Případ se týkal skutečnosti, že zaměstnanec Úřadu Evropské komise pro správu a vyplácení individuálních nároků (PMO) omylem zaslal stěžovateli e-mail, který považoval za urážlivý.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že obsah dotčeného e-mailu je skutečně nevhodný, ale domnívala se, že Komise přijala vhodná opatření k řešení této záležitosti, zejména tím, že se stěžovateli omluvila a přijala opatření, aby se takovým incidentům v budoucnu zabránilo, zejména tím, že zaměstnancům připomněla jejich povinnost komunikovat zdvořile.

Veřejná ochránkyně práv případ uzavřela s tím, že žádné další šetření nebylo odůvodněné.  

The case concerned the refusal by the European Commission to grant aid to a staff member to cover the special educational needs of his child, which is a possibility provided for under the EU Staff Regulations. The Commission based its decision on internal rules agreed by the EU institutions concerning the aid. The rules stipulate that children whose disabilities are deemed to be below a certain threshold (20%) are not considered eligible. In cases involving a child’s schooling, the Commission also requires that an applicant provides a certificate from the European Schools stating that the school cannot accommodate the child’s needs, which the complainant had not done. 

The Ombudsman found that there was no manifest error in how the Commission handled the case and closed the case finding no maladministration by the Commission.

However, the Ombudsman took the view that the provisions in the rules regarding the 20% disability threshold may be at odds with the Commission’s obligations under the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities (UN CRPD). The Ombudsman therefore made a suggestion that the Commission initiate the process to review the rules, taking into account the findings of this inquiry. This implies a decision-making process involving the other EU institutions.

Věc se týkala odmítnutí Evropské komise přiznat zaměstnanci s dítětem se zdravotním postižením „dvojí příspěvek na vyživované dítě“, který je stanoven ve služebním řádu EU pro pomoc při péči o děti se zdravotním postižením. Komise založila své rozhodnutí na vnitřních pravidlech dohodnutých správou EU týkajících se příspěvku, podle nichž se děti, u nichž se má za to, že jejich zdravotní postižení nedosahuje určité prahové hodnoty, nepovažují za způsobilé.

Veřejná ochránkyně práv byla toho názoru, že použití prahových hodnot pro stupeň zdravotního postižení k automatickému vyloučení některých dětí se zdravotním postižením je v rozporu s příslušným ustanovením služebního řádu. Příspěvek je určen na pokrytí případů „těžkých výdajů“ a služební řád nezmiňuje stupeň zdravotního postižení. Kromě toho, i když stanovení prahových hodnot pro stupeň zdravotního postižení za účelem určení způsobilosti k finanční podpoře může učinit záležitosti jednoduššími a předvídatelnějšími z administrativního hlediska, zdá se, že je v rozporu se závazky správy EU podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

V průběhu šetření veřejná ochránkyně práv předložila Komisi návrh řešení, aby zahájila proces přezkumu platných pravidel, do něhož budou zapojeny ostatní orgány EU. Vyzvala rovněž Komisi, aby znovu posoudila žádost stěžovatele o dvojí příspěvek na vyživované dítě s přihlédnutím k výše uvedenému zjištění, tj. neodmítla ji pouze z důvodu stupně zdravotního postižení, o němž se má za to, že jeho dítě má. Vzhledem k tomu, že proces revize platných pravidel může nějakou dobu trvat, a aby bylo zaručeno rovné zacházení, veřejná ochránkyně práv rovněž naléhavě vyzvala Komisi, aby toto šetření zohlednila při posuzování všech nevyřízených a budoucích žádostí o dvojí příspěvek na vyživované dítě. To znamená posuzovat každou žádost o dvojí příspěvek na vyživované dítě případ od případu a nevylučovat žádné žádosti pouze z toho důvodu, že se má za to, že zdravotní postižení dítěte nedosahuje určité prahové hodnoty.

V reakci na návrh řešení zahájila Komise proces přezkumu pravidel, která stanoví přístup založený na prahových hodnotách, což by mohlo vést k jejich revizi. Veřejná ochránkyně práv vítá, že se Komise tímto aspektem svého návrhu řešení zabývala.

Komise však rovněž uvedla, že před opětovným posouzením žádosti stěžovatele nebo jiných žádostí počká na výsledek tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že to může nějakou dobu trvat, a vzhledem ke zjištěním tohoto šetření je veřejný ochránce práv i nadále nespokojen s tímto aspektem případu. Znovu žádá Komisi, aby od nynějška zvážila pružnější uplatňování pravidel na žádosti. Veřejná ochránkyně práv je i nadále přesvědčena, že dotčená pravidla měla být revidována mnohem dříve, aby naplnila závazky, k nimž se EU zavázala. Veřejná ochránkyně práv proto žádá Komisi, aby se touto záležitostí zabývala do tří měsíců, a má v úmyslu se touto záležitostí znovu zabývat, pokud výsledek revize není vhodný nebo trvá příliš dlouho. Veřejná ochránkyně práv rovněž upozorní ostatní orgány na svá zjištění.

 

Šetření se týkalo toho, jak Evropská komise monitoruje, že členské státy využívají strukturální a investiční fondy EU na podporu práva osob se zdravotním postižením a starších osob na nezávislý život a začlenění do společnosti (deinstitucionalizace), a zda Komise uplatňuje sankce, pokud tomu tak není.

V průběhu šetření obdržel veřejný ochránce práv příspěvky od vnitrostátních veřejných ochránců práv a organizací občanské společnosti.  

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že Komise by mohla poskytnout jasnější pokyny ohledně potřeby podporovat deinstitucionalizaci v souvislosti s využíváním ESI fondů. Rovněž se domnívala, že Komise by mohla podniknout kroky ke zlepšení monitorování činností financovaných z ESI fondů a že by měla zaujmout aktivnější přístup k prosazování, zejména pokud jsou vyjádřeny obavy, že činnosti financované z ESI fondů jsou v rozporu s povinností podporovat deinstitucionalizaci. Veřejná ochránkyně práv rovněž poukázala na to, že je třeba být obzvláště ostražitý, pokud jde o finanční prostředky vynakládané v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.

Veřejná ochránkyně práv šetření uzavřela a předložila deset návrhů, jejichž cílem bylo zlepšit pokyny vydané Komisí a proces monitorování. Zdůraznila, že vzhledem k dodatečným programům financování vytvořeným v reakci na pandemii COVID-19 a nedávným změnám platných pravidel je třeba, aby Komise postupovala rychle.

Veřejná ochránkyně práv zváží návrat k této otázce v budoucnu, aby posoudila pokrok.