdil, že v roce 1996 byl jeho projekt vybrán k financování Komisí a že toto rozhodnutí nebylo nikdy oficiálně zrušeno, a proto je Komise stále odhodlána projekt financovat.
1.2 V tomto případě se zdá nesporné, že mezi Komisí a stěžovatelem nebyla formálně uzavřena žádná smlouva. Tvrzení, že Komise je stále odhodlána financovat projekt stěžovatele, se proto nejeví jako opodstatněné. Veřejný ochránce práv proto dospěl k závěru, že v souvislosti s prvním tvrzením nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.
2 Žádost o náhradu škody
2.1 Druhým tvrzením stěžovatele je, že tím, že se spoléhal na opakovaná ujištění úředníků GŘ 1B, že projekt bude financován, vynaložil značné náklady na údržbu sítě potřebné pro projekt a také obětoval další příležitosti k získání příjmů tím, že se vyhnul dlouhodobým projektům.
2.2 Veřejný ochránce práv poznamenává, že dopisy ze dne 10. ledna a 20. září 1996 upozorňovaly na skutečnost, že před uzavřením smlouvy nebudou poskytnuty žádné finanční prostředky. V dopise ze dne 10. ledna bylo uvedeno, že spolufinancování Společenstvím se bude vztahovat pouze na akce zahájené po podpisu smlouvy s Komisí. V dopise ze dne 20. září bylo uvedeno, že v období před zavedením nového programového rámce nemohla Komise hradit žádné výdaje na projekty a že nemohlo dojít k žádnému zpětnému financování.
2.3 V této souvislosti se veřejná ochránkyně práv domnívá, že Komise podnikla přiměřené kroky, aby informovala stěžovatele, že finanční prostředky mohou být poskytnuty až po uzavření formální smlouvy. V důsledku toho nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, pokud jde o druhé tvrzení.
3 Závěr
Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.
O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropské komise.
Váš upřímně
Jacob Söderman

---

(1) Usnesení o zvláštní zprávě Účetního dvora č. 1/96 o programech MED (předložené podle čl. 188c odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o ES) spolu s odpověďmi Komise (C4-0512/96). 1997 Úř. věst. C 286/263.