Vážený pane X,

Dne 9. února 2020 jste evropské veřejné ^ochránkyni práv [1] předložil stížnost na Evropskou komisi týkající se způsobu, jakým řešila Vaši výše uvedenou stížnost na irské orgány.

Ve své stížnosti Komisi jste tvrdil, že společnost An Garda Síochána a Komise veřejného ochránce práv společnosti Garda Síochána (dále jen „GSOC“) porušily vaše právo na řádnou správu zakotvené v Listině základních práv EU (dále jen „Listina“). Požádal jste Komisi, aby podnikla kroky proti Irsku, a to i na základě Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „EÚLP“). Rovněž jste Komisi požádal, aby vám udělila status oznamovatele chráněný podle práva EU ^[2].

Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv tvrdíte, že Komisi trvalo příliš dlouho, než odpověděla na vaši stížnost proti Irsku, a že se Komise mýlila, když se rozhodla nepodniknout žádné kroky.

Po pečlivé analýze všech informací, které jste poskytli ve své stížnosti, jsme se rozhodli uzavřít šetření s následujícím závěrem:

Nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise.

I když je nešťastné, že Komise potvrdila přijetí Vaší stížnosti se zpožděním, Komise se za toto zpoždění výslovně omluvila. Zpoždění rovněž vynahradila tím, že vám v relativně krátké lhůtě (4 měsíce) přímo poskytla odpověď na věcnou stránku vaší stížnosti.

Ve své odpovědi Vám Komise správně vysvětlila, že Listina se vztahuje na členské státy pouze tehdy, pokud uplatňují právo EU ^[3]. Komise zjistila, že se nezdá, že by Vámi vznesené otázky souvisely s prováděním práva EU, a že tedy nemá pravomoc ve Vašem případě zasahovat. Po přezkoumání materiálů, které jste nám zaslal, jsme nezjistili nic, co by naznačovalo, že by se Komise v tomto ohledu dopustila zjevně nesprávného posouzení.

Komise rovněž správně navrhla, že pokud se domníváte, že byla porušena vaše práva nebo svobody zaručené EÚLP, můžete se obrátit na Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Vzhledem k tomu, že ESLP není unijním orgánem, je tvrzení Komise, že není s to podniknout žádné kroky ve vztahu k ESLP, správné.

Pokud jde o ochranu oznamovatelů podle práva EU, Komise Vás rovněž správně informovala, že směrnice EU o ochraně oznamovatelů musí být provedena do právních předpisů členských států do prosince 2021. Jakmile tak učiní, bude na vnitrostátních orgánech, včetně vnitrostátních soudů, aby určily, zda lze podle platných pravidel určitou osobu považovat za oznamovatele.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se domníváme, že Vám Komise poskytla správné a úplné informace o tom, proč nemůže v souvislosti s Vaší stížností přijmout žádná opatření.

V neposlední řadě upozorňujeme, že vaše žádost adresovaná veřejnému ochránci práv o podporu při případném postupu u Evropského soudu pro lidská práva a při kampani za změny právních předpisů EU o ochraně oznamovatelů nespadá do působnosti tohoto úřadu ^[4].

Oceňujeme, že budete pravděpodobně touto odpovědí zklamáni, ale doufáme, že pochopíte, že Evropská komise i evropský veřejný ochránce práv musí jednat v souladu s pravidly, jimiž se řídí naše práce.

Děkujeme, že jste se obrátili na evropského veřejného ochránce práv.

Upřímně,

Tina Nilsson
vedoucí šetření – oddělení 4

Štrasburk, 10. března 2020

[1] Úplné informace o postupu a právech týkajících se stížností naleznete na adrese 

  https://www.ombudsman.europa.eu/en/document/70707.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, k dispozici na adrese https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:32019L1937.

[3] Článek 51 Listiny.

[4] Úplné informace o mandátu veřejného ochránce práv viz statut veřejného ochránce práv, který je k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/legal-basis/statute/en.