FOR PREVIEWING & TESTING PURPOSES ONLY.
This notification will disappear once the page will be published.
This link is available for less than 30 minutes.
  • Snadné čtení
  • Velikost textu

Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Zvolený jazyk: 
  • Čeština
Výchozí jazyk: 
Dostupné jazyky: 
Tato stránka byla přeložena pomocí strojového překladu.
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.

Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o stížnosti 2030/2005/MF na Evropskou komisi


Štrasburk 19. prosince 2006

Vážený pane N.,

Dne 20. května 2005 jste předložil evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na Evropskou komisi týkající se Vašeho propuštění z programu „Evropská dobrovolná služba“ ve Švédsku.

Dne 27. června 2005 jsem předal stížnost předsedovi Komise. Komise zaslala své stanovisko dne 22. září 2005. Dne 17. října 2005 jsem Vám jej předal s výzvou k vyjádření. K tomuto datu od Vás nebyly obdrženy žádné připomínky.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny. Omlouvám se za to, jak dlouho trvalo vyřízení Vaší stížnosti.


Stížnost

Podle stěžovatele byly relevantními skutečnostmi v souhrnu tyto skutečnosti:

K původní stížnosti

V letech 2002 až 2004 se stěžovatel, francouzský dobrovolník, účastnil dvou projektů spolufinancovaných z Evropského programu pro mládež, akce 2, „Evropská dobrovolná služba“ („EVS“).

Dne 20. března 2005 podal stěžovatel evropskému veřejnému ochránci práv první stížnost (věc 1446/2005/MF) týkající se jeho účasti na programu EDS ve Švédsku v roce 2002. Podle názoru stěžovatele byl z tohoto programu předčasně propuštěn - údajně z rasistických důvodů - bez udání důvodu. Dne 23. ledna 2005 se stěžovatel písemně obrátil na Evropskou komisi, aby mu bylo poskytnuto písemné prohlášení uvádějící důvody jeho propuštění. Stěžovatel ve své stížnosti veřejnému ochránci práv tvrdil, že mu Komise nezaslala písemné potvrzení důvodů jeho propuštění a řádně neodpověděla na jeho žádost o vysvětlení. Stěžovatel ve své stížnosti odkázal na odpověď Komise na svůj dopis ze dne 23. ledna 2005.

Dne 14. dubna 2005 kontaktovaly útvary veřejného ochránce práv stěžovatele e-mailem a požádaly ho o zaslání podpůrných dokumentů, konkrétně odpovědi Komise. Vzhledem k tomu, že žádný takový dokument nebyl obdržen, veřejná ochránkyně práv se domnívala, že neexistují dostatečné důvody pro šetření. Rozhodnutím ze dne 2. května 2005 proto veřejný ochránce práv případ uzavřel na základě článku 195 Smlouvy o ES. Stěžovatel byl informován, že může svou stížnost veřejnému ochránci práv obnovit za předpokladu, že k ní přiloží nezbytné podpůrné dokumenty.

K této výtce

Dopisem ze dne 20. května 2005 stěžovatel informoval veřejného ochránce práv, že si přeje svou stížnost obnovit. Přiložil odpověď Komise ze dne 13. května 2005 na svůj dopis ze dne 23. ledna 2005, v němž požádal o písemné prohlášení uvádějící důvody jeho propuštění z programu EDS ve Švédsku. Stěžovatel trval na svém názoru, že byl propuštěn z rasistických důvodů. Dopis stěžovatele byl zaevidován jako nová stížnost pod číslem jednacím 2030/2005/MF.

Stěžovatel ve své stížnosti uvedl, že nesouhlasí s prohlášením vedoucího oddělení „Program pro mládež“ Generálního ředitelství Komise pro vzdělávání a kulturu (dále jen „GŘ EAC“) uvedeným v jeho dopise ze dne 13. května 2005, podle něhož propuštění stěžovatele mohlo vyplývat z „neúspěšné dohody mezi rovnými partnery“. V tomto dopise připojeném ke stížnosti Komise vyzvala stěžovatele, aby se obrátil na partnery projektu, pokud si přeje získat podrobné informace o svém propuštění. Stěžovatel uvedl, že nebyla přijata žádná opatření proti různým partnerům programu, konkrétně proti švédské hostitelské organizaci Björkdungens Förskola.

Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv stěžovatel tvrdil, že mu Komise písemně nevysvětlila důvody jeho propuštění z programu EDS. Dále tvrdil, že ho Komise propustila z rasistických důvodů.

Šetření

Stanovisko Komise

Stanovisko Komise ke stížnosti bylo v souhrnu následující:

Pokud jde o skutkové okolnosti, na jejichž základě byla stížnost podána, Komise uvedla, že stěžovatel byl v letech 2002 až 2004 jako dobrovolník zapojen do programu EDS.

V dubnu 2002 zahájil stěžovatel svůj první projekt EDS, který pořádala "Hola Folk High School"(Švédsko). Předpokládalo se devítiměsíční období služby. Vzhledem k obecným finančním problémům v hostitelské organizaci, které nebyly spojeny se stěžovatelem, byl projekt ukončen počátkem června 2002. Švédské a francouzské národní agentury podpořily převedení stěžovatele na jiný hostitelský projekt, a to „Björkdungens Förskola“. Dne 24. června 2002 zahájil stěžovatel svůj druhý projekt EDS. Dne 2. září 2002 však stěžovatel projekt opustil a vrátil se do Francie.

V listopadu 2002 podal stěžovatel stížnost u GŘ EAC, v níž tvrdil, že jeho kontaktní osoba na adrese "Björkdungens Förskola"neposkytuje dostatečné množství potravin a má xenofobní postoje, přičemž tato kontaktní osoba je zjevně odpovědná za jeho propuštění z projektu. GŘ EAC okamžitě požádalo asistenční službu pro dobrovolníky SOS v kanceláři technické pomoci, aby zahájila vyšetřování stížnosti stěžovatele a vyžádala si připomínky od stěžovatele samotného i od dvou příslušných národních agentur. Podle švédské národní agentury nebyl odchod stěžovatele způsoben propuštěním, ale vzájemnou dohodou o předčasném ukončení projektu mezi stěžovatelem a odpovědnou osobou v hostitelské organizaci. Příspěvky na stravu a ubytování byly poskytnuty v souladu s pravidly a standardními podmínkami pro provádění projektů v rámci této akce. Podle názoru Komise nebyly nalezeny žádné stopy rasistického chování. Šetření rovněž odhalilo, že stěžovatel se během svého pobytu ve Švédsku nezmínil o možném rasistickém chování.

Stěžovatel mezitím zaslal zprávy a dopisy národním agenturám, úřadu pro technickou pomoc a různým úrovním GŘ EAC. V dopise adresovaném tehdejšímu evropskému komisaři pro EAC stěžovatel tvrdil, že má právo účastnit se jiného projektu EDS. GŘ EAC a francouzská národní agentura mu nabídly podporu a poradenství při hledání nového projektu. Je třeba uvést, že takové opatření spočívající v nabídce třetího hostitelského projektu bylo v EDS mimořádně neobvyklé a znamenalo silnou ochotu ze strany EAC a zaměstnanců národní agentury stěžovatele podpořit. Stěžovatel zahájil svůj třetí projekt EDS dne 1. února 2004 v prostorách "Městské rekreační místnosti En marcha"ve Španělsku. Odešel dne 21. února 2004 po pouhých třech týdnech a svou dovolenou odůvodnil „vzájemnou neslučitelností s ostatními dobrovolníky EDS přítomnými v projektu“.

Pokud jde o první tvrzení stěžovatele, Komise poukázala na to, že stížnost podaná veřejnému ochránci práv zřejmě souvisí s odpovědí na jeho dopis adresovaný komisaři Figelovi dne 23. ledna 2005. Stěžovatel si ve svém dopise stěžoval, že navzdory mnoha žádostem adresovaným hostitelské organizaci, národním agenturám a Komisi nebyly důvody jeho propuštění z Björkdungens Förskola nikdy objasněny.

Z původního šetření, které zahájilo GŘ EAC, vyplynulo, že stěžovatel a zástupci hostitelské organizace mají odlišné názory na okolnosti, které vedly k předčasnému ukončení jeho dobrovolné služby. Pokud jde o otázku, zda jeho odchod byl důsledkem propuštění nebo společně dohodnutého předčasného ukončení pracovního poměru, bylo by pro třetí osobu obtížné určit skutečný průběh událostí, které vedly k porušení důvěry mezi hostitelskou organizací a stěžovatelem. Předčasné ukončení projektu bylo v rámci této akce poměrně vzácným incidentem. Ve své odpovědi stěžovateli , ze dne 13. května 2005 Komise nevynesla žádný rozsudek o předčasném ukončení nebo sankcích vůči stěžovateli nebo hostitelské organizaci, ale spíše zdůraznila význam „dobré dohody“ mezi nevládními organizacemi a dobrovolníky zapojenými do projektu EDS jako základu pro úspěšnou realizaci projektu. Komise ve svém dopise poukázala na to, že takové předčasné ukončení neznamená „sankci“ pro jakoukoli zúčastněnou stranu, ale pravděpodobně by představovalo nejrozumnější rozhodnutí, které by bylo třeba přijmout, pokud by se ztratil základ důvěry a nebylo by pravděpodobné, že by bylo dosaženo úspěšného dokončení činností.

Na základě výsledků šetření Komise nemohla Komise zjistit skutečné důvody pro předčasné ukončení spolupráce stěžovatele, a proto nebyla schopna je stěžovateli sdělit. Rozhodnutí o předčasném ukončení mohlo být vyvoláno osobním konfliktem mezi stěžovatelem a odpovědnou osobou (odpovědnými osobami) v hostitelské organizaci, v jehož průběhu mohla být použita silná slova, nebo nevhodným postojem stěžovatele, který bránil úspěšnému provádění činností dobrovolné služby. Jednalo se však pouze o předpoklady a skutečnou motivaci mohli poskytnout pouze zaměstnanci samotné hostitelské instituce. Úlohou Komise a národních agentur bylo poskytovat granty a podporovat projekty, zajišťovat jejich kvalitu, monitorovat je a poskytovat poradenství v problematických situacích. Podle názoru Komise neznamenalo předčasné ukončení ze strany dobrovolníka pro dotčeného mladého dobrovolníka sankci ani trest.

Pokud jde o druhé tvrzení stěžovatele, Komise uvedla, že není pochyb o tom, že tvrzení týkající se rasistického chování jsou závažnou záležitostí. Tvrzení stěžovatele byla v tomto případě pečlivě zvážena, prošetřena a dále sledována. GŘ EAC přijalo v reakci na stížnosti podané stěžovatelem okamžitá opatření. Odpovědné útvary, zejména švédská národní agentura, nenašly žádné důkazy o rasistickém chování. Podle názoru Komise stěžovatel během svého pobytu v zahraničí svá tvrzení nikdy neuvedl, ale až nějakou dobu poté, co organizaci opustil. Kromě toho stěžovatel ve svém dopise komisaři Figelovi ze dne 23. ledna 2005 nezmínil problémy spojené s rasistickým nebo xenofobním chováním.

Připomínky stěžovatele

K datu stanovenému pro tento účel nebyly od stěžovatele obdrženy žádné připomínky.

ROZHODNUTÍ

1 Údajné neposkytnutí písemného vysvětlení stěžovateli o důvodech jeho propuštění z programu EDS
ze strany Komise

1.1 V roce 2002 se stěžovatel, francouzský dobrovolník, účastnil programu Evropské dobrovolné služby ("EVS") ve Švédsku, který pořádala švédská organizace "Björkdungens Förskola". Podle jeho názoru byl z tohoto programu předčasně propuštěn bez uvedení důvodů. Dne 23. ledna 2005 se stěžovatel písemně obrátil na Evropskou komisi, aby mu bylo poskytnuto písemné prohlášení uvádějící důvody jeho propuštění. Komise odpověděla dne 13. května 2005. Ve své stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv stěžovatel tvrdil, že mu Komise písemně nevysvětlila důvody jeho propuštění z programu EDS.

1.2 Komise ve svém stanovisku připomněla skutkové okolnosti, na jejichž základě byla stížnost podána. Na základě těchto skutečností se stěžovatel v dubnu 2002 účastnil prvního projektu EDS pořádaného "Hola Folk High School"(Švédsko) po předpokládanou dobu služby v délce devíti měsíců. V červnu 2002 však byl projekt ukončen z důvodů obecných finančních problémů v hostitelské organizaci. Stěžovatel byl poté převeden do jiné hostitelské instituce, Björkdungens Förskola, a dne 24. června 2002 zahájil svůj druhý projekt EDS. Podle Komise stěžovatel opustil projekt dne 2. září 2002 a vrátil se do Francie. Komise dále uvedla, že původní šetření zahájené GŘ EAC odhalilo, že stěžovatel a zástupci hostitelské organizace předložili různé názory na okolnosti, které vedly k předčasnému ukončení jeho dobrovolné služby. Pokud jde o otázku, zda byl odchod stěžovatele důsledkem propuštění nebo společně dohodnutého předčasného ukončení, bylo pro třetí stranu obtížné určit skutečný průběh událostí, které vedly k porušení důvěry mezi hostitelskou organizací a dobrovolníkem. Ve své odpovědi stěžovateli ze dne 13. května 2005 Komise nevynesla žádný rozsudek o předčasném ukončení nebo sankcích vůči němu nebo hostitelské organizaci, ale spíše zdůraznila význam „dobré dohody“ mezi nevládními organizacemi a dobrovolníky zapojenými do projektu EDS jako základu pro úspěšnou realizaci projektu. Komise ve svém dopise poukázala na to, že takové předčasné ukončení neznamená „sankci“ pro jakoukoli zúčastněnou stranu, ale pravděpodobně by představovalo nejrozumnější rozhodnutí, které by bylo třeba přijmout, pokud by došlo ke ztrátě důvěry a nebylo by pravděpodobné, že by bylo dosaženo úspěšného dokončení činností.

Na základě výsledků šetření Komise nemohla Komise zjistit skutečné důvody předčasného ukončení, a proto je nemohla sdělit stěžovateli. Rozhodnutí o předčasném ukončení mohlo být vyvoláno osobním konfliktem mezi stěžovatelem a odpovědnou osobou (odpovědnými osobami) v hostitelské organizaci, v jehož průběhu mohla být použita silná slova, nebo nevhodným postojem stěžovatele, který bránil úspěšnému provádění činností dobrovolné služby. Jednalo se však pouze o předpoklady a skutečnou motivaci mohli poskytnout pouze zaměstnanci samotné hostitelské instituce.

1.3 Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že právě účast stěžovatele na druhém projektu EDS, který hostila hostitelská organizace "Björkdungens Förskola", vedla k této stížnosti.

1.4 Veřejný ochránce práv konstatuje, že podle dokumentu nazvaného "Program MLÁDEŽ- Akce 2 Evropská dobrovolná služba- Práva a povinnosti dobrovolníků EDS"(1) z února 2004 "(…) je jednou ze základních zásad Evropské dobrovolné služby (EVS) dobře zavedené "trojstranné partnerství" mezi vysílající organizací, hostitelskou organizací (2) a dobrovolníkem". V tomto případě byla hostitelskou organizací stěžovatele švédská „Björkdungens Förskola“. Za účelem řešení tvrzení stěžovatele považuje veřejná ochránkyně práv za vhodné připomenout nejdůležitější ustanovení, která objasňují povinnosti a práva tří stran zapojených do projektu EDS, konkrétně vysílající organizace, hostitelské organizace a dobrovolníka. Veřejný ochránce práv konstatuje, že na jedné straně má podle výše uvedeného dokumentu v případě závažného incidentu nebo konfliktní situace „dobrovolník právo na podporu ze strany hostitelské organizace a vysílající organizace. Dobrovolník má právo opustit projekt v případě vážného incidentu nebo konfliktní situace, kterou nelze vyřešit jiným způsobem. Předčasné ukončení projektu by mělo být vždy poslední možností. Veřejný ochránce práv dále konstatuje, že na druhé straně podle dokumentu nazvaného "Program MLÁDEŽ- Akce 2 Evropská dobrovolná služba-Práva a povinnosti hostitelských organizací, vysílajících organizací a mentorů" ze září 2002 (3) hraje hostitelská organizace velmi důležitou úlohu při zajišťování úspěšného a bezpečného projektu EDS pro dobrovolníky. Z tohoto důvodu si musí být plně vědoma své odpovědnosti a práv v rámci EDS.„ Bod 4 téhož dokumentu uvádí, že „[v] případě konfliktní situace musí hostitelská organizace zvážit názor dobrovolníka a radu mentora. V případě konfliktní situace by se hostitelská organizace měla vždy snažit nalézt vhodné řešení pro všechny zúčastněné partnery a s nimi. Ukončení projektu by mělo být poslední možností. V případě závažného incidentu nebo konfliktu s dobrovolníkem by hostitelská organizace měla vysílající organizaci oznámit veškeré závažné problémy a průběžně ji informovat o situaci.“

1.5 Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že ze struktury výše popsaného projektu EDS vyplývá, že v případě konfliktní situace, k níž došlo v této stížnosti, musí hostitelská organizace podat zprávu vysílající organizaci. Veřejná ochránkyně práv je toho názoru, že z výše popsané struktury vyplývá, že Komise byla v rámci partnerství mezi stěžovatelem a hostitelskou organizací pouze třetí stranou. Z toho vyplývá, že Komise nemá žádnou úlohu, pokud jde o zasahování do konfliktů, ani povinnost informovat dobrovolníky o důvodech případného ukončení jejich účasti na projektu EDS. Vzhledem k tomu, že konfliktní situace v projednávané věci existovala mezi stěžovatelem na jedné straně a hostitelskou institucí na straně druhé, stanovisko Komise, podle něhož se jí zdálo obtížné určit přesný původ konfliktu, který vedl k předčasnému ukončení projektu stěžovatele, se jeví jako přiměřené. Veřejná ochránkyně práv se dále domnívá, že vzhledem k tomu, že stěžovatel realizoval svůj projekt s hostitelskou institucí „Björkdungens Förskola“, zdá se, že bylo na této instituci, aby mu vysvětlila důvody, které stály u zrodu předčasného ukončení projektu. Veřejný ochránce práv konstatuje, že Komise ve svém dopise ze dne 13. května 2005 stěžovateli doporučila, aby se obrátil na partnery projektu.

1.6 S ohledem na výše uvedené dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že se zdá, že v souvislosti s tímto tvrzením nedošlo ze strany Komise k nesprávnému úřednímu postupu.

2 Tvrzení, že Komise odvolala stěžovatele z programu EDS z rasistických důvodů

2.1 Stěžovatel tvrdil, že ho Komise z rasistických důvodů propustila z programu EDS.

2.2 Komise ve svém stanovisku uvedla, že není pochyb o tom, že obvinění týkající se rasistického chování jsou závažnou záležitostí. Tvrzení stěžovatele byla v tomto případě pečlivě zvážena, prošetřena a dále sledována. GŘ EAC přijalo v reakci na stížnosti podané stěžovatelem okamžitá opatření. Pověřené útvary, zejména švédská národní agentura, nenašly žádné důkazy o rasistickém chování. Stěžovatel během svého pobytu v zahraničí svá obvinění nikdy neučinil, ale až nějakou dobu poté, co organizaci opustil. Kromě toho stěžovatel ve svém dopise komisaři Figelovi ze dne 23. ledna 2005 nezmínil problémy spojené s rasistickým nebo xenofobním chováním.

2.3 Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že o ukončení dotčeného projektu EDS nerozhodla Komise.

2.4 Veřejná ochránkyně práv dále bere na vědomí stanovisko Komise, že poté, co obdržela stížnost stěžovatele týkající se xenofobních postojů jeho kontaktní osoby v Björkdungens Förskola, požádala Úřad pro technickou pomoc o prošetření tvrzení stěžovatele a vyzvala stěžovatele a obě příslušné národní agentury k podání připomínek. Podle názoru Komise se zdá, že podle švédské národní agentury nebyl odchod stěžovatele důsledkem jeho propuštění, ale že stěžovatel opustil projekt po vzájemné dohodě o předčasném ukončení projektu mezi ním a odpovědnou osobou hostitelské organizace. Komise proto dospěla k závěru, že v případě stěžovatele nebyly nalezeny žádné stopy rasistického chování. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že stěžovatel ke stanovisku Komise nevznesl žádné připomínky.

2.5 Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že i když Komise nepřijala rozhodnutí o ukončení dotčeného projektu EDS, ze stanoviska Komise vyplývá, že vzala vážně tvrzení stěžovatele o rasistickém chování a urychleně požádala o šetření.

2.6 S ohledem na výše uvedené se proto veřejný ochránce práv domnívá, že v souvislosti s tímto tvrzením nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Komise.

3 Závěr

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že ze strany Komise nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Komise.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS


(1) Dokument je k dispozici na internetových stránkách Komise (http://ec.europa.eu/youth/program/sos/docs/R&R_volunteers_en.pdf).

(2) Podle informací o programu MLÁDEŽ, které jsou k dispozici na internetových stránkách GŘ EAC, může být vysílající nebo hostitelskou organizací jakákoli nevládní organizace, sdružení, místní orgán nebo jakákoli jiná nezisková místní iniciativa.

(3) K dispozici také na internetových stránkách Komise (http://ec.europa.eu/youth/program/sos/docs/RR_HO-SO-ME_en.pdf).

Co si myslíte o tomto automatickém překladu? Sdělte nám svůj názor.