Vážený pane předsedo,

obracím se na Vás s připomínkami svého úřadu z posledních měsíců k tomu, jak Evropská komise vyřizuje žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům, pokud jde o uplatňování výjimky na ochranu obchodních zájmů.

Můj úřad pravidelně dostává stížnosti poté, co Komise odmítla zpřístupnit dokumenty, a to částečně nebo v plném rozsahu, za účelem ochrany obchodních zájmů.[1] Z mých šetření v těchto případech vyplynulo, že Komise často uplatňuje výjimku příliš široce a/nebo pečlivě nezvažuje, zda existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění. Komise se bohužel konstruktivně nezapojila do nestranného posouzení mého úřadu v několika z těchto případů, kdy jsem hledal řešení v rámci své úlohy mechanismu nápravy podle nařízení č. 1049/2001.

Nedávný případ se týkal odmítnutí Komise poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům souvisejícím s financováním EU na podporu tří zvláštních zpravodajů OSN (věc 1203/2022/NH). Ve svém závěrečném rozhodnutí [2] jsem zjistil, že Komise měla poskytnout širší přístup k částem čtyř průběžných finančních zpráv a přinejmenším k souhrnným finančním informacím v nich obsaženým. V reakci na můj návrh [3] Komise trvala na tom, že i podrobnosti o celkových kumulovaných nákladech představují obchodně citlivé informace a nelze je zveřejnit.

Nemohu souhlasit s argumenty uvedenými v této odpovědi. Veřejnost má právo být odpovídajícím způsobem informována o provádění projektů financovaných z veřejných prostředků. Ačkoli by měly být chráněny oprávněné obchodní zájmy subjektů žádajících o finanční prostředky EU, důvěrnost vztahující se na nabídky předložené uchazeči se nemůže vztahovat na souhrnné informace o finančním výkaznictví v souvislosti s uděleným grantem.

Rád bych Vás také upozornil na několik dalších případů, kterými se můj úřad v poslední době zabýval a v nichž jsem se rovněž domníval, že Komise uplatnila výjimku týkající se obchodních zájmů příliš široce. Patří sem případy týkající se odepření přístupu veřejnosti k:

• dokumenty týkající se kvality roušek distribuovaných během pandemie COVID-19 (věc 790/2021/MIG [4]),
• dokumenty týkající se statistických údajů o účinných látkách pesticidů oznámených Španělskem (případ 1170/2021/OAM [5]),
• „posouzení pilířů“ mezinárodní organizace, která provádí projekty v oblasti migrace financované EU (případ 1731/2022/OAM ^[6]),
• dokumenty týkající se projektu „Mobi-Kids“ (případ 2103/2022/OAM ^[7]),
• dokumenty týkající se setkání s organizací, která se zabývá předcházením pohlavnímu zneužívání dětí (1945/2023/MIG [8]).

Podotýkám, že ve všech těchto případech Komise vyhověla námitce konzultované třetí strany proti zpřístupnění. Obecněji jsem v souvislosti se svým nedávným strategickým šetřením týkajícím se doby, kterou Komise potřebovala k vyřízení žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům ^[9], které zahrnovalo kontrolu 70 spisů Komise, zjistil, že Komise velmi zřídka, pokud vůbec, ruší námitky třetích stran.[10] Kontrola konkrétně ukázala, že „generální ředitelství, které se zabývá původní žádostí, se obvykle řídí názorem třetí strany. Ve fázi potvrzování byly námitky třetích stran zrušeny pouze ve dvou případech.“^[11]

Z mých zkušeností s nedávnými stížnostmi rovněž vyplývá, že Komise ve všech případech pečlivě nezkoumá existenci převažujícího veřejného zájmu. Jak víte, nařízení č. 1049/2001 stanoví, že výjimka na ochranu obchodních zájmů (a řada dalších výjimek) musí být zrušena, pokud existuje veřejný zájem na zpřístupnění, který je považován za důležitější. V několika případech Komise řádně neposoudila existenci takového převažujícího veřejného zájmu a odmítla se řídit mými návrhy na řešení v tomto ohledu. Mezi příklady z poslední doby patří:

• Případ týkající se odmítnutí Komise poskytnout přístup k dokumentům týkajícím se azylového systému v Řecku v souvislosti s projektem financovaným EU: Dospěl jsem k závěru, že existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění informací týkajících se předmětu projektu a výsledků očekávaných od dodavatele. Komise můj návrh řešení zamítla (spojené věci 1279/2019/MIG a 278/2020/MIG);[12]
• Případ týkající se odmítnutí Komise poskytnout veřejnosti plný přístup k dokumentům týkajícím se statistických údajů o pesticidech oznámených Španělskem: V souladu s Aarhuským nařízením EU jsem se domníval, že existuje převažující veřejný zájem na zveřejnění skrytých informací týkajících se látek, které mají být uvolňovány do životního prostředí. Předal jsem své rozhodnutí Evropskému parlamentu a Radě jako spolunormotvůrcům upozornit na rozpor mezi zásadou statistické důvěrnosti a transparentností informací o životním prostředí (případ 1170/2021/OAM);[13]
• Případ týkající se žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se schůzek mezi předsedou Komise a zástupci odvětví: Zjistil jsem, že existuje převažující veřejný zájem na zveřejnění. Komise můj návrh řešení zamítla (věc 1525/2020/MIG);[14]
• Případ týkající se odmítnutí Komise zveřejnit dokumenty o spotřebě energie a emisích skleníkových plynů v keramickém průmyslu vykázaných v rámci systému EU pro obchodování s emisemi: Měl jsem za to, že informace obsažené v dokumentech se týkají emisí do životního prostředí, u nichž se má za to, že se na ně podle unijního práva vztahuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění. Komise zamítla můj návrh řešení (věc 2000/2022/PVV)[15].
• Případ týkající se dvou žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům o švédském a dánském plánu pro oživení a odolnost. Dospěl jsem k závěru, že existuje veřejný zájem na zajištění co největší transparentnosti s cílem zajistit řádnou odpovědnost za tento bezprecedentní nástroj financovaný EU. Komise odmítla vyhovět mému návrhu, aby se zabývala budoucími žádostmi o přístup veřejnosti k podobným tématům a zároveň zajistila co největší transparentnost (věc 925/2022/LDS)[16].

Můj úřad bude i nadále pozorně sledovat, jak Komise uplatňuje výjimku týkající se ochrany obchodních zájmů. Věřím, že Komise tyto připomínky v budoucnu zohlední při vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům.

Upřímně,

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 19. března 2024

[1] Podle čl. 4 odst. 2 první odrážky nařízení (ES) č. 1049/2001.

[2] K dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/172906

[3] Odpověď Komise evropské veřejné ochránkyni práv – stížnost č. 1203/2022, C(2023) 6745 final, 4. října 2023.

[4] Viz https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/59249

[5] Viz https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/59630.

[6] Viz https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/62502

[7] Viz https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/62871

[8] https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/65012.

[9] Strategické šetření týkající se doby, kterou Evropská komise potřebuje k vyřízení žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům (OI/2/2022/OAM).

[10] Podotýkám však, že se Komise rozhodla zrušit námitku třetí strany ve fázi potvrzování ve věcech EASE 2023/1665 a EASE 2023/1666.

[11] Viz mé doporučení ve strategickém šetření OI/2/2022/OAM, bod 19, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/recommendation/en/167661

[12] Viz https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/163529.

[13] Viz https://www.ombudsman.europa.eu/en/news-document/en/153138.

[14] Viz https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/139507.

[15] Viz https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/62765.

[16] Viz https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/163529.