Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Projednávaná věc se týká žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se výdajů a ročního rozpočtu Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti (EUISS).

2. Stěžovatel (který je platformou pro nevládní organizace) uvedl, že v říjnu a listopadu 2011 zaslal několik e-mailů a uskutečnil několik telefonních hovorů do EUISS v souvislosti s předmětem této stížnosti.

3. Dne 9. ledna 2012 zaslal stěžovatel EUISS žádost o přístup veřejnosti k dokumentům podle nařízení č. 1049/2001[1]. Stěžovatel zejména požádal o přístup k dokumentům týkajícím se i) výdajů EUISS v roce 2010 a ii) ročního rozpočtu na roky 2010 až 2012.

4. Vzhledem k tomu, že EUISS neodpověděla, podal stěžovatel dne 3. února 2012 potvrzující žádost. Podle stěžovatele ani oddělení EUISS na potvrzující žádost neodpovědělo.

5. Dne 8. března 2012 podal stěžovatel tuto stížnost veřejnému ochránci práv.

Předmět šetření

6. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření tohoto tvrzení a tvrzení:

Tvrzení

Útvar EUISS neodpověděl na žádost o přístup k dokumentům týkajícím se jeho výdajů v roce 2010 a jeho ročního rozpočtu na roky 2010 až 2012.

Požadavek

Systém EUISS by měl umožnit přístup k dokumentům požadovaným stěžovatelem nebo by měl případně odůvodnit své odmítnutí.

7. Stěžovatel rovněž tvrdil, že EUISS by měl výše uvedené dokumenty zveřejnit na svých internetových stránkách. Veřejná ochránkyně práv však stěžovatele informovala, že toto další tvrzení je nepřípustné z důvodu neexistence vhodných předchozích přístupů k systému EUISS v souvislosti s touto otázkou.

Šetření

8. Dne 3. března 2012 veřejná ochránkyně práv požádala EUISS o stanovisko k výše uvedenému tvrzení a tvrzení.

9. Dne 11. června 2012 zaslala služba EUISS veřejnému ochránci práv odpověď.

10. S ohledem na obsah této odpovědi se veřejný ochránce práv dne 19. června 2012 znovu obrátil na EUISS.

11. Dne 23. července 2012 zaslalo oddělení EUISS veřejnému ochránci práv své stanovisko, které bylo předáno stěžovateli k vyjádření.

12. Dne 3. srpna 2012 předložil stěžovatel své připomínky.

Analýza a závěry veřejné ochránkyně práv

A. Tvrzení o neposkytnutí odpovědi na žádost o přístup k dokumentům a související tvrzení

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

13. EUISS ve své původní odpovědi uvedla tři body. Za prvé uvedl, že stěžovatel v minulosti několikrát požádal o přístup k dokumentům týkajícím se jeho ročního rozpočtu a výdajů, neuvedl však účel těchto žádostí.

14. Zadruhé EUISS uznal, že jeho pravidla týkající se příslušné oblasti dosud nejsou v souladu s pravidly jiných orgánů EU. Uvedla, že se může v jednotlivých případech rozhodnout poskytnout třetím stranám souhrnné informace týkající se jejího rozpočtu. Její pravidla však nestanoví povinnost poskytovat podrobné informace.

15. Zatřetí, EUISS uvedl, že si na svém následujícím zasedání v září 2012 vyžádá stanovisko svého sboru k této otázce. Dodala, že se vrátí veřejnému ochránci práv poté, co rada zaujme stanovisko.

16. Veřejná ochránkyně práv informovala EUISS, že její odpověď není uspokojivá, a vyzvala ji, aby poskytla stanovisko, které by se odpovídajícím způsobem zabývalo podstatou stížnosti.

17. V reakci na to informovalo oddělení EUISS veřejnou ochránkyni práv, že se rozhodlo žádost o přístup k dokumentům přezkoumat a že se rovněž rozhodlo přístup poskytnout. Kromě toho EUISS poskytl veřejnému ochránci práv kopii svých pravidel pro přístup k dokumentům.

18. Ve svých připomínkách stěžovatel informoval veřejného ochránce práv, že problém byl vyřešen, neboť obdržel kopii požadovaných dokumentů. Kromě toho stěžovatel poděkoval veřejnému ochránci práv za jeho zásah k vyřešení základního problému.

Posouzení veřejného ochránce práv

19. Ve svém dopise v reakci na původní odpověď EUISS veřejný ochránce práv uvedl, že podle nařízení č. 1049/2001 nemusí žadatelé o přístup k dokumentům uvádět účel své žádosti o přístup. Kromě toho podle nařízení č. 1049/2001 mohou orgány EU odepřít přístup k dokumentům pouze tehdy, je-li použitelná jedna nebo více výjimek stanovených uvedeným nařízením.

20. Veřejný ochránce práv rovněž upozornil EUISS na článek 18 společné akce Rady o zřízení Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti[2], který stanoví:

„Nanávrh ředitele přijme správní rada do 30. června 2002 pravidla pro přístup veřejnosti k dokumentům institutu, přičemž zohlední zásady a omezení stanovené v nařízení (ES) č. 1049/2001.“

21. Veřejná ochránkyně práv proto vyzvala EUISS, aby uvedl, zda již taková pravidla přijal, a pokud ano, aby poskytl kopii těchto pravidel.

22. Ze své odpovědi vyplývá, že se EUISS rozhodl poskytnout přístup k požadovaným dokumentům. Kromě toho EUISS rovněž poskytl veřejnému ochránci práv kopii svých pravidel pro přístup k dokumentům, která podle všeho náležitě zohledňují nařízení č. 1049/2001.

23. Stěžovatel dále potvrdil, že obdržel kopii požadovaných dokumentů.

24. S ohledem na výše uvedené dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že EUISS případ vyřešila.

25. Veřejná ochránkyně práv by dále ráda vyjádřila uznání službě EUISS za její konstruktivní přístup k vyřizování této stížnosti, která je první stížností, kterou veřejná ochránkyně práv obdržela proti službě EUISS, jakož i za kroky podniknuté ke zvýšení transparentnosti jejího fungování.

B. Závěr

Na základě svého šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá s následujícím závěrem:

Případ byl vyřešen službou EUISS.

Stěžovatel a EUISS budou o tomto rozhodnutí informováni.

P. Nikiforos Diamandouros

Ve Štrasburku dne 7. června 2013.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

[2] Společná akce Rady 2001/554/SZBP ze dne 20. července 2001 o zřízení Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti, Úř. věst. 2001, L 200, s. 1.