- CS Čeština
Přehled odpovědí na veřejnou konzultaci evropské veřejné ochránkyně práv týkající se transparentnosti a účasti v rozhodovacím procesu EU v záležitostech životního prostředí
Документ - Дата Четвъртък | 20 април 2023
Souvislosti
V období od září do prosince 2022 uspořádala evropská veřejná ochránkyně práv veřejnou konzultaci o transparentnosti a účasti v rozhodovacím procesu EU v záležitostech životního prostředí. Konzultace zahrnovala otázky, jejichž cílem bylo posoudit, zda orgány a instituce Unie poskytují včasný přístup k informacím, aby občanům bylo umožněno uplatnit jejich právo na demokratickou kontrolu v oblasti vysokého významu a veřejného zájmu.[1]
Konzultace probíhala v kontextu reakce EU na environmentální a klimatické krize, která byla definována v Zelené dohodě pro Evropu[2] a zahrnuje zastřešující rámce, jako je Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2023[3], strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“[4], strategie modré ekonomiky[5] a akční plán pro oběhové hospodářství[6].
Veřejná ochránkyně práv obdržela 18 příspěvků (uvedených v příloze), a to i od nevládních organizací působících v různých oblastech. Odpovědi přispějí k úvahám veřejné ochránkyně práv ohledně její strategické činnosti v této oblasti.
Přehled odpovědí
Transparentnost
Obtíže se získáváním informací nebo přístupem k dokumentům
Respondenti poukázali na různé problémy, které oslabují jejich schopnost sledovat rozhodovací procesy nebo k nim přispívat. Jedná se mimo jiné o:
- opožděné zveřejňování informací, například pořadů jednání Rady, posouzení dopadů a postoje EU v rámci mnohostranných fór,
- nedostatečnou transparentnost lobbingu a zapojení zájmových skupin do rozhodování,
- obtíže s přístupem k informacím a k postojům projednávaným v rámci třístranných jednání o návrzích právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí,
- včasné nezveřejnění stanovisek Výboru pro kontrolu regulace (RSB), což je nezávislý orgán v rámci Komise, který poskytuje poradenství sboru komisařů,
- neúplné nebo opožděné zveřejňování informací o řízeních o nesplnění povinnosti v databázi EU.
Respondenti rovněž vyjádřili obavy ohledně toho, jak instituce EU, zejména Komise, řeší žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům.[7] To zahrnuje nedodržení lhůt pro vyřizování žádostí, systematické odmítání přístupu k určitým druhům dokumentů, například k posouzením dopadů nebo stanoviskům Výboru pro kontrolu regulace, a nedostatečné zohlednění převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění dokumentů.
Kromě informací týkajících se určitých otázek, například obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a průmyslových emisí, respondenti rovněž upozornili na potíže při získávání informací týkajících se některých fondů EU, například Modernizačního fondu[8], fondů spravovaných Evropskou investiční bankou (EIB), investičního rámce pro západní Balkán[9], seznamu projektů společného zájmu[10], projektů v oblasti energetické infrastruktury, které jsou způsobilé pro financování z EU, a financování s dopadem na životní prostředí v rámci společné zemědělské politiky a Nástroje pro oživení a odolnost.
Přesnost a uživatelská vstřícnost zveřejněných informací o životním prostředí
Aarhuské nařízení EU ukládá institucím EU povinnost zřídit veřejné databáze napomáhající aktivnímu a systémovému šíření určitých informací o životním prostředí. Respondenti tvrdili, že by měla existovat databáze EU pro právní předpisy a návrhy právních předpisů v oblasti životního prostředí. Rovněž uvedli, že rejstříky dokumentů, zejména Komise a Rady, by měly obsahovat více podkladových dokumentů (například pracovní dokumenty k návrhům právních předpisů v Radě nebo dokumenty, které vypracovala generální ředitelství Komise). Vyzvali rovněž k tomu, aby Evropská agentura pro chemické látky zveřejňovala více informací, zejména pokud jde o posuzování rizik chemických látek v souvislosti s nařízením REACH[11], a ke zveřejňování více informací o dopadu projektů financovaných EIB na životní prostředí.
Respondenti zdůraznili, že v konkrétních oblastech existují problémy týkající se přesnosti a úplnosti zveřejňovaných informací.
V oblasti obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy Komise pouze eviduje a zveřejňuje údaje o dovozu a vývozu druhů výslovně uvedených v platných právních předpisech EU[12], nikoli však jiných druhů, a některé členské státy poskytují neúplné údaje. To brání hodnocení a zaostává za osvědčenými mezinárodními postupy. Respondenti například uvedli, že srovnávací databáze USA obsahuje podrobnější údaje, jakož i konkrétní soubory údajů, které jsou dostupné na vyžádání. Chybí rovněž podkladové dokumenty, z nichž rozhodnutí vycházejí.
Respondenti rovněž vyjádřili obavy, že informace o průmyslových emisích nejsou na vyhrazeném portálu[13] k dispozici jako veřejně přístupná data ve snadno použitelném formátu a postrádají kontext, který by hodnocení usnadnil. Poukázali rovněž na nedostatek údajů o některých klíčových otázkách v rámci Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030[14], například ekologickém zemědělství, jakož i na nedostatek dostatečně podrobných informací o rozhodnutích EU v oblasti rybolovu, například porovnání vědeckých doporučení týkajících se úlovků druhů a přijatých kvót.
Co lze považovat za „informace o životním prostředí“?
Respondenti uvedli, že instituce EU se někdy nedomnívají, že by dokumenty nebo informace s dopadem na životní prostředí měly být uznány za „informace o životním prostředí“[15], což znamená, že neuplatňují vyšší normy transparentnosti, které požaduje Aarhuské nařízení EU. To znamená, že instituce neodůvodněně využívají výjimky stanovené v právních předpisech EU o přístupu veřejnosti k dokumentům, aby k nim odepřely přístup. Respondenti to označili za problém v oblastech legislativního rozhodování, přístupu k dokumentům týkajícím se prosazování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí v souvislosti s řízeními o nesplnění povinnosti, stanovování norem a dopadu činností financovaných EU na životní prostředí.
Transparentnost „postupu projednávání ve výborech“ při rozhodování o prováděcích právních předpisech Unie
Respondenti požadovali mnohem větší transparentnost postupu projednávání ve výborech, zejména pokud jde o Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (SCoPAFF)[16], který poskytuje stanoviska k návrhům Komise k „prováděcím aktům“ týkající se otázek, jako jsou pesticidy a geneticky modifikované organismy. Respondenti rovněž požadovali větší transparentnost v otázce rozhodnutí týkajících se nebezpečných chemických látek a jejich kontroly. Aby bylo možné rozhodování lépe kontrolovat, respondenti zdůrazňovali potřebu včasného přístupu ke klíčovým informacím, například pořadům jednání, zápisům a shrnutím zasedání a stanoviskům členských států k legislativním návrhům. To by mělo být doplněno uživatelsky přívětivějším rejstříkem, který umožňuje vyhledávání[17].
Transparentnost týkající se externích odborníků konzultovaných Komisí
Respondenti tvrdili, že o externích odbornících nejsou k dispozici dostatečné informace, a požadovali větší transparentnost, zejména v případech, kdy jsou konzultováni ohledně možných právních předpisů. Respondenti zejména poukazovali na skupiny odborníků, které poskytují poradenství Komisi a Evropské agentuře pro chemické látky. Přínosem by bylo rovněž zlepšení použitelnosti rejstříku skupin odborníků, jakož i ucelenější informace o prohlášeních o zájmech.
Účast veřejnosti
Zapojení občanské společnosti
Respondenti uvedli, že Komise by měla organizacím občanské společnosti nabídnout vyváženější možnosti účasti na tvorbě politik. To znamená konzultování občanské společnosti ve všech příslušných fázích procesu tvorby politik a zajištění vyvážené interakce s občanskou společností a zástupci odvětví. Komise by měla zvážit přijetí pokynů v této oblasti, jakož i pořádání pravidelnějších výzev k podávání žádostí pro účastníky na konzultačních platformách souvisejících s tvorbou politik v oblasti životního prostředí.
S cílem umožnit významnější zapojení občanské společnosti respondenti uvedli, že Komise by měla sdílet (předběžné) postoje k politikám nebo právním předpisům, aby zúčastněné strany mohly poskytnout chybějící informace a upozornit na rizika.
Respondenti vznesli konkrétní otázky týkající se účasti zúčastněných stran na tvorbě politik EU v oblasti obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, jakož i nových genomických technik.
Veřejné konzultace
Respondenti uvedli, že by také mělo existovat méně jazykových a technických překážek účasti na konzultacích. Měla by existovat větší transparentnost ohledně toho, kdo se účastní konzultací. Někteří respondenti poukazovali na skutečnost, že kritéria pro pozvání zúčastněných stran k veřejným konzultacím a formát použitých dotazníků nejsou dostatečně jasná.
Opatření, která mají být přijata v rámci plánu REPowerEU a balíčku o ochraně přírody
Respondenti se domnívali, že Komise by měla usnadnit a zvýšit účast zúčastněných stran v souvislosti s plánem REPowerEU[18] a balíčkem o ochraně přírody[19]. To zahrnuje včasné zveřejňování informací a dokumentů, včetně výzev ke konzultacím a informací o nich, a jasný plán konzultací. To rovněž znamená, že Komise aktivně poskytuje informace o svých postojích. Komise by měla umožnit poskytování informací v každé fázi rozhodování. Respondenti rovněž vyjádřili obavy ohledně nedostatku posouzení dopadů a/nebo konzultací týkajících se některých konkrétních návrhů, například revizí směrnice o obnovitelných zdrojích energie[20], směrnice o ochraně ptáků[21] a směrnice o ochraně přírodních stanovišť[22].
Annex:
- Access Info Europe and the UNCAC Coalition's Environmental Crime and Corruption Working Group
- Born Free Foundation
- CEE Bankwatch Network
- ClientEarth
- Compassion in World Farming (CIWF)
- Ecologistas en Acción
- European Environmental Bureau (EEB)
- European Vegetarian Union (EVU)
- Friends of the Earth Europe
- Humane Society International/Europe (HSI)
- IFAW
- MiningWatch Portugal
- Montescola Foundation
- POLLINIS
- Pro Wildlife and
- WWF European Policy Office.
[1] https://www.ombudsman.europa.eu/en/public-consultation/en/160313.
[2] https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_en.
[3] https://environment.ec.europa.eu/strategy/biodiversity-strategy-2030_en.
[4] https://food.ec.europa.eu/horizontal-topics/farm-fork-strategy_en.
[5] https://oceans-and-fisheries.ec.europa.eu/ocean/blue-economy/sustainable-blue-economy_en.
[6] https://environment.ec.europa.eu/strategy/circular-economy-action-plan_en.
[7] Nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex:32001R1049.
[8] https://modernisationfund.eu/.
[10] https://energy.ec.europa.eu/topics/infrastructure/projects-common-interest_en.
[11] Nařízení (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:32006R1907.
[12] Nařízení (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A01997R0338-20220119.
[13] Viz https://industry.eea.europa.eu/.
[14] https://environment.ec.europa.eu/strategy/biodiversity-strategy-2030_en.
[15] Definice informací o životním prostředí je uvedena v čl. 2 odst. 1 písm. d) Aarhuského nařízení: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/ALL/?uri=CELEX:32006R1367.
[16] Viz https://food.ec.europa.eu/horizontal-topics/committees/paff-committees_en.
[17] Další informace viz https://ec.europa.eu/transparency/comitology-register/screen/home.
[18] Plán REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/european-green-deal/repowereu-affordable-secure-and-sustainable-energy-europe_en.
[19] Další informace viz https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_3746.
[20] Směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02018L2001-20220607.
[21] Směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2009/147/2019-06-26.
[22] Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A01992L0043-20130701.