Věc T se týkala využívání online platforem třetích stran pro pořádání a streamování veřejných akcí kontaktní kanceláří Evropského parlamentu (EPLO) v Helsinkách.

Stěžovatel tvrdil, že kontaktní kancelář EP v Helsinkách nesprávně využívala platformy třetích stran, jako je Facebook, pro streamování veřejných schůzek a konferencí.

Evropský parlament uvedl, že ačkoli je oficiální parlamentní činnost streamována a je k dispozici na vyžádání na jeho internetových stránkách, kontaktní kanceláře EP mají ve svých informačních činnostech určitou míru flexibility a mohou pro streamování akcí využívat platformy třetích stran, aby lépe oslovily své cílové publikum.

Veřejná ochránkyně práv shledala vysvětlení Parlamentu přiměřeným a uzavřela šetření se závěrem, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Aby však zvýšila transparentnost činnosti kontaktních kanceláří EP a zajistila, aby nebyli vyloučeni občané, kteří nepoužívají sociální média, předložila Parlamentu tři konkrétní návrhy na zlepšení.

Případ se týkal odmítnutí Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast zveřejnit jména zaměstnanců, kteří dohlíželi na projekt v Makedonii.

Agentura odepřela přístup na základě pravidel EU pro ochranu údajů, která vyžadují, aby osoba, která žádá o zpřístupnění osobních údajů, jako jsou jména osob, prokázala nezbytnost zveřejnění jmen dotčených osob. Je-li tento požadavek splněn, musí orgán veřejné moci ještě ověřit, zda by zveřejněním jejich jmen byly dotčeny oprávněné zájmy zaměstnanců, a pokud ano, zda byly tyto oprávněné zájmy důležitější než nezbytnost uváděná osobou, která žádá o zveřejnění jmen.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že stěžovatel nevysvětlil, proč je nezbytné, aby měl přístup ke jménům. Agentura jako taková oprávněně odmítla zveřejnit jména dotčených zaměstnanců.