FOR PREVIEWING & TESTING PURPOSES ONLY.
This notification will disappear once the page will be published.
This link is available for less than 30 minutes.
  • Snadné čtení
  • Velikost textu

Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Zvolený jazyk: 
  • Čeština
Výchozí jazyk: 
Dostupné jazyky: 
Tato stránka byla přeložena pomocí strojového překladu.
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.

Rozhodnutí ve věci 52/2018/KT o údajně diskriminačním zacházení s žadatelem ve výběrových řízeních pro zaměstnance pořádaných Evropskou investiční bankou

Případ se týkal údajně diskriminačního zacházení ze strany Evropské investiční banky (EIB) při výběrových řízeních na zaměstnance. Stěžovatelka tvrdila, že kvůli svému zdravotnímu postižení nebyla vybrána na řadu pracovních míst.

Ačkoli veřejná ochránkyně práv v tomto případě upozornila na řadu důležitých a relevantních ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, nezjistila nic, co by naznačovalo, že žádosti stěžovatelky byly zamítnuty z důvodu jejího zdravotního postižení. V průběhu šetření vyšlo najevo, že stěžovatelka si nebyla vědoma toho, že výběrová zkouška, kterou předtím složila, zůstala po určitou dobu platná, a vyloučila ji z následných výběrových řízení na zaměstnance. V té době EIB žadatele o této praxi neinformovala. Veřejná ochránkyně práv vítá skutečnost, že EIB nyní poskytuje všem žadatelům velmi jasné informace o platnosti svých testů výběru zaměstnanců.

Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavřela zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Souvislosti stížnosti

1. Stěžovatelka je bývalou zaměstnankyní Evropské investiční banky (EIB), kde do listopadu 2016 zastávala různá pracovní místa jako dočasná zaměstnankyně. Stěžovatelka trpí určitou formou zrakového postižení a v roce 2012 byla lucemburským ministerstvem práce a zaměstnanosti oficiálně uznána za „zdravotně postiženého pracovníka“.

2. V listopadu 2016 se stěžovatelka ucházela o místo administrativního asistenta v rámci EIB [1], které v té době dočasně zastávala.

3. EIB stěžovatelku informovala, že byla vyloučena z další účasti ve výběrovém řízení, neboť její počet bodů v testu na počítači nedosahoval požadovaného minima. EIB uvedla, že výsledky testů stěžovatele zůstanou v platnosti do 31. prosince 2016 pro všechna volná pracovní místa EIB, a že tudíž stěžovatel nebude moci test před tímto datem opakovat.

4. V lednu 2017 si stěžovatelka stěžovala EIB na její vyloučení z výběrového řízení. Tvrdila, že neprošla testem, na který EIB odkázala. Rovněž tvrdila, že byla vyloučena z výběrového řízení z důvodu svého zdravotního postižení, což představuje diskriminační zacházení. Požádala EIB, aby ji znovu přihlásila do výběrového řízení nebo jí jinak nahradila utrpěnou škodu.

5. EIB ve své replice stěžovatelce vysvětlila, že její přihláška byla zamítnuta z důvodu nízkého počtu bodů v testu způsobilosti na počítači, který absolvovala v dubnu 2016 v rámci předchozího výběrového řízení [2]. Tyto výsledky zkoušek zůstaly v platnosti do 31. prosince 2016. EIB uvedla, že všechny předchozí žádosti stěžovatele o volná pracovní místa v rámci EIB byly posouzeny v souladu s politikou výběru zaměstnanců EIB a že ostatní žadatelé byli považováni za vhodnější. EIB by tedy stěžovateli odškodnění nevyplatila.

6. Stěžovatel se znovu obrátil na EIB a tvrdil, že test, na který EIB odkázala, byl součástí výběrového řízení, v němž nebyla věnována zvláštní pozornost žadatelům se zdravotním postižením. To znamenalo, že žadatelé se zdravotním postižením byli z řízení fakticky vyloučeni.

7. EIB odpověděla, že stěžovatelka podstoupila test způsobilosti doma a že EIB neoznámila, že potřebuje zvláštní úpravy.

8. Stěžovatel nebyl s touto odpovědí spokojen a v lednu 2018 se obrátil na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

9. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se těchto aspektů stížnosti:

1) EIB nesprávně zamítla přihlášku stěžovatelky ´sové ve výběrovém řízení v listopadu 2016 na základě výsledků testu provedeného v dubnu 2016 a bez ohledu na její zdravotní postižení;

2) EIB od dubna 2016 systematicky a nespravedlivě zamítá žádosti stěžovatelky ´s o volná pracovní místa, se vší pravděpodobností kvůli jejímu zdravotnímu postižení.

10. V průběhu šetření obdržel veřejný ochránce práv odpověď EIB´s na stížnost a připomínky stěžovatele k odpovědi EIB.

Ohledně EIB opírající se o test provedený v dubnu 2016

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

11.  Stěžovatel tvrdil, že EIB neměla zohlednit test z dubna 2016, neboť to vedlo k diskriminaci žadatelů se zdravotním postižením. Dodala, že EIB stanovila lhůtu pro podání přihlášek do výběrového řízení v listopadu 2016 jen několik dní před uplynutím platnosti výsledků testů způsobilosti. Stěžovatel o tom nebyl včas informován. Vzhledem k tomu, že nemohla vědět, že bude z tohoto důvodu vyloučena z výběrového řízení, odstoupila ze své funkce dočasné zaměstnankyně EIB. Učinila tak proto, že chtěla být okamžitě k dispozici v případě, že by se uvolnilo takové stálé pracovní místo v rámci EIB, o jaké se jedná v projednávané věci. Stěžovatelka tak zopakovala svůj postoj, že EIB by ji měla buď znovu přijmout do výběrového řízení v listopadu 2016, nebo jí vyplatit odškodnění.

12. EIB uvedla, že vzhledem k tomu, že stěžovatelka provedla test doma, aniž by ji informovala o nutnosti zvláštních úprav, měla EIB důvodně za to, že má k dispozici veškeré vybavení potřebné k provedení testu. Podle EIB vždy žádá žadatele, aby uvedli, zda jsou zdravotně postižení. Pokud by stěžovatelka podstoupila test v prostorách EIB´s, EIB by jí poskytla odpovídající vybavení.

13. EIB vysvětlila, že od roku 2008 jsou testy způsobilosti, jako je test, který stěžovatel absolvoval v dubnu 2016, standardní součástí druhé fáze jejích výběrových řízení pro odborné a řídící pracovníky, jakož i pro administrativní a podpůrné pracovníky. K účasti na zkoušce způsobilosti jsou vyzváni pouze uchazeči, kteří prošli první fází výběrového řízení (posouzení přihlášek podle požadavků daného pracovního místa). Test schopnosti má předem definovanou minimální hodnotu.

14. EIB uvedla, že cílem praxe uchovávání výsledků testů po vymezené období (jeden rok), která platí od roku 2008, je snížit administrativní zátěž spojenou s opětovným testováním neúspěšných žadatelů. Výsledky testu, který žadatel provedl v dubnu 2016, byly platné do konce prosince 2016 [3]. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka v tomto testu neuspěla, byla její přihláška do výběrového řízení v listopadu 2016 zamítnuta.

15. EIB vysvětlila, že dříve žadatele systematicky neinformovala o tom, že výsledky testů zůstanou v platnosti po dobu jednoho roku. Od května 2016 poskytuje EIB tyto informace ve standardním e-mailu zaslaném neúspěšným žadatelům.  

Posouzení veřejného ochránce práv

16. Podle Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením [4] mají osoby se zdravotním postižením právo na rovné příležitosti v práci [5]. To mimo jiné znamená, že při výběrových řízeních na zaměstnance musí být zajištěna přiměřená úprava [6] jejich potřeb. Veřejná ochránkyně práv například doporučila, aby pomocné technologie byly v co největší míře zpřístupněny zrakově postiženým osobám na jejich žádost, pokud musí absolvovat počítačové testy v rámci výběrových řízení pro zaměstnance EU [7].

17. Stěžovatelka nezpochybňuje tvrzení EIB, že podstoupila test způsobilosti doma . Je tedy na ní, aby se ujistila, že má potřebné vybavení, nebo aby jinak informovala EIB o jakýchkoli obtížích způsobených jejím zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že stěžovatel EIB před provedením testu neinformoval o žádných problémech, okolnosti pro provedení testu nebyly takové, aby výsledky testů byly považovány za neplatné.

18.  Praxe EIB uchovávat výsledky testů způsobilosti po dobu jednoho roku je přiměřená. Ačkoli stěžovatel o této praxi nevěděl, nic nenasvědčuje tomu, že by EIB tuto praxi neuplatňovala důsledně. Z hlediska transparentnosti mohla mít EIB v té době lepší výsledky. To však neznamená, že se EIB v rámci výběrového řízení z listopadu 2016 nesprávně opírala o výsledky testu stěžovatele z dubna 2016. 

19. Veřejná ochránkyně práv vítá skutečnost, že EIB od té doby tento problém uznala a zlepšila informace poskytované žadatelům, kteří neprojdou testem způsobilosti. V souvislosti s šetřením veřejné ochránkyně práv EIB rovněž vyjádřila politování nad tím, že stěžovateli neposkytla příslušné informace dříve v roce 2016. EIB nyní informuje žadatele, a to jak při jejich pozvání ke zkoušce způsobilosti, tak při předkládání výsledků testu, že „výsledky zůstanou v platnosti po dobu jednoho roku ode dne testování a pro všechna volná pracovní místa EIB“a že žadatelé „nebudou moci během tohoto období jednoho roku zkoušku opakovat “. Tyto informace jsou rovněž k dispozici na internetových stránkách EIB´s [8].

20. I když je pro stěžovatelku zjevně nešťastná, skutečnost, že zřejmě opustila svou práci dříve, než se dozvěděla o výsledku výběrového řízení z listopadu 2016, nelze přičítat EIB. Stěžovatelka potvrdila vyšetřovacímu týmu úřadu veřejného ochránce práv ´s, že práce jako dočasná zaměstnankyně v EIB jí nebránila ucházet se o jiná pracovní místa v rámci EIB.

21. Na základě výše uvedených skutečností neshledává veřejný ochránce práv v souvislosti s tímto aspektem stížnosti žádný nesprávný úřední postup ze strany EIB.

K údajnému systematickému zamítání žádostí stěžovatelky ´s z důvodu jejího zdravotního postižení

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

22. Stěžovatelka tvrdí, že pod záminkou nízkého bodového ohodnocení v testu způsobilosti provedeném v dubnu 2016 EIB od té doby systematicky zamítala její žádosti o zaměstnání, aniž by její žádosti posuzovala případ od případu. Skutečnost, že stěžovatelka dříve pracovala pro EIB, prokazuje, že je pro práci v EIB vhodná. EIB proto pravděpodobně zamítla její žádosti o zaměstnání z důvodu jejího zdravotního postižení.

23.  EIB uvedla, že se žádostmi stěžovatelky ´s zacházela v souladu s pravidly EIB pro výběr zaměstnanců a že ji nijak nediskriminovala. V období od dubna do konce prosince 2016 byly žádosti stěžovatelky o zaměstnání zamítnuty, protože v dubnu 2016 neprošla testem způsobilosti. Od ledna 2017 byly žádosti stěžovatele ´s o zaměstnání zamítnuty na základě posouzení jednotlivých případů.

Posouzení veřejného ochránce práv

24. Výbor  OSN pro práva osob se zdravotním postižením doporučil, aby EU „zvýšila zaměstnanost osob se zdravotním postižením“ ve všech orgánech EU [9]. Správa EU má tedy jako zaměstnavatel silný mandát k zajištění začlenění osob se zdravotním postižením. To zahrnuje předcházení diskriminaci na základě zdravotního postižení a zajištění rovného přístupu k pracovním příležitostem v rámci správy EU.

25. Skutečnost, že stěžovatelka podala u EIB několik neúspěšných žádostí o zaměstnání, sama o sobě nepředstavuje důkaz o tom, že byla nespravedlivě odmítnuta nebo diskriminována. Z informací poskytnutých veřejné ochránkyni práv nevyplývá, že by EIB při zamítnutí žádostí o zaměstnání podaných stěžovatelkou po uplynutí platnosti těchto výsledků (tj. po 31. prosinci 2016) vycházela z výsledků testů stěžovatelky z dubna 2016. Stěžovatelka rovněž nepředložila žádný argument nebo důkaz, který by naznačoval, že EIB zamítla její žádosti z důvodu jejího zdravotního postižení. Ačkoli stěžovatel dříve pracoval pro EIB, ostatní uchazeči mohou být považováni za vhodnější pro pracovní místa, která byla následně inzerována.

26. Je pochopitelné, že stěžovatel je zklamán tím, že nebyl vybrán na pracovní místo v EIB. Na základě materiálů poskytnutých během šetření však veřejný ochránce práv nezjistil žádný nesprávný úřední postup EIB. Žádosti stěžovatele o náhradu škody tedy nelze vyhovět.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské investiční banky.

Stěžovatel a Evropská investiční banka budou o tomto rozhodnutí informováni.

 

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk, 18. března 2019

 

[1] Výběrové řízení 103669/2016, dále jen „výběrové řízení z listopadu 2016´.

[2] Výběrové řízení 102976/2016, dále jen „výběrové řízení z dubna 2016´.

[3] V důsledku změny poskytovatele testovacích služeb zůstaly všechny testy provedené v roce 2016 platné pouze do konce roku 2016, a nikoli po celý kalendářní rok.

[4] Přijato dne 13. prosince 2006 na 61. zasedání valného shromáždění rezolucí A/RES/61/106 a schváleno jménem EU rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32010D0048). Úplné znění úmluvy je k dispozici na adrese: https://www.un.org/development/desa/disabilities/convention-on-the-rights-of-persons-with-disabilities.html

[5] Článek 25 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

[6] Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením definuje „přiměřenou úpravu“ jako „nezbytné a vhodné změny a úpravy, které nepředstavují nepřiměřenou nebo nepřiměřenou zátěž, je-li to v konkrétním případě zapotřebí, s cílem zajistit osobám se zdravotním postižením požívání nebo výkon všech lidských práv a základních svobod na rovnoprávném základě s ostatními“.

[7] Viz doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ve společném šetření stížností 1337/2017/EA a 1338/2017/EA o přístupnosti výběrových řízení pořádaných Evropským úřadem pro výběr personálu pro zrakově postižené uchazeče, která jsou k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/recommendation/en/107637

„[8] V oddíle „Jak se přihlásit“ (http://www.eib.org/en/about/jobs/how-to-apply/index.htm).

[9] Viz bod 89 závěrečných připomínek k provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením ze strany EU, které jsou k dispozici na adrese: https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G15/226/55/PDF/G1522655.pdf?OpenElement

 

Co si myslíte o tomto automatickém překladu? Sdělte nám svůj názor.