Štrasburk, 29. července 2014

Re: Šetření z vlastního podnětu OI/11/2014/MMN týkající se transparentnosti a účasti veřejnosti v souvislosti s jednáními o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) – Rada EU

Vážený pane Corsepiu,

Probíhající jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mají vzhledem ke svému potenciálnímu dopadu na životy občanů značný veřejný zájem. Jako evropská veřejná ochránkyně práv mě obzvláště znepokojuje, do jaké míry může veřejnost sledovat pokrok těchto rozhovorů a přispívat k utváření jejich výsledků.

V této souvislosti podotýkám, že Rada proaktivně nezveřejnila základ, na němž byla Evropská komise požádána, aby jednala jménem Unie, konkrétně směrnice EU pro jednání. Pokud je mi známo, Rada rovněž nereagovala kladně na žádnou žádost o přístup veřejnosti k tomuto dokumentu podle nařízení č. 1049/2001 ^[1].

I když jsem i nadále připraven zabývat se jakoukoli stížností, která by mi mohla být předložena v případě zamítnutí takové žádosti, domníval jsem se, že by bylo užitečné, jak pro Radu, tak pro občany, abych se v této věci zapojil do dialogu s Radou prostřednictvím šetření z vlastního podnětu.

Podle mého názoru je vysoká úroveň transparentnosti cílů a záměrů Evropské unie předpokladem úspěšného výsledku jednání o TTIP. Důvod je jasně vyjádřen v následující pasáži rozsudku Soudního dvora: „nedostatek informací a diskuse [...] může u občanů vyvolat pochybnosti, a to nejen pokud jde o zákonnost ojedinělého aktu, ale také pokud jde o legitimitu celého rozhodovacího procesu“^[2]. Proaktivní přístup k transparentnosti by naopak mohl zlepšit vyhlídky na úspěch posílením legitimity vyjednávacího procesu v očích občanů.

Veřejný ochránce práv v souladu s Účetním dvorem uznává, že v rámci mezinárodních jednání musí některé dokumenty zůstat důvěrné [3]. Je možné, že v době, kdy tato jednání probíhají, mohou být předloženy přesvědčivé argumenty pro nezpřístupnění dokumentů týkajících se jednání. Takové argumenty však musí mít specifickou povahu, pokud jde o obsah dokumentu a kontext jednání, se zvláštním důrazem na načasování zpřístupnění.

Jak jistě víte, směrnice pro jednání se ve skutečnosti zdají být snadno dostupné na internetu. Ačkoli judikatura stanoví, že neoprávněné zpřístupnění by nemělo určovat otázku přístupu veřejnosti podle nařízení č. 1049/2001, bylo by nepřiměřeně formalistické ignorovat dostupnost dokumentu pro účely tohoto šetření z vlastního podnětu.

Sedmnáctistránkový dokument obsahuje oddíly o povaze a oblasti působnosti TTIP, preambuli a obecné zásady, cíle, ustanovení o přístupu na trh, regulační otázky a necelní překážky a pravidla, institucionální rámec a závěrečná ustanovení. Dokument se nezabývá žádným z těchto témat příliš podrobně a některé z nich jsou řešeny na velmi vysoké úrovni obecnosti ^[4]. Za těchto okolností není bezprostředně zřejmé, v čem by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany některého z veřejných nebo soukromých zájmů stanovených v článku 4 nařízení č. 1049/2001.

Pokud jde konkrétně o výjimku v nařízení 1049/2001 založenou na ochraně veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy, předběžná analýza naznačuje, že zveřejnění dokumentu by nyní (i) nepoškodilo vzájemnou důvěru mezi vyjednavači; ii) brání rozvoji svobodných a účinných diskusí v souvislosti s jednáními; a/nebo iii) odhalit strategické prvky jednání buď druhé straně jednání, nebo třetím stranám.[5] V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu skutečnost, že od přijetí dokumentu uplynul rok. Dalo by se předpokládat, že EU v této fázi sdělila USA, a dokonce i dalším třetím zemím, o čem se domnívá, že by mělo být vyjednáno v rámci TTIP. Proto je obtížné pochopit, jak by zveřejnění směrnic pro jednání ohrozilo ochranu tohoto zájmu. V tomto ohledu dodávám, že Tribunál konstatoval, že význam otázky, jíž se požadované dokumenty týkají, pro občany Unie hraje roli při určování, zda by zpřístupnění uvedených dokumentů skutečně způsobilo újmu. ^{[6] Úř. věst.}

Chápu, že se Rada může obávat, že zveřejnění tohoto dokumentu by vytvořilo precedens pro budoucí jednání nebo pro podobné dokumenty v souvislosti s těmito probíhajícími jednáními. Podle mého názoru by takové obavy byly chybné, protože každý případ musí být posuzován samostatně. Pokud lze prokázat, že se na určitý dokument na základě jeho konkrétního obsahu vztahuje jedna z výjimek stanovených v článku 4 nařízení č. 1049/2001, může být přístup platně odepřen.

Doufám, že Rada bude považovat tyto úvahy za užitečné, pokud obdrží žádost o přístup veřejnosti ke směrnicím pro jednání. V zájmu transparentnosti, řádné správy, účinného využívání zdrojů a v konečném důsledku podpory důvěry veřejnosti však rovněž vyzývám Radu, aby zvážila proaktivní zveřejnění daného dokumentu. Tím by se podpořila důvěra veřejnosti, která je klíčovým prvkem pro zajištění případného úspěchu jednání.

Ocenil bych, kdybyste k této záležitosti vyjádřil stanovisko Rady co nejdříve, nejpozději však do 30. září 2014. Vezměte prosím na vědomí, že toto stanovisko bude zveřejněno na mých internetových stránkách.

Pokud by Vaše útvary potřebovaly další informace týkající se tohoto šetření z vlastního podnětu, obraťte se prosím na pana Martína Martineze Navarra (tel. +33 3 88 17 24 01), právního úředníka odpovědného za tento případ.

V neposlední řadě jsem dnes také zaslal Komisi šetření z vlastního podnětu v souvislosti s TTIP. Kopie mého dopisu Komisi je pro informaci Rady přiložena.

Vaše upřímně,

Emily O'Reillyová

cc: José Manuel Barroso, předseda Evropské komise

Příloha: Kopie dopisu veřejné ochránkyně práv Komisi v rámci šetření z vlastního podnětu OI/10/2014/MMN