Emily O’Reilly působila ve funkci evropské veřejné ochránkyně práv od roku 2013 do roku 2025. Poprvé byla do této funkce zvolena v červenci 2013. Po volbách do Evropského parlamentu byla do této funkce zvolena opětovně s mandátem na pět let v prosinci 2014 a následně znovu v prosinci 2019. V roce 2016 byla Emily O’Reilly serverem Politico zařazena na seznam žen s významným vlivem na utváření politiky Bruselu. Jako uznání za vykonanou práci jí byla v roce 2017 udělena cena „Schwarzkopf Europe“, v roce 2018 cena „Vision for Europe“ v rámci platformy Prague European Summit a v roce 2020 cena „Europa prize“ univerzity ve Flensburgu.

V letech 2003 až 2013 byla Emily O’Reilly první ženou, která zastávala funkci veřejného ochránce práv a komisaře pro informace v Irsku, a v roce 2007 byla navíc jmenována komisařkou pro informace týkající se životního prostředí.

Jakožto vnitrostátní veřejné ochránkyni práv jí National University of Ireland udělila za podporu lidských práv v průběhu celé její profesní dráhy čestný doktorát v oboru práva. V roce 2014 jí byl za desetileté působení ve funkci irské veřejné ochránkyně práv udělen čestný doktorát práv University College Dublin.

Jako bývalá novinářka, autorka publikací a politická redaktorka získala Emily O’Reilly významná domácí i mezinárodní uznání, včetně ocenění Harvardovy univerzity v roce 1988 a řady vnitrostátních ocenění. Napsala tři kritikou velmi dobře hodnocené knihy týkající se irské politiky a médií. V současné době je členkou mezinárodní poradní komise Niemanovy nadace pro žurnalistiku při Harvardově univerzitě.

Během své novinářské kariéry obdržela dvě ceny: novinářka roku v roce 1986 a novinář roku v roce 1994.

Paní O’Reilly je vdaná a má pět dětí.