Konzultace evropského veřejného ochránce práv o společném systému nemocenského pojištění (JSIS) a Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD)[1]

Souvislosti

Osoba má zdravotní postižení, pokud má dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejímu plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními (čl. 1d odst. 4 první pododstavec služebního řádu).

Dne 10. května 2016 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv strategické šetření (OI/4/2016/EA) týkající se toho, zda je zacházení s osobami se zdravotním postižením v rámci společného systému zdravotního pojištění (JSIS) pro úředníky EU a jejich rodiny v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Šetření se zaměřuje zejména na kritéria pro uznání „vážného onemocnění“, která určují, zda lze náklady na zdravotní péči plně uhradit, jak je stanoveno v obecných prováděcích ustanoveních Evropské komise [2]. Neuznání podmínky jako „závažné nemoci“ má vliv na procentní podíl nákladů hrazených ze společného systému nemocenského pojištění. Veřejná ochránkyně práv se obává, že tato kritéria, zejména kritérium „zkrácené střední délky života“, nemusí nutně odpovídat konkrétní situaci osob se zdravotním postižením. Mnohá zdravotní postižení, i když mají velmi významný dopad na dobré životní podmínky dotčené osoby, nemusí mít nutně negativní dopad na střední délku života. Mohou však vést k vysokým výdajům, pokud jde o léčbu, léky nebo speciální zařízení / vybavení, které jsou nezbytné pro plné a účinné zapojení osoby do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.

Výzva k podání připomínek

V rámci prvního kroku šetření veřejná ochránkyně práv položila Komisi konkrétní otázky, na které Komise odpověděla dne 28. října 2016. Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se poté sešel se zástupci Komise, aby případ projednali. Zpráva ze zasedání je k dispozici na internetových stránkách veřejného ochránce práv [3].

Veřejná ochránkyně práv by chtěla znát vaše názory na návrhy, které by mohla předložit Komisi v souvislosti s tímto šetřením. Na základě odpovědí Komise na její otázky již veřejná ochránkyně práv zjistila následující problémy, u nichž očekává, že Komisi předloží návrhy:

I. Potřeby související se zdravotním postižením v rámci JSIS

1. Komise uvádí, že při uplatňování čtyř kritérií OPU, která jsou relevantní pro uznání „vážného onemocnění“, nezaškrtává všechna políčka. Uplatňuje se spíše flexibilní přístup. To znamená, že pokud osoba splňuje jedno kritérium ve velmi velkém rozsahu, může to kompenzovat skutečnost, že osoba ve značném rozsahu nesplňuje jiné kritérium.

Návrh veřejného ochránce práv: Skutečnost, že tento druh posuzovací pravomoci může být v praxi uplatněn při uplatňování čtyř kritérií pro uznání „vážného onemocnění“, by měla Komise v obecných prováděcích pravidlech jasně uvést.

2. Vzhledem k tomu, že změny služebního řádu, které vstoupily v platnost v lednu 2014, měly za cíl dosáhnout plného souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, nevidí Komise potřebu dalších významných legislativních nebo regulačních změn v souvislosti se společným SIS.

Návrh veřejného ochránce práv: Komise by měla provést posouzení s cílem určit, zda je s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a závěrečné připomínky Výboru pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením v roce 2015 třeba revidovat některá ustanovení obecných prováděcích ustanovení a/nebo související formuláře [4][5] [5].

3. Podle Komise neexistence podrobného seznamu hrazených kompenzačních pomůcek v rámci JSIS umožňuje větší flexibilitu, která je nezbytná při řešení zdravotních potřeb souvisejících se zdravotním postižením. Veřejná ochránkyně práv se však domnívá, že zveřejnění (neúplného) seznamu by osobám se zdravotním postižením objasnilo typ prostředků, které lze proplatit.

Návrh veřejného ochránce práv: Komise by měla zveřejnit demonstrativní seznam hrazených pomocných zařízení v rámci obecných prováděcích ustanovení.

4. Při posuzování stížnosti podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu [6] proti rozhodnutí Úřadu Komise pro správu a vyplácení individuálních nároků (PMO) neuznat „závažné onemocnění“ předloží PMO stížnost posudkovému lékaři, který znovu analyzuje spis a vydá odůvodněné stanovisko. V případě potřeby může být konkrétní případ předložen lékařské radě, například pokud je konkrétní případ obzvláště obtížný nebo pokud se může (potenciálně) týkat většího počtu případů.

Návrh veřejného ochránce práv: PMO by měl zajistit, aby každý přezkum lékařské dokumentace na základě stížnosti podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu prováděl jiný lékař než ten, který poskytl stanovisko v rámci napadeného rozhodnutí.

II. Sociální ochrana osob se zdravotním postižením

5. Komise konstatuje, že JSIS pokrývá pouze výdaje na zdravotní péči související se zdravotním postižením. Existují však i jiné druhy podpory, které se zabývají sociálními aspekty zdravotního postižení. Existují tři druhy dávek mimo JSIS pro osoby se zdravotním postižením: i) režim sociální podpory, ii) zdvojnásobení příspěvku na vyživované dítě, iii) přiměřená úprava. Zdá se však, že tyto systémy pokrývají nelékařské potřeby osob se zdravotním postižením omezeným způsobem a že existují určitá omezení; pro režim sociální podpory existuje určitý institucionální rozpočet, nárok na náhradu v rámci režimu sociální podpory je vázán na konkrétní prahové hodnoty, pokud jde o rodinný příjem, dávky jsou poskytovány na základě posouzení určitého stupně zdravotního postižení atd.

Návrh veřejného ochránce práv: Komise by měla provést posouzení, aby demonstrativním způsobem určila nelékařské potřeby týkající se zdravotního postižení. Měla by zahájit postup, který zajistí, že nelékařské potřeby úředníků EU - a jejich rodin - se zdravotním postižením budou uspokojivým způsobem řešeny přidělením dostatečných zdrojů a ve vhodném rámci v rámci sociálních systémů orgánů EU.[7] Pokud jde o přiměřené úpravy poskytované jejím vlastním zaměstnancům, měla by Komise přezkoumat svá stávající pravidla [8] přijatá v roce 2004 s ohledem na ustanovení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, která platí od roku 2011.

 „Přiměřenou úpravou“ ve vztahu k základním funkcím zaměstnání se rozumí vhodná opatření, která v případě potřeby umožní zdravotně postižené osobě přístup k zaměstnání, jeho výkon nebo postup v zaměstnání nebo absolvování odborné přípravy, pokud tato opatření nepředstavují pro zaměstnavatele nepřiměřenou zátěž (čl. 1d odst. 4 pododstavec 3 služebního řádu).

6. „Lékařské osvědčení“ společné pro všechny orgány EU, které odkazuje na evropský plán hodnocení tělesného a duševního postižení (známý také jako „evropská stupnice pro osoby se zdravotním postižením“), se nepoužívá k uznání „závažného onemocnění“. Používá se však k poskytování zdvojnásobení příspěvku na vyživované dítě a dávek sociální pomoci v souvislosti se zdravotním postižením. Zástupci osob se zdravotním postižením tvrdí, že tento rozsah je nadměrně lékařský a nezohledňuje individuální okolnosti týkající se zdravotního postižení.

Návrh veřejného ochránce práv: Komise by měla iniciovat přezkum obsahu lékařského osvědčení interinstitucionální lékařskou radou, zejména pokud jde o vhodnost evropské stupnice pro osoby se zdravotním postižením při posuzování stupně zdravotního postižení dané osoby.

7. V souvislosti se svými systémy sociální ochrany Komise uvádí, že pro všechny zaměstnance Komise je k dispozici zvláštní školení o tom, jak se vypořádat se zdravotním postižením.

Návrh veřejného ochránce práv: Komise by měla zajistit, aby součástí zaškolovacího programu pro její zaměstnance, kteří se zabývají souvisejícími otázkami, bylo zvláštní školení o tom, jak se vypořádat se zdravotním postižením.

III. Konzultace se zúčastněnými stranami

8. Podle svého sdělení o rozmanitosti z července 2017 „Komise zřídí vhodný orgán, který bude zkoumat současnou situaci a navrhovat nápady a prostředky, jak co nejvíce snížit zátěž zaměstnanců se zdravotním postižením“.[9] Ve své odpovědi z října 2016 na dopis veřejné ochránkyně práv Komise uvedla, že zvažuje konzultace s osobami se zdravotním postižením ohledně uplatňování JSIS v souvislosti se zdravotními potřebami souvisejícími se zdravotním postižením.

Návrh veřejného ochránce práv: Komise by měla, jak je uvedeno v jejím dopise veřejnému ochránci práv, zřídit vhodný orgán zahrnující zástupce osob se zdravotním postižením, zaměstnanců se zdravotním postižením a/nebo sdružení osob se zdravotním postižením, který by zkoumal současnou situaci, pokud jde o každodenní uplatňování JSIS ve vztahu ke zdravotním potřebám souvisejícím se zdravotním postižením, a v případě potřeby navrhoval nápady a prostředky ke zlepšení. Komise by měla stanovit podrobný harmonogram tohoto procesu. Měla by zajistit, aby byli zástupci osob se zdravotním postižením konzultováni strukturovaným a smysluplným způsobem a aby výsledky této konzultace byly prováděny v praxi.

9. Komise uvádí, že byla v kontaktu s nově zřízeným sdružením zaměstnanců Komise se zdravotním postižením a se sdružením zaměstnanců Komise, jejichž rodinní příslušníci mají zdravotní postižení.

Návrh veřejného ochránce práv: Komise by měla navázat pravidelné kontakty se sdruženími zaměstnanců EU se zdravotním postižením (nebo zaměstnanců EU, jejichž rodinní příslušníci mají zdravotní postižení) s cílem získat zpětnou vazbu o každodenním uplatňování systému JSIS a sociálních systémů pro osoby se zdravotním postižením. 

IV. Další připomínky

10. Kromě toho, že získáte své názory na výše uvedené otázky, navrhněte prosím jakékoli další návrhy, o nichž se domníváte, že by pro veřejného ochránce práv mohly být užitečné v souvislosti s tímto šetřením. Buďte prosím co nejkonkrétnější.

Jak přispět

Lhůta pro předložení připomínek je 31. ledna 2018.

E-mailem na následující adresu.

nebo

dopisem: Evropský veřejný ochránce práv, 1 avenue du Président Robert Schuman, CS 30403, F - 67001 Strasbourg Cedex, Francie

Na začátku příspěvku jasně uveďte „Konzultace o JSIS – OI/4/2016“.

Příspěvky lze předkládat v kterémkoli z 24 úředních jazyků EU. Pokud je to možné, nepřekračujte prosím 10 stran vašeho příspěvku, včetně případných příloh.

Veřejný ochránce práv předá Komisi všechny obdržené příspěvky. Veřejná ochránkyně práv má rovněž v úmyslu tyto příspěvky zpřístupnit na svých internetových stránkách. Fyzické osoby, které se domnívají, že v souladu s nařízením 45/2001 o ochraně osobních údajů [10] by jejich jméno nemělo být zveřejněno, by měly informovat veřejného ochránce práv.

Budete-li potřebovat další informace, obraťte se prosím na paní Elpidu Apostolidou z oddělení pro strategická šetření veřejné ochránkyně práv.

[1] Cílená konzultace: určené skupině Evropského parlamentu na podporu osob se zdravotním postižením (EP DSG), skupině Evropské komise na podporu osob se zdravotním postižením (EC DSG), Sdružení zaměstnanců se zdravotním postižením v Evropské komisi (ASDEC) a Evropskému fóru zdravotně postižených (EDF).

[2] Rozhodnutí Komise, kterým se stanoví obecná prováděcí ustanovení pro úhradu léčebných výloh, které vstoupilo v platnost dne 1. července 2007.

[3] Veškeré dokumenty související s dotazem jsou k dispozici zde:  https://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/caseopened.faces/en/65814/html.bookmark 

[4] Jako příklad lze uvést dva formuláře připojené k hlavě II kapitole 3 OPU, které jsou specifické pro posouzení případné náhrady nákladů na trvalý nebo dlouhodobý pobyt v nelékařském zdravotnickém zařízení. Formuláře jsou oprávněny: I. hodnocení funkční nezávislosti; II. Hodnocení prostorového a časového povědomí.

[5] Závěrečné připomínky příslušného výboru OSN k provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením ze strany EU, 2. října 2015.

[6] Podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu může každá osoba, na kterou se vztahuje služební řád, podat orgánu oprávněnému ke jmenování stížnost proti aktu nepříznivě zasahujícímu do jejího právního postavení, a to buď v případě, že uvedený orgán přijal rozhodnutí, nebo v případě, že nepřijal opatření stanovené služebním řádem.

[7] Veřejná ochránkyně práv je srozuměna s tím, že podrobná ustanovení pro poskytování těchto dávek jsou uvedena v:

i) Prozatímní pokyny pro provádění rozpočtové položky „Doplňková pomoc zdravotně postiženým osobám“ týkající se prostředků na sociální zabezpečení pro zdravotně postižené osoby, přijaté dne 19. února 2004 kolegiem vedoucích správních útvarů.

ii) Závěr kolegia vedoucích správních útvarů č. 177/87 týkající se dvojího příspěvku na vyživované dítě pro dítě, jehož výživné je spojeno s vysokými výdaji z důvodu zdravotního postižení nebo dlouhodobé nemoci (čl. 67 odst. 3 služebního řádu). Druhý revidovaný závěr schválili vedoucí administrativy dne 26. března 2014.

[8] Rozhodnutí Komise ze dne 7. dubna 2004, kterým se provádí čl. 1d odst. 4 služebního řádu .

[9] Sdělení Komise „Lepší pracoviště pro všechny: od rovných příležitostí k rozmanitosti a začlenění“, C(2017) 5300 final, 19.7.2017.

[10] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, Úř. věst. 2001, L 8, s. 1. Viz také: http://www.ombudsman.europa.eu/cs/resources/dataprotection/home.faces.