Datum: středa 17. července 2024

Místo: Sídlo ESVČ, Brusel

Přítomni

Evropská služba pro vnější činnost

zástupce vedoucího odboru, SG.2 – Parlamentní záležitosti

Zástupce vedoucího oddělení, PCM.4 – Evropský mírový nástroj

Dva referenti pro politiku, PCM.4 – Evropský mírový nástroj

Dva právní poradci, přístup k dokumentům, SG.LD - Právní oddělení

referent, SG.2 – Parlamentní záležitosti

Stážista, SG.LD - Právní oddělení

Evropský veřejný ochránce práv

pan Nicholas Hernanz, úředník pro šetření

paní Michaela Gehring, referentka pro šetření

paní Paulien Van de Velde-Van Rumst, referentka pro šetření

paní Zoé Lejeune, stážistka v oblasti šetření

Souvislosti a účel schůze

Věc se týká dvou společných žádostí o přístup veřejnosti ke dvěma dokumentům týkajícím se auditu roční účetní závěrky Evropského mírového nástroje (dokument 1) a metodiky pro úhradu vybavení darovaného členskými státy Ukrajině (dokument 2). Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) odmítla poskytnout plný přístup k dokumentům (přičemž poskytla částečný přístup k dokumentu 2) na základě potřeby chránit veřejný zájem, pokud jde o obranné a vojenské záležitosti a mezinárodní vztahy EU s Ukrajinou, jakož i chránit její probíhající rozhodovací proces.[1] Stěžovatel to napadl.

ESVČ požádala, aby se kontrola dokumentů uskutečnila formou schůzky z důvodu citlivosti dokumentů a aby mohla poskytnout další informace o důvodech, proč odepřela plný přístup veřejnosti ke sporným dokumentům, a aby vyšetřovacímu týmu veřejného ochránce práv umožnila pochopit širší kontext případu.

Kontrolované dokumenty

Vyšetřovací tým nejprve obdržel a zkontroloval úplné kopie obou dokumentů dotčených v projednávané věci:

1. Koncepční rámec pro financování podpory ukrajinských ozbrojených sil (UAF) (dokument WK 3022/2022 REV 9) (dokument 1);

2. Zpráva o auditu roční účetní závěrky Evropského mírového nástroje – Opatření pomoci – rozpočtový rok 2022, září 2023 (dokument 2).

Zástupci ESVČ požádali, aby s dokumenty bylo nakládáno jako s důvěrnými.

Po inspekci pokračoval vyšetřovací tým veřejného ochránce práv a zástupci ESVČ v jednání.

Úvod a procesní informace

Účastníci se představili a vyšetřovací tým veřejného ochránce práv poděkoval zástupcům ESVČ za setkání s nimi. Nastínily právní rámec, který se vztahuje na schůze pořádané veřejným ochráncem práv, zejména to, že veřejný ochránce práv nezveřejní žádné informace, které ESVČ označila za důvěrné, a to ani stěžovateli, ani žádné jiné osobě mimo úřad veřejného ochránce práv bez předchozího souhlasu ESVČ ^[2].

Vyšetřovací tým vysvětlil, že vypracuje návrh zprávy o zasedání, která bude zaslána ESVČ, aby bylo zajištěno, že obsah bude věcně přesný a úplný. Zpráva ze zasedání by pak byla dokončena, zařazena do spisu a poskytnuta stěžovateli. Ve zprávě by nebyly obsaženy žádné důvěrné informace ani by nebyly jinak poskytnuty stěžovateli nebo jakékoli třetí straně.

Vyměňované informace

1) Evropský mírový nástroj a citlivost požadovaných dokumentů

Zástupci ESVČ poskytli základní informace o Evropském mírovém nástroji (EPF), přičemž zdůraznili citlivou povahu dokumentů požadovaných stěžovatelem. Vysvětlili, že evropský mírový nástroj je mimorozpočtovým nástrojem, který posiluje schopnost EU jednat jako zajišťovatel celosvětové bezpečnosti. Byla zřízena v březnu 2021 s cílem zaplnit kritickou mezeru v souboru nástrojů EU pro zachování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti. Evropský mírový nástroj umožňuje členským státům poskytovat podporu a pomoc v současné době více než dvaceti partnerům po celém světě, včetně – poprvé – smrtícího vybavení. Evropský mírový nástroj je rovněž základem pro pobídku k vojenské podpoře Ukrajiny ze strany členských států EU od její invaze Ruskem.

Rozhodnutí ESVČ odepřít přístup k dokumentu 1 a poskytnout částečný přístup k dokumentu 2 je třeba chápat s ohledem na obzvláště citlivé souvislosti probíhající války na Ukrajině. Zástupci ESVČ odkázali na konkrétní příklady citlivosti tohoto tématu v současném mezinárodním kontextu.

Zástupci ESVČ dále konstatovali, že samotné členské státy jsou znepokojeny zveřejněním jakýchkoli podrobností o úrovni své podpory Ukrajině. Domnívaly se, že i omezené informace by nepříznivým aktérům umožnily vyvodit závěry o potřebách Ukrajiny a vojenských schopnostech členských států, a tedy i o možných nedostatcích. Rovněž tvrdili, že informace v dokumentech by mohly být použity k šíření dezinformací, což by mohlo ohrozit příslušný rozhodovací proces EU nebo se pokusit ovlivnit veřejné mínění o podpoře Ukrajiny.

Zástupci ESVČ objasnili, že s Ukrajinou nekonzultovali žádosti stěžovatele o přístup veřejnosti k dokumentům, neboť dokumenty pocházejí z EU.

2) Dokumenty, kterých se stížnost týká

Dokument č. 1: Koncepční rámec pro financování podpory ukrajinských ozbrojených sil

Zástupci ESVČ uvedli, že dokument obsahuje návrh ESVČ týkající se koncepčního rámce pro financování podpory ukrajinských ozbrojených sil. Koncepční rámec vymezuje druh a množství podpory, kterou lze financovat, s ohledem na priority doporučené Vojenským štábem Evropské unie pro uspokojení potřeb ukrajinských ozbrojených sil.[3] V rámci Evropského mírového nástroje předkládá ESVČ politické návrhy, které mají být projednány s členskými státy. Zástupci ESVČ konstatovali, že koncepční rámec bude i nadále upravován s ohledem na vývoj podpory EU Ukrajině.

Zástupci ESVČ uvedli důvody, proč odmítli poskytnout veřejnosti přístup ke koncepčnímu rámci v plném rozsahu. Nejprve zdůraznily, že rozhodnutí ESVČ bylo přijato po konzultaci s útvarem Evropské komise pro nástroje zahraniční politiky (FPI), který působí jako správce EPF pro opatření pomoci. Posouzení společnosti FPI je v souladu s jejími předchozími rozhodnutími týkajícími se podobných žádostí o přístup veřejnosti k dotčeným dokumentům. Zástupci dále vysvětlili, že koncepční rámec shrnuje úlohu každého aktéra a obsahuje informace, které by třetím stranám umožnily pochopit tempo a pravděpodobnost poskytnutí konkrétního vybavení Ukrajině. Kromě toho popisuje maximální částku, kterou lze uhradit za dané časové období, a tempo úhrady. Podle názoru ESVČ by tyto informace mohly být použity k plánování vojenských trestných činů v kritických obdobích nebo k zahájení dezinformačních kampaní. Zveřejnění by rovněž odhalilo podrobnosti o podpoře poskytované Ukrajině jednotlivými členskými státy.

Podle ESVČ skutečnost, že koncepční rámec byl vytvořen v roce 2022, neznamená, že informace jsou méně citlivé. Je tomu tak proto, že dokument obsahuje metodiku pro financování podpory Ukrajině, která je i nadále uplatňována a mohla by být replikována a uplatňována i v budoucnu. Jak zdůraznila ESVČ, zveřejnění podrobností metodiky zahrnuje uvedení vzorců chování, které při odkazování na jiné informace činí EU a její členské státy zranitelnými vůči nepříznivým aktérům.

V neposlední řadě zástupci ESVČ uznali, že koncepční rámec obsahuje omezené informace, které jsou již veřejně dostupné, jako jsou informace obsažené v příslušných rozhodnutích Rady.[4] ESVČ zkoumala možnost poskytnout částečný přístup k dokumentu, ale dospěla k závěru, že by neexistovala žádná přidaná hodnota, protože na převážnou většinu podstatných částí dokumentu se vztahovaly uplatněné výjimky, čímž by se zbývající část zbavila jakéhokoli užitečného účinku.  

Zástupci ESVČ poskytli další informace, které ESVČ prohlásila za důvěrné. Podrobnosti jsou proto uvedeny v důvěrné příloze této zprávy.

Dokument č. 2: Zpráva o auditu roční účetní závěrky Evropského mírového nástroje

Zástupci ESVČ vysvětlili, že dokument 2 je auditní zprávou týkající se opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na rok 2022, kterou vypracovalo kolegium auditorů Evropského mírového nástroje. Auditoři jsou jmenováni výborem Evropského mírového nástroje ze skupiny kandidátů navržených členskými státy EU. Sbor auditorů odpovídá za externí audit příjmů a výdajů, jakož i za roční účetní závěrku operací a opatření pomoci.

Zástupci ESVČ uvedli, že v souladu s prováděcími pravidly Evropského mírového nástroje dohodnutými členskými státy a s důvěrnou povahou jednání výboru Evropského mírového nástroje se auditní zpráva v zásadě nezveřejňuje. V zájmu transparentnosti a v souladu s nařízením č. 1049/2001 se však ESVČ rozhodla poskytnout částečný přístup ke zprávě o auditu.

Na dotaz ohledně použitelnosti mezinárodních auditorských standardů, podle nichž se výsledky auditu obvykle zveřejňují, zástupci ESVČ zdůraznili, že mezinárodní auditorské standardy jsou doporučeními a pokyny, které se vztahují na obecné auditorské činnosti, a rovněž předpokládají možnost výjimky z transparentnosti. Vzhledem k citlivé povaze činností Evropského mírového nástroje není úplné zveřejnění těchto zpráv možné s ohledem na vyvážení zájmů. Auditoři s tím souhlasili, protože vědí, že jejich doporučení budou zohledněna a projednána s členskými státy. Kromě toho skutečnost, že doporučení jsou projednávána interně, zlepšuje kvalitu těchto citlivých diskusí.

Zástupci ESVČ dále uvedli, že Evropský mírový nástroj je mimorozpočtovým nástrojem a že platná pravidla pro audit a monitorování transparentnosti se liší od pravidel platných pro rozpočtové nástroje EU. Prováděcí pravidla k evropskému mírovému nástroji zejména stanoví, že standardní použitelnost finančního nařízení nelze vykládat tak, že dává Evropskému parlamentu právo kontroly a práva na informace o příspěvcích členských států do evropského mírového nástroje nebo o souvisejících provozních výdajích, ani právo na přístup k dokumentům týkajícím se těchto vnitrostátních příspěvků nebo výdajů. To však neznamená, že neprobíhá audit mimorozpočtových nástrojů. V případě Evropského mírového nástroje jsou zavedeny mechanismy vnitřní a vnější kontroly, jak je stanoveno v rozhodnutí Rady o Evropském mírovém nástroji, které provádějí interní auditoři a sbor auditorů Evropského mírového nástroje. Kromě toho provádějí kontroly členské státy, případně včetně parlamentní kontroly.

Pokud jde o ty části zprávy o auditu, které byly skryty, zástupci ESVČ uvedli, že jsou považovány za obzvláště citlivé. Uvedly několik příkladů, jakož i podrobné důvěrné informace o důsledcích, které by zveřejnění mohlo mít. Poskytnutá vysvětlení zahrnují důvody, proč byl odepřen přístup jak k auditním doporučením, tak k připomínkám příslušných orgánů EU k nim s ohledem na potřebu chránit veřejný zájem, pokud jde o obranné a vojenské záležitosti a mezinárodní vztahy EU.

Zástupci ESVČ dodali, že provádění doporučení obsažených ve zprávě ve spolupráci s členskými státy stále probíhá. ESVČ proto dospěla k závěru, že zveřejnění by mohlo vážně ohrozit probíhající rozhodovací proces, neboť by odhalilo citlivé informace o obsahu probíhajících diskusí a jednání a o fungování procesu auditu. 

Zástupci ESVČ vzali na vědomí argument stěžovatele, že některé členské státy již zveřejnily podrobnosti o své podpoře Ukrajině. Tvrdili, že je na každém členském státě, aby rozhodl, jaké informace o podpoře, kterou poskytuje, je ochoten zveřejnit. To však neznamená, že ESVČ může jménem EU zveřejnit podobné informace nebo že informace poskytnuté na vnitrostátní úrovni jsou úplné. Spíše bylo se všemi členskými státy dohodnuto, jakou úroveň informací obecně považují za citlivou. ESVČ musí respektovat různé požadavky a podmínky předložené členskými státy, aby byly respektovány jejich výsady v oblasti obrany a mezinárodních vztahů. Je třeba poznamenat, že vystavení každého členského státu nepříznivým aktérům a jeho obranné potřeby se liší.

Závěr schůze

Vyšetřovací tým poděkoval zástupcům ESVČ za jejich čas a za poskytnutá vysvětlení a zasedání skončilo.

V Bruselu dne 17. července 2024

Nicholas Hernanz Michaela Gehringová

Vyšetřující úředník Vyšetřující úředník

[1] V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) druhou a třetí odrážkou a čl. 4 odst. 3 prvním pododstavcem nařízení č. 1049/2001.

[2] Čl. 4 odst. 8 prováděcích ustanovení evropského veřejného ochránce práv.

[3] Viz čl. 4 odst. 2 rozhodnutí Rady 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám: http://data.europa.eu/eli/dec/2022/338/oj.

[4] Rozhodnutí Rady 2022/338 (viz poznámka pod čarou 3 výše) a rozhodnutí Rady 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil: https://eur-lex.europa.eu/eli/dec/2022/339/oj.