Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Stěžovatelem je německý státní příslušník, který se zúčastnil výběrového řízení na pozici „administrátoři výzkumu (AD6 a AD7) v oblasti fyziky“(COM/AD/03/10), které má přijmout Evropská komise. Organizací tohoto výběrového řízení byl pověřen Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO). Dne 29. března 2012 byl stěžovatel pozván na test v hodnotícím centru (AC), který se měl konat dne 27. dubna 2012 v Bruselu.

2. Dne 3. dubna 2012 stěžovatel požádal úřad EPSO, aby mohl zkoušku AC absolvovat v jiný den. Dne 16. dubna 2012 úřad EPSO odpověděl, že z důvodu organizačních omezení není možné stanovit jiné datum ani zařadit uchazeče do jiné skupiny.

3. Obecněji měl stěžovatel za to, že organizaci výběrového řízení trvalo úřadu EPSO dlouho. Zejména si stěžoval, že mezi oznámením o výběrovém řízení a datem zkoušky AC uplynul rok a půl.

4. Nakonec stěžovatel kritizoval skutečnost, že úřadu EPSO trvalo téměř dva týdny, než odpověděl na jeho žádost o alternativní datum testu AC.

Předmět šetření

5. Veřejná ochránkyně práv požádala úřad EPSO o stanovisko k následujícím tvrzením a tvrzením.

Tvrzení

1) Úřad EPSO řádně nevyřídil žádost stěžovatele o změnu termínu testu v hodnotícím centru, na který byl pozván.

2) Doba, která uplynula mezi oznámením o výběrovém řízení a závěrečnou zkouškou (téměř jeden a půl roku), byla nepřiměřená.

Pohledávky

1) Úřad EPSO by měl stěžovateli umožnit změnit termín testu v hodnotícím centru.

2) V dlouhodobém horizontu by měl úřad EPSO svá výběrová řízení urychlit.

6. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že úřad EPSO nevyřídil jeho žádost neprodleně, veřejná ochránkyně práv konstatovala, že stěžovatel zaslal úřadu EPSO e-mail dne 3. dubna 2012 a že úřad EPSO odpověděl dne 16. dubna 2012. S ohledem na velikonoční přestávku (Evropská komise a úřad EPSO byly uzavřeny ve dnech 5. až 9. dubna 2012) úřad EPSO ve skutečnosti odpověděl do šesti pracovních dnů. Veřejná ochránkyně práv se proto rozhodla toto tvrzení do tohoto šetření nezahrnout.

7. Stěžovatel rovněž požadoval, aby úřad EPSO uhradil veškeré jeho cestovní náklady. Toto tvrzení však bylo prohlášeno za nepřípustné, neboť stěžovatel tuto záležitost ještě nevznesl u úřadu EPSO.

Šetření

8. Stěžovatel podal svou stížnost dne 17. dubna 2012. Dne 20. dubna 2012 zahájila veřejná ochránkyně práv šetření a požádala úřad EPSO, aby do 31. července 2012 předložil své stanovisko.

9. Dne 27. dubna 2012 obdržely útvary veřejného ochránce práv od úřadu EPSO neformální e-mail, v němž se uvádí, že stížnost bude vyřizovat oddělení [Komise] HR.DDG.D.2. Když se však úřad veřejného ochránce práv dotázal na stanovisko, o které veřejný ochránce práv požádal, ukázalo se, že tento převod na Komisi proběhl pouze neformálně.

11. Komise nakonec vydala stanovisko dne 8. února 2013. Stěžovateli byla předána s výzvou k předložení připomínek do 31. března 2013. Od stěžovatele nebyly obdrženy žádné připomínky.

Analýza a závěry veřejného ochránce práv

A. Tvrzení o nesprávném vyřízení žádosti stěžovatele o změnu data testu v hodnotícím centru a související tvrzení

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

12. Stěžovatel se domníval, že mu mělo být umožněno absolvovat zkoušku AC v jiném termínu, který byl pro něj výhodnější. Vysvětlil, že v době, kdy byl informován o správní komisi, již uspořádal důležitou obchodní schůzku v Drážďanech, která byla naplánována na den před zkouškou správní komise; To znamenalo, že musel letět do Drážďan ze svého pracoviště, univerzity ve Velké Británii, a pak letět z Drážďan do Bruselu. Cestovat na zkoušku AC by ho tedy stálo přibližně 1000 eur, z čehož by mu byla vrácena pouze malá část.

13. Ve svém stanovisku Komise vysvětlila, že všichni uchazeči byli dne 29. března 2012 informováni o tom, že zkouška AC se uskuteční dne 27. dubna 2012. Komise byla toho názoru, že to uchazečům poskytlo dostatek času na naplánování cesty ke zkoušce správní komise v Bruselu. Poukázala rovněž na to, že stěžovatel netvrdil, že by se ke zkoušce nemohl dostat, ale pouze to, že by pro něj byla příliš nákladná. Komise neměla dostatek informací, aby mohla učinit smysluplná prohlášení o nákladech na let z Drážďan do Bruselu.

14. V každém případě existovalo pouze jedno datum pro test AC pro všechny uchazeče. To pomohlo urychlit výběrové řízení, které bylo jedním z cílů nového typu výběrových řízení zavedených v roce 2010. Provedení testu AC pro všechny uchazeče ve stejný den mělo rovněž tu výhodu, že všichni uchazeči mohli absolvovat stejný test. To znamenalo, že musel být proveden pouze jeden test a všichni uchazeči mohli být posuzováni na stejném základě. Bylo by nepřiměřeně nákladné přijít s dalším testem pouze pro stěžovatele. Kromě toho by stěžovatele, který by byl jediným kandidátem na jinou zkoušku, učinil snadno identifikovatelným v rozporu se zásadou anonymního označování. Konečně, pokud by mu bylo umožněno zúčastnit se zkoušky v jiný den, než je jediný den stanovený pro všechny ostatní uchazeče, byla by porušena zásada rovného zacházení.

Posouzení veřejného ochránce práv

15. Uchazeči ve výběrovém řízení nemají právo sami rozhodnout o datu konání zkoušky. Je však osvědčenou správní praxí dát uchazečům na výběr data, pokud k tomu existují dobré důvody a pokud to nepředstavuje nepřiměřenou administrativní zátěž. Úřad EPSO tak činí v souvislosti s předvýběrovými testy na počítači, kdy si uchazeči mohou vybrat z řady dostupných časových úseků v různých testovacích centrech v celé EU. Kromě toho, pokud jsou testy AC organizovány v různých termínech pro velký počet uchazečů, jak již veřejný ochránce práv rozhodl ve věci 1933/2010/BEH, „nebrání nic úřadu EPSO v tom, aby s nimi konzultoval [ostatní uchazeče pozvané ke stejnému testu AC] s cílem zjistit, zda by byli ochotni přijmout nové datum testu, které by vyhovovalo konkrétní situaci stěžovatelky.“ Tento případ však byl zvláštní v tom, že stěžovatelka byla těhotná a datum testu AC bylo tři týdny po očekávaném datu narození.

16. V projednávané věci Komise tvrdila, že bylo možné uspořádat pouze jednu zkoušku AC pro všechny uchazeče. Z důvodů, které uvedla Komise, se skutečně jedná o upřednostňované řešení, pokud je to možné. Kromě toho důvod, proč stěžovatel požádal o jiné datum, nebyl takový, aby Komise nebo úřad EPSO byly povinny žádosti stěžovatele vyhovět. Veřejný ochránce práv se proto domnívá, že rozhodnutí Komise zamítnout jeho žádost bylo přiměřené.

B. Tvrzení o prodlení mezi oznámením o výběrovém řízení a závěrečnou zkouškou

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

17. Stěžovatel zdůraznil, že mezi datem zveřejnění oznámení o výběrovém řízení (září 2010) a datem testu AC (duben 2012) uplynul rok a půl. Domnívá se, že toto zpoždění bylo příliš dlouhé.

18. Podle názoru stěžovatele toto zpoždění znamenalo, že někteří žadatelé pravděpodobně ztratili zájem o soutěž.

19. Komise připustila, že mezi zveřejněním oznámení (dne 30. září 2010) a dnem odeslání výzvy ke zkoušce AC (29. března 2012) uplynulo osmnáct měsíců. I když to byla dlouhá doba, byla v souladu s průměrnou délkou soutěží před zavedením nového stylu soutěží v roce 2010. V projednávané věci lze délku řízení vysvětlit odkazem na velký počet uchazečů, technickou povahu předmětu a druh provedeného předběžného výběru. Celkem 8000 občanů se přihlásilo do skupiny výběrových řízení, do které patřilo i výběrové řízení, jehož se stěžovatel zúčastnil. Rozhodnutí o tom, který z těchto uchazečů by měl být pozván ke zkoušce AC, nebylo přijato na základě počítačových testů, jak tomu často bývá, ale na základě analýzy titulů uchazečů, publikací v recenzovaných akademických časopisech, jakož i jejich akademických a pracovních zkušeností. To trvalo déle, než tomu bylo v jiných výběrových řízeních na obecnější profily. Komise však zdůraznila, že úřad EPSO uchazeče průběžně informoval o dalších krocích a na svých internetových stránkách zveřejnil předběžný harmonogram.

Posouzení veřejného ochránce práv

20. Osvědčeným správním postupem je zajistit, aby přijímací řízení probíhala co nejrychleji. Podle oznámení o výběrovém řízení bylo cílem výběrového řízení v projednávané věci přijmout „administrátory výzkumu“ pro práci v týmech vědců provádějících laboratorní práci, analyzovat a vyhodnocovat experimenty a připravovat publikace. Aby mohli být uchazeči pozváni ke zkoušce AC, museli mít určitou úroveň akademické kvalifikace a odborné praxe.

21. Veřejná ochránkyně práv oceňuje, že výběrová komise musela analyzovat a hodnotit akademickou kvalifikaci a odbornou praxi relativně vysokého počtu uchazečů (8000 ve všech výběrových řízeních dohromady, 441 pouze v oblasti fyziky) a že to trvalo určitou dobu. Nic to však nemění na tom, že mezi zveřejněním oznámení dne 30. září 2010 a 29. března 2012, kdy byli uchazeči výběrového řízení na fyziku pozváni ke zkoušce AC, uplynulo téměř osmnáct měsíců.

22. Podle názoru veřejné ochránkyně práv úvahy, na které Komise odkázala, neodůvodňují tak dlouhé zpoždění. Sama Komise totiž odkazuje na skutečnost, že v mnoha jiných případech se předběžné výběrové testy používají k urychlení věci. Komise nepředložila žádné vysvětlení, proč tato možnost nebyla předvídána při vypracování příslušného oznámení o výběrovém řízení. Podle názoru veřejné ochránkyně práv byla tedy doba, kterou výběrová komise potřebovala k rozhodnutí o tom, kteří uchazeči budou pozváni ke zkoušce správní komise, zjevně nepřiměřená. Jedná se o případ nesprávného úředního postupu.

23. Stěžovatel tvrdil, že úřad EPSO by měl svá výběrová řízení urychlit. Vzhledem k tomu, že Komise převzala odpovědnost za tento případ, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že by nebylo užitečné zahajovat další šetření týkající se tohoto tvrzení ohledně úřadu EPSO. Místo toho učiní kritickou poznámku určenou Komisi.

C. Závěry

Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejná ochránkyně práv uzavírá následujícím závěrem a kritickou poznámkou:

V souvislosti s prvním tvrzením a tvrzením stěžovatele nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Osvědčeným správním postupem je zajistit, aby přijímací řízení probíhala co nejrychleji. Komisi trvalo téměř osmnáct měsíců, než informovala uchazeče o tom, zda budou pozváni k dalšímu kroku výběrového řízení. To bylo přehnané a jednalo se o nesprávný úřední postup.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni. Kopie tohoto rozhodnutí bude pro informaci zaslána úřadu EPSO.

Emily O'Reillyová

Ve Štrasburku dne 3. února 2014.