Stěžovatelé, dvě nevládní organizace, vyjádřili s Agenturou Evropské unie pro azyl (EUAA) obavy ohledně možného porušování základních práv při její činnosti v Řecku, zejména pokud jde o rozhovory s žadateli o azyl na ostrově Samos. Stěžovatelé se rovněž obecněji zajímali o to, jak agentura EUAA řeší a vyšetřuje obvinění z porušování základních práv, kterých se dopustili její zaměstnanci nebo zaměstnanci vnitrostátních orgánů v hostitelských členských státech, v nichž provádí operace.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že agentura EUAA nezajistila, aby pracovníci vyslaní do jejích podpůrných týmů pro otázky azylu byli řádně připraveni vést pohovory se zranitelnými žadateli o azyl. Dále konstatovala, že agentura EUAA neposkytla zranitelným žadatelům o azyl vhodný postup pro oznamování chyb, k nimž došlo během pohovorů, a pro přezkum těchto zpráv agenturou EUAA. V důsledku toho veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup a vydala agentuře EUAA čtyři doporučení k řešení nedostatků.

Veřejná ochránkyně práv rovněž zjistila významné nedostatky, pokud jde o způsob, jakým agentura EUAA řešila zveřejňování zkušeností žadatelů o azyl s nuceným navracením během pohovorů. Jelikož však agentura EUAA začala během šetření provádět opatření k nápravě těchto nedostatků, veřejný ochránce práv neshledal nesprávný úřední postup, ale namísto toho předložil dva návrhy na zlepšení.