Štrasburk 24. dubna 2008

Vážený pane X,

Dne 16. března 2007 jste evropskému veřejnému ochránci práv podal stížnost na Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) týkající se Vaší účasti v otevřeném výběrovém řízení.

Dne 6. června 2007 jsem předal stížnost řediteli úřadu EPSO. Úřad EPSO zaslal své stanovisko dne 21. září 2007, které jsem Vám zaslal s výzvou k vyjádření. Vyjádření jste předložil dne 28. listopadu 2007.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Podle stěžovatele lze skutečnosti shrnout takto:

Stěžovatel se zúčastnil otevřeného výběrového řízení, které mělo vytvořit rezervu asistentů.

Dne 28. června 2006 jej Evropský úřad pro výběr personálu (dále jen „EPSO“) informoval, že při ústní zkoušce nezískal dostatečné výsledky, a že v důsledku toho nebylo jeho jméno zařazeno na rezervní seznam.

Dne 10. července 2006 se stěžovatel písemně obrátil na úřad EPSO s žádostí o přezkoumání své ústní zkoušky. Tvrdil, že jeho známka neodpovídá jeho výkonu během testu, a uvedl, že na 80 % otázek odpověděl přátelsky a uvolněně. Požádal, aby byl informován o hodnotících kritériích použitých při ústní zkoušce a o hodnoceních výběrové komise.

Dne 20. července 2006 úřad EPSO stěžovateli odpověděl. Uvedla, že výběrová komise přezkoumala jeho známky pro ústní zkoušku a že nedošlo k žádnému pochybení. Dodala, že během ústní zkoušky stěžovatel neprokázal dostatečnou znalost sekretářských úkolů a nepřesvědčil senát, že může plnit úkoly popsané v oznámení o výběrovém řízení (hlava A bod I). Podle úřadu EPSO nemohl být vzhledem k tajnosti řízení správní rady poskytnut přístup k hodnotícím kritériím a dalším dokumentům požadovaným stěžovatelem. Úřad EPSO upozornil stěžovatele na rozhodnutí veřejného ochránce práv o stížnosti 324/2003/MF.

Stěžovatel ve své stížnosti uvedl, že na položené otázky odpověděl správně. Pokud jde o srovnávací hodnocení uchazečů, dodal, že vzhledem k tomu, že byl mezi prvními uchazeči, kteří se zúčastnili ústní zkoušky, měl pochybnosti o tom, zda si výběrová komise pamatuje jeho výkony, a měl za to, že buď byly známky za jeho zkoušku uděleny okamžitě, nebo byl vyloučen před provedením srovnávacího hodnocení. Nesouhlasil s tvrzením úřadu EPSO, že jeho znalost sekretářských úkolů je nedostatečná. Měl za to, že správní rada jej vyloučila na základě subjektivního posouzení jeho výkonnosti, a nikoli na základě objektivních hodnotících kritérií. Vzhledem k jeho odpovědím nebylo možné získat vyřazovací známku. Dodal, že hodnotící kritéria testu a hodnocení rady mu nebyla dána.

Stěžovatel tvrdil, že výběrová komise řádně neposoudila jeho výsledky v ústní zkoušce a že její posouzení jeho výsledků nebylo založeno na objektivních hodnotících kritériích. Stěžovatel rovněž tvrdil, že mu úřad EPSO neposkytl přístup k hodnotícím kritériím ústní zkoušky a k hodnocením rady. Tvrdil, že jeho výkon by měl být přehodnocen. Rovněž tvrdil, že jeho jméno by mělo být zařazeno na rezervní seznam nebo že otevřené výběrové řízení by mělo být zrušeno z důvodu neférového zacházení s uchazeči a nedostatku objektivity ze strany správní rady. Nakonec tvrdil, že by mu měl být umožněn přístup k hodnotícím kritériím ústní zkoušky a k hodnocením výboru.

Dne 6. června 2007 zahájil veřejný ochránce práv šetření týkající se následujících tvrzení a tvrzení:

Stěžovatel tvrdil, že mu úřad EPSO neposkytl přístup k hodnotícím kritériím ústní zkoušky a k hodnocením výběrové komise. Tvrdil, že by mu měl být umožněn přístup k těmto kritériím a hodnocením.

Veřejná ochránkyně práv se domnívala, že neexistují dostatečné důvody pro zahájení šetření ohledně tvrzení a tvrzení týkajícího se posouzení výkonnosti stěžovatele, protože stěžovatel nepředložil konkrétní argumenty týkající se správnosti odůvodnění, z něhož rozhodnutí výběrové komise vychází. Kromě toho nebyly splněny podmínky přípustnosti, pokud jde o tvrzení, že posouzení nebylo založeno na objektivních hodnotících kritériích, a tvrzení, že jeho jméno by mělo být zařazeno na rezervní seznam nebo že otevřené výběrové řízení by mělo být zrušeno, protože stěžovatel k těmto otázkám neučinil žádné vhodné předchozí administrativní přístupy.

Šetření

Stanovisko úřadu EPSO

Stanovisko úřadu EPSO lze shrnout takto:

Úřad EPSO připomněl, že ústní zkouška sestávala z pohovoru s výběrovou komisí, jehož cílem bylo posoudit schopnosti uchazečů plnit povinnosti popsané v oznámení o výběrovém řízení (hlava A(I)). Úřad EPSO vysvětlil, že za účelem posouzení dovedností uchazečů během ústního testu vypracovala komise před provedením uvedeného testu hodnotící list, v němž jsou uvedena kritéria, která mají být při hodnocení použita. Tato kritéria byla v souladu s ustanoveními oznámení o výběrovém řízení. Tyto dovednosti se týkají mimo jiné úkolů sekretariátu spojených s pořádáním schůzí, přípravou služebních cest atd.; jakož i řadu dalších standardních sekretářských úkolů: i) ukládání dokumentů a korespondence, sledování korespondence, vedení deníku atd.; ii) zpracování textu v hlavním jazyce uchazečů a případně v jiném úředním jazyce EU; iii) formátování elektronických dokumentů; a iv) různé administrativní úkoly spojené se správou souborů pomocí kancelářských softwarových balíčků. Během pohovoru rada rovněž posoudila odborné znalosti uchazečů v dané oblasti, jejich znalosti o EU a jejích orgánech a jejich schopnost přizpůsobit se práci evropského úředníka v multikulturním prostředí.

Výběrová komise použila tato kritéria jednotně a konzistentně k posouzení všech uchazečů, čímž splnila požadavky objektivity a rovnosti. Po diskusi mezi členy správní rady stanovila konsensem konečnou známku pro každého kandidáta.

V souladu s článkem 6 přílohy III služebního řádu se na srovnávací hodnocení uchazečů vztahovala tajnost, která se vztahuje na řízení výběrové komise (1). Kromě toho z tajnosti jednání výboru vyplývalo, že nelze sdělovat postoje jednotlivých členů výboru a podrobný obsah hodnotícího listu, konkrétně osobní nebo srovnávací posouzení (2). Přístup k tomuto listu proto nemohl být poskytnut.

Úřad EPSO připomněl, že ve svém rozhodnutí 481/2002/IP veřejný ochránce práv zvážil: „názor Komise, že hodnotící list obsahující obecné hodnocení a připomínky výběrových komisí by měl být považován za opodstatněný, pokud jde o povinnost zachovávat důvěrnost jednání výběrové komise, jak je stanoveno v článku 6 přílohy III služebního řádu“.

Úřad EPSO rovněž připomněl, že během ústní zkoušky výběrová komise nejen posoudila, zda uchazeč poskytl správnou nebo nesprávnou odpověď, ale také posoudila schopnosti uchazečů plnit povinnosti popsané v oznámení o výběrovém řízení. Správní rada při posuzování uchazečů vycházela z poskytnutých odpovědí a z argumentační schopnosti a logického přístupu, o něž se tyto odpovědi opírají, jakož i z jejich schopnosti přizpůsobit se pracovnímu prostředí a pracovat v multikulturním prostředí. Vzhledem k tomu, že cílem výběrového řízení bylo vybrat nejlepší kandidáty na pracovní místa, která mají být vykonávána, bylo nevyhnutelné, aby výbor přezkoumal příslušné zásluhy kandidátů a provedl testy tak, aby byli vybráni pouze nejlepší kandidáti. Jak tedy potvrzuje judikatura soudů Společenství, úkolem výboru nebyla automatická činnost, ale hodnocení, které předpokládalo prostor pro uvážení.

V souladu s povinností uvést odůvodnění informoval úřad EPSO stěžovatele o jeho známkách. Kromě toho jej EPSO dopisem ze dne 20. července 2006 informoval o výsledku přezkumu jeho přihlášky a vysvětlil důvody, proč se výběrová komise rozhodla udělit mu známku nižší, než je požadovaný minimální počet bodů. Měl za to, že uchazeč neprokázal dobré odborné znalosti v oblasti sekretářských úkolů a nepřesvědčil jej o své schopnosti plnit úkoly.

Jak je uvedeno v judikatuře soudů Společenství, „vzhledem k tomu, že sdělení známek získaných v různých zkouškách výběrového řízení představuje dostatečné odůvodnění rozhodnutí komise, nemá výběrová komise povinnost upřesnit, které odpovědi uchazeče byly nedostatečné, ani vysvětlit, proč byly považovány za nedostatečné“(3).

Pokud jde o hodnotící kritéria, úřad EPSO závěrem poukázal na to, že tato kritéria byla stanovena v oznámení o výběrovém řízení a že výběrová komise informovala uchazeče, že některá z těchto kritérií během ústní zkoušky nesplnil. Pokud jde o hodnocení výboru, byl stěžovatel informován o rozhodnutí výboru a následně znovu, když byl informován o svých známkách a když mu bylo poskytnuto podrobné vysvětlení. Tajnost jednání rady, která je stanovena v zákonných předpisech, zakazuje sdělování pozic jednotlivých členů rady a jakékoli osobní nebo srovnávací hodnocení kandidátů.

Připomínky stěžovatele

Připomínky stěžovatele lze shrnout takto:

Podle stěžovatele byl z otevřeného výběrového řízení vyloučen z jiných důvodů, než byly jeho odpovědi během ústní zkoušky. Měl za to, že mu úřad EPSO odmítl poskytnout přístup k hodnocením a pouze připomněl ustanovení oznámení o výběrovém řízení. Stěžovatel uvedl, že veřejný ochránce práv může mít přístup k řízení výběrové komise.

ROZHODNUTÍ

1 Údajné neposkytnutí přístupu k hodnotícím kritériím ústní zkoušky a k hodnocením výběrové komise a související žádosti

1.1 Stěžovatel se zúčastnil otevřeného výběrového řízení a v ústní zkoušce nezískal dostatečné výsledky pro zařazení svého jména na rezervní seznam. Tvrdil, že mu Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) neumožnil přístup k hodnotícím kritériím ústní zkoušky a k hodnocením výběrové komise. Tvrdil, že by mu měl být umožněn přístup k těmto kritériím a hodnocením.

1.2 Úřad EPSO ve svém stanovisku připomněl, že za účelem posouzení dovedností uchazečů během ústní zkoušky vypracovala výběrová komise před ústní zkouškou hodnotící list, v němž jsou uvedena kritéria, která použije při svém hodnocení a která jsou v souladu s ustanoveními oznámení o výběrovém řízení:

• úkoly sekretariátu spojené s pořádáním schůzí, přípravou služebních cest atd.; řada dalších standardních sekretářských úkolů: ukládání dokumentů a korespondence, sledování korespondence, vedení deníku atd.; zpracování textu v hlavním jazyce uchazeče a případně v jiném úředním jazyce EU, formátování elektronických dokumentů; různé administrativní úkoly spojené se správou souborů pomocí kancelářských softwarových balíčků;
• odborné znalosti uchazečů v dané oblasti;
• znalost EU a jejích orgánů;
• schopnost přizpůsobit se práci evropského úředníka v multikulturním prostředí.

Výběrová komise použila tato kritéria jednotně a konzistentně k posouzení všech uchazečů, čímž splnila požadavky objektivity a rovnosti. Po diskusi mezi členy správní rady stanovila konsensem konečnou známku pro každého kandidáta.

V souladu s článkem 6 přílohy III služebního řádu se na srovnávací hodnocení uchazečů vztahovala tajnost řízení výběrové komise (4). Kromě toho z tajnosti jednání sboru vyplývalo, že stanoviska jednotlivých členů sboru a podrobný obsah hodnotícího listu, a sice osobní nebo srovnávací posouzení, nemohou být sděleny (5). Přístup k tomuto listu proto nemohl být poskytnut.

1.3 Veřejný ochránce práv bere na vědomí, že stěžovatel požádal o přístup k hodnotícím kritériím a hodnocením výběrové komise v dopise úřadu EPSO ze dne 10. července 2006. Úřad EPSO v odpovědi odkázal na povinnosti popsané v hlavě A oddíle I oznámení o výběrovém řízení a na tajnost jednání správní rady.

Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že úřad EPSO ve svém stanovisku při řešení otázky hodnotících kritérií znovu odkázal na hlavu A oddíl I oznámení o výběrovém řízení a poskytl seznam těchto kritérií. Pokud jde o hodnocení výběrové komise, EPSO vysvětlil, že v souladu se služebním řádem a judikaturou soudů Společenství se na pozice jednotlivých členů výběrové komise a podrobný obsah hodnotícího listu, konkrétně osobní a srovnávací hodnocení, vztahuje tajnost jednání výběrové komise.

1.4 Otázka přístupu k výběrovým kritériím používaným výběrovou komisí byla vznesena v jiných stížnostech adresovaných veřejnému ochránci práv, konkrétně v rozhodnutích o stížnostech 2097/2003/(ADB)PB, 2028/2003/(MF)PB a 413/2004/(MF)PB. Šetření týkající se výše uvedených stížností byla uzavřena v září 2005.

Ve výše uvedených případech veřejná ochránkyně práv předložila tři samostatné návrhy doporučení, aby Komise a úřad EPSO znovu zvážily své odmítnutí poskytnout přístup k hodnotícím kritériím, výběrovým kritériím stanoveným výběrovou komisí a kopii podrobného hodnotícího listu.

Ve všech třech případech předložily Komise a úřad EPSO společná stanoviska. V jednom z případů (2097/2003/(ADB)PB) výše uvedené orgány reagovaly na návrh doporučení veřejného ochránce práv poskytnutím kopie písemného zkušebního dokumentu obsahujícího připomínky a opravy výběrové komise. Komise a EPSO však ve svém stanovisku zdůraznily, že vydání opraveného zkušebního dokumentu je výjimkou, která nepředstavuje precedens.

V souvislosti se stížnostmi 2097/2003/(ABD)PB a 2028/2003/(MF)PB Komise a EPSO nesouhlasily se zveřejněním výběrových kritérií stanovených výběrovou komisí a pokud jde o stížnost 413/2004/(MF)PB, nesouhlasily se zveřejněním kopie podrobného hodnotícího listu. Komise a EPSO však uvedly, že na obecnější úrovni zkoumají možnost poskytnout uchazečům podrobnější hodnotící list, aby lépe porozuměli hodnocení prováděnému výborem.

Dne 8. září 2005 dospěl veřejný ochránce práv v souvislosti se svým rozhodnutím o ukončení šetření stížnosti 2097/2003/(ADB)PB k závěru, že postoj úřadu EPSO vyvolává důležité skutkové a právní otázky obecnější povahy. Ke stejnému závěru dospěl ve svých následných rozhodnutích ze dne 14. září 2005 a 22. září 2005, kterými ukončil šetření stížností 2028/2003/(MF)PB a 413/2004/(MF)PB. S ohledem na výše uvedený závěr oznámil, že zahájí šetření z vlastního podnětu týkající se přístupu k hodnotícím kritériím.

Dne 10. října 2005 zahájil veřejný ochránce práv šetření z vlastního podnětu OI/5/05/PB, které se týkalo přístupu uchazečů k hodnotícím kritériím stanoveným výběrovými komisemi a uplatněným při písemných zkouškách v rámci výběrových řízení pořádaných úřadem EPSO. Dne 3. července 2007 provedl veřejný ochránce práv další šetření a požádal úřad EPSO, aby se vyjádřil k otázce přístupu k hodnotícím kritériím stanoveným pro účely ústních testů. Šetření z vlastního podnětu se rovněž zabývá tajností jednání správní rady, jak je stanoveno v článku 6 přílohy III služebního řádu.

Na základě výše uvedených skutečností se proto veřejná ochránkyně práv domnívá, že dokud nebude znám výsledek šetření veřejného ochránce práv z vlastního podnětu, neexistují důvody pro další šetření této stížnosti proti úřadu EPSO. Informace o výsledku šetření veřejného ochránce práv z vlastního podnětu budou včas zveřejněny na internetových stránkách veřejného ochránce práv (http://www.ombudsman.europa.eu).

2 Závěr

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv ohledně této stížnosti není nutné žádné další šetření. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován ředitel úřadu EPSO.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Rozsudek Soudního dvora ve věci Marcato, 44/71, Recueil 1972, s. 427.

(2) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Christensen v. Komise, T-336/02, Sb. VS s. I-A-75 a II-341.

(3) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Kaps v. Soudní dvůr, T-153/95, Sb. VS s. I-A-233 a II-663, bod 81. Překlad z francouzského originálu od útvarů veřejného ochránce práv: „dès lors que la communication des résultats chiffrés obtenus par un candidat aux différentes épreuves d'un concours constitue une motivation suffisante du jugement de valeur porté par le jury, un jury de concours ne saurait être tenu, en vue de motiver sa décision de ne pas inscrire un candidat sur la liste d'aptitude à l'issue d'un concours, de préciser les réponses du candidat qui ont été jugées insuffisantes ou d'expliquer pourquoi celle-ci ont été jugées insuffisantes“.

(4) Rozsudek Soudního dvora ve věci Marcato, 44/71, Recueil 1972, s. 427.

(5) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Christensen v. Komise, T-336/02, Sb. VS s. I-A-75 a II-341.