Štrasburk 27. listopadu 2007

Vážená paní D.,

Dne 2. června 2006 jste podal evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) ve věci rozhodnutí výběrové komise zrušit sedm otázek v předvýběrových testech v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/25/05.

Vzhledem k tomu, že Vaše tvrzení a nároky byly podobné těm, které předložili stěžovatelé ve věcech 1583/2006/BU, 1686/2006/BU a 2175/2006/BU, rozhodl jsem se Vaši stížnost a tyto tři případy prošetřit společně (1).

Dne 29. srpna 2006 jsem předal stížnosti řediteli úřadu EPSO a požádal jej o stanovisko. Dne 22. listopadu 2006 zaslal EPSO své stanovisko ve francouzském jazyce a dne 27. listopadu 2006 poskytl verzi s vypuštěnými jmény ostatních stěžovatelů. Dne 1. prosince 2006 zaslal úřad EPSO anglické znění stanoviska. Stanovisko jsem Vám předal s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 31. ledna 2007.

Dopisem ze dne 22. června 2007 jsem úřadu EPSO zaslal další dotazy týkající se Vaší stížnosti a informoval jsem Vás o nich. Dne 5. července 2007 zaslal úřad EPSO odpověď na další šetření ve francouzském jazyce a dne 10. července 2007 poskytl její anglický překlad. Obě jazykové verze jsem Vám předal s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 18. července 2007.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Stěžovatelé se zúčastnili předvýběrových testů a), b) a c) a písemného testu d) v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/25/05, jehož cílem bylo přijmout administrátory v oblasti evropské veřejné správy / lidských zdrojů (2).

Dopisy ze dne 22. května 2006 úřad EPSO stěžovatele informoval, že ačkoli se jejich známky v testech rovnaly požadovanému minimálnímu počtu bodů nebo jej převyšovaly, jejich bodové hodnocení nepatřilo k nejvyšším 630 bodům. V bodě B.1 oznámení o výběrovém řízení bylo stanoveno, že k podání úplné přihlášky za účelem případného připuštění do výběrového řízení budou vyzváni pouze uchazeči s nejvyšším počtem 630 bodů v předvýběrových testech. Stěžovatelé byli rovněž informováni o tom, že:

„V důsledku nepřesností zjištěných po provedení předvýběrových testů se výběrová komise rozhodla vypustit tyto otázky s výběrem odpovědí:

• Zkouška a): otázky 17, 20, 22 a 34
• Zkouška b): otázky 69 a 74
• Zkouška c): otázka č. 21

V zájmu zajištění rovného zacházení se všemi uchazeči bylo rozhodnutí o vypuštění těchto otázek uplatněno na test ve všech jazycích. Celkové skóre uvedené v oznámení o výběrovém řízení zůstává nezměněno. Hodnota každé zbývající otázky byla vypočtena vydělením celkového skóre počtem zbývajících otázek.“

Všichni stěžovatelé se písemně obrátili na úřad EPSO a požádali o přehodnocení výše uvedeného rozhodnutí. V podstatě uvedly, že zrušení tak vysokého počtu otázek vážně ovlivnilo výsledky uchazečů, kteří na tyto otázky odpověděli správně. Stěžovatelé (3) rovněž zdůraznili, že úřad EPSO měl předvýběrové testy řádně připravit. Dále požádali o podrobné vysvětlení důvodů, proč byla každá z otázek zrušena. Stěžovatelé rovněž požádali úřad EPSO, aby přijal nápravná opatření s cílem odstranit negativní důsledky, které pro ně zrušení mělo (4).

Ve svých odpovědích stěžovatelům úřad EPSO uvedl, že možnost nalézt více než jednu správnou odpověď, jakož i nemožnost nalézt správnou odpověď mohly vést výběrovou komisi k rozhodnutí o zrušení otázky. Úřad EPSO dodal, že i když k chybě mohlo dojít pouze v jedné jazykové verzi testů, bylo nezbytné zrušit dotčené otázky ve všech jazykových verzích, aby bylo možné posoudit uchazeče na základě stejných otázek. Úřad EPSO rovněž zopakoval, že minimální počet bodů pro každý test byl stanoven v oznámení o výběrovém řízení, že celkové bodové hodnocení v něm uvedené zůstalo nezměněno a že hodnota každé zbývající otázky byla vypočtena vydělením celkového počtu bodů v každém testu počtem zbývajících otázek. Úřad EPSO neposkytl žádnému ze stěžovatelů podrobnější vysvětlení a nepřijal žádné z nápravných opatření, která požadoval.

Stěžovatelé ve svých stížnostech adresovaných evropskému veřejnému ochránci práv v podstatě tvrdili, že úřad EPSO:

1) řádně nepřipravil soutěž; a

(2) Neposkytl jim podrobné vysvětlení důvodů, pro které se rozhodl dotyčné otázky zrušit.

Stěžovatelé tvrdili, že úřad EPSO by měl:

1) přijmout nápravná opatření (5) k odstranění negativních důsledků, které výše uvedené rozhodnutí mělo pro některé uchazeče; a

(2) U každé z dotčených otázek podrobně vysvětlete důvody, pro které se rozhodl ji zrušit.

Šetření

Souvislosti
stanoviska úřadu EPSO

Úřad EPSO nejprve poskytl shrnutí skutečností odpovídajících skutečnostem popsaným v oddíle „Stížnost“ výše.

Úřad EPSO uvedl, že poté, co jej čtyři uchazeči kontaktovali a požádali o doplňující vysvětlení týkající se jejich známek a rozhodnutí výběrové komise zrušit některé otázky, zaslal každému uchazeči seznam jejich odpovědí spolu s tabulkou správných odpovědí. Úřad EPSO dále uvedl, že stěžovatelům poskytl následující informace o důvodech, proč se výbor rozhodl zrušit sedm otázek v předvýběrových testech: verš B se rozhodl zrušit čtyři otázky v testu a), dvě otázky v testu b) a jednu otázku v testu c) poté, co zjistil, že existuje buď více než jedna možná odpověď, nebo žádná správná odpověď. Chyba v jedné z jazykových verzí vedla k odstranění dotčené otázky ze všech jazykových verzí.

Úřad EPSO rovněž vysvětlil, že rozhodnutí výběrové komise B o zrušení otázek bylo uplatněno na všechny uchazeče, aby byla dodržena zásada rovného zacházení, a dodal, že to nelze zaručit, pokud by uchazeči nebyli posuzováni na základě přísně totožných kritérií. Podle úřadu EPSO byli uchazeči rovněž informováni o postupu udělování bodů: hodnota každé zbývající otázky byla vypočtena vydělením skóre uvedeného v oznámení o výběrovém řízení, které zůstalo nezměněno, počtem zbývajících otázek.

Stanovisko úřadu EPSO k tvrzením a tvrzením stěžovatelů

Úřad EPSO vysvětlil, že výběrové komisi poskytuje administrativní, logistickou a IT podporu pro organizaci testů výběrového řízení. Jakmile výběrová komise testy stanoví, je na úřadu EPSO, aby je nechal přeložit a reprodukovat. Koordinuje rovněž revizi textů přeložených GŘ pro překlady (6). Navzdory četným ověřením a kontrolám provedeným před konáním výběrového řízení se však v některých případech bohužel některé chyby neodhalí, a to ve znění otázek, v navrhovaných odpovědích nebo v překladech.

Úřad EPSO dále uvedl, že poté, co se konaly testy tohoto výběrového řízení, obdržela výběrová komise od uchazečů řadu připomínek, v nichž ji žádala, aby ověřila správnost určitých odpovědí, nebo aby zpochybnila znění konkrétních otázek. Správní rada přezkoumala všechny důvody a vysvětlení poskytnuté uchazeči a dospěla k závěru, že některé otázky jsou skutečně problematické. Vzhledem k tomu, že všichni uchazeči musí být hodnoceni stejným způsobem podle stejných parametrů, rozhodla se komise zrušit sporné otázky pro všechny uchazeče bez ohledu na jazyk zvolený k účasti na zkoušce.

Podle úřadu EPSO mělo zrušení některých otázek za následek, že bylo nutné přerozdělit celkový počet bodů za každý test mezi zbývající otázky. Hodnota každé zbývající otázky byla vypočtena vydělením maximálního počtu bodů uvedeného v oznámení o výběrovém řízení počtem zbývajících otázek. Tím, že výběrová komise zvýšila hodnotu každé správné odpovědi, neodečetla žádnému uchazeči žádné body. Úřad EPSO zdůraznil, že výbor je zněním oznámení o výběrovém řízení vázán a není oprávněn měnit bodové hodnocení stanovené pro testy.

EPSO poukázal na účel rozhodnutí o zrušení otázek, kterým bylo umožnit objektivní hodnocení individuálních schopností uchazečů v souladu se zásadou rovného zacházení a vyhnout se jejich hodnocení na základě jiných než totožných kritérií. Legalita takového rozhodnutí je potvrzena judikaturou soudů Společenství, zejména ve věcech C-263/01 P, Giulietti v. Komise (7) a T-189/99, Gerochristos v. Komise (8), podle kterých

„Od uchazečů se očekává, že odpoví na všechny otázky, a nikoli pouze na určité otázky, které budou vybrány tak, jak uznají za vhodné. Počet a obsah otázek, na které je třeba odpovědět, jsou tedy pro všechny uchazeče stejné. Zpětné zrušení otázky pro všechny uchazeče, čímž se sníží počet otázek, které musely být zodpovězeny v den konání testů, znamená, že šance uchazečů na vzájemný úspěch se nemění.“

Argument, že zrušení některých otázek je porušením zásady rovného zacházení, protože doba strávená na odstraněných otázkách je pro každého kandidáta odlišná, je založen na mylném pojetí této zásady. Tento argument se netýká vady podmínek výběrového řízení, které jsou uchazečům uloženy, ani nerovného hodnocení uchazečů ze strany výběrové komise, ale individuálního chování samotných uchazečů. Tento argument zdaleka netvrdí, že by docházelo k diskriminaci, ale pouze zdůrazňuje existenci rozdílů mezi kandidáty účastnícími se výběrových řízení.“

Úřad EPSO dodal, že vzhledem k tomu, že výběrová komise jednala v rámci svého prostoru pro uvážení, nijak neporušila zásadu rovného zacházení tím, že se rozhodla zrušit otázky a vydělit celkový počet bodů uvedený v oznámení o výběrovém řízení zbývajícími otázkami. Zrušení otázek nemění ustanovení oznámení o výběrovém řízení, protože maximální počet bodů a minimální počet bodů zůstávají nezměněny. Na druhé straně oznámení o výběrovém řízení nestanovilo konkrétní počet otázek pro každý test. Takové určení je jedinou výsadou výboru, který má značný prostor pro uvážení při rozhodování jak o počtu otázek, tak o podrobném obsahu zkoušek, přičemž neztrácí ze zřetele hlavní cíl otevřených výběrových řízení, kterým je nábor úředníků nejvyšší kvality.

Úřad EPSO rovněž poukázal na to, že pokud je během testů nebo po nich zjištěna chyba, je tato chyba řešena vhodným způsobem s náležitým ohledem na zásady rovného zacházení s uchazeči a proporcionality. Podle EPSO je zrušení otázky přiměřenou odpovědí na chybu, která v žádném případě nepředstavuje nesrovnalost při zpracování operace jako celku. Výběrová komise tedy jednala v rámci svého prostoru pro uvážení a nedopustila se nesprávného právního posouzení.

Pokud jde o dopad zrušení, EPSO uvedl, že pokud by se předpokládalo, že sedm zrušených otázek mohlo být zodpovězeno správně, vedlo by to k odlišné prahové hodnotě pro 630. nejlepší bodové hodnocení a zpochybnilo by to výsledky všech uchazečů. Nelze tedy automaticky vyvodit, že by stěžovatelé byli mezi 630 uchazeči s nejlepšími výsledky, pokud by otázky nebyly zrušeny.

Pokud jde o negativní důsledky zrušení některých otázek, které uvedli stěžovatelé, úřad EPSO uvedl, že i) zrušení může mít pozitivní i negativní dopad na uchazeče v závislosti na počtu správných nebo nesprávných odpovědí na zbývající otázky; a ii) z judikatury v této oblasti vyplývá, že se jedná o jeden z důsledků povahy výběrových řízení a chování uchazečů, který však v žádném případě nepředstavuje nerovné zacházení.

Úřad EPSO dále poskytl následující vysvětlení důvodů, proč se výběrová komise rozhodla dotyčné otázky zrušit:

Pokud jde o test a), výběrová komise se rozhodla zrušit i) otázku 17, protože existuje více než jedna potenciální odpověď; ii) otázka č. 20, protože nebyla poskytnuta správná odpověď; iii) otázka č. 22, protože v abecedním odkazu na správnou odpověď ve španělském znění došlo k typografické chybě; a iv) otázku 34 z důvodu nesprávného překladu (v angličtině) jedné z odpovědí.

Pokud jde o test b), otázky 69 a 74 byly zrušeny, protože žádná z navrhovaných odpovědí nebyla správná.

Konečně, pokud jde o kritérium c), otázka 21 nebyla do němčiny přeložena správně.

Připomínky stěžovatelů

Stěžovatelé ve věcech 1686/2006 BU a 2175/2006/BU nepředložili žádné připomínky.

Stěžovatel ve věci 1583/2006/BU v podstatě uvedl následující připomínky:

Trval na tom, že počet zrušených otázek je velmi vysoký, a uvedl, že EPSO se odvolává na judikaturu, aby zakryl skutečnost, že je zcela odpovědný za zrušení otázek. Stěžovatel se rovněž domníval, že nestačí ponechat bodové hodnocení beze změny, a dodal, že úřad EPSO měl rovněž zachovat „formát“ výběrového řízení, tj. počet otázek. Pokud jde o počet zrušených otázek, položil si rovněž otázku, jaká je prahová hodnota, která by vedla k neplatnosti výběrového řízení. Stěžovatel dále poukázal na to, že zásah veřejného ochránce práv je nezbytný k tomu, aby bylo možné získat od úřadu EPSO podrobné vysvětlení důvodů pro zrušení otázek. Dodal, že úřad EPSO musí i nadále vyvíjet značné úsilí, pokud jde o transparentnost, a zajímalo ho, proč konkrétní důvody pro zrušení každé z otázek nemohly být zveřejněny na internetových stránkách úřadu EPSO bezprostředně po oznámení výsledků uchazečům.

Stěžovatel ve věci 1659/2006/(GK)BU v podstatě uvedl následující připomínky:

Zaprvé zpochybnila prohlášení uvedené ve stanovisku úřadu EPSO, podle něhož „úřad EPSO zaslal každému uchazeči seznam jeho odpovědí spolu s tabulkou správných odpovědí“, a uvedla, že od úřadu EPSO neobdržela žádné podrobné sdělení. Stěžovatelka se rovněž domnívala, že informace, které jí úřad EPSO poskytl ohledně důvodů, proč se výběrová komise rozhodla zrušit sedm otázek, nebyly dostatečně konkrétní. V tomto ohledu stěžovatel vysvětlil, že úřad EPSO pouze zopakoval to, co již uvedl ve svém dopise ze dne 22. května 2006, v němž informoval uchazeče o výsledcích předvýběrových testů. Stejně jako stěžovatelka ve věci 1583/2006/BU stěžovatelka v tomto případě poukázala na to, že poprvé obdržela podrobné vysvětlení důvodů zrušení, když jí úřad EPSO poskytl informace v odpovědi na žádost veřejného ochránce práv o stanovisko.

Stěžovatelka dále vysvětlila, že nemá námitky proti zásadě zrušení, a uvedla, že lidská chyba vedoucí ke zrušení jedné nebo dvou otázek může být přijatelná. Poukázala však na to, že rozsah zrušení v projednávané věci je nepřijatelný, a rovněž vyjádřila názor, že v určitém okamžiku musí být vytyčena hranice, pokud jde o počet otázek, které mohou být zrušeny.

Pokud jde o dopad zrušení, stěžovatelka zopakovala své názory týkající se negativních důsledků zrušení otázek pro některé uchazeče. Opakovala rovněž své tvrzení, že uchazeči, kteří by v případě, že by sedm otázek nebylo zrušeno, byli v dosahu požadovaného minimálního počtu bodů, pokud by na tyto otázky odpověděli správně, by měli být připuštěni do další fáze výběrového řízení.

Stěžovatel nakonec vyjádřil názor, že úřad EPSO v tomto případě nejednal spravedlivě a transparentně a že veřejný ochránce práv by měl úřadu EPSO přinejmenším doporučit, aby s uchazeči komunikoval způsobem, který odpovídá jejich tvrdé práci a odhodlání při přípravě na účast ve výběrovém řízení.

Další šetření ve věci 1659/2006/(GK)BU
Dopis veřejného ochránce práv úřadu EPSO ze dne 22. června 2007

Veřejný ochránce práv požádal úřad EPSO, aby poskytl kopie korespondence a příslušných příloh, na jejichž základě zaslal stěžovatelce seznam jejích odpovědí spolu s tabulkou správných odpovědí.

Odpověď úřadu EPSO ze dne 5. července 2007

Úřad EPSO bohužel uznal, že příslušná část jeho stanoviska byla neúplná a věta měla znít „EPSO zaslal každému z uchazečů, kteří podali žádost, seznam svých odpovědí a tabulku správných odpovědí“(zdůraznění v originále). Úřad EPSO se za toto politováníhodné opomenutí velmi omluvil.

Úřad EPSO rovněž uvedl, že tato stěžovatelka nepožadovala kopii svých odpovědí a seznam správných odpovědí. Přesto EPSO přiložil kopie těchto dokumentů ke své replice.

Další připomínky stěžovatele ze dne 18. července 2007

Stěžovatelka uvedla, že ačkoli výslovně nepožádala o kopii otázek ani o seznam správných odpovědí, neznamená to, že informace od úřadu EPSO vůbec nepožadovala. V tomto ohledu poukázala na svůj dopis ze dne 30. května 2006 adresovaný úřadu EPSO, v němž mimo jiné naléhala na výběrovou komisi, aby zcela a transparentně zveřejnila, na jakém základě bylo rozhodnuto, že otázky jsou nepřesné. Stěžovatelka rovněž poukázala na svůj dopis ze dne 12. června 2006 adresovaný úřadu EPSO, v němž mu vytýkala, že neposkytl uspokojivé nebo transparentní vysvětlení rozhodnutí o zrušení otázek, a uvedla, že takové vysvětlení by mělo být poskytnuto u každé zrušené otázky.

Stěžovatelka zdůraznila, že odpovědi úřadu EPSO na výše uvedené dopisy jsou nedostatečné, a zopakovala, že úřad EPSO poskytl podrobné vysvětlení důvodů pro zrušení otázek až poté, co veřejný ochránce práv požádal o stanovisko.

Nakonec stěžovatelka znovu zopakovala své názory na dopad zrušení a zopakovala své tvrzení týkající se nápravných opatření, která by měl úřad EPSO přijmout.

ROZHODNUTÍ

1 Zrušení otázek otevřeného výběrového řízení

1.1 Stěžovatelé se zúčastnili předvýběrových testů otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/25/05. Následně je dne 22. května 2006 Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) informoval, že i) v důsledku nepřesností zjištěných po konání testů se výběrová komise rozhodla zrušit sedm otázek z předvýběrových testů; a ii) známky získané stěžovateli nepostačovaly k tomu, aby mohli být požádáni o předložení úplné žádosti.

Stěžovatelé tvrdili, že úřad EPSO výběrové řízení řádně nepřipravil. Tvrdily, že úřad EPSO by měl přijmout nápravná opatření (9) s cílem odstranit negativní důsledky, které výše uvedené rozhodnutí mělo pro některé uchazeče.

1.2 Úřad EPSO ve svém stanovisku v souhrnu uvedl následující:

i) Navzdory četným ověřením a kontrolám bohužel některé chyby zůstaly neodhaleny.

ii) Po obdržení několika připomínek uchazečů se výběrová komise rozhodla zrušit sedm otázek pro všechny uchazeče, a to při přísném dodržování zásad legality, rovného zacházení a proporcionality.

iii) Legalita takového rozhodnutí je potvrzena judikaturou soudů Společenství(10), podle níž jsou případné negativní účinky zrušení otázek jedním z důsledků povahy výběrových řízení a chování uchazečů a nepředstavují nerovné zacházení.

iv) Maximální počet bodů a minimální počet bodů v oznámení o výběrovém řízení zůstaly nezměněny.

v) Celkový počet bodů byl přerozdělen mezi zbývající otázky a hodnota každé zbývající otázky byla vypočtena vydělením skóre uvedeného v oznámení o výběrovém řízení počtem zbývajících otázek.

vi) Pokud bychom předpokládali, že sedm zrušených otázek mohlo být zodpovězeno správně, taková možnost by vedla k odlišné prahové hodnotě pro 630. nejlepší bodové hodnocení a zpochybnila by výsledky všech uchazečů. Z těchto důvodů tedy nelze automaticky vyvodit, že pokud by otázky nebyly zrušeny, stěžovatelé by byli mezi 630 uchazeči s nejlepšími výsledky.

1.3 Ti ze stěžovatelů, kteří předložili vyjádření, zdůraznili, že rozsah zrušení v projednávané věci je nepřijatelný, a vyjádřili názor, že musí existovat prahová hodnota, pokud jde o počet otázek, které mohou být zrušeny.

1.4 Evropský veřejný ochránce práv nejprve připomíná, že podle zásad řádné správy a rovného zacházení mají orgány Společenství vůči všem uchazečům výběrového řízení povinnost zajistit, aby testy probíhaly co nejhladším a nejřádnějším způsobem. Jak rozhodly soudy Společenství, administrativa je povinna zajistit řádnou organizaci výběrového řízení, a zejména pečlivou přípravu materiálů rozeslaných uchazečům(11).

1.5 Výběrová komise je navíc odpovědná za vypracování testů (12) a úřad EPSO je zase odpovědný za řádnou organizaci výběrových řízení, včetně překladu otázek a řádného tisku zkušebních materiálů.

1.6 V projednávaném případě se však při organizaci výběrového řízení, a sice při přípravě textů předvýběrových testů, vyskytl značný a neobvykle vysoký počet chyb. Tyto chyby by naznačovaly nedostatek řádné péče a pozornosti a mohly by u uchazečů vyvolat pochybnosti o přesnosti výběrového řízení. Ačkoli veřejná ochránkyně práv konstatuje, že podle příslušného oznámení o výběrovém řízení zahrnovala příprava předvýběrových testů na konkrétní témata tohoto výběrového řízení 11 úředních jazyků EU (13), je veřejná ochránkyně práv toho názoru, že výskyt tak vysokého počtu chyb ve stávajícím výběrovém řízení představuje nesprávný úřední postup.

1.7 Veřejný ochránce práv poukazuje na to, že již ve svém rozhodnutí o stížnosti 2479/2006/JF (14) učinil kritickou poznámku týkající se stejného předmětu. V této věci zaujal úřad EPSO stejné stanovisko jako ve věcech prošetřovaných v rámci tohoto společného šetření. Veřejný ochránce práv se proto domnívá, že v souvislosti s touto stížností nejsou odůvodněna žádná další šetření, ale případ uzavře odkazem na svou kritickou připomínku ve výše uvedené věci 2479/2006/JF.

1.8 Pokud jde o možné negativní účinky zrušení a tvrzení stěžovatelů v tomto ohledu, veřejný ochránce práv poukazuje na to, že jeho předchozí rozhodnutí týkající se tohoto předmětu (15) akceptují zásadu, že otázka ve výběrovém řízení může být zrušena.

1.9 Kromě toho podle judikatury soudů Společenství mají kandidáti odpovědět na všechny otázky, a nikoli pouze na otázky, které si zvolí. Počet a obsah otázek, na které je třeba odpovědět, jsou tedy stejné pro všechny uchazeče a šance uchazečů by zůstaly nezměněny, pokud by v pozdější fázi byl určitý počet otázek zrušen (16). Veřejný ochránce práv kromě toho zdůrazňuje, že v konkrétním případě rozhodnutí o zrušení některých otázek výběrového řízení se zpětnou účinností Soud výslovně rozhodl, že takové opatření nepředstavuje porušení zásady rovného zacházení (17).

1.10 V této souvislosti bere veřejná ochránkyně práv na vědomí prohlášení úřadu EPSO, že po zrušení otázek zůstal maximální počet bodů a minimální počet bodů v oznámení o výběrovém řízení nezměněn. Zdá se tedy, že toto zrušení bylo provedeno tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění zájmů uchazečů.

1.11 S ohledem na argumenty uvedené v bodech 1.8 až 1.10 výše se veřejný ochránce práv domnívá, že stanovisko úřadu EPSO, že výběrová komise jednala v rámci svého prostoru pro uvážení, nedopustila se nesprávného právního posouzení a neporušila zásady rovného zacházení a proporcionality, se jeví jako přiměřené. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že tvrzení stěžovatelů, že by úřad EPSO měl přijmout nápravná opatření s cílem odstranit možné negativní důsledky zrušení otázek pro některé uchazeče, nelze přijmout.

2 Neposkytnutí podrobného vysvětlení důvodů zrušení

2.1 Dopisem ze dne 22. května 2006 informoval EPSO stěžovatele mimo jiné o tom, že z důvodu nepřesností zjištěných po konání testů se výběrová komise rozhodla zrušit sedm otázek v předvýběrových testech.

Stěžovatelé se písemně obrátili na úřad EPSO a požádali jej o podrobné vysvětlení, proč byla každá z otázek zrušena. Úřad EPSO odpověděl, že možnost nalézt více než jednu správnou odpověď, jakož i nemožnost nalézt správnou odpověď mohly vést výběrovou komisi k rozhodnutí o zrušení otázky. Úřad EPSO rovněž uvedl, že i když k chybě mohlo dojít pouze v jedné jazykové verzi testů, bylo nezbytné zrušit dotyčné otázky ve všech jazykových verzích, aby mohli být uchazeči posouzeni na základě stejných otázek.

Stěžovatelé považovali výše uvedená vysvětlení za nedostatečná. Tvrdily proto, že jim úřad EPSO neposkytl podrobné vysvětlení důvodů, proč se rozhodl dotyčné otázky zrušit. Uvedly, že u každé z dotčených otázek by úřad EPSO měl poskytnout podrobné vysvětlení důvodů, proč se rozhodl tuto otázku zrušit.

2.2 Úřad EPSO ve svém stanovisku veřejnému ochránci práv v souhrnu uvedl, že pokud jde o test a), i) otázka 17 byla zrušena, protože existovala více než jedna možná odpověď; ii) otázka č. 20 byla zrušena, protože nebyla poskytnuta správná odpověď; iii) otázka 22 byla zrušena, protože v abecedním odkazu na správnou odpověď ve španělském znění došlo k typografické chybě; a iv) otázka 34 byla zrušena z důvodu nesprávného překladu (v angličtině) jedné z odpovědí. Pokud jde o test b), otázky 69 a 74 byly zrušeny, protože žádná z navrhovaných odpovědí nebyla správná. Konečně otázka 21 testu c) nebyla do němčiny přeložena správně.

2.3 Ti ze stěžovatelů, kteří předložili připomínky, poukázali na to, že úřad EPSO poskytl podrobné vysvětlení důvodů zrušení až poté, co veřejný ochránce práv požádal o stanovisko.

2.4 Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí vysvětlení úřadu EPSO shrnutá v bodě 2.2 výše. Veřejný ochránce práv však rovněž připomíná, že zásady řádné správy stanoví, že úředníci se snaží být co nejužitečnější a odpovídat co nejúplněji a nejpřesněji na otázky, které jsou jim položeny (18). V této souvislosti veřejná ochránkyně práv nechápe, proč úřad EPSO nemohl stěžovatelům poskytnout výše uvedená vysvětlení dříve v průběhu korespondence s nimi.

2.5 Veřejný ochránce práv považuje za obzvláště politováníhodné, že úřad EPSO ve své odpovědi ze dne 14. června 2006 na e-mail ze dne 12. června 2006, který zaslal stěžovatel ve věci 1659/2006/(GK)BU, uvedl, že "naneštěstí nemůžeme než potvrdit informace, které jsme vám poskytli v našem e-mailu ze dne 9. června 2006"(19).

Veřejný ochránce práv rovněž považuje za obzvláště politováníhodné, že ve své odpovědi ze dne 1. června 2006 na e-mail zaslaný téhož dne stěžovatelem ve věci 1686/2006/BU, který se dotázal: „Není tedy možné zjistit, k jakým chybám došlo?“(20) EPSO odpověděl: "Bohužel vám nemůžeme poskytnout více podrobností o zrušení otázek."(21)

2.6 Veřejný ochránce práv však konstatuje, že ve svém stanovisku ke stížnostem úřad EPSO poskytl podrobné vysvětlení důvodů pro zrušení otázek s vědomím skutečnosti, že stanovisko bude předáno stěžovatelům v rámci běžného vyšetřovacího postupu veřejného ochránce práv.

2.7 Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, jakož i k dalším poznámkám, které k tomuto předmětu uvedl ve svém rozhodnutí o stížnosti 2479/2006/JF, se veřejný ochránce práv domnívá, že ani v tomto aspektu této stížnosti nejsou odůvodněná žádná další šetření. Veřejný ochránce práv však případ uzavře odkazem na své další připomínky ve výše uvedené věci 2479/2006/JF.

3 Závěr

Z důvodů vysvětlených v bodech 1.7 a 2.7 výše se veřejná ochránkyně práv domnívá, že v této stížnosti nejsou odůvodněna žádná další šetření. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

Veřejný ochránce práv však odkazuje na svou kritickou poznámku ve věci 2479/2006/JF, podle níž skutečnost, že se úřad EPSO nevyhnul neobvykle vysokému počtu chyb při organizaci otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/25/05, naznačovala nedostatek řádné péče a pozornosti, vyvolala v uchazečích pochybnosti o přesnosti výběrového řízení a představovala případ nesprávného úředního postupu.

Veřejný ochránce práv rovněž odkazuje na své další připomínky v téže věci, podle nichž i) vzhledem k významu otevřených výběrových řízení pro uchazeče a orgány a instituce EU je nezbytné, aby úřad EPSO při přípravě materiálů uvedených výběrových řízení jednal co nejpečlivěji a nejpečlivěji; a ii) při odpovídání na korespondenci, telefonní hovory a e-maily musí být úředníci úřadu EPSO v souladu s článkem 12 Evropského kodexu řádné správní praxe co nejužitečnější a odpovídat co nejúplněji a nejpřesněji na otázky, které jsou jim položeny.

Ředitel úřadu EPSO bude o tomto rozhodnutí informován.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Veřejný ochránce práv rovněž obdržel stížnosti 1646/2006/IP a 1850/2006/IP, jakož i stížnost 2479/2006/JF týkající se téhož výběrového řízení, které byly projednány odděleně od tohoto společného šetření.

(2) Úř. věst. 2005, C 178 A.

(3) S výjimkou stěžovatele ve věci 1686/2006/BU.

(4) Hlavními požadovanými opatřeními byly: i) připuštění do dalších fází výběrového řízení uchazečů, kteří by mohli být mezi 630 nejlepšími uchazeči, pokud by otázky nebyly zrušeny; nebo ii) zrušení a opakování předvýběrových testů.

(5) Viz poznámka 4 výše.

(6) Veřejná ochránkyně práv chápe pojem „DGT“ jako odkaz na generální ředitelství Komise pro překlady.

(7) Věc C-263/01 P, Giulietti v. Komise, usnesení Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 13. prosince 2001, nezveřejněné, body 35 a 36. Překlady zajišťuje úřad EPSO.

(8) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Gerochristos v. Komise, T-189/99, Recueil FP, s. I-A-11 a II-53.

(9) Viz poznámka 4 výše.

(10) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Gerochristos v. Komise, T-189/99, Recueil FP, s. I-A-11 a II-53; a věc C-263/01, Giulietti v. Komise, usnesení Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 13. prosince 2001, nezveřejněné, body 35 a 36.

(11) Viz například rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Torre a další v. Komise, T-159/98, Recueil FP, s. I-A-83 a II-395.

(12) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Gerochristos v. Komise, T-189/99, Recueil FP, s. I-A-11 a II-53, bod 25, který stanoví, že "výběrová komise ve výběrovém řízení má širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o podrobnosti a obsah zkoušek, které se mají konat v rámci výběrového řízení."

(13) Podle oddílu B bodu 1 oznámení o výběrovém řízení byli uchazeči vyzváni, aby "se zúčastnili testů a), b) a c) ve [svém] druhém jazyce (viz oddíl A bod II.2) (…)". Oddíl A bod II.2 stanoví, že uchazeči musí mít „a) důkladnou znalost jednoho z těchto úředních jazyků Evropské unie (hlavní jazyk): angličtina, dánština, finština, francouzština, italština, němčina, nizozemština, portugalština, řečtina, španělština nebo švédština [a] b) uspokojivá znalost druhého z těchto jazyků.“

(14) Rozhodnutí je k dispozici na internetových stránkách veřejného ochránce práv (http://www.ombudsman.europa.eu).

(15) Viz rozhodnutí o stížnostech 761/99/BB, 904/99/GG, 729/2000/OV a 31/2001/IP, která jsou k dispozici na internetových stránkách veřejného ochránce práv (http://www.ombudsman.europa.eu).

(16) Věc C-263/01 P, Giulietti v. Komise, usnesení Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 13. prosince 2001, nenahlášené. Odstavec 35 v původním francouzském znění stanoví, že: „(...) les candidats étaient censés répondre à toutes les questions et non seulement à certaines d'entre elles qu'ils auraient pu choisir selon leur gré. Le nombre et le contenu des questions pour lesquelles une réponse était nécessaire étaient donc identiques pour l'ensemble des candidats (Odpovědi na otázky pour lesquelles une réponse était nécessaire étaient donc identiques pour l'ensemble des candidats). Ainsi, le fait d'éliminer ultérieurement, pour l'ensemble de ceux-ci, un nombre inferieur de questions, a laisse inchangé les chances que chacun des candidats avais par rapport à ses concurrents.“

(17) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Gerochristos v. Komise, T-189/99, Recueil FP, s. I-A-11 a II-53, body 25 a 26.

(18) Článek 12 Evropského kodexu řádné správní praxe.

(19) E-mailem ze dne 9. června 2006 poskytl EPSO stěžovateli vysvětlení shrnuté v bodě 2.1 druhém pododstavci výše. E-mailem ze dne 12. června 2006 stěžovatel trval na tom, že tato odpověď je zcela neuspokojivá.

(20) Překlady z francouzštiny poskytované útvary veřejného ochránce práv.

(21) Překlady z francouzštiny poskytované útvary veřejného ochránce práv.