Štrasburk, 29. července 2014

Věc: šetření z vlastního podnětu OI/11/2014/MMN týkající se transparentnosti a účasti veřejnosti v souvislosti s jednáními o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) – Rada EU

Vážený pane Corsepiusi,

Probíhající jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mají významný veřejný zájem vzhledem k jejich možnému dopadu na životy občanů. Jako evropská veřejná ochránkyně práv se zajímám zejména o to, do jaké míry může veřejnost sledovat pokrok těchto rozhovorů a přispívat k utváření jejich výsledku.

V této souvislosti konstatuji, že základ, na němž byla Evropská komise požádána o jednání jménem Unie, konkrétně směrnice EU pro jednání, Rada proaktivně nezveřejnila. Pokud je mi známo, Rada rovněž nereagovala kladně na žádnou žádost o přístup veřejnosti k tomuto dokumentu podle nařízení č. 1049/2001 ^[1].

I když jsem i nadále připraven zabývat se jakoukoli stížností, která by mi mohla být předložena v případě zamítnutí takové žádosti, myslel jsem si, že by bylo užitečné, jak pro Radu, tak pro občany, abych se zapojil do dialogu o této záležitosti s Radou prostřednictvím šetření z vlastního podnětu.

Domnívám se, že vysoká míra transparentnosti cílů a záměrů Evropské unie je předpokladem úspěšného výsledku jednání o TTIP. Důvod je jasně vyjádřen v následující pasáži rozsudku Soudního dvora: "Nedostatek informací a diskuse … může vyvolat pochybnosti v myslích občanů, a to nejen pokud jde o zákonnost jednotlivého aktu, ale také pokud jde o legitimitu rozhodovacího procesu jako celku"^[2]. Proaktivní přístup k transparentnosti by naopak mohl zvýšit vyhlídky na úspěch tím, že zvýší legitimitu vyjednávacího procesu v očích občanů.

Veřejný ochránce práv v souladu s Účetním dvorem uznává, že v rámci mezinárodních jednání musí některé dokumenty zůstat důvěrné [3]. Je možné, že lze předložit přesvědčivé argumenty pro nezpřístupnění dokumentů týkajících se jednání v době, kdy tato jednání probíhají. Takové argumenty však musí mít specifickou povahu, pokud jde o obsah dokumentu a kontext jednání, se zvláštním důrazem na načasování zpřístupnění.

Jak jistě víte, zdá se, že směrnice pro jednání jsou ve skutečnosti snadno dostupné na internetu. I když judikatura stanoví, že nepovolené zpřístupnění by nemělo určovat otázku přístupu veřejnosti podle nařízení č. 1049/2001, bylo by příliš formalistické ignorovat dostupnost dokumentu pro účely tohoto šetření z vlastního podnětu.

Sedmnáctistránkový dokument obsahuje oddíly o povaze a oblasti působnosti TTIP, preambuli a obecné zásady, cíle, ustanovení o přístupu na trh, regulační otázky a necelní překážky a pravidla, institucionální rámec a závěrečná ustanovení. Tento dokument nezachází do podrobností o žádném z těchto témat a o některých se jedná s velmi vysokou mírou obecnosti ^[4]. Za těchto okolností není bezprostředně zřejmé, jak by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany některého z veřejných nebo soukromých zájmů stanovených v článku 4 nařízení č. 1049/2001.

Pokud jde konkrétně o výjimku v nařízení č. 1049/2001 založenou na ochraně veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy, z předběžné analýzy vyplývá, že zpřístupnění dokumentu veřejnosti by nyní (i) nepoškodilo vzájemnou důvěru mezi vyjednavači, (ii) nebránilo rozvoji svobodných a účinných diskusí v rámci jednání a/nebo (iii) neodhalilo strategické prvky jednání ani druhé vyjednávací straně, ani třetím stranám.[5] V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu skutečnost, že od přijetí dokumentu uplynul rok. Dalo by se předpokládat, že EU v této fázi sdělila USA a vlastně i dalším třetím zemím, o čem se domnívá, že by mělo být vyjednáno v souvislosti s TTIP. Z tohoto důvodu je obtížné pochopit, jak by zveřejnění směrnic pro jednání ohrozilo ochranu tohoto zájmu. V tomto ohledu dodávám, že Tribunál konstatoval, že význam, který má pro občany Unie oblast, jíž se požadované dokumenty týkají, hraje roli při určování, zda by zpřístupnění uvedených dokumentů skutečně způsobilo újmu. ^[6]

Chápu, že se Rada může obávat, že zveřejnění tohoto dokumentu by vytvořilo precedens pro budoucí jednání nebo pro podobné dokumenty v souvislosti s těmito probíhajícími jednáními. Podle mého názoru by takové obavy nebyly na místě, protože každý případ musí být posuzován samostatně. Pokud lze na základě konkrétního obsahu dokumentu prokázat, že se na něj vztahuje jedna z výjimek stanovených v článku 4 nařízení č. 1049/2001, lze přístup platně odepřít.

Doufám, že Rada bude považovat tyto úvahy za užitečné, pokud obdrží žádost o přístup veřejnosti ke směrnicím pro jednání. V zájmu transparentnosti, řádné správy, účinného využívání zdrojů a v konečném důsledku podpory důvěry veřejnosti však také vyzývám Radu, aby zvážila proaktivní zveřejnění dotčeného dokumentu. To by přispělo k posílení důvěry veřejnosti, která je klíčovým prvkem pro zajištění případného úspěchu jednání.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste stanovisko Rady k této záležitosti poskytl co nejdříve, nejpozději však do 30. září 2014. Vezměte prosím na vědomí, že toto stanovisko bude zveřejněno na mých internetových stránkách.

Pokud si Vaše útvary vyžádají jakékoli další informace týkající se tohoto šetření z vlastního podnětu, obraťte se prosím na pana Martína Martineze Navarra (tel. +33 3 88 17 24 01), právního úředníka odpovědného za tento případ.

A konečně jsem se dnes také obrátil na Komisi s šetřením z vlastního podnětu v souvislosti s TTIP. Kopie mého dopisu Komisi je pro informaci Rady přiložena.

Upřímně,

Emily O'Reillyová

cc: pan José Manuel Barroso, předseda Evropské komise

Příloha: Kopie dopisu veřejné ochránkyně práv zaslaného Komisi v rámci šetření z vlastního podnětu OI/10/2014/MMN