Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Vyhledat šetření

Případ
Rozmezí dat
Klíčová slova
Případně zkuste stará klíčová slova (používaná do roku 2016)

Strana 1 – 20 z {totalResult}}

Rozhodnutí ve věci 21/2016/JAP týkající se toho, že Rada Evropské unie neposkytla přístup k právním stanoviskům k návrhům nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce a nařízení o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (EUROJUST)

Čtvrtek | 07 března 2019

Věc se týkala odmítnutí Rady Evropské unie poskytnout úplný přístup k právním stanoviskům k legislativním návrhům nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a nařízení o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (EUROJUST).

V průběhu šetření veřejné ochránkyně práv Rada souhlasila s tím, že zveřejní dva ze čtyř dokumentů, trvala však na svém odmítnutí úplného zveřejnění zbývajících dvou dokumentů, ačkoli k nim poskytla částečný přístup.

Veřejná ochránkyně práv souhlasí s tím, že odmítnutí zveřejnění právních stanovisek bylo plně odůvodněno tím, že by narušilo ochranu právního poradenství a soudního řízení. Šetření této věci tudíž uzavírá zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Vyzývá však Radu, aby své odmítnutí přezkoumala s ohledem na další plynutí času.

Decision in case 1455/2015/JAP on the conditions at a test centre for a selection competition organised by the European Personnel Selection Office

Úterý | 07 listopadu 2017

The case concerned the European Personnel Selection Office’s (EPSO) handling of a complaint about the conditions at a test centre for a selection competition for EU civil servants. The complainant had been assigned a computer beside the entrance door, and claimed the disruption caused by people entering and leaving the room negatively affected her performance. Her attempts to have her concerns dealt with by staff at the test centre were unsuccessful and she subsequently complained to EPSO. Dissatisfied with how EPSO dealt with her complaint, she then turned to the Ombudsman.

The Ombudsman inquired into the issue and requested that EPSO look into the complaint more thoroughly. The Ombudsman’s inquiry team also met with representatives from EPSO and the contractor responsible for managing the tests, and visited a test centre at EPSO’s headquarters. The Ombudsman concluded that, overall, further inquiries in this case were not justified; however, she made a number of suggestions for improvement to EPSO.

Decision in case 515/2016/JAP on the European Asylum Support Office’s probationary assessment of a temporary agent

Pátek | 28 dubna 2017

The case concerned the assessment of the probationary period of a temporary agent at the European Asylum Support Office (‘EASO’). The complainant, who was dismissed at the end of her probationary period, argued that there were a number of procedural shortcomings in her assessment. Moreover, the EASO failed to reply to her complaints made under the EU Staff Regulations.

The Ombudsman inquired into the issue and requested the EASO to reply to the complaints. She found that the EASO had taken the necessary steps to ensure an impartial assessment of the complainant’s probationary period and had respected the complainant’s right to be heard before taking the final decision on her further employment. The Ombudsman thus closed the case.

Decision in case 1093/2016/JAP concerning the European Commission’s failure to reply to correspondence about problems with the submission of a grant proposal

Čtvrtek | 01 prosince 2016

The case concerned the Commission’s failure to reply to the complainant’s messages concerning its difficulties with the submission of a grant proposal. Due to technical problems, the complainant was not able to apply through the Commission’s system PRIAMOS. Instead, it submitted its proposal by e-mail, which remained unanswered.

The Ombudsman inquired into the issue and asked the Commission to reply. In its reply, the Commission apologised for not having replied earlier. It said that it could not accept the complainant’s e-mail application because the system had functioned properly and the Commission had not been able to identify any attempts by the complainant to send the proposal via PRIAMOS before the deadline.

Afgørelse i sag OI/8/2015/JAS - Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv, kterým se stanoví návrhy v návaznosti na jeho strategické šetření OI/8/2015/JAS o třístranných jednáních

Úterý | 12 července 2016

Toto strategické šetření se týká transparentnosti důležité neformální části legislativního procesu EU, konkrétně transparentnosti „třístranných jednání“.

Dva legislativní orgány EU, Evropský parlament a Rada Evropské unie, přijímají právní předpisy na základě návrhů Evropské komise. Během tohoto procesu se oba spoluzákonodárci ve spolupráci s Komisí často účastní takzvaných třístranných jednání, což jsou neformální schůzky zástupců těchto tří dotčených orgánů. Pří třístranných jednáních se Parlament a Rada na základě svých původních postojů snaží dohodnout na společném znění, o kterém se poté hlasuje v souladu s formálním legislativním postupem. Třístranná jednání se osvědčila jako velice efektivní způsob dosažení takových dohod a většina právních předpisů se nyní přijímá tímto způsobem.

Evropská unie je zastupitelskou demokracií, kde občané mají právo vést své zástupce k odpovědnosti za politické volby učiněné jejich jménem. Občané mají též právo zapojit se do demokratického procesu EU. Transparentnost třístranných jednání je klíčovým prvkem při zajišťování dodržování těchto práv a při přijímání právních předpisů vypracovaných Unií. Soudní dvůr Evropské unie uvedl, že k tomu, aby občané mohli svá demokratická práva účinně uplatňovat, musejí mít možnost dozvědět se, jaké důvody tvoří základ zákonodárné činnosti.

Přestože legislativní proces EU je v zásadě poměrně transparentní, a to i v porovnání s mnoha členskými státy, tato část procesu vyvolává obavy, pokud jde o rovnováhu mezi efektivitou procesu třístranných jednání a jeho transparentností.

S ohledem na tuto skutečnost evropská veřejná ochránkyně práv zahájila své strategické šetření. Zjišťovala, jaké informace a dokumenty by měly být aktivně zpřístupňovány veřejnosti a v jakém okamžiku, aby občané mohli uplatňovat svá práva.

Transparentnost třístranných jednání je základním prvkem legitimity legislativního procesu EU. Občané musejí být v takové pozici, aby mohli kontrolovat práci svých zástupců v této klíčové fázi legislativního procesu. Občané též vyžadují informace o tématech projednávaných v rámci třístranných jednání, aby se mohli do legislativního procesu efektivně zapojit.

Veřejná ochránkyně práv vítá pokrok, jehož bylo při zlepšování transparentnosti třístranných jednání doposud dosaženo, avšak navrhuje, aby uvedené tři orgány veřejnosti zpřístupňovaly tyto dokumenty a informace: data konání třístranných jednání, původní postoje těchto tří orgánů, obecné pořady třístranných jednání, „čtyřsloupcové“ dokumenty, konečná kompromisní znění, poznámky třístranných jednání, které byly zveřejněny, seznamy zúčastněných politických činitelů s rozhodovací pravomocí a pokud možno seznam dalších dokumentů předložených při jednáních. Všechny výše uvedené dokumenty a informace by měly být k dispozici ve společné databázi, která se snadno používá a je srozumitelná. Přestože některé dokumenty by mohly být veřejnosti zpřístupněny během třístranných jednání, u některých typů dokumentů mohou orgány považovat za nezbytné a ve veřejném zájmu zveřejnit je až po skončení jednání.