V roce 2001 si německý lékař stěžoval Evropské komisi na údajné nedodržování právních předpisů EU týkajících se pracovní doby ze strany Německa, zejména pokud jde o dobu strávenou na pohotovosti lékaři v nemocnicích. Příslušná pravidla byla stanovena ve směrnici 93/104/ES a zůstala v platnosti, dokud nebyla nahrazena směrnicí 2003/88. Ve dvou rozsudcích vydaných v letech 2000 a 2003 Evropský soudní dvůr rozhodl, že doba strávená v pracovní pohotovosti se považuje za pracovní dobu ve smyslu těchto pravidel.

Ve stížnosti podané veřejnému ochránci práv v prosinci 2003 (stížnost 2333/2003/GG) stěžovatel tvrdil, že Komise nevyřídila jeho stížnost na porušení právních předpisů proti Německu v přiměřené lhůtě. Po přezkoumání případu dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že tvrzení stěžovatele je opodstatněné. Konstatoval však, že Německo nedávno zavedlo v této oblasti nové právní předpisy, které Komise ještě musí přezkoumat, a že Komise zřejmě souhlasí s tím, že rozhodnutí Soudního dvora vyjasnila příslušné právní otázky. Za předpokladu, že by Komisi při vyřizování stížnosti stěžovatele na porušení právních předpisů nevznikla další zpoždění, veřejný ochránce práv šetření uzavřel.

V listopadu 2005 se stěžovatel znovu obrátil na veřejného ochránce práv. Stěžovatel ve své nové stížnosti (3453/2005/GG) v podstatě zopakoval tvrzení, které již předložil ve své předchozí stížnosti, podle něhož Komise nevyřídila jeho stížnost na porušení právních předpisů v přiměřené lhůtě. Veřejná ochránkyně práv se rozhodla zahájit nové šetření.

Komise ve svém stanovisku uvedla, že v září 2004 předložila zákonodárci Společenství návrh na změnu směrnice 2003/88. Komise poukázala na to, že přezkoumá stížnost stěžovatele na porušení právních předpisů s ohledem na tento návrh a na probíhající jednání s ostatními orgány Společenství.

Veřejná ochránkyně práv byla toho názoru, že předložení návrhu na změnu směrnice neumožnilo Komisi nedbat své povinnosti zajistit, aby členské státy dodržovaly stávající směrnici. Dále měl za to, že nepochybná diskreční pravomoc Komise ve věcech týkajících se údajných porušení práva Společenství ze strany členských států ji neopravňuje odložit na neurčito dosažení závěru o stížnosti z důvodu, že použitelné právo může být někdy v budoucnu změněno.

Dne 12. září 2006 se proto veřejný ochránce práv zabýval návrhem doporučení, v němž naléhavě vyzval Komisi, aby se stížností stěžovatele na porušení právních předpisů zabývala co nejrychleji a co nejpečlivěji.

Komise ve svém podrobném stanovisku trvala na svém stanovisku.

Dne 10. září 2007 proto veřejný ochránce práv předložil Parlamentu zvláštní zprávu týkající se tohoto případu.