Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Stížnost se týká údajného nespravedlivého zacházení s uchazeči v souvislosti s výzvou k podávání nabídek (výzva k podávání nabídek Europeaid/127054/C/SER/Multi [1], formálně nazvaná Vícestranná rámcová smlouva o krátkodobé technické pomoci ve výlučném prospěch zemí využívajících vnější pomoc EU).

2. Cílem vícestranné rámcové smlouvy bylo najmout odborníky na krátkodobé úkoly. Skládala se z 12 částí pokrývajících hlavní odvětví vnější pomoci EU: rozvoj venkova (část 1); doprava a infrastruktura (část 2); telekomunikace a informační technologie (část 3); energetika a jaderná bezpečnost (část 4); konference (část 5); životní prostředí (část 6); správa věcí veřejných a vnitřní věci (část 7); zdraví (část 8); kultura, vzdělávání, zaměstnanost a sociální oblast (část 9); obchod, normy a soukromý sektor (část 10); makroekonomika, statistika a řízení veřejných financí (část 11); humanitární pomoc, řešení krizí a pomoc po krizi (část 12). Části 2 této výzvy k podávání nabídek se zúčastnilo konsorcium vedené stěžovatelem. Komise jej však nevybrala. Po několika kontaktech s Komisí ohledně údajných nesrovnalostí se stěžovatel rozhodl obrátit na veřejného ochránce práv.

Předmět šetření

3. Stěžovatel tvrdil, že s uchazeči EuropeAid/127054/C/SER/Multi, kteří se účastnili pouze částí 2 a 9, bylo zacházeno nespravedlivě.

Na podporu tohoto tvrzení tvrdila, že s uchazeči EuropeAid/127054/C/SER/Multi, kteří se účastnili pouze částí 2 a 9, bylo zacházeno nespravedlivě, protože Komise zaslala příslušná vysvětlení [2] o pět dní dříve těmto uchazečům pro části 2 a 9, kteří se rovněž účastnili nabídek pro části 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11 a 12.

4. Stěžovatel rovněž tvrdil, že Komise nesprávně posoudila jeho nabídku.

Na podporu tohoto tvrzení stěžovatel mimo jiné tvrdil, že hodnocení zeměpisného pokrytí místními partnery provedené Komisí v jeho žádosti bylo nesprávné, protože Komise uvedla, že region bývalého SSSR je nedostatečně zastoupen pouze jedním ukrajinským partnerem, zatímco v žádosti stěžovatele byli uvedeni partneři ze tří různých zemí bývalého SSSR.

5. Stěžovatel tvrdil, že by Komise měla znovu zahájit nabídkové řízení a zajistit odborné a objektivní hodnocení nabídek.

Šetření

6. Dne 22. září 2009 zaslal stěžovatel své obavy veřejnému ochránci práv. Dne 9. prosince 2009 zahájil veřejný ochránce práv šetření a postoupil stížnost Komisi, která dne 18. března 2010 zaslala veřejnému ochránci práv své stanovisko. Stanovisko bylo předáno stěžovateli, který nepředložil žádné připomínky.

Analýza a závěry veřejného ochránce práv

A. Tvrzení o nespravedlivém zacházení s uchazeči

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

7. Podle stěžovatele podala dne 8. října 2008 žádost o předběžnou kvalifikaci pro část 2 výzvy k podávání nabídek Europeaid/127054/C/SER/Multi. Dne 7. dubna 2009 Komise informovala stěžovatele, že byla zařazena do užšího výběru, a vyzvala jej k předložení nabídky. Komise rovněž zaslala stěžovateli zadávací dokumentaci. Dne 20. května 2009 zaslala Komise stěžovateli vysvětlení k otázkám, které uchazeči vznesli u částí 2 a 9. K těmto vysvětlením byla připojena vysvětlení k otázkám, které uchazeči vznesli u částí 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11 a 12. Komise zaslala tato vysvětlení uchazečům o části 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11 a 12 dne 15. května 2009.

8. Dne 4. srpna 2009 Komise informovala stěžovatele, že jeho nabídka nebyla vybrána pro část 2.

9. Podle stěžovatele bylo s uchazeči, kteří se účastnili částí 2 a 9 této nabídky, zacházeno nespravedlivě, protože Komise zaslala příslušná vysvětlení o pět dní dříve uchazečům, kteří se rovněž účastnili částí 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11 a 12. Konstatovala, že vysvětlení jsou podstatná a byla jí poskytnuta v pozdější fázi.

10. Ve svém stanovisku veřejnému ochránci práv Komise vysvětlila, že dne 4. srpna 2009 informovala stěžovatele, že jeho nabídka nebyla vybrána, protože se má za to, že její technická nabídka nesplňuje kritéria pro udělení zakázky. Jeho technické skóre bylo pouze 73,59 bodů z celkového počtu 100 bodů, zatímco 80 bodů bylo požadováno, aby se kvalifikovali. Komise dále zdůraznila, že členové konsorcia stěžovatele byli rovněž zastoupeni v konsorciích, která byla zařazena do užšího výběru pro jiné části než části 2 a 9. Prostřednictvím těchto členů obdržel stěžovatel před e-mailem Komise ze dne 20. května 2009 kopii vysvětlení zaslaných uchazečům zařazeným do užšího výběru pro části 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11 a 12. Podle bodu 8 prohlášení, které jsou všichni členové konsorcia povinni podepsat jako součást své žádosti, nesou členové konsorcia „společnou a nerozdílnou odpovědnost vůči veřejnému zadavateli, pokud jde o účast jak ve výše uvedeném nabídkovém řízení, tak ve všech zakázkách, které jim byly na jeho základě zadány“. V důsledku toho se veškeré informace obdržené jedním členem konsorcia musí považovat za obdržené celým konsorciem.

11. Komise měla za to, že ze skutkového hlediska se stěžovatel nacházel v naprosto stejné situaci jako všichni ostatní uchazeči z části č. 2, protože všichni měli členy, kteří se účastnili jiných částí než částí č. 2 a 9.

12. Kromě toho se Komise domnívala, že stěžovatel neutrpěl žádnou újmu. Skládá-li se zadávací dokumentace ze samostatných částí, hodnotí se každá část zvlášť podle vlastních specifických požadavků. Ustanovení čl. 155 odst. 4 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení stanoví, že „má-li být zakázka zadána ve formě samostatných částí, budou nabídky hodnoceny pro každou část zvlášť.“ Podle čl. 237 odst. 1 prováděcích pravidel se výše uvedený článek vztahuje na smlouvy o vnější pomoci. V tomto nabídkovém řízení byla dokumentace k nabídce pro část 2 zaslána v různých termínech a se samostatnými výzvami k podávání nabídek. To od začátku naznačovalo, že pro části 2 a 9 na jedné straně a části 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11 a 12 na straně druhé budou platit různé časové harmonogramy týkající se žádostí o objasnění, oznámení o objasnění a podání nabídek.

13. Všichni uchazeči o část 2 obdrželi současně písemná vysvětlení ke všem otázkám, které položili ohledně své části, jakož i k otázkám, které položili uchazeči o ostatní části. Podle bodu 3 odst. 3 bodu 5 Praktického průvodce smluvními postupy pro vnější akce ES (PRAG) musely tyto odpovědi obdržet nejméně 11 dnů před uplynutím lhůty pro doručení nabídek. Toto ustanovení je v souladu s čl. 251 odst. 2 prováděcích pravidel.

14. Komise dodala, že vysvětlení vydaná dne 20. května 2009 nepředstavují dodatek k zadávací dokumentaci. Délka těchto upřesnění je dána tím, že Komise pro pohodlí uchazečů rovněž extenso citovala otázky, na které její vysvětlení odpověděla. Komise proto dospěla k závěru, že stěžovatel po skutkové i právní stránce požíval rovného zacházení během nabídkového řízení pro část 2 a neutrpěl žádnou újmu z důvodu délky vysvětlení pro části 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11 a 12.

Posouzení veřejného ochránce práv

15. Zásada rovného zacházení brání tomu, aby se srovnatelnými situacemi bylo zacházeno odlišně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno [3].

16. Sestává-li nabídka ze samostatných částí, hodnotí se každá část zvlášť podle vlastních specifických požadavků. V této souvislosti čl. 155 odst. 4 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení stanoví, že „má-li být zakázka zadána ve formě samostatných částí, budou nabídky hodnoceny pro každou část zvlášť“.

17. Souhrnně lze mít za to, že pouze uchazeči, kteří soutěží o určitou část, se nacházejí ve „srovnatelné situaci“. Diskriminace tedy může existovat pouze tehdy, jsou-li uchazeči o danou část znevýhodněni ve srovnání s ostatními uchazeči o tutéž část.

18. Je nesporné, že všichni uchazeči o části 2 a 9 byli informováni o vysvětleních současně. Uchazečům o tyto části tedy nevznikla žádná diskriminace.

19. Veřejná ochránkyně práv rovněž konstatuje, že v zadávací dokumentaci se uvádí, že uchazeči mohli v určité lhůtě požádat Komisi o vysvětlení, a Komise musela tato vysvětlení vydat v určité lhůtě:

- v případě částí 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11 a 12 mohli uchazeči požádat o vysvětlení do 4. května 2009 a Komise musela podat vysvětlení do 15. května 2009;

- v případě částí 2 a 9 mohli uchazeči požádat Komisi o vysvětlení do 11. května 2009 a Komise musela tato vysvětlení vydat do 20. května 2009.

20. V obou případech Komise poskytla vysvětlení v odpovědi na otázky vznesené uchazeči ve lhůtách stanovených v zadávací dokumentaci. Zdá se, že po vydání vysvětlení k částem 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11 a 12 si Komise uvědomila, že stejná vysvětlení by mohla být užitečná pro uchazeče o části 2 a 9. Zdá se tedy, že se Komise rozhodla připojit k vysvětlením pro části 2 a 9 stejná vysvětlení, která již vydala o pět dní dříve pro části 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11 a 12 [4].

21. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že opatření přijatá Komisí byla přiměřená a v souladu s platnými pravidly.

22. Veřejný ochránce práv proto neshledává v souvislosti s tímto tvrzením žádný nesprávný úřední postup.

B. Údajné nesprávné posouzení nabídky stěžovatele

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

23. Komise poskytla stěžovateli následující informace týkající se zamítnutí jeho nabídky:

pokud jde o pokrytí odvětví, všichni odborníci uvedení pro odvětví „e“, 5 a 9 mají slabé zkušenosti, a proto byla tato odvětví považována za nedostatečně pokrytá.

v případě místních partnerů není tichomořská podoblast zastoupena a oblast bývalého SSSR je zastoupena pouze ukrajinským partnerem.

- pro metodiku: slabý popis systému, žádné připomínky k mandátu (opakujte tradiční vlastní zdroje), chybějící specifikace metodiky řízení, chybějící podrobný popis fungování řídícího týmu, členové podpůrného týmu nejsou známi.

- v případě řídícího týmu dva z osmi členů ... nemají desetiletou praxi požadovanou v losu a úloha členů není jasně definována.

pokud jde o odborníky, velký počet odborníků má ve svém odvětví slabé nebo méně než desetileté zkušenosti: 5 (odvětví 1), 9 a 10 (odvětví e), 12 až 14, 28 (odvětví 2), 33, 37 (odvětví 7), 41 a 42 (odvětví 9).“

24. Podle stěžovatele je odůvodnění průměrného bodového hodnocení ze strany Komise nepřesné, svévolné, diskreční a plné chyb. Pokud jde o „zeměpisné pokrytí místními partnery“, stěžovatel tvrdil, že hodnocení Komise bylo nesprávné, protože uvedlo, že jeho nabídka se vztahuje pouze na jednu zemi z bývalého SSSR, a to bez ohledu na skutečnost, že zmínilo partnery ze tří různých zemí bývalého SSSR: Ukrajina, Moldavsko a Arménie.

25. Ve svém stanovisku veřejnému ochránci práv Komise vysvětlila, že v souladu s celkovým mandátem a čl. 21 odst. 1 pokynů pro uchazeče byla kvalita každé technické nabídky hodnocena v souladu s kritérii pro zadání zakázky a související váhou, jak je podrobně uvedeno v hodnotící tabulce v části C zadávací dokumentace. Kritéria pro udělení grantu byla následující:

Organizace, metodika a řízení: 50 bodů rozdělených následovně:

organizace a metodika: 28 bodů

- tým pro řízení rámcové smlouvy: 17 bodů

zeměpisné pokrytí místními partnery: 5 bodů

Odborné znalosti: 50 bodů rozdělených následovně:

- odborníci: 40 bodů

-pokrytí odvětví: 10 bodů

26. Pokud jde o kritérium „zeměpisné pokrytí místními partnery“, čl. 4 odst. 1 bod 4 pokynů pro uchazeče stanoví, že „technická nabídka bude obsahovat tabulku ... přesně 40 partnerů ze zemí mimo EU, kteří vyváženým způsobem zastupují tyto oblasti vnější činnosti ES: 1) Sousedství, 2) ERF, 3) ALA – Asie, 4) ALA – Latinská Amerika a 5) země NPP.“ Ve svém vysvětlení k otázce č. 153 Komise uvedla, že „seznam zemí způsobilých pro zeměpisnou oblast požadovanou pro seznam místních partnerů lze nalézt na této adrese ...“ Ve svém vysvětlení k otázce č. 151 Komise vysvětlila význam vyváženého zeměpisného pokrytí: „požadavek vyváženého složení seznamu místních partnerů znamená, že by měly být zahrnuty všechny uvedené oblasti, zejména s ohledem na podíl zemí v jedné oblasti ve srovnání s jinými oblastmi, zastoupení subregionů (např. Maghreb/Mashreq nebo pro ERF: Afrika, Karibik a Tichomoří), rozdělení jazyků v rámci jedné domény.“

27. Ve své odpovědi stěžovateli ze dne 31. srpna 2009 Komise uvedla, že „v případě místních partnerů není tichomořská podoblast zastoupena a region bývalého SSSR je nedostatečně zastoupen pouze s ukrajinským partnerem.“ Pokud jde o zóny sousedství a ERF, nabídka předložená stěžovatelem se týkala těchto místních partnerů:

Sousedství: Alžírsko, Arménie, Moldavsko, Maroko, Tunisko a Ukrajina;

ERF: Benin, Bostwana, Burundi, Kongo, Etiopie, Ghana, Keňa, Malawi, Mali, Mosambik, Namibie, Nigérie, Surinam, Tanzanie, Trinidad, Uganda a Zambie.

Hodnocení zeměpisného pokrytí místními partnery bohužel chybně zmiňovalo nedostatečné zastoupení bývalého regionu SSSR. Komise se za tuto chybu omluvila. Komise nicméně poukázala na to, že tato jediná chyba ve vysvětlení neměla žádný vliv na bodové hodnocení stěžovatele, pokud jde o „zeměpisné pokrytí místními partnery“. Uvedla, že jak vyplývá ze seznamu místních partnerů, zóny sousedství a ERF skutečně nejsou zastoupeny vyváženým způsobem. Pokud jde o zónu ERF, připomínka Komise, že pro tichomořský subregion neexistuje žádný místní partner, je nesporná. Pokud jde o oblast sousedství, ačkoli dopis ze dne 31. srpna 2009 chybně odkazoval na region bývalého SSSR, měl místo toho poukázat na to, že pro subregion Mašrek neexistuje žádný zástupce. Komise vyjádřila politování nad chybným vysvětlením, ale potvrdila, že původní závěr lze potvrdit: zóny sousedství a ERF nejsou zastoupeny vyváženým způsobem. Základní hodnocení kritéria „zeměpisné pokrytí místními partnery“tedy nabídku správně ohodnotilo na 3,92 bodu z maximálního počtu 5 bodů.

28. Komise dále uvedla, že i kdyby stěžovatel získal maximální počet bodů za kritérium „zeměpisné pokrytí místními partnery“, neumožnilo by mu to překročit technickou prahovou hodnotu 80 bodů. Celkový počet bodů za jednotlivá kritéria by se totiž v této hypotetické situaci zvýšil pouze ze 73,59 bodu na 74,67 bodu.

29. Pokud jde o ostatní kritéria, bodové hodnocení nabídky stěžovatele lze potvrdit z těchto důvodů:

- u kritéria "pokrytí odvětví"lze nedostatky nalézt v životopisech odborníků, které se nedostatečně vztahovaly na několik odvětví;

u kritéria "tým pro řízení rámcových smluv"dva členové z osmičlenného týmu neměli minimální požadovanou praxi v délce 10 let a role členů v rámci řídícího týmu nebyly jasně definovány;

- u kritéria "organizace a metodika"vedlo mnoho nedostatků k nízkému bodovému hodnocení. Jednalo se o tyto nedostatky: slabý popis systému; bez připomínek k mandátu; nedostatek specifikací týkajících se metod řízení; chybějící podrobný popis fungování řídícího týmu; a členové podpůrného týmu nebyli identifikováni;

v případě kritéria "odborníci"měl velký počet odborníků ve svém odvětví slabé zkušenosti nebo méně než 10 let zkušeností.

V obecnější rovině Komise upřesnila, že nabídka je hodnocena porovnáním s jinými nabídkami pro stejnou šarži. Jeho nedostatky se posuzují ve vztahu k silným a slabým stránkám ostatních nabídek.

Posouzení veřejného ochránce práv

30. Stěžovatel zpochybnil hodnocení Komise týkající se její nabídky, pokud jde o hodnocení jednoho kritéria, a sice zeměpisného pokrytí místními partnery. Tvrdila, že se Komise dopustila pochybení, když měla za to, že tichomořská podoblast nebyla v nabídce stěžovatele zastoupena a že bývalý SSSR byl v nabídce stěžovatele zastoupen nedostatečně.

31. Pokud jde o tichomořskou podoblast, veřejný ochránce práv pečlivě přezkoumal seznam místních partnerů, který stěžovatel připojil ke své stížnosti. Souhlasil s připomínkou Komise k této záležitosti.

32. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že Komise připustila, že se dopustila chyby, pokud jde o hodnocení partnerů z bývalého SSSR. Komise se však za tuto chybu omluvila. Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že i kdyby stěžovatel získal maximální bodové hodnocení pro tento oddíl (5 bodů), jeho bodové hodnocení by stále bylo nižší než požadovaných 80 bodů. Proto chyba, které se Komise dopustila ve svém dopise ze dne 31. srpna 2009, neměla žádný podstatný vliv na dosažení požadovaného bodového hodnocení ze strany stěžovatele.

33. Veřejná ochránkyně práv považuje za důležité, aby Komise uznala chybu, které se dopustila, a ujistila stěžovatele, že chyba neměla podstatný dopad na zadání části zakázky. Je tomu tak proto, že ani nejvýznamnější oprava tohoto skóre by nevedla k dostatečně vysokému skóre, které by překročilo technickou hranici 80 bodů.

34. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že stěžovatel k této záležitosti nepředložil žádné připomínky. Je tedy veden k tomu, aby pochopil, že stěžovatel s vysvětlením Komise nesouhlasí. Domnívá se tedy, že není důvod se touto otázkou dále zabývat.

C. Návrhová žádání Komise týkající se opětovného zahájení zadávacího řízení

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

35. Stěžovatel se domníval, že by Komise měla znovu zahájit nabídkové řízení a zajistit odborné a objektivní hodnocení nabídek.

36. Ve svém stanovisku veřejné ochránkyni práv Komise potvrdila, že nabídkové řízení a hodnocení nabídek byly provedeny správně a že není důvod toto řízení znovu zahájit. Mezitím byly se sedmi úspěšnými uchazeči podepsány všechny rámcové smlouvy na část 2.

Posouzení veřejného ochránce práv

37. S ohledem na své závěry uvedené v bodech 22 a 34 nelze tvrzení stěžovatele přijmout.

D. Závěry

Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá následujícím závěrem:

Pokud jde o první tvrzení, nedošlo ze strany Komise k nesprávnému úřednímu postupu.

Není důvod dále se zabývat otázkou uvedenou v druhém tvrzení.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

 

P. Nikiforos Diamandouros

Ve Štrasburku dne 28. července 2011.

---

[1] Úř. věst. 2008/S 128-169161.

[2] Vysvětlení byla obsažena v dokumentu nazvaném „Vyjasnění otázek položených uchazeči o části 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11 a 12.“

[3] Věc C-67/09 P Nuova Agricast a Cofra v. Evropská komise, rozsudek ze dne 14. října 2010, dosud nezveřejněno, bod 78.

[4] Komise v vysvětleních k otázkám položeným uchazeči pro části 2 a 9 uvedla, že „[c] objasnění k otázkám položeným uchazeči pro části 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11 a 12 jsou přiložena, neboť se vztahují k zadávací dokumentaci pro části 2 & 9, je-li to relevantní.“