- CS Čeština
Машинните преводи могат да съдържат грешки, които да водят до нарушаване на яснотата и точността. Омбудсманът не поема отговорност за евентуални несъответствия. За най-надеждна и правно издържана информация направете справка с: изходната версия в английски препратката по-горе.
За повече информация вижте нашата езикова политика и политика за превода.
Veřejná konzultace o transparentnosti a účasti na rozhodování EU v oblasti životního prostředí (SI/5/2022/KR) – základní informace
Документ - Дата Четвъртък | 08 септември 2022
Rozhodování orgánů, institucí a jiných subjektů EU v oblasti životního prostředí (dále jen „orgány EU“)
Svět čelí bezprecedentním výzvám v oblasti životního prostředí: klimatická krize, krize v oblasti biologické rozmanitosti, degradace životního prostředí a ekosystémů a vyčerpání zdrojů, jejichž dopady jsou již pociťovány na celém světě. Důsledky změny klimatu ovlivní všechny aspekty společnosti a ohrozí samotný život, hospodářskou stabilitu a zabezpečení potravin a vody, přičemž nepřiměřeně postihnou nejzranitelnější části obyvatelstva.
EU je odhodlána zachovávat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí [1] a za tímto účelem zvyšuje své úsilí. Zelená dohoda pro Evropu [2], kterou Evropská komise předložila v roce 2019, stanoví celkový rámec pro opatření EU v oblasti změny klimatu a ochrany životního prostředí.
V rámci svého úsilí o řešení klimatické krize EU nedávno přijala závazné cíle v oblasti snižování emisí prostřednictvím evropského právního rámce pro klima [3] a Komise navrhla několik iniciativ v rámci legislativního balíčku „Fit for 55“[4], které v současné době posuzuje Evropský parlament a Rada. EU rovněž zřídila programy financování na podporu inovací a rozvoje v oblasti udržitelných technologií a spravedlivého přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství [5].
Komise rovněž předložila strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 [6], v níž představila své návrhy na ochranu přírody a zvrácení degradace ekosystémů, a strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“[7], která obsahuje návrhy, jak učinit potravinové systémy udržitelnějšími a šetrnějšími k životnímu prostředí. Komise rovněž začala navrhovat právní předpisy v rámci těchto strategií, jako je návrh právního předpisu EU o obnově přírody a návrhy na omezení používání chemických pesticidů [8].
Smlouvy o EU vyžadují, aby veškerá rozhodnutí EU byla přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.[9] To má zásadní význam pro posílení legitimity rozhodovacího procesu EU a důvěry veřejnosti v něj. Transparentnost a účast jsou považovány za obzvláště důležité, pokud jde o rozhodování EU týkající se životního prostředí. Jako smluvní strana Aarhuské úmluvy je EU odhodlána zajistit vysokou úroveň přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a účasti veřejnosti na rozhodování týkajícím se životního prostředí.[10] Aby se veřejnost mohla podílet na rozhodování týkajícím se životního prostředí, musí mít přístup k aktuálním informacím týkajícím se životního prostředí a činnosti EU v tomto ohledu.
V návaznosti na stížnosti týkající se těchto otázek veřejný ochránce práv zjistil případy, kdy jsou informace o životním prostředí zveřejňovány příliš pozdě, pokud vůbec, což vede k nedostatečné informovanosti veřejnosti a nedostatečné kontrole.[11] Veřejný ochránce práv rovněž zdůraznil, že výjimky z poskytování přístupu veřejnosti musí být vykládány restriktivně, pokud jde o informace o životním prostředí.[12] Veřejný ochránce práv dále usiloval o to, aby Komise jasně vysvětlila své důvody pro důležitá rozhodnutí týkající se životního prostředí, například při schvalování účinných látek používaných v pesticidech [13].
Veřejná ochránkyně práv rovněž navrhla, aby Komise vytvořila jasná pravidla, která zajistí, aby odborníci, které konzultuje v souvislosti s tvorbou politiky v oblasti životního prostředí, nebyli ve střetu zájmů [14] a aby odborníci deklarovali jakékoli profesní nebo osobní zájmy [15]. Kromě toho veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup, pokud Komise před uzavřením jednání řádně nezvážila dopad obchodní dohody na životní prostředí [16].
Veřejná ochránkyně práv nyní upřednostnila posouzení transparentnosti rozhodování EU v oblasti životního prostředí [17].
[1] Článek 11 a čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, článek 37 Listiny základních práv EU.
[2] Informace o Zelené dohodě pro Evropu viz: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/european-green-deal_en.
[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“), viz: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32021R1119
[4] Další informace naleznete na adrese: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/european-green-deal/delivering-european-green-deal_en
[5] Další informace naleznete na adrese: https://climate.ec.europa.eu/eu-action/eu-funding-climate-action_en
[6] https://environment.ec.europa.eu/strategy/biodiversity-strategy-2030_en
[7] https://ec.europa.eu/food/horizontal-topics/farm-fork-strategy_en
[8] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_3746
[9] Čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii
[10] Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva), 1998, preambule. Viz: https://environment.ec.europa.eu/law-and-governance/aarhus_en.
[11] Viz například věci 1065/2020/PB, 1251/2020/PB a 1252/2020/PB.
[12] Viz například věc 2142/2018/EWM.
[13] Viz společné věci 1570/2018/JF-JN a 1973/2018/JF-JN.
[14] Viz věci 853/2020/KR,
[15] Viz: 560/2019/KR a 1402/2020/TE.
[16] Viz věc 1026/2020/MAS.
[17] Evropský veřejný ochránce práv, roční plán řízení na rok 2022, k dispozici zde: https://www.ombudsman.europa.eu/en/doc/amp/en/152860