Případ se týkal skutečnosti, že zaměstnanec Úřadu Evropské komise pro správu a vyplácení individuálních nároků (PMO) omylem zaslal stěžovateli e-mail, který považoval za urážlivý.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že obsah dotčeného e-mailu je skutečně nevhodný, ale domnívala se, že Komise přijala vhodná opatření k řešení této záležitosti, zejména tím, že se stěžovateli omluvila a přijala opatření, aby se takovým incidentům v budoucnu zabránilo, zejména tím, že zaměstnancům připomněla jejich povinnost komunikovat zdvořile.

Veřejná ochránkyně práv případ uzavřela s tím, že žádné další šetření nebylo odůvodněné.  

Věc se týkala odmítnutí Evropské komise poskytnout zaměstnanci podporu na pokrytí zvláštních vzdělávacích potřeb jeho dítěte, což je možnost stanovená služebním řádem EU. Komise založila své rozhodnutí na vnitřních pravidlech, na nichž se dohodly orgány EU a která se týkají podpory. Pravidla stanoví, že děti, u nichž se má za to, že jejich zdravotní postižení nedosahuje určité prahové hodnoty (20 %), nejsou považovány za způsobilé. V případech týkajících se školní docházky dítěte Komise rovněž požaduje, aby žadatel předložil osvědčení evropských škol o tom, že škola nemůže vyhovět potřebám dítěte, což stěžovatel neučinil. 

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že nedošlo ke zjevné chybě ve způsobu, jakým Komise případ řešila, a případ uzavřela, neboť neshledala žádný nesprávný úřední postup ze strany Komise.

Veřejná ochránkyně práv však zastávala názor, že ustanovení pravidel týkající se prahové hodnoty 20 % pro osoby se zdravotním postižením mohou být v rozporu se závazky Komise podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Veřejná ochránkyně práv proto navrhla, aby Komise zahájila proces přezkumu pravidel s přihlédnutím ke zjištěním tohoto šetření. To znamená rozhodovací proces zahrnující ostatní orgány EU.

Věc se týkala odmítnutí Evropské komise přiznat zaměstnanci s dítětem se zdravotním postižením „dvojí příspěvek na vyživované dítě“, který je stanoven ve služebním řádu EU pro pomoc při péči o děti se zdravotním postižením. Komise založila své rozhodnutí na vnitřních pravidlech dohodnutých správou EU týkajících se příspěvku, podle nichž se děti, u nichž se má za to, že jejich zdravotní postižení nedosahuje určité prahové hodnoty, nepovažují za způsobilé.

Veřejná ochránkyně práv byla toho názoru, že použití prahových hodnot pro stupeň zdravotního postižení k automatickému vyloučení některých dětí se zdravotním postižením je v rozporu s příslušným ustanovením služebního řádu. Příspěvek je určen na pokrytí případů „těžkých výdajů“ a služební řád nezmiňuje stupeň zdravotního postižení. Kromě toho, i když stanovení prahových hodnot pro stupeň zdravotního postižení za účelem určení způsobilosti k finanční podpoře může učinit záležitosti jednoduššími a předvídatelnějšími z administrativního hlediska, zdá se, že je v rozporu se závazky správy EU podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

V průběhu šetření veřejná ochránkyně práv předložila Komisi návrh řešení, aby zahájila proces přezkumu platných pravidel, do něhož budou zapojeny ostatní orgány EU. Vyzvala rovněž Komisi, aby znovu posoudila žádost stěžovatele o dvojí příspěvek na vyživované dítě s přihlédnutím k výše uvedenému zjištění, tj. neodmítla ji pouze z důvodu stupně zdravotního postižení, o němž se má za to, že jeho dítě má. Vzhledem k tomu, že proces revize platných pravidel může nějakou dobu trvat, a aby bylo zaručeno rovné zacházení, veřejná ochránkyně práv rovněž naléhavě vyzvala Komisi, aby toto šetření zohlednila při posuzování všech nevyřízených a budoucích žádostí o dvojí příspěvek na vyživované dítě. To znamená posuzovat každou žádost o dvojí příspěvek na vyživované dítě případ od případu a nevylučovat žádné žádosti pouze z toho důvodu, že se má za to, že zdravotní postižení dítěte nedosahuje určité prahové hodnoty.

V reakci na návrh řešení zahájila Komise proces přezkumu pravidel, která stanoví přístup založený na prahových hodnotách, což by mohlo vést k jejich revizi. Veřejná ochránkyně práv vítá, že se Komise tímto aspektem svého návrhu řešení zabývala.

Komise však rovněž uvedla, že před opětovným posouzením žádosti stěžovatele nebo jiných žádostí počká na výsledek tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že to může nějakou dobu trvat, a vzhledem ke zjištěním tohoto šetření je veřejný ochránce práv i nadále nespokojen s tímto aspektem případu. Znovu žádá Komisi, aby od nynějška zvážila pružnější uplatňování pravidel na žádosti. Veřejná ochránkyně práv je i nadále přesvědčena, že dotčená pravidla měla být revidována mnohem dříve, aby naplnila závazky, k nimž se EU zavázala. Veřejná ochránkyně práv proto žádá Komisi, aby se touto záležitostí zabývala do tří měsíců, a má v úmyslu se touto záležitostí znovu zabývat, pokud výsledek revize není vhodný nebo trvá příliš dlouho. Veřejná ochránkyně práv rovněž upozorní ostatní orgány na svá zjištění.