ZÁVĚREČNÉ

Šetření evropské veřejné ochránkyně práv z vlastního podnětu OI/6/2014/NF týkající se složení expertních skupin Komise

Stanovisko Komise k analýze a návrhům evropského veřejného ochránce práv

I. Souvislosti

Dne 19. prosince 2013 uzavřela evropská veřejná ochránkyně práv své šetření stížnosti 1682/2010/(ANA)BEH podané společností Alter-EU na Komisi z důvodu nesprávného úředního postupu v oblasti expertních skupin.

Dne 12. května 2014 informovala evropská veřejná ochránkyně práv Komisi o svém rozhodnutí zahájit šetření z vlastního podnětu týkající se složení expertních skupin Komise. Podle evropské veřejné ochránkyně práv bylo toto šetření z vlastního podnětu zaměřeno na podporu transparentnosti a úsilí o dosažení vyváženějšího složení expertních skupin Komise.

Dne 27. ledna 2015 se evropská veřejná ochránkyně práv písemně obrátila na předsedkyni Komise, aby jí sdělila i) zpětnou vazbu, kterou obdržela v rámci veřejné konzultace [1] provedené v souvislosti s výše uvedeným šetřením, ii) své předběžné názory na související otázky a iii) soubor návrhů, na něž veřejná ochránkyně práv vyzvala Komisi, aby odpověděla.

II. Obecný návrh veřejného ochránce práv

Evropská veřejná ochránkyně práv navrhla Komisi, aby zvážila i) přijetí rozhodnutí v roce 2015, kterým se stanoví obecný rámec pro expertní skupiny, a ii) přezkum složení expertních skupin, které jsou aktivní nebo pozastavené, jakmile bude toto rozhodnutí přijato.

Stanovisko Komise

Komise zdůrazňuje, že je plně odhodlána zajistit vyvážené zastoupení příslušných odborných oblastí a oblastí zájmu v odborných skupinách a vysoké standardy otevřenosti, etiky a transparentnosti, pokud jde o jejich složení a práci.

Obecný rámec upravující zřizování a fungování expertních skupin existuje od listopadu 2010 [2]. V rozhodnutí o ukončení šetření výše uvedené stížnosti č. 1682/2010 z prosince 2013 se veřejná ochránkyně práv domnívala, že „Komise má zavedena vhodná pravidla, aby zajistila vyvážené zastoupení různých zájmů ve svých odborných skupinách“ (viz bod 141 rozhodnutí veřejné ochránkyně práv).

Jak bylo uvedeno v předchozí korespondenci s veřejnou ochránkyní práv, Komise se domnívá, že stávající pravidla pro expertní skupiny poskytují dobře fungující a soudržný rámec. Komise však může souhlasit s několika návrhy předloženými veřejným ochráncem práv s cílem zlepšit řadu aspektů. Pokud jde o konkrétní otázku složení expertních skupin, je Komise i nadále odhodlána řešit případ od případu jakoukoli vnímanou nerovnováhu s cílem napravit případné nesrovnalosti s ohledem na konkrétní okolnosti.

V zájmu zvýšení transparentnosti se předpokládá, že do prvního čtvrtletí roku 2016 bude zprovozněn revidovaný rejstřík expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů (dále jen „rejstřík expertních skupin“), který zohlední mimo jiné řadu návrhů veřejné ochránkyně práv.

Viz níže stanovisko Komise k jednotlivým návrhům veřejného ochránce práv.

III. Individuální návrhy veřejného ochránce práv

A. (Právní) povaha horizontálních pravidel a dosažení vyváženého složení:

Podle veřejného ochránce práv by Komise měla přijmout rozhodnutí, kterým se stanoví rámec pro expertní skupiny. Toto rozhodnutí Komise by mělo vyžadovat:

1. Vyvážené zastoupení všech relevantních zájmů v každé expertní skupině.

2. Pro každou jednotlivou skupinu odborníků je třeba stanovit individuální definici „bilance“.

3. Ustanovení obsahující obecná kritéria pro vymezení hospodářských a nehospodářských zájmů.

Stanovisko Komise

Komise nepovažuje za vhodné přijmout nový rámec pro skupiny odborníků, který by zahrnoval požadavky navržené veřejným ochráncem práv v rámci oddílu A, a to z níže uvedených důvodů. Jak je však uvedeno výše, Komise provede řadu zlepšení v různých oblastech, což odpovídá některým jednotlivým návrhům předloženým veřejným ochráncem práv v rámci okruhů B až D.

Sbor přijal sdělení K(2010) 7649 spolu s „horizontálními pravidly“ pro expertní skupiny, která jsou k němu připojena a která stanoví stávající rámec pro expertní skupiny Komise. Přijetí nového rámce prostřednictvím rozhodnutí Komise, jak bylo navrženo, by proto nepřineslo skutečnou přidanou hodnotu, neboť příslušná pravidla byla rovněž přijata sborem komisařů.

Obecný rámec pro skupiny odborníků je svou povahou jiný než například rozhodnutí Komise týkající se „skupin pro občanský dialog“, za něž odpovídá GŘ AGRI. V prvním případě Komise stanovila obecná pravidla pro zřizování a fungování skupin odborníků, zatímco ve druhém případě přijala rozhodnutí o zřízení řady zvláštních skupin v oblasti zemědělství na základě obecného rámce. Komise v průběhu let přijala řadu dalších rozhodnutí o zřízení expertních skupin.

Je důležité zdůraznit, že v první řadě nejsou zřizovány skupiny odborníků, které by se zapojily do diskuse obecné povahy se zúčastněnými stranami nebo veřejným míněním. Primární funkcí expertních skupin je poskytovat Komisi odborné znalosti na vysoké úrovni v souvislosti s konkrétními a často technickými tématy, která se v jednotlivých skupinách liší. Jak je stanoveno v „horizontálních pravidlech“, složení expertních skupin je v první řadě určeno mandátem a druhem požadovaných odborných znalostí. Generální ředitelství musí mít možnost vybírat členy, kteří mají skutečnou přidanou hodnotu ve vztahu k práci, jež má být vykonána.

Pravidla stanoví, že při definování složení expertních skupin se Komise zaměří na to, aby bylo „pokud možno“ zajištěno vyvážené zastoupení příslušných odborných oblastí a oblastí zájmu. Toto znění odráží pevné odhodlání Komise usilovat o vyvážené složení, ale umožňuje zohlednit případné specifické okolnosti a obtíže, s nimiž se Komise může ve fázi výběru setkat. Složení skupin odborníků podléhá vysokému stupni veřejné transparentnosti prostřednictvím rejstříku, což spolu s dalšími opatřeními v oblasti transparentnosti, která Komise hodlá přijmout, jak je uvedeno níže, zajišťuje vysoký stupeň kontroly a odpovědnosti, pokud jde o uplatňování zásady rovnováhy Komisí v praxi.

Skutečnost, zda má skupina prospěch z „vyváženého“ zastoupení, nemůže být aritmetickým cvičením ve vztahu k počtu odborníků přítomných v každé skupině odborníků, jak uznal veřejný ochránce práv při uzavírání výše uvedené stížnosti na Komisi. Členství v expertní skupině může být určováno různými faktory, z nichž některé nelze předem předvídat. Proto se Komise domnívá, že by neměla pro každou jednotlivou skupinu zavádět soubor poměrně přísných definic „rovnováhy“, pokud zároveň nemá plnou kontrolu nad prováděním této definice.

Za prvé, někdy mohou rozdíly ve způsobu organizace organizací zaměstnavatelů a odborů a/nebo organizací občanské společnosti ovlivnit složení expertních skupin. Za druhé, podnikatelskou sféru nelze považovat za homogenní skupinu sdílející stejné názory, neboť ve skutečnosti mají často poměrně odlišné zájmy v různých odvětvích. Zatřetí ani kvalita přihlášek, ani skutečný zájem příslušných zúčastněných stran během výběrových řízení nejsou předvídatelné, a proto je nelze zohlednit v teoretické definici "rovnováhy". Zkušenosti například ukazují, že organizace občanské společnosti ne vždy reagují na veřejné výzvy k podávání žádostí o členství v expertních skupinách, a to i v případě, že jsou široce inzerovány, a/nebo nemusí nutně přijímat přímé výzvy útvarů Komise, aby se staly členy expertních skupin. V ostatních případech musí být žádosti zamítnuty, protože nejsou vhodné vzhledem k práci, která má být vykonána.

Z tohoto důvodu se definice „vyváženosti“ nemůže opírat pouze o číselné údaje, a jak bylo vysvětleno, jakýkoli pokus o vypracování takové definice pro každou skupinu odborníků na základě jiných kritérií by se potýkal s koncepčními problémy, byl by administrativně zatěžující a zejména by neposkytoval žádné záruky účinnosti v praxi, neboť není samozřejmé, že pokud by byla zavedena, měla by tato definice skutečný dopad na složení skupiny.

A konečně, jak bylo uvedeno v předchozí korespondenci s veřejným ochráncem práv, míra celkového zapojení zúčastněných stran by měla být posuzována s ohledem na všechny iniciativy Komise, a nikoli pouze na základě členství v odborných skupinách. Komise se ve skutečnosti pravidelně opírá o další nástroje doplňující práci skupin odborníků, jako jsou veřejné konzultace, semináře, studie a zprávy nebo stanoviska evropských agentur.

S ohledem na výše uvedené je Komise toho názoru, že namísto přijetí definice „vyváženosti“ pro každou skupinu by se mělo usilovat o to, aby výběrová řízení byla transparentnější a inkluzivnější. To se provádí dvěma způsoby:

1) jasně nastíní ve veřejných výzvách k uplatnění příslušné odborné znalosti a zastupování zájmů požadované Komisí a jejími útvary v souvislosti s prací, která má být vykonána; a

(2) použitím těchto výzev k výběru jiných členů odborné skupiny, než jsou orgány veřejné moci a zastupující subjekty zřízené právními předpisy Unie, pro poradenství v konkrétních oblastech. Kromě toho, pokud lze potřebné odborné znalosti získat prostřednictvím nepřetržitě otevřené výzvy, nemusí být konkrétní nová výzva nutná. Podrobnější informace jsou uvedeny ve stanovisku Komise v oddíle B.

4. Vysvětlit nejednotné zacházení Komise s COPA a COGECA, pokud jde o členství v odborných skupinách.

Stanovisko Komise

Komise poukazuje na to, že v Rejstříku expertních skupin se COPA/COGECA objevily jako samostatné organizace pro všechny expertní skupiny spadající pod GŘ AGRI, jichž byly členy, s výjimkou jedné skupiny ̶, řídícího výboru na vysoké úrovni pro evropské inovační partnerství (E02844) ̶, kde chybně vystupovaly jako jediná organizace. Mezitím byla tato skupina odborníků uzavřena a nahrazena podskupinou nově zřízeného shromáždění sítě pro venkov (E03277).

5. Informovat veřejného ochránce práv, zda stejným způsobem zacházel nejednotně s jinými organizacemi jmenovanými do expertních skupin.

Stanovisko Komise

Útvary Komise přezkoumají klasifikaci členů expertních skupin v Rejstříku expertních skupin, aby se zabránilo nejednotnému označování organizací. To bude součástí celkového úsilí o zlepšení spolehlivosti údajů v rejstříku (viz také stanovisko Komise v oddíle C1).

B. Výzvy k podávání přihlášek:

1. Zveřejněte výzvu k podávání přihlášek pro každou skupinu odborníků.

2. Vytvořit jednotný portál pro výzvy k podávání přihlášek expertním skupinám.

3. Zavést standardní minimální lhůtu 6 týdnů pro všechny výzvy k podávání přihlášek.

Stanovisko Komise

Podle stávajících pravidel se veřejné výzvy používají "pokud je to přiměřeně proveditelné" k výběru osob, které mají být jmenovány za svou osobu ^[3], nikoli jiných typů členů. Není-li výzva k podávání přihlášek proveditelná (například vyžaduje-li se mimořádně specifická technická odbornost), provádí se výběr na základě „objektivně ověřitelných kritérií“, která jsou pak výslovně uvedena v rejstříku expertních skupin pro každou skupinu. V praxi generální ředitelství stále více využívají veřejné výzvy k výběru osob zastupujících určitý zájem a/nebo organizace. Komise se domnívá, že tato flexibilita při výběru členů funguje dobře.

Aby byla výběrová řízení ještě transparentnější a inkluzivnější, jak navrhuje veřejný ochránce práv, provádí se budoucí výběr členů skupin odborníků v zásadě prostřednictvím veřejných výzev k podávání přihlášek, s výjimkou případů, kdy jsou členy skupin odborníků orgány veřejné moci, jako jsou orgány členských států a třetích zemí, mezinárodní organizace, subjekty Unie a agentury EU ̶, jakož i zastupující subjekty zřízené právními předpisy Unie pro poradenství v konkrétních oblastech [4].

Aby bylo dosaženo rovnováhy mezi transparentností a administrativními omezeními, bude minimální lhůta pro podání přihlášek činit čtyři týdny, a nikoli šest týdnů, jak navrhuje veřejný ochránce práv. Kolegium se může od těchto ustanovení odchýlit, je-li to považováno za odůvodněné naléhavými prioritami nebo podmínkami. Pokud lze potřebné odborné znalosti získat prostřednictvím průběžně otevřené výzvy, např. výzvy pro odborníky otevřené v letech 2013 až 2017 v oblasti výzkumu a inovací (viz příloha), nemusí být zvláštní nová výzva nutná. Průběžně otevřená výzva poskytuje jednotné kontaktní místo pro potenciální odborníky, aby dali najevo svou ochotu účastnit se daného odvětví. Ukázalo se, že je účinným a transparentním mechanismem pro výběr odborníků a umožňuje jednotný přístup napříč generálními ředitelstvími působícími v oblasti výzkumu a inovací.

Na konci srpna 2012 byla v rejstříku expertních skupin zřízena „zpravodajská sekce“, která mimo jiné poskytuje jednotné přístupové místo k informacím o nových výzvách k podávání přihlášek. Komise by považovala za nepřiměřené vytvořit, jak bylo navrženo, zcela nový „jednotný portál“ pro výzvy k podávání přihlášek. Namísto toho Komise zvýší viditelnost výzev v rámci Rejstříku expertních skupin tím, že vytvoří oddíl věnovaný výhradně těmto skupinám. Tento oddíl bude mimo jiné zahrnovat e-mailový výstražný systém pro nové výzvy, jak navrhuje veřejná ochránkyně práv. Podobný výstražný systém bude poskytnut uživatelům, kteří chtějí dostávat oznámení o změnách zavedených v konkrétních skupinách (členství, úkoly atd.).

C. Odkaz na rejstřík transparentnosti:

1. K zařazení členů do expertních skupin Komise použijte kategorizaci v rejstříku transparentnosti.

Stanovisko Komise

Tyto dva rejstříky se svou povahou a účelem velmi liší. Zaprvé, rejstřík expertních skupin je jednotný portál shromažďující veškeré relevantní informace o expertních skupinách Komise a dalších podobných subjektech, zatímco rejstřík transparentnosti uvádí seznam organizací a osob samostatně výdělečně činných, které vykonávají činnosti s cílem ovlivnit formulování nebo provádění politik EU, tj. činnosti, které jsou obvykle označovány jako „lobbování“. Za druhé, nejsou zřizovány skupiny odborníků, které mají Komisi lobbovat, ale poskytovat jí poradenství a odborné znalosti v souvislosti s konkrétními úkoly. Za třetí, členy expertních skupin nejsou pouze organizace a osoby samostatně výdělečně činné zastupující společný zájem zúčastněných stran, které mohou být uvedeny v rejstříku transparentnosti, ale také vládní orgány členských států – které jsou z rejstříku transparentnosti výslovně vyloučeny – a nezávislí odborníci jmenovaní za svou osobu.

Komise zlepší dostupnost a spolehlivost údajů v rejstříku expertních skupin, zejména tím, že zpřesní typy organizací, a to i s cílem zabránit nejednotnému označování organizací; případně lze v rejstříku expertních skupin použít řadu kategorií, které se v současnosti používají v rejstříku transparentnosti.

2. Požadovat registraci v rejstříku transparentnosti pro jmenování do expertních skupin

Stanovisko Komise

V zájmu zvýšení transparentnosti Komise souhlasí s tím, že bude vyžadovat registraci v rejstříku transparentnosti v případě dvou kategorií členů expertních skupin: i) organizace (členové typu C [5]) a ii) osoby samostatně výdělečně činné jmenované do expertních skupin jako zástupci společného zájmu sdíleného zúčastněnými stranami (členové typu B). Současní členové expertních skupin náležející do těchto kategorií, kteří se dosud nezaregistrovali v rejstříku transparentnosti, jsou o to požádáni, aby se mohli i nadále podílet na práci dané skupiny.

Zápis osob samostatně výdělečně činných do rejstříku transparentnosti z důvodu jejich výhradního jmenování do dané skupiny odborníků za svou osobu (členové typu A) by byl nevhodný, protože tito odborníci musí jednat nezávisle a ve veřejném zájmu. Osoby samostatně výdělečně činné by se však měly zaregistrovat, pokud byly jmenovány členy typu B v jiných odborných skupinách. Komise poskytne v Rejstříku expertních skupin více informací o zájmech, které zastupují jak členové typu B, tak členové typu C. Podrobnější informace o organizacích a osobách samostatně výdělečně činných jmenovaných do expertních skupin jako zástupci společného zájmu lze nalézt v rejstříku transparentnosti.

Komise se domnívá, že povinná registrace organizací, jejichž společné zájmy zastupují členové typu B, by byla nevhodná, protože tito odborníci nezastupují jednotlivé zúčastněné strany.

3. Systematicky kontrolovat, zda se zapsané subjekty zaregistrují v pravé části rejstříku transparentnosti. To by s největší pravděpodobností vyžadovalo navýšení zdrojů pro společný sekretariát rejstříku transparentnosti.

Stanovisko Komise

S novou verzí rejstříku transparentnosti, která byla spuštěna dne 27. ledna 2015, podnikl společný sekretariát rejstříku transparentnosti (JTRS) další kroky, aby zajistil, že zapsané subjekty vyberou nejvhodnější oddíl a pododdíl na základě svého profilu. To je usnadněno poskytnutím jasnějších pokynů a uživatelsky přívětivějšího procesu registrace a aktualizace, který obsahuje praktické tipy pro uživatele. Kromě toho JTRS systematicky prověřuje všechny příchozí nové registrace a reaguje, když identifikuje registrace předložené v nesprávném oddíle. Mechanismus varování a stížností spojený s rejstříkem umožňuje každému občanovi upozornit na otázky JTRS související s kvalitou údajů. Provádějí se rovněž kontroly kvality z vlastního podnětu (přibližně 900 v roce 2014).

4. Propojte každého člena skupiny odborníků s jeho profilem v rejstříku transparentnosti.

Stanovisko Komise

V zájmu zvýšení transparentnosti propojí Komise organizace jmenované jako členové typu C a osoby samostatně výdělečně činné jmenované jako členové expertních skupin typu B s jejich profilem v rejstříku transparentnosti.

5. Jednotlivci, kteří nejsou osobami samostatně výdělečně činnými a kteří jsou jmenováni do expertních skupin jako individuální odborníci za svou osobu, viz oddíl D níže.

Stanovisko Komise

Viz stanoviska Komise v oddíle D.

D. Politika střetu zájmů pro jednotlivé odborníky jmenované za svou osobu:

Komise by měla revidovat svou politiku v oblasti střetu zájmů a přijmout tato opatření:

1. Pečlivě posoudit zázemí jednotlivců s cílem odhalit jakékoli skutečné, potenciální nebo zjevné střety zájmů.

2. Zajistit, aby žádná osoba se skutečným, potenciálním nebo zjevným střetem zájmů nebyla jmenována do skupiny odborníků za svou osobu.

3. Zvážit v situaci střetu zájmů možnost jmenovat jednotlivce zástupcem společného zájmu sdíleného zúčastněnými stranami nebo jmenovat jeho organizaci přidružení ke skupině odborníků.

4. Zveřejnit dostatečně podrobný životopis každého odborníka jmenovaného za svou osobu v rejstříku expertních skupin.

5. Zveřejnit prohlášení o zájmech každého odborníka jmenovaného za svou osobu v rejstříku expertních skupin.

Stanovisko Komise

Komise připravuje nová ustanovení o řešení střetů zájmů osob jmenovaných jako členové odborných skupin za svou osobu a doplňuje horizontální pravidla.

Tato ustanovení upřesní význam pojmu „střet zájmů“ a stanoví konkrétní posouzení střetu zájmů, které mají provést všechny útvary Komise. Určí, kdy musí odborník jmenovaný za svou osobu vyplnit formulář prohlášení o zájmech (dále jen „formulář prohlášení o zájmech“), vysvětlí, jak by útvary Komise měly posoudit zveřejněné informace, a nastíní opatření, která je třeba přijmout v případě zjištění střetu zájmů. Komise rovněž pracuje na standardním prohlášení o zájmech a pokynech pro vyplňování formulářů prohlášení o zájmech vycházejících ze srovnatelných systémů používaných v rámci EU (decentralizované agentury EU), jakož i na pokynech vypracovaných Světovou zdravotnickou organizací a OECD. Jak navrhuje veřejný ochránce práv, formuláře prohlášení o zájmech se zveřejní v Rejstříku expertních skupin, s výhradou příslušných ustanovení o ochraně údajů.

Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby se prohlášení o zájmech předkládala každoročně. Komise se domnívá, že odborníci by měli být povinni informovat příslušné útvary Komise, pokud dojde k jakékoli změně dříve poskytnutých informací, a v takovém případě by byli povinni neprodleně předložit nově vyplněný formulář prohlášení o zájmech popisující příslušné změny. Komise se domnívá, že tento požadavek je pro odborníky a generální ředitelství méně zatěžující, aniž by byl méně účinný.

Dne 12. února 2015 Komise konzultovala nová ustanovení o střetu zájmů s evropským inspektorem ochrany údajů (EIOÚ). Dne 20. dubna 2015 EIOÚ odpověděl předložením řady doporučení ke konkrétním bodům. Komise v současné době tato doporučení posuzuje.

E. Zlepšení dostupnosti údajů v rejstříku:

1. Přepracovat záložku „Statistika“ v rejstříku expertních skupin v souladu s rejstříkem transparentnosti.

Stanovisko Komise

Komise nepovažuje za vhodné kategorizaci členů do expertních skupin v rejstříku transparentnosti opakovat. Komise však posoudí, zda jsou technické úpravy možné a opodstatněné, přičemž je třeba nalézt rovnováhu mezi obavami týkajícími se transparentnosti a proporcionality. Komise zejména posoudí, zda by záložka statistiky mohla být nově definována tak, aby uváděla další informace a poskytovala lepší přehled o složení skupiny.

2. Systematicky a včas zveřejňovat dokumenty o práci expertních skupin a jejich podskupin na rejstříku expertních skupin.

Zveřejňování by mělo probíhat nahráním dokumentů do rejstříku expertních skupin, nikoli jejich umístěním na jiné internetové stránky, například na příslušné GŘ.

Stanovisko Komise

Komise je odhodlána zajistit, aby byly příslušné dokumenty zveřejňovány systematicky a včas. Komise připomíná, že výjimky ze zveřejnění jsou možné, pokud by zpřístupnění dokumentu ohrozilo ochranu veřejného nebo soukromého zájmu ve smyslu článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 [6].

V zájmu proporcionality se Komise domnívá, že by měla být zachována stávající opatření týkající se způsobu, jakým jsou příslušné dokumenty zveřejňovány, neboť zajišťují dostatečnou transparentnost činností skupin odborníků.

3. Zveřejnit v rejstříku skupin odborníků dostatečné informace o zájmu, který jednotlivý odborník zastupuje jako zástupce společného zájmu sdíleného zúčastněnými stranami.

Stanovisko Komise

Tímto návrhem se zabývalo stanovisko Komise k návrhu C2.

4. Usilovat o to, aby zápisy ze zasedání expertních skupin a jejich podskupin, včetně jednání, byly co nejpodrobnější.

Stanovisko Komise

Práce vykonávaná skupinami odborníků je ze své podstaty kolektivní, což velmi často vede k rozhodnutím přijímaným na základě konsensu v duchu vzájemné důvěry. Odborníci by měli mít možnost svobodně přispívat k práci skupin bez rizika vnějšího tlaku; je důležité, aby jednání probíhala podle potřeby důvěrně. Stávající opatření již předpokládají určitou flexibilitu: po dohodě s útvary Komise může skupina prostou většinou svých členů rozhodnout o otevření svých jednání veřejnosti.

V zájmu zachování hladkého fungování skupin odborníků je Komise toho názoru, že stávající opatření týkající se zveřejňování zápisů umožňují, aby byla široká veřejnost náležitě informována, a proto by měla být zachována.

Příloha: Neustále otevřená výzva v oblasti výzkumu a inovací.

 

[1] Veřejná konzultace se konala od poloviny května do konce srpna 2014.

[2] Rámec pro expertní skupiny Komise: horizontální pravidla a veřejný rejstřík“, viz K(2010) 7649 v konečném znění.

[3] K(2010) 7649 v konečném znění, čl. 9 odst. 1.

[4] Tak je tomu například v případě skupiny „Koordinační zasedání poradních rad“, která se skládá z poradních sborů, jež byly zřízeny rozhodnutím Rady 2004/585. Poradní sbory jsou organizace vedené zúčastněnými stranami, které poskytují Komisi a zemím EU doporučení týkající se záležitostí řízení rybolovu. Úloha poradních sborů byla potvrzena a posílena při poslední reformě společné rybářské politiky.

[5] Je třeba poznamenat, že ačkoli je řada subjektů, jako jsou agentury EU, instituce Unie a mezinárodní organizace, klasifikována jako členové typu C, do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti nespadá.

[6] Tyto výjimky mají chránit veřejnou bezpečnost, vojenské záležitosti, mezinárodní vztahy, finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku, soukromí a integritu jednotlivce, obchodní zájmy, soudní řízení a právní poradenství, inspekce/vyšetřování/audity a rozhodovací proces orgánu.