- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o ukončení šetření stížnosti 1515/2012/RT na Evropskou komisi
Rozhodnutí
Případ 1515/2012/RT - Otevřeno dne Pátek | 03 srpna 2012 - Rozhodnutí ze dne Úterý | 24 září 2013 - Dotčený orgán Evropská komise ( Nebyl zjištěn nesprávný úřední postup )
Skutečnosti předcházející stížnosti
1. Dne 23. listopadu 2011 uzavřela delegace EU v Bangui ve Středoafrické republice (dále jen „delegace“) rámcovou smlouvu se soukromou společností (dále jen „hlavní dodavatel“) na projekt (dále jen „projekt“). V rámci výše uvedené smlouvy přijal hlavní dodavatel stěžovatele jako pomocného odborníka.
2. Smlouva stěžovatele byla uzavřena na dobu určitou, konkrétně od 12. ledna 2012 do 31. října 2012, a zahrnovala plnění několika úkolů ve Středoafrické republice. Hlavní úkol stěžovatele spočíval v přípravě zadávací dokumentace (včetně zadání) pro různé zakázky na stavební práce a služby pro příjemce, konkrétně CEMAC [1].
3. První služební cesta stěžovatele se uskutečnila v Bangui (Středoafrická republika) a měla se uskutečnit ve dnech 12. ledna až 14. února 2012.
4. Během této mise delegace odmítla většinu výstupů, které stěžovatel pro projekt připravil. Delegace a stěžovatel se dohodli, že pracovní cesta stěžovatele do Bangui skončí dříve, tj. dne 9. února 2012, a že stěžovatel dokončí projektové výstupy z domova.
5. Delegace následně požádala hlavního dodavatele, aby stěžovatele nahradil jiným odborníkem na daný projekt. Hlavní dodavatel tak učinil.
6. Dne 29. května 2012 se stěžovatel písemně obrátil na delegaci. Stěžoval si na obtíže, s nimiž se setkal během své mise v Bangui. Stěžovatel rovněž uvedl, že úředníci delegace k němu zaujímají negativní a agresivní postoj a že delegace přijala rozhodnutí o kvalitě jeho práce bez řádného zvážení.
7. Delegace na výše uvedený dopis stěžovatele neodpověděla. Stěžovatel se proto obrátil na veřejného ochránce práv.
Předmět šetření
8. Stěžovatel ve své stížnosti veřejnému ochránci práv předložil následující tvrzení a tvrzení:
Tvrzení:
Delegace nesprávně požádala hlavního dodavatele, aby stěžovatele nahradil jako odborníka.
Nároky:
Delegace by měla zaplatit hlavnímu dodavateli za první služební cestu, která se skládá z 27 pracovních dnů (8 385,12 EUR).
Delegace by mu měla vyplatit náhradu škody za ušlý výdělek vyplývající z předčasného ukončení jeho smlouvy.
Šetření
9. Dne 31. července 2012 požádala veřejná ochránkyně práv Komisi, aby odpověděla na dopis stěžovatele ze dne 29. května 2012 s cílem rychle nalézt uspokojivý výsledek této stížnosti. Komise tak učinila dne 9. srpna 2012. Veřejná ochránkyně práv následně vyzvala stěžovatele, aby k této odpovědi předložil připomínky. Stěžovatel tak učinil dne 4. září 2012.
10. Po pečlivé analýze odpovědi Komise a připomínek stěžovatele dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že Komise dosud nezaujala stanovisko ke všem konkrétním bodům vzneseným stěžovatelem. Veřejná ochránkyně práv proto požádala Komisi, aby do 31. prosince 2012 poskytla stanovisko k tvrzení stěžovatele a souvisejícím tvrzením.
11. Komise zaslala své stanovisko dne 28. února 2013. Veřejná ochránkyně práv jej předala stěžovateli s výzvou k předložení připomínek. Stěžovatel tak učinil dne 26. března 2013.
Analýza a závěry veřejného ochránce práv
A. Údajné nedostatky při nahrazení stěžovatele jiným odborníkem
Argumenty předložené veřejnému ochránci práv
12. Stěžovatel ve své stížnosti veřejnému ochránci práv tvrdil, že delegace neodpověděla na jeho dopis ze dne 29. května 2012, v němž vznesl tyto stížnosti: i) úředníci delegace k němu měli negativní a agresivní postoj a ii) delegace přijala rozhodnutí o kvalitě jeho práce bez řádného zvážení.
13. Ve své odpovědi ze dne 9. srpna 2012 se delegace nejprve omluvila za zpoždění v odpovědi na dopis stěžovatele ze dne 29. května 2012. Uvedla, že stěžovatel opustil Středoafrickou republiku dne 9. února 2012. Odborník, který jej nahradil, začal pracovat dne 19. března 2012. Dne 27. března 2012 předložil delegaci návrh zadávací dokumentace, který byl v souladu s požadavky delegace. Tato zadávací dokumentace byla zveřejněna dne 11. dubna 2012 na internetových stránkách Europa. Delegace dále konstatovala, že během 27 dnů pracovní cesty stěžovatel "nemohl řádně vypracovat ani jeden dokument o jedné a půl straně, který by splňoval kritéria Komise"[2].
14. Delegace konstatovala, že nemá smluvní vztah se stěžovatelem. Kromě toho měla za to, že plně dodržela postup, když nahradila stěžovatele. Delegace i CEMAC považovaly jeho práci za "průměrnou". Delegace se proto domnívala, že finanční nároky stěžovatele jsou neopodstatněné a že by je měl předložit svému zaměstnavateli.
15. Stěžovatel ve svém vyjádření k výše uvedené odpovědi poukázal na to, že dne 9. února 2012 na žádost delegace opustil Středoafrickou republiku. Svou práci na projektu však dokončil ve Francii a dne 23. února 2012 předložil příslušné dokumenty delegaci.
16. Stěžovatel dále zpochybnil, zda dokumenty předložené odborníkem, který jej nahradil, nebyly ve skutečnosti mírně pozměněnými verzemi jeho vlastních návrhů. V tomto ohledu tvrdil, že mu delegace vždy odmítala poskytnout informace nezbytné pro vypracování zadávací dokumentace nebo pro účast na jakékoli schůzce, o kterou požádal. Úředníci delegace jeho návrhy bez pádných důvodů zamítli. Kromě toho úředníci CEMAC, kteří mu měli poskytnout nezbytné informace, byli během jeho služební cesty nepřítomni po dobu deseti dnů. Stěžovatel zpochybnil správnost prohlášení delegace týkajících se kvality jeho práce. Vyjádřil rovněž pochybnosti o tom, zda delegace skutečně zaslala jeho návrhy výboru CEMAC. Závěrem poznamenal, že delegace rovněž nahradila odborníka, který byl vybrán, aby jej nahradil [3].
17. Ve svém stanovisku ke stížnosti Komise podrobně popsala skutkové okolnosti týkající se případu stěžovatele.
18. V tomto ohledu konstatovala, že dne 6. prosince 2011 delegace a hlavní dodavatel podepsali zvláštní smlouvu, podle níž hlavní dodavatel poskytne pomocného odborníka, který bude vyslán na misi do Bangui na 150 dní za účelem realizace projektu. Hlavní dodavatel navrhl stěžovateli výše uvedené stanovisko. Bylo rovněž dohodnuto, že první služební cesta stěžovatele do Bangui bude zahájena dne 12. ledna 2012. Delegace rovněž vypracovala seznam výstupů, které měl stěžovatel předložit na konci své první mise [4].
19. Dne 12. ledna 2012 uspořádala Komise informativní schůzku se stěžovatelem s cílem vysvětlit kontext mise a její úkoly. Následující den Komise uspořádala druhé setkání se stěžovatelem a výborem CEMAC. Stěžovatel byl představen komisaři CEMAC a bylo mu znovu vysvětleno, co se od něj očekává. Diskutovány byly také praktické aspekty mise stěžovatele.
20. Dne 18. ledna 2012 Komise na třetí schůzce opět poskytla stěžovateli pokyny týkající se jeho úkolů a dokumentů, které měl připravit během své mise. Komise rovněž požádala stěžovatele, aby připravil harmonogram svých činností.
21. Dne 20. ledna 2012 předložil stěžovatel Komisi první návrh některých výstupů projektu. Dne 23. ledna 2012 uspořádala Komise další schůzku se stěžovatelem a příjemcem a vyjádřila nespokojenost s předloženými návrhy. Připomněl stěžovateli, že musí vypracovat harmonogram činností, jakož i zprávu o zahájení projektu.
22. Dne 24. ledna 2012 stěžovatel odložil předložení počáteční zprávy na 1. února 2012 a požádal o novou schůzku s Komisí. Ve svých odpovědích z téhož dne Komise uvedla, že stěžovateli poskytla dostatečné informace, aby mohl vykonávat svou práci. Rozhodla se rovněž uspořádat schůzi poté, co stěžovatel předložil očekávané výsledky.
23. Dne 26. ledna 2012 předložil hlavní dodavatel Komisi počáteční zprávu vypracovanou stěžovatelem. V této zprávě stěžovatel nastínil nedostatek informací a obtíže při plánování schůzek s příjemcem projektu.
24. Dne 27. ledna 2012 delegace počáteční zprávu stěžovatele zamítla, protože byla neúplná. Rovněž informovala hlavního dodavatele, že požádá o nahrazení stěžovatele, pokud nezlepší svou výkonnost.
25. Dne 31. ledna 2012 vyjádřil výbor CEMAC v telefonickém rozhovoru s delegací pochybnosti ohledně pozitivního výsledku mise stěžovatele [5]. Kromě toho uvedla, že si není vědoma návrhů předložených stěžovatelem delegaci. Delegace a příjemce se proto dohodli na odložení schůze plánované na tento den.
26. Dne 1. února 2012 předložil stěžovatel delegaci část projektových výstupů. Požádal rovněž o schůzku s delegací za účelem projednání této části výstupů.
27. Dne 2. února 2012 se uskutečnila schůzka delegace a příjemce. Po schůzce delegace telefonicky informovala hlavního dodavatele, že požádá o nahrazení stěžovatele jiným odborníkem vzhledem k obtížím, s nimiž se delegace i příjemce setkali při práci se stěžovatelem. Téhož dne předložil stěžovatel delegaci dodatečné projektové výstupy, k nimž delegace okamžitě zaslala své připomínky.
28. Dne 3. února 2012 delegace stěžovateli vysvětlila, že nemůže investovat více času do opravy výsledků, které předložil. Kromě toho požadovala, aby změnil svůj postoj k příjemci projektu tak, aby s ním udržoval řádné vztahy. Delegace následně telefonicky informovala hlavního dodavatele o situaci. Delegace souhlasila s tím, aby stěžovatel dokončil svou práci na výsledcích projektu z domova a zkrátil svou misi v terénu. „Výměnou“ hlavní dodavatel souhlasil s nahrazením stěžovatele.
29. Dne 7. února 2012 se Komise se stěžovatelem setkala, poskytla mu další dokumenty a zodpověděla jeho dotazy. Dne 9. února 2012 stěžovatel opustil Bangui.
30. Dne 23. února 2012 předložil hlavní dodavatel Komisi výstupy vypracované stěžovatelem.
31. Dne 6. března 2012 předložila Komise své připomínky hlavnímu dodavateli. Dne 12. března 2012 byl stěžovatel nahrazen jiným odborníkem. Komise rovněž hlavnímu dodavateli navrhla, aby nový odborník přezkoumal všechny výstupy předložené stěžovatelem. Dodala, že tento přezkum by měl být proveden bez dodatečné platby ze strany Komise, vzhledem k tomu, že hlavní dodavatel již byl v plné výši zaplacen za poslání stěžovatele a tento nesplnil své úkoly.
32. Dne 22. března 2012 předložil hlavní dodavatel revidovanou verzi projektových výstupů, které stěžovatel vypracoval. Delegace tuto verzi dne 27. března 2012 zamítla. Zopakovala, že výstupy by měly být novým odborníkem přezkoumány, jinak budou formálně zamítnuty. Hlavní dodavatel souhlasil s tím, že nový odborník přezkoumá dokumenty vypracované stěžovatelem.
33. Dne 24. dubna 2012 delegace informovala hlavního dodavatele, že bude souhlasit s platbou pouze za 15 dnů pracovní cesty stěžovatele (konkrétně do předložení počáteční zprávy), neboť nepřijala ani nevyužila výstupy, které předložil.
34. Ve svém stanovisku Komise zopakovala, že nemá žádnou smluvní vazbu se stěžovatelem. V tomto ohledu vysvětlila, že existují dvě různé smlouvy: jeden mezi Komisí a hlavním dodavatelem a jeden mezi stěžovatelem a hlavním dodavatelem [6]. Stěžovatel by proto měl své smluvní stížnosti adresovat přímo hlavnímu dodavateli. Komise o tom stěžovatele několikrát informovala.
35. Kromě toho Komise neznala smluvní podmínky mezi stěžovatelem a hlavním dodavatelem, včetně podmínek týkajících se platby. Částka požadovaná stěžovatelem (konkrétně 8 385,12 EUR) neodpovídá žádné rovnocenné platbě, kterou Komise provedla ve prospěch hlavního dodavatele. Kromě toho Komise splnila své smluvní povinnosti s hlavním dodavatelem a provedla všechny platby odpovídající jejím povinnostem vyplývajícím z její smlouvy s hlavním dodavatelem. Ztráty, které stěžovatel utrpěl, nesouvisejí s plněním smlouvy mezi Komisí a hlavním dodavatelem.
36. Komise dále odmítla tvrzení stěžovatele, že mlčky akceptovala jím předložené výstupy. V tomto ohledu Komise předložila čtyři soubory připomínek k výstupům předloženým žadatelem. Tyto připomínky byly předány hlavnímu dodavateli ve lhůtách stanovených ve smlouvě [7]. Komise uvedla, že nemůže nést odpovědnost, pokud hlavní dodavatel neinformoval stěžovatele o svých připomínkách k výstupům.
37. Komise dále vysvětlila, že se rozhodla požádat hlavního dodavatele, aby stěžovatele nahradil jiným odborníkem, protože nesplnil úkoly stanovené ve smlouvě a nebyl účinný [8]. V tomto ohledu Komise uvedla, že poté, co stěžovatel zpochybnil lhůtu pro předložení počáteční zprávy, zaslal dokument hlavnímu dodavateli. Komise však tuto zprávu dne 27. ledna 2012 zamítla a požádala o její přezkum. Hlavní dodavatel revidovaný dokument nepředložil.
38. Kromě toho byly všechny dokumenty předložené žadatelem nekvalitní („použití nesprávných šablon nebo kopírování“). Komise prokázala svou dobrou vůli tím, že uznala, že stěžovatel dokončil patnáct dní své služební cesty (tj. období mezi svým příjezdem do Bangui a předložením počáteční zprávy, i když byla zamítnuta), zatímco ve skutečnosti dokončil pouze deset dní.
39. Vzhledem k tomu, že Komise nepřijala žádný z výstupů předložených stěžovatelem, provedla pouze částečnou platbu za jeho práci hlavnímu dodavateli a požádala o jeho nahrazení [9]. Nový odborník musel začít pracovat na projektových výstupech od samého počátku a nepoužil návrhy stěžovatele.
40. Komise dále uvedla, že při mnoha příležitostech vyjádřila svou nespokojenost s prací stěžovatele [10]. Rovněž zmínila hlavnímu dodavateli možnost nahradit stěžovatele v písemné korespondenci [11] a telefonních hovorech, a to dlouho před přijetím rozhodnutí. To prokázalo, že Komise poskytla stěžovateli příležitost ke zlepšení [12]. Kromě toho Komise splnila svou povinnost poskytnout jak hlavnímu dodavateli, tak stěžovateli možnost předložit své připomínky, a to i písemně [13], což oba učinili dne 6. února 2012.
41. Komise rovněž uvedla, že stěžovatel několikrát prokázal nedostatek zdvořilosti, pokud jde o příjemce projektu. Hlavní dodavatel plně spolupracoval s Komisí, aby pomohl vyřešit situaci, která by mohla ohrozit vztahy mezi Komisí a příjemcem projektu.
42. Komise dále odmítla argumenty stěžovatele týkající se údajného negativního a agresivního chování jeho zaměstnanců. V prosinci 2011, před zahájením mise stěžovatele, mu Komise poskytla veškerou logistickou podporu potřebnou k přípravě jeho příjezdu do Středoafrické republiky (rezervace hotelu, získání víza). Komise a příjemce se navíc snažili vyhovět žádostem stěžovatele. Měl kancelář se zamčenou skříní, auto s řidičem, tiskárnu a sekretářku.
43. Kromě toho zaměstnanci Komise rychle odpověděli na korespondenci a žádosti stěžovatele, jak dokládá výměna korespondence se stěžovatelem a hlavním dodavatelem. Komise uspořádala pět schůzek se stěžovatelem během 20 dnů a poskytla mu nezbytné informace a dokumenty. Komise poukázala na to, že stěžovatel ve své stížnosti veřejnému ochránci práv rovněž předložil neúplné důkazy a/nebo informace, jako je e-mail Komise ze dne 2. února 2012, ze kterého odstranil téměř tři strany připomínek a zachoval pouze větu, která uváděla, že Komise zrušila schůzku. Vysvětlila, že pracovní zátěž znemožnila jejím zaměstnancům, včetně vedoucího delegace, uspořádat v tak krátké době více schůzek se stížností. Kromě toho si mohl vždy vyžádat další informace prostřednictvím e-mailu.
44. Komise zdůraznila, že nic v její výměně korespondence se stěžovatelem neprokázalo zneužívající chování jejích zaměstnanců. Naopak, navzdory nedostatečné výkonnosti stěžovatele a negativním připomínkám, které k němu podal příjemce projektu, se k němu zaměstnanci Komise vždy chovali profesionálně a zdvořile.
45. Komise se proto domnívala, že stěžovatel nemůže připisovat nedostatečnou kvalitu svých výstupů pracovním podmínkám.
46. S odkazem na finanční nároky stěžovatele zastávala Komise názor, že stěžovatel by je měl adresovat přímo hlavnímu dodavateli, který byl jeho zaměstnavatelem. Komise zopakovala, že s hlavním dodavatelem souhlasila s tím, že za práci provedenou stěžovatelem zaplatí pouze částečně. Kromě toho podle ustanovení jeho smlouvy s hlavním dodavatelem [14], jejíž kopii stěžovatel přiložil ke své stížnosti, nemohl stěžovatel požadovat náhradu ušlého výdělku.
47. Ve svých připomínkách ke stanovisku stěžovatel nejprve zpochybnil skutkové okolnosti, které Komise uvedla ve svém stanovisku.
48. V tomto ohledu uvedl, že dne 13. ledna 2012 příjemce projektu o jeho příchodu nevěděl. Během schůze konané dne 18. ledna 2012 neobdržel všechny požadované informace a dokumenty. Ty mu byly poskytnuty den před jeho odjezdem, tj. dne 7. února 2012. Schůze dne 23. ledna 2012 byla zkrácena z důvodu odchodu úředníka Komise. Nebyla mu předložena žádná žádost o vypracování harmonogramu jeho činností. Dne 24. ledna 2012 Komise odmítla uspořádat další schůzku, přestože stěžovatel stále neměl potřebné informace.
49. Podle názoru stěžovatele Komise ve svém stanovisku potvrdila, že o jeho nahrazení požádala již dne 27. ledna 2012, přestože mu první dokumenty potřebné k provedení jeho práce na projektu poskytla až dne 12. ledna 2012. Třináctidenní lhůta navíc nestačila k posouzení kvality jeho práce.
50. Uvedl rovněž, že mu hlavní dodavatel neposkytl úplný obsah e-mailu ze dne 27. ledna 2012, v němž jej Komise informovala, že má v úmyslu jej nahradit. Komise ani hlavní dodavatel jej navíc před 3. únorem 2012 neinformovali o tom, že se rozhodli jej nahradit.
51. Stěžovatel dále tvrdil, že v rozporu s prohlášením Komise Komise neschválila nebo nezamítla jeho práci ve lhůtě tří týdnů stanovené v rámcové smlouvě. V tomto ohledu předložil všechny výstupy dne 23. února 2012 a odpověděl na připomínky Komise k těmto dokumentům dne 13. března 2012, Komise však odpověděla až dne 27. března 2012 formálním zamítnutím pouze jednoho dokumentu ze všech výstupů, které předložil. Podle názoru stěžovatele bylo toto odmítnutí způsobeno skutečností, že nový odborník byl již v Bangui. Kromě toho skutečnost, že se Komise vyjádřila k jeho návrhům nebo je opravila, neznamená, že je odmítla.
52. Stěžovatel zdůraznil, že postoj úředníků delegace byl agresivní zejména po 27. únoru. Kromě toho se uskutečnily pouze tři schůzky s úředníky delegace, a nikoli pět [15]. Uvedl také, že nikdy neměl sekretářku a že tiskárna nefunguje. Stěžovatel dospěl k závěru, že v prohlášeních Komise existuje mnoho rozporů.
Posouzení veřejného ochránce práv
53. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že stěžovatel na podporu svého tvrzení, že Komise neuspěla, uvedl: i) řádně odůvodní své rozhodnutí nahradit jej jiným odborníkem; ii) respektovat jeho právo být vyslechnut; iii) schválit nebo zamítnout projektové výstupy ve lhůtě tří týdnů stanovené v rámcové smlouvě, a proto by jeho návrhy měly být považovány za schválené [16]; a (iv) být k němu zdvořilý.
54. Pokud jde o první argument stěžovatele (podle bodu i) výše), veřejný ochránce práv konstatuje, že v souladu s článkem 17 obecných podmínek byla Komise oprávněna "na základě písemné a odůvodněné žádosti" požádat dodavatele o výměnu stěžovatele, pokud se domnívala, že výměna stěžovatele je "neúčinná nebo... [Neuskutečnilo se]... [jeho] povinnosti vyplývající ze smlouvy".
55. S ohledem na výše uvedené ustanovení veřejný ochránce práv neustále zastává názor, že i v případě neexistence smluvního vztahu s odborníkem by Komise měla vždy, když požádá o vyřazení odborníka z projektu financovaného EU, poskytnout spravedlivé a objektivní důvody pro odůvodnění své žádosti, informovat dotčeného odborníka o svém záměru a dát mu možnost předložit své připomínky [17].
55. Důvody, proč se Komise rozhodla požádat stěžovatele o propuštění a ve skutečnosti o negativní hodnocení výkonnosti stěžovatele v projektu, jsou, že stěžovatel vyprodukoval nekvalitní práci a neprojevil vůči příjemci dostatečnou zdvořilost.
56. Veřejný ochránce práv připomíná, že při posuzování toho, zda stěžovatel řádně plnil všechny své povinnosti, nemůže zastupovat Komisi. Komise má širokou posuzovací pravomoc při posuzování faktorů, které je třeba zohlednit při rozhodování o tom, zda je výkonnost odborníků pracujících na projektu uspokojivá, či nikoli. Veřejný ochránce práv tak pouze ověřuje, zda z důkazů, které mu byly poskytnuty v průběhu šetření, vyplývá, že odůvodnění předložené orgánem je úplné a přiměřené, a zda se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení.
57. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že delegace opakovaně vyjádřila nespokojenost s prací stěžovatele. Ve své korespondenci s hlavním dodavatelem (e-maily ze dne 27. ledna a 3. února 2012 [18]) a stěžovatelem (e-maily ze dne 2. a 3. února 2012 [19]) delegace jasně uvedla nedostatečnou kvalitu práce provedené stěžovatelem jako hlavní důvod, který ji vedl k žádosti o nahrazení stěžovatele jiným odborníkem.
58. Intenzivní výměna korespondence mezi delegací a stěžovatelem týkající se kvality výstupů, které musel připravit na projekt, ukazuje, že stěžovatel nakonec nemohl zlepšit svou práci a splnit požadavky delegace, což nakonec vedlo k jeho propuštění.
59. Na základě důkazů, které mu byly předloženy, se veřejný ochránce práv domnívá, že se stěžovateli nepodařilo prokázat, že celkové posouzení jeho projektových výstupů ze strany Komise bylo stiženo zjevnou chybou.
60. Kromě toho nelze přijmout argument stěžovatele, že délka jeho mise v Bangui nebyla dostatečná k tomu, aby delegaci umožnila řádně zhodnotit kvalitu jeho práce. V tomto ohledu musely být návrhy stěžovatele předloženy v harmonogramu dohodnutém ve smlouvě s hlavním dodavatelem. Během své mise v Bangui a poté obdržel stěžovatel od delegace neustálou zpětnou vazbu týkající se jeho návrhů, které delegace nepochybně několikrát revidovala. Za těchto okolností veřejná ochránkyně práv konstatuje, že délka pracovní cesty stěžovatele byla sice krátká, ale postačovala k tomu, aby delegace mohla posoudit kvalitu jeho práce.
61. Pokud jde o otázku chování vůči příjemci, Komise ve svém stanovisku předložila důkazy prokazující, že příjemce projektu nebyl spokojen s prací stěžovatele (e-mail ze dne 4. února 2012 adresovaný Komisi [20]). Za těchto okolností považuje veřejný ochránce práv za odůvodněné obavy Komise, že je třeba zachovat její vztahy s příjemcem, pokud by existovalo riziko, že chování stěžovatele a kvalita jeho práce by mohly mít na tyto vztahy negativní dopad.
62. Pokud jde o právo na obhajobu odborníků zaměstnaných dodavateli Komise za účelem práce na projektech Komise (bod ii) výše), veřejný ochránce práv soustavně zastává stanovisko, že toto právo je zajištěno, pokud Komise vyslechne dotčeného odborníka předtím, než předloží dodavateli žádost o jeho propuštění. Alternativně by mohl být dotyčný odborník rovněž vyslechnut dodavatelem před podáním žádosti o jeho nahrazení [21]. To je v souladu s článkem 41 Listiny základních práv Evropské unie, který zahrnuje právo být vyslechnut před přijetím jakéhokoli individuálního opatření nepříznivě zasahujícího do právního postavení. Komise v tomto ohledu provedla příslušné změny PRAG [22].
63. Veřejný ochránce práv konstatuje, že rozhodnutí Komise požádat o nahrazení stěžovatele pro něj nebylo překvapením. Delegace upozornila stěžovatele na kvalitu jeho práce od samého počátku. Stěžovateli přímo a nepřímo sdělila svou nespokojenost s prací stěžovatele, a to jak ústně, tak ve své korespondenci [23]. To se uskutečnilo prostřednictvím přímých kontaktů (schůzí nebo e-mailů) se stěžovatelem a hlavním dodavatelem. V tomto ohledu Komise sama kontaktovala stěžovatele prostřednictvím e-mailů ze dne 25. ledna a 2. a 3. února 2012 a požádala ho, aby dodržoval ustanovení smlouvy a zlepšil svou práci. Kromě toho v této korespondenci objasnila další otázky týkající se jeho návrhů a požádala jej, aby na návrzích znovu pracoval, než je bude moci schválit. Stěžovateli rovněž poskytla podpůrné materiály, aby mu pomohla provést hloubkovou analýzu. Komise nemůže nést odpovědnost za skutečnost, kterou uvedl stěžovatel, že mu hlavní dodavatel předal pouze část e-mailu delegace ze dne 27. ledna 2012 a vynechal část vyjadřující jeho úmysl nahradit jej, pokud nezlepší svou práci [24].
64. Kromě toho Komise dne 3. února 2012 formálně požádala hlavního dodavatele, aby stěžovatele nahradil jiným odborníkem. Veřejná ochránkyně práv je srozuměna s tím, že hlavní dodavatel tyto informace stěžovateli okamžitě sdělil, protože ve stejný den stěžovatel souhlasil se zkrácením svého poslání a dokončením výstupů z domova. E-mailem ze dne 6. února 2012 stěžovatel a hlavní dodavatel informovali Komisi o tomto rozhodnutí. Dne 12. března 2012 Komise stěžovatele formálně nahradila jiným odborníkem.
65. S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv domnívá, že stěžovateli byla dána příležitost reagovat na kritiku delegace a předložit své připomínky. Komise tedy splnila svou povinnost vyslechnout znalce před přijetím rozhodnutí a své rozhodnutí odůvodnit.
66. Pokud jde o argument stěžovatele, že hlavní smlouva stanovila, že návrhy by měly být považovány za schválené, pokud nebudou zamítnuty do tří týdnů od jejich předložení (argument podle bodu iii) výše), veřejný ochránce práv se nedomnívá, že se dotčené ustanovení použije na okolnosti tohoto případu. Konstatuje, že dne 27. ledna 2012 delegace formálně zamítla počáteční zprávu předloženou stěžovatelem dne 26. ledna 2012. Stěžovatel tuto skutečnost nezpochybnil. Následně, jak ukázala rozsáhlá výměna korespondence mezi Komisí a hlavním dodavatelem [25], Komise včas poskytla připomínky ke všem zbývajícím dokumentům vypracovaným stěžovatelem (viz bod 36 výše). V tomto ohledu stěžovatel sice zaslal poslední verzi opravených dokumentů hlavnímu dodavateli dne 13. března 2012, ten je však delegaci předložil až dne 22. března 2012 [26]. Komise odpověděla o pět dní později, dne 27. března 2012, a vyjádřila svou nespokojenost s prací stěžovatele. Rovněž se ukazuje, že hlavní dodavatel neinformoval stěžovatele o svých vlastních zpožděních při předkládání návrhů stěžovatele delegaci.
67. Proto nebylo prokázáno, že Komise nereagovala na návrhy stěžovatele ve lhůtě tří týdnů stanovené v rámcové smlouvě, a proto by jeho návrhy měly být považovány za schválené.
68. Pokud jde o argument stěžovatele, že úředníci delegace k němu měli negativní a agresivní postoj (argument pod bodem iv) výše), žádný z dokumentů, včetně jeho korespondence s Komisí, které stěžovatel a Komise předložili veřejnému ochránci práv, tento argument nepodporuje. Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že Komise a stěžovatel byli po celou dobu jeho mise v Bangui v trvalém kontaktu prostřednictvím přímých schůzek nebo e-mailu. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že Komise prokázala dostupnost a ochotu podpořit stěžovatele při plnění jeho úkolů.
69. Ačkoli Komise vyjádřila některé své názory týkající se kvality práce stěžovatele poměrně důrazně, zejména po 27. lednu 2012 [27], veřejný ochránce práv se nedomnívá, že připomínky delegace nebyly vůči stěžovateli zdvořilé. V tomto ohledu se tyto připomínky, i když byly záporné, týkaly výhradně posouzení kvality práce provedené stěžovatelem.
70. S ohledem na výše uvedené neshledává veřejný ochránce práv v souvislosti s tvrzením stěžovatele případ nesprávného úředního postupu. Jeho tvrzení proto nemohou obstát.
B. Závěr
Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá následujícím závěrem:
Nedošlo k žádnému nesprávnému úřednímu postupu.
Stěžovatel a orgán budou o tomto rozhodnutí informováni.
P. Nikiforos Diamandouros
Ve Štrasburku dne 24. září 2013.
[1] Hospodářské a měnové společenství střední Afriky (CEMAC).
[2] Ve francouzštině: „[...] vous n'avez pu produire correctement au moins un document, répondant aux exigences de la Commission européenne, n'excédant pas une page et demi.“
[3] Na podporu tohoto tvrzení stěžovatel předložil výměnu e-mailů ze srpna 2012 s odborníkem, který jej nahradil, v níž tento odborník uvedl následující: Malheureusement, cette mission s 'est terminée en queue de poisson. En effet, la DUE [Délégation] a décidé unilatéralement d'y mettre fin'.
[4] Komise odkázala na tyto dokumenty: l'ensemble des dossiers d'appel d'offre (DAO) pour l'assistance technique au Programme d'appui au commerce et à l'intégration économique en Afrique Centrale (DAO AT PACIE), c'est-à-dire les Termes de référence et la partie administrative (TdR AT PACIE); 2) les parties administratives de trois DAO pour l'Ecole Inter Etat des Douanes (DAO EIED) pour les marchés de travaux, de surveillance et de fournitures; et 3) éventuellement les parties administratives d'autres DAO services pour les études infrastructures." (ve francouzštině)
[5] Ve francouzštině: "il [le bénéficiaire] exprime une certaine inquiétude par rapport à la bonne réalisation de la mission du plaignant".
[6] Komise odkázala na vyhlášku T-515/08 ze dne 29. června 2010. Odkázala rovněž na ustanovení čl. 4 odst. 3 všeobecných smluvních podmínek, která lze použít obdobně a která stanoví, že „un contrat de sous-traitance ne peut créer de relations contractuelles entre un sous-traitant et le pouvoir adjudicateur“(ve francouzštině).
[7] Komise uvedla, že čl. 27 odst. 2 rámcové smlouvy s hlavním dodavatelem stanoví po sobě jdoucí lhůtu 30 dnů pro tiché přijetí výstupů projektu. V tomto ohledu: i) první návrh mandátu byl předložen dne 20. ledna 2012, k němuž Komise poskytla ústní připomínky na zasedání dne 23. ledna 2012; ii) počáteční zpráva byla předložena dne 26. ledna 2012 a Komise ji dne 27. ledna 2012 zamítla; iii) administrativní části zadávací dokumentace byly předloženy dne 1. února 2012 a Komise předložila své připomínky následující den; iv) druhá verze mandátu byla zaslána dne 2. února 2012 a Komise zaslala své připomínky dne 20. února 2012; v) třetí verze zadávacích podmínek a administrativní části zadávací dokumentace byly předloženy dne 23. února 2012 a Komise se k nim vyjádřila ve dnech 6. a 12. března 2012; a vi) čtvrté znění mandátu bylo předloženo dne 22. března 2012 a Komise zaslala své připomínky dne 27. března 2012.
[8] Komise odkázala na ustanovení čl. 7 odst. 2 rámcové smlouvy s hlavním dodavatelem, která zněla takto: „rámcový dodavatel poskytuje služby podle smlouvy s náležitou péčí, efektivitou a pečlivostí v souladu s osvědčenými odbornými postupy“a s čl. 17 odst. 2, který zní: „Veřejný zadavatel může navíc v průběhu plnění a na základě písemné a odůvodněné žádosti, k níž rámcový dodavatel předloží své vlastní připomínky a připomínky zaměstnance, požádat o náhradu, pokud se domnívá, že zaměstnanec je neefektivní nebo neplní své povinnosti podle smlouvy.“
[9] V souladu s ustanoveními čl. 29 odst. 7 a 8 rámcové smlouvy s hlavním dodavatelem.
[10] Komise odkázala na svou výměnu korespondence (přiloženou k jejímu stanovisku) se stěžovatelem ze dne 27. ledna 2012 a 2. a 3. února 2012.
[11] Komise odkázala na svou výměnu korespondence (přiloženou k jejímu stanovisku) s hlavním dodavatelem ze dne 26. a 27. ledna 2012 a 3. a 6. února 2012. Rovněž uvedla, že hlavní dodavatel se rozhodl předat stěžovateli pouze část této korespondence.
[12] Komise odkázala na svou korespondenci se stěžovatelem ze dne 2. a 3. února 2012.
[13] V souladu s ustanoveními čl. 17 odst. 2 rámcové smlouvy s hlavním dodavatelem.
[14] Čl. 15 odst. 2 smlouvy stěžovatele.
[15] Dne 12. ledna, 18. ledna a 23. ledna 2012. Schůzka 13. ledna byla ve skutečnosti "une rencontre", zdvořilostní výzvou, aby se představil. Dne 7. února se stěžovatel obrátil na delegaci, aby si vyzvedl některé dokumenty, a obdržel odpověď na dvě otázky, které předtím položil. Nepovažoval to za setkání.
[16] Článek 27.2 obecných podmínek pro příjemce rámcové smlouvy z roku 2009 zní takto: „Veřejný zadavatel oznámí rámcovému dodavateli své rozhodnutí týkající se výstupů do 30 dnů od jeho obdržení, není-li stanoveno jinak, a uvede důvody, pokud výstupy zamítne nebo požádá o změny. Neposkytne-li veřejný zadavatel v této lhůtě žádné připomínky k výstupům, může rámcový dodavatel požádat o jejich písemné přijetí. Výstupy se považují za schválené veřejným zadavatelem, pokud výslovně neinformuje rámcového dodavatele o případných připomínkách do 30 dnů od obdržení této písemné žádosti.
[17] Viz věci 2449/2007/VIK a 53/2009/MF.
[18] Příslušné odstavce znějí takto: „[...] Nous constatons que l'expert n'a pas assimilé ni ses Termes de référence, ni les instructions qui lui ont été données lors des séances de travail à la Délégation et nous ne cachons pas nos doutes sur ses capacités de mener a bien la mission confiée. Si sa prestation ne s'améliore pas d'une manière significative, nous serons amenés à demander son remplacement pour les phases suivantes.“
„[...] nous confirmons que nous désirons recevoir d'autres candidatures pour le remplacement de [M. X] qui ne fournit pas un travail satisfaisant [...]“.
[19] Příslušné odstavce znějí takto: „Ci dessous nos commentaires sur les documents velvyslanci... Sans même avoir commencé à entrer dans le fond c'est déjà beaucoup trop...".
„[...] Jusqu'a présent, tant la DUE que la CEMAC n'a fait qu'investir du temps dans cette mission, sans aucun retour de qualité de votre part. Expliquez moi de quoi vous voulez qu'on parle ce midi si vous n'êtes pas en mesure de prendre les bons modèles sur le site EuropeAid, si vous nous envoyez des documents de si mauvaise qualité...“.
„L'Ambassadeur [delegace] me charge de vous transmettre qu'il a bien reçu votre demande d'audience, mais qu'il vous ne recevra pas tant que vous ne donnez pas de satisfaction dans votre travail. [...]“.
[20] Příslušný odstavec zní takto: „Je crois que vous avez pris la bonne décision concernant [le plaignant]. Toutes les diverses incohérences constatées dans le projet des TDR Assistance technique, notamment sur les objectifs, mon Chef de Cabinet les a remarquées et voulaient y apporter des améliorations, mais lui [le plaignant] persistait à dire que [X] a déjà vu cela et qu'il est d'accord, etc. Bref! (Poznámky k jednotlivým incohérences constatées dans le projet des TDR Assistance technique, notamment sur les objectifs, mon Chef de Cabinet les a remarquées et voulaient apporter des améliorations, mais lui [le plaignant] persistait dire que [X] a déjà vu cela et qu'il est d'accord, atd. Bref! J'espère que le bureau d'études trouvera bien un remplaçant compétent.“
[21] Viz věc 53/2009/MF.
[22] V listopadu 2010 během revize Praktického průvodce smluvními postupy pro vnější činnost EU (PRAG) tehdejší GŘ EuropeAid změnilo příslušný článek 17.2 obecných podmínek pro smlouvy o poskytování služeb. Tento článek nyní stanoví, že „na základě písemné a odůvodněné žádosti, k níž konzultant předloží své vlastní připomínky a připomínky zaměstnance, může veřejný zadavatel nařídit nahrazení zaměstnance, pokud se domnívá, že zaměstnanec je neefektivní nebo neplní své povinnosti podle smlouvy.“
[23] Komise odkázala na svou výměnu korespondence (přiloženou k jejímu stanovisku) s hlavním dodavatelem ze dne 27. ledna 2012 a se stěžovatelem ze dne 25. ledna, 2. února a 3. února 2012.
[24] Příslušný odstavec zní (francouzsky): „Si sa prestation ne s'améliore pas d'une manière significative, nous serons amenés à demander son remplacement pour les phases suivantes.“
[25] E-maily Komise zaslané hlavnímu dodavateli dne 27. ledna, 2. února, 20. února, 6. března, 12. března a 27. března 2012.
[26] E-mail hlavního dodavatele ze dne 22. března 2012 zní takto: „Veuillez trouver une révision réalisée par [stěžovatel]. Navrée du retard mais j'ai été moi même confrontée à d'autres urgences.
[27] Viz poznámky pod čarou 20 a 21 výše.