Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Projednávaná věc se týká složení Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (dále jen „EGE“).

2. Dne 10. ledna 2011 přijal předseda Evropské komise rozhodnutí o jmenování členů skupiny EGE na její funkční období 2011–2016. Podle rozhodnutí se tento poradní orgán skládá z 15 členů, kteří byli vybráni z přihlášek obdržených na základě výzvy k vyjádření zájmu. V rozhodnutí bylo dále uvedeno, že se Komise snažila zajistit, aby v rámci skupiny EGE byla přítomna odpovídající škála odborných dovedností a zkušeností.

3. Dne 24. června 2011 stěžovatel, sdružení občanské společnosti, zaslal Komisi dopis, v němž uvedl, že podle jeho názoru dochází v EGE k nadměrnému zastoupení členů souvisejících s náboženskými hnutími. Stěžovatel dodal, že skupina EGE nezahrnovala žádného člena ze společenství nevěřících, což představovalo diskriminaci. V tomto ohledu stěžovatel uvedl, že podle dvou průzkumů Eurobarometru má pouze 52 % Evropanů náboženské přesvědčení.

4. Dne 11. července 2011 Komise odpověděla. Uvedl, že EGE je nezávislý, pluralitní a víceoborový orgán, který poskytuje Komisi poradenství v etických otázkách týkajících se věd a nových technologií. Komise informovala stěžovatele, že v návaznosti na výzvu k vyjádření zájmu, která byla zveřejněna na internetových stránkách EGE, obdržela 152 žádostí. Komise uvedla, že rozhodnutí o složení skupiny EGE bylo založeno na těchto kritériích:

i) zajištění vyváženého zastoupení tří hlavních relevantních oborů, a to 1) etiky, teologie a humanitních věd, 2) práva a 3) medicíny a biologie;

ii) mít odpovídající škálu zkušeností v oblasti vědy a technologií a přinášet nové kompetence;

iii) zajištění náležité rovnováhy mezi opětovně jmenovanými členy skupiny EGE a nově jmenovanými členy;

iv) zajištění vyváženého zeměpisného zastoupení;

v) dobré vztahy s národními etickými výbory; a

vi) Zajištění přiměřené rovnováhy mezi muži a ženami.

5. Komise dodala, že každý člen musí podepsat prohlášení, v němž se zavazuje poskytovat své rady nezávisle a bez vnějších zásahů.

6. Dne 8. srpna 2011 se stěžovatel znovu obrátil na Komisi. Zpochybnil zahrnutí "teologie" jako relevantní disciplíny, zatímco "nenáboženská filozofie" nebyla zmíněna jako relevantní disciplína. Kromě toho stěžovatel uvedl, že 6 z 15 členů byli profesoři teologie (včetně kněze a jeptišky) a 3 další členové vyučovali na katolických univerzitách.[1] Podle stěžovatele tedy 9 členů zastupovalo evropské náboženské společenství. Stěžovatel proto požádal Komisi, aby uvedla, kteří členové byli jmenováni, aby zastupovali názory evropského nenáboženského společenství.

7. Podle stěžovatele Komise na tento dopis neodpověděla.

8. Dne 23. ledna 2012 podal stěžovatel tuto stížnost veřejnému ochránci práv.

Předmět šetření

9. Stěžovatel předložil následující tvrzení a tvrzení, která byla zahrnuta do šetření veřejného ochránce práv:

Tvrzení:

(1) Komise nezajistila, aby Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích (dále jen „EGE“) byla ve svém současném složení nezávislým a pluralitním orgánem.

(2) Komise neposkytla uspokojivé vysvětlení, proč je teologie považována za jeden z příslušných oborů pro členství v EGE, zatímco filozofie nikoli.

Nároky:

(1) Komise by měla přepracovat složení skupiny EGE s cílem zajistit, aby byla skutečně nezávislým a pluralitním orgánem.

(2) Komise by měla zajistit, aby kritéria používaná ke jmenování členů skupiny EGE nebyla diskriminační a nevedla k nadměrnému zastoupení konkrétních náboženských skupin nebo náboženských skupin obecně.

Šetření

10. Dne 16. února 2012 vyzvala veřejná ochránkyně práv Komisi, aby k výše uvedeným tvrzením a tvrzením vydala stanovisko.

11. Dne 19. června 2012 předložila Komise své stanovisko, které bylo předáno stěžovateli k vyjádření.

12. Dne 13. září 2012 předložil stěžovatel své připomínky.

13. Dne 10. ledna 2013 předložil stěžovatel veřejnému ochránci práv dodatečné informace.

14. Dne 26. srpna 2013 provedl veřejný ochránce práv další šetření.

15. Dne 30. října 2013 poskytla Komise svou odpověď, která byla předána stěžovateli k vyjádření.

16. Dne 28. listopadu 2013 předložil stěžovatel své připomínky k odpovědi Komise.

Analýza a závěry veřejného ochránce práv

A. Tvrzení o nedostatečné nezávislosti a pluralitě ve složení skupiny EGE a související tvrzení

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

17. Stěžovatel ve své stížnosti uvedl, že diskreční pravomoci Komise týkající se jmenování členů skupiny EGE jsou omezeny potřebou zajistit, aby skupina EGE byla nezávislým, pluralitním a multidisciplinárním orgánem.

18. V tomto ohledu stěžovatel zaprvé tvrdil, že křesťanská hnutí jsou nadměrně zastoupena, zatímco jiné náboženské nebo filozofické názory (jako skupina nevěřících) jsou nedostatečně zastoupeny, nebo dokonce nejsou zastoupeny vůbec. Stěžovatel poznamenal, že pět z patnácti členů byli profesoři katolické nebo protestantské teologie a tři další byli profesoři na katolických univerzitách. Navíc další člen patřil k náboženskému řádu. Devět z patnácti členů tedy pocházelo z křesťanského světa, což podle stěžovatele představovalo jasné nadměrné zastoupení.

19. Zadruhé stěžovatel vyjádřil pochybnosti o tom, zda úzké vazby mezi některými členy EGE a katolickou církví neohrozí jejich nezávislost. Stěžovatel zejména poznamenal, že mezi členy EGE byli dva kněží a jeden člen řeholního řádu, kteří složili přísahu poslušnosti církvi.

20. Komise ve svém stanovisku zdůraznila, že výběr členů skupiny EGE byl proveden zcela transparentně poté, co byla zveřejněna výzva k vyjádření zájmu. Tato výzva byla zveřejněna na internetových stránkách EGE a o šíření informací byly požádány národní etické rady, jakož i odpovídající orgán Rady Evropy.

21. Pokud jde o otázku nezávislosti, Komise uvedla, že členové skupiny EGE jsou jmenováni ad personam a nezastupují členské státy, politické strany, lobbistické skupiny ani náboženství. Kromě toho podepsali prohlášení, v němž se uvádí, že budou jednat za svou osobu a nebudou ovlivněni žádnou třetí stranou.

22. Ve své odpovědi na další šetření veřejné ochránkyně práv Komise odmítla argument stěžovatele, že závazky učiněné potenciálními členy určité náboženské skupiny by ovlivnily jejich nezávislost nebo by jim znemožnily být jmenováni členy. Podle názoru Komise by to bylo v rozporu s článkem 10 (svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání) a článkem 21 (zákaz diskriminace na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení) Listiny základních práv EU.

23. Pokud jde o otázku plurality, Komise ve svém stanovisku zdůraznila, že úvahy týkající se náboženského přesvědčení žalobců nehrají roli při výběru odborníků. Podle jejího názoru složení skupiny EGE odráží zeměpisnou, genderovou a věkovou rozmanitost jejích členů, jakož i jejich rozmanité znalosti a odborné znalosti.

24. Ve své odpovědi na další šetření Komise dodala, že nepožadovala žádné informace o náboženském nebo osobním přesvědčení kandidátů. Komise měla za to, že náboženské nebo osobní přesvědčení by nemělo být používáno jako kritérium pro výběr kandidátů, neboť by to bylo v rozporu s Listinou základních práv.

25. A konečně, pokud jde o tvrzení stěžovatele, že by Komise měla přepracovat složení skupiny EGE, Komise tvrdila, že s ohledem na výše uvedené úvahy bylo takové přepracování zbytečné před novým mandátem skupiny EGE, který začal v roce 2016.

26. Stěžovatel měl ve svém vyjádření za to, že postoj Komise je "formalistický", neboť tvrdí, že nezávislost členů je zaručena jejich jmenováním ad personam a podpisem prohlášení o nezávislosti. Podle názoru stěžovatele by argumenty Komise založené na Listině měly být zamítnuty.

27. Pokud jde o otázku plurality, stěžovatel uvedl, že skutečnost, že členové skupiny EGE mají různé oblasti odbornosti a že existuje zeměpisná, genderová a věková rozmanitost, je pro účely tohoto podnětu irelevantní. Podle jeho názoru má skutečnost, že je na jedné straně katolický, protestantský nebo muslimský a na druhé straně sekulární (např. laický, agnostický nebo ateistický), zásadní dopad na posuzování etických otázek. Stěžovatel zdůraznil, že sekulární hnutí nebylo vůbec zastoupeno.

28. Stěžovatel dále poukázal na to, že Komise se nevyjádřila k nadměrnému zastoupení členů, kteří mají vazby na náboženské skupiny, a k absenci zástupců sekulárního hnutí. Stěžovatel se proto domníval, že Komise tento bod uznala, a proto uznala, že diskriminovala (alespoň de facto) sekulární hnutí.

Posouzení veřejného ochránce práv

29. Veřejný ochránce práv konstatuje, že čl. 3 odst. 2 první odrážka rozhodnutí Komise o obnovení mandátu skupiny EGE [3] stanoví:

„Členové jsou jmenováni „ad personam“. Členové vykonávají svou funkci jako soukromé osoby a žádají se, aby Komisi radili nezávisle na jakémkoli vnějším vlivu. EGE je nezávislá, pluralitní a multidisciplinární.“

30. Kromě toho, pokud jde o kritéria způsobilosti, výzva k vyjádření zájmu uváděla následující:

„Uchazeči musí mít:

• Vysokoškolské vzdělání v jedné z těchto tří širokých oblastí:

Etika / Filozofie / Teologie,

právo a

Věda

31. Výzva k vyjádření zájmu dále stanovila, že žadatelé musí uvést prohlášení o závazku jednat nezávisle na jakémkoli vnějším vlivu.

32. Pokud jde o argumenty vznesené v projednávané věci týkající se otázky nezávislosti, veřejný ochránce práv chápe výhrady stěžovatele týkající se osob, které mají úzké vazby na určité náboženství, zejména těch, které složily „přísahu poslušnosti“ nebo „oddanosti“. Veřejná ochránkyně práv však konstatuje, že jak zdůraznila Komise, členové jsou jmenováni osobně a jsou povinni podepsat prohlášení o nezávislosti. Podle názoru veřejného ochránce práv „nezávislost“ požadovaná pro tyto účely znamená, že členové skupiny EGE by měli jednat v souladu se svým svědomím a neměli by přijímat vnější pokyny nebo příkazy (včetně pokynů od žádné náboženské skupiny) týkající se konkrétních otázek, které jsou povinni zvážit. V projednávané věci by to znamenalo, že člen náboženské skupiny by neměl od své „hierarchie“ nebo skupiny vyžadovat ani přijímat pokyny týkající se konkrétních záležitostí, které musí v rámci skupiny EGE zvážit. Nic nenasvědčuje tomu, že by některý z členů EGE požadoval nebo přijal konkrétní pokyny od jakékoli třetí strany v rozporu s vyhlášením nezávislosti.

33. Kromě toho Komise tvrdila, že vyloučení některých osob jako potenciálních členů skupiny EGE pouze z toho důvodu, že mají určité vazby na náboženské skupiny, by pravděpodobně bylo v rozporu s článkem 10 (svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání) a článkem 21 (zákaz diskriminace na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení) Listiny základních práv. V tomto ohledu se veřejný ochránce práv domnívá, že by bylo skutečně velmi sporné vyloučit z EGE určité osoby pouze z důvodu jejich loajality k určité náboženské skupině.

34. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že argumenty stěžovatele týkající se nedostatečné nezávislosti některých členů skupiny EGE nelze přijmout.

35. V souvislosti s otázkou plurality se veřejná ochránkyně práv domnívá, že Komise správně usilovala o pluralitu ve složení skupiny EGE, pokud jde o zeměpisný původ členů, pohlaví, věk, jakož i znalosti a odborné znalosti. Stěžovatel navíc nezpochybnil, že složení skupiny EGE bylo, pokud jde o tato kritéria, "pluralistické".

36. Stěžovatel však tvrdil, že složení skupiny EGE není pluralitní, neboť i) nezahrnuje zástupce „sekulárního hnutí“ a ii) členové, kteří mají vazby na náboženská hnutí, jsou nadměrně zastoupeni.

37. Pokud jde o bod i), Komise zdůraznila, že úvahy týkající se náboženského přesvědčení (nebo jeho neexistence) žalobců by neměly a nehrály roli při výběru odborníků. Veřejný ochránce práv se domnívá, že se v zásadě jedná o správný přístup.

38. Je však třeba poznamenat, že otázka náboženského přesvědčení byla přinejmenším implicitní v jednom z kritérií způsobilosti, pokud byla teologie určena jako jedna z příslušných disciplín. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že je více než pravděpodobné, že osoby, které mají diplom v oboru teologie, budou mít náboženské přesvědčení. Z tohoto pohledu se stanovisko stěžovatele nejeví jako zcela nepřiměřené. Je však třeba také poznamenat, že kandidáti mohou mít také zázemí v oblasti etiky, filozofie, věd a práva. Osoby bez náboženského vyznání byly tedy dokonale schopny požádat o členství v EGE, pokud měly zkušenosti v jednom z těchto oborů. Veřejný ochránce práv proto není prvním argumentem stěžovatele přesvědčen. Považuje však za užitečné učinit v tomto ohledu další poznámku.

39. Pokud jde o bod ii), veřejná ochránkyně práv připomíná, že souhlasí s názorem Komise, že při výběru členů skupiny EGE by neměly hrát roli úvahy týkající se náboženského přesvědčení (nebo jeho neexistence) kandidátů. Teoreticky samozřejmě nelze vyloučit, že složení EGE vyplývající z tohoto výběru by přesto mohlo vyvolat oprávněné obavy, pokud jde o pluralitní povahu tohoto orgánu. Veřejná ochránkyně práv se však domnívá, že Komise by byla povinna přehodnotit výsledek svého počátečního výběrového řízení pouze v krajních případech.

40. Pokud jde o projednávanou věc, stěžovatel se v podstatě opírá o argument, že podle stěžovatele bylo šest členů EGE profesory teologie nebo teologie studovalo a že tři další členové byli profesory na katolických univerzitách. Podle názoru stěžovatele tak byly osoby s náboženským přesvědčením nadměrně zastoupeny vzhledem k tomu, že podle průzkumů mělo náboženské přesvědčení jen o něco více než 50 % obyvatel EU. Veřejná ochránkyně práv není tímto argumentem přesvědčena. I za předpokladu, že by argumenty předložené stěžovatelem týkající se devíti dotčených členů byly přijaty, nic nenasvědčuje tomu, že by složení skupiny EGE nemohlo být považováno za pluralitní vzhledem k tomu, že skupina EGE měla dalších šest členů.

41. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že nic nenasvědčuje tomu, že by Komise nesplnila svou povinnost zajistit pluralitu ve stávajícím složení skupiny EGE.

42. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze prvnímu tvrzení stěžovatele a souvisejícímu tvrzení vyhovět.

B. Tvrzení o nezařazení filozofie mezi relevantní obory a související tvrzení

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

43. Stěžovatel ve své stížnosti kritizoval nezařazení filozofie jako relevantní disciplíny, zatímco teologie byla považována za relevantní disciplínu. Tvrdila tedy, že Komise by měla zajistit, aby kritéria použitá ke jmenování členů EGE nebyla diskriminační a nevedla k nadměrnému zastoupení konkrétních náboženských skupin nebo náboženských skupin obecně.

44. Komise ve svém stanovisku objasnila, že filozofie ve skutečnosti patří mezi relevantní obory pro výběr členů skupiny EGE. Kromě toho poskytla kopii výzvy k vyjádření zájmu za účelem potvrzení tohoto prohlášení.

45. Kromě toho ve své odpovědi na další šetření dodala, že je vhodné zahrnout teologii, filozofii a etiku do výzvy k vyjádření zájmu, neboť se všechny týkají morálního charakteru lidských činů.

46. Nakonec Komise zopakovala, že by nebylo vhodné provést výběr mezi potenciálními kandidáty na základě jejich náboženského vyznání nebo přesvědčení.

47. Ve svých dalších připomínkách stěžovatel tvrdil, že zahrnutí teologie jako relevantního žáka vedlo de facto k nadměrnému zastoupení křesťanského hnutí, protože v praxi jsou jedinými uznávanými diplomy o teologii diplomy o křesťanské teologii.

Posouzení veřejného ochránce práv

48. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že vzhledem ke znění výzvy k vyjádření zájmu a vysvětlením poskytnutým Komisí je tvrzení stěžovatele neopodstatněné. Filozofie patřila mezi relevantní disciplíny pro výběr členů EGE. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že stěžovatel ve svých připomínkách tuto skutečnost nezpochybnil.

49. Veřejná ochránkyně práv navíc sdílí názor Komise, že zahrnutí teologie spolu s filozofií a etikou nebylo nevhodné, neboť všechny tři disciplíny se týkají mimo jiné morálního charakteru lidských činů. Je pravda, že stěžovatel ve svém dalším vyjádření tvrdil, že jedinými uznávanými diplomy o teologii jsou diplomy o křesťanské teologii. Zdá se však zřejmé, že stěžovatel tento argument Komisi dosud nepředložil. Žadatel rovněž nepředložil žádné důkazy na podporu svého tvrzení. Kromě toho se zdá, že podle názoru veřejného ochránce práv mnoho univerzit a akademických institucí v různých členských státech nabízí studie o jiných náboženstvích než křesťanství.

50. Otázka údajného nadměrného zastoupení náboženských skupin již byla řešena v rámci přezkumu prvního tvrzení (viz body 35 až 41 výše).

51. Druhému tvrzení stěžovatele a souvisejícímu tvrzení tedy nelze vyhovět.

C. Závěry

Na základě šetření této stížnosti ji veřejná ochránkyně práv uzavírá následujícím závěrem:

V projednávané věci nebyl zjištěn žádný nesprávný úřední postup.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Další poznámky

Při obnově složení skupiny EGE by Komise mohla zvážit, zda ve výzvě k vyjádření zájmu neobjasní, že při výběru nejsou zohledněna náboženská nebo osobní přesvědčení a že k podání přihlášky jsou vyzváni „sekulární“ kandidáti.

 

Emily O'Reillyová

Ve Štrasburku dne 25. února 2014.

---

[1] Jak je uvedeno v bodě 18, stěžovatel následně mírně odlišil své stanovisko v tomto ohledu.

[2] Ačkoli stěžovatel ve své předchozí korespondenci Komisi tvrdil, že existuje šest profesorů teologie (viz bod 6 výše), ve stížnosti veřejnému ochránci práv byl tento údaj snížen na pět. Kromě toho stěžovatel ve svých připomínkách ke stanovisku Komise uvedl, že teologii studovalo šest členů.

[3] Rozhodnutí ze dne 13. prosince 2009, K(2009)10353 v konečném znění.