Vážený pane X,

Veřejná ochránkyně práv obdržela stížnost na Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) týkající se žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům obsahujícím informace o příspěvcích požadovaných jeho členy v období od ledna 2019.

V počáteční fázi poskytl EHSV stěžovateli dokument, konkrétně seznam schůzí, na něž byly vyplaceny příspěvky. Odstranila však jména členů, kteří se těchto schůzí zúčastnili, jakož i ty schůze, o nichž se domnívala, že by umožnily určit jednotlivé členy. EHSV uvedl, že tyto osobní údaje upravil v souladu s rozhodnutím veřejné ochránkyně práv týkajícím se podobné žádosti o přístup k dokumentům ^[1].

Stěžovatel požádal EHSV, aby své rozhodnutí přezkoumal, a zdůraznil, že EHSV by měl zveřejnit jména dotčených členů, jak tomu bylo v minulosti.

EHSV trval na svém rozhodnutí a tvrdil, že zveřejnění jmen nebo jakýchkoli jiných informací umožňujících identifikaci jednotlivých členů by mohlo ohrozit ochranu soukromí a osobnosti dotčených osob ^[2].

Rozhodli jsme se zahájit šetření stížnosti proti rozhodnutí EHSV poskytnout pouze částečný přístup podle nařízení č. 1049/2001.

Nařízení č. 1049/2001 stanoví, že žádosti o přístup by měly být vyřizovány neprodleně. V souladu s touto zásadou se veřejný ochránce práv rovněž snaží řešit takové případy co nejrychleji.

Jako první krok se domníváme, že by bylo užitečné naplánovat setkání mezi EHSV a vyšetřovacím týmem veřejné ochránkyně práv, na němž bychom mohli tento případ projednat. Diskuse na zasedání by měly být podloženy následujícími prvky.

Konstatujeme, že stěžovatel, novinář, podal podobnou žádost o přístup veřejnosti k dokumentům v roce 2019. EHSV poskytl stěžovateli přístup, včetně přístupu k osobním údajům, a stěžovatel tyto informace využil k napsání článku o systému odměňování EHSV.

Při podání nové žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům v dubnu 2021 (stávající šetření se týká této žádosti o přístup) stěžovatel na základě svých minulých zkušeností s EHSV předpokládal, že přístup bude udělen. Proto nepředložil žádnou výslovnou nutnost.

EHSV ve své původní odpovědi stěžovateli neuvedl, že je nutné, aby ve veřejném zájmu uvedl nezbytnost předání osobních údajů, a stěžovatel tuto nezbytnost do své potvrzující žádosti nezahrnul.

Z jeho stížnosti veřejnému ochránci práv vyplývá, že stěžovatel žádá o přístup k údajům, aby ověřil, zda členové EHSV pobírali denní příspěvky na cestu do Bruselu. Podle pravidel EHSV se denní příspěvek vyplácí všem členům, kteří se účastní schůzí, bez ohledu na to, zda cestují do Bruselu. Stěžovatel by rád znal jména a částky, které členové obdrželi za účelem kontroly využívání veřejných zdrojů. Díky těmto údajům by mohl vést veřejnou diskusi o výhodách systému odměňování v EHSV.

Veřejný ochránce práv se v minulosti domníval, že v zájmu zvýšení transparentnosti a budování důvěry občanů by měl EHSV aktivně zveřejňovat více informací o výdajích svých členů ^[3].

Ocenili bychom, kdyby EHSV na schůzi vysvětlil své posouzení žádosti o přístup s přihlédnutím k nezbytnosti, kterou stěžovatel předložil veřejné ochránkyni práv. Dále bychom byli vděčni, kdyby EHSV mohl vysvětlit, proč v tomto případě zaujal restriktivnější přístup než v minulosti.

V neposlední řadě by rozhodnutí veřejné ochránkyně práv ve věci 1/2020/MIG nemělo být vykládáno tak, že naznačuje, že odpovídající výdaje členů by měly zůstat tajné. Veřejná ochránkyně práv spíše vybídla EHSV, aby byl transparentní a zveřejňoval co nejvíce informací (jak je uvedeno výše).

Ve věci 1/2020/MIG, která se týkala žádosti o přístup veřejnosti k výdajům vzniklým během pracovní cesty delegace EHSV na akci v Číně, stěžovatel již znal jména účastníků a celkové náklady na cestu. Měl však zájem získat přístup k údajům o letu (jednotlivé náklady na let a třída sedadel) účastníků. Dokumenty, které EHSV označil za dokumenty spadající do oblasti působnosti žádosti, byly jednotlivé letenky účastníků. V této souvislosti se veřejný ochránce práv domníval, že stěžovatel neprokázal potřebu přístupu k letenkám. Po přezkoumání dodatečného dokumentu, který EHSV vypracoval pro účely šetření, se veřejná ochránkyně práv domnívala, že zveřejnění anonymizované verze dokumentu by vyhovělo žádosti stěžovatele, aniž by byla narušena ochrana osobních údajů účastníků.

Vyšetřující úředníkka odpovědná za tento případ, paní Oana Marinová, může být kontaktována, aby zajistila podrobnosti schůze, nejlépe do 15. prosince 2021.

Pokud by si EHSV přál předložit jakékoli další písemné připomínky, byli bychom vděčni, kdyby je mohl zaslat před schůzí ^[4].

Upřímně,

Rosita Hickey
ředitel vyšetřování

Štrasburk, 30. listopadu 2021

[1] Věc 1/2020/MIG týkající se odmítnutí Evropského hospodářského a sociálního výboru poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům týkajícím se cestovních výdajů souvisejících s oficiální cestou do Číny, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/56210.

[2] Článek 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001.

[3] Viz rozhodnutí veřejné ochránkyně práv ve věci 1/2020/MIG, body 13–16.

[4] Chcete-li předložit dokumenty nebo informace, které považujete za důvěrné a které by neměly být stěžovateli zpřístupněny, označte je jako „důvěrné“. Informace a dokumenty tohoto druhu budou ze spisů evropského veřejného ochránce práv vymazány krátce po ukončení šetření.