Souvislosti stížnosti

1. Stěžovatel, akademický výzkumný pracovník, požádal v srpnu 2024 Evropskou komisi o přístup veřejnosti [1] a požádal o přístup k dokumentům týkajícím se programů rozvoje kávy v Etiopii, zejména k dokumentům týkajícím se „Akce EU v oblasti kávy pro Etiopskou federativní demokratickou republiku“ (akce EUCAFE). Požadované dokumenty se týkaly práce Komise (Generálního ředitelství pro mezinárodní partnerství – GŘ INTPA), Evropské služby pro vnější činnost a delegace Evropské unie v Etiopii. Komise žádost zaevidovala pod číslem EASE 2024/4428.

2. Komise stěžovatele kontaktovala dne 20. září 2024. Identifikovala 86 dokumentů, které spadají do oblasti působnosti žádosti. Komise vysvětlila, že nebude schopna zpracovat všechny dokumenty ve stanovené lhůtě z důvodu jejich objemu, nutnosti provést posouzení jednotlivých stránek a konzultovat třetí strany. Komise stěžovateli navrhla, aby jako spravedlivé řešení podle právních předpisů EU o přístupu veřejnosti k dokumentům (nařízení č. 1049/2001)[2] omezil rozsah žádosti.

3. Žadatel žádost Komise přijal, ale vyjádřil obavy ohledně vhodnosti žádosti [3].

4. Komise přijala svou původní odpověď dne 13. prosince 2024. Identifikovala 36 dokumentů, které spadají do oblasti působnosti žádosti. Komise poskytla úplný přístup ke dvěma dokumentům, odepřela přístup ke třem dokumentům v plném rozsahu a poskytla částečný přístup ke zbývajícím 31 dokumentům. Odkázal přitom na několik výjimek podle nařízení č. 1049/2001 a tvrdil, že zpřístupnění by mohlo ohrozit ochranu cílů inspekce, vyšetřování a auditu, ochranu osobních údajů a obchodních zájmů, jakož i ochranu veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy.

5. Dne 7. ledna 2025 požádal stěžovatel Komisi, aby přezkoumala své rozhodnutí (podáním „potvrzující žádosti“) a napadla (částečné) odepření přístupu.

6. Komise prodloužila lhůtu pro odpověď na potvrzující žádost do 18. února 2025.

7. Poté, co stěžovatel neobdržel žádnou další odpověď, se dne 20. května 2025 obrátil na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

8. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření, zda Komise neodpověděla na potvrzující žádost stěžovatele ve lhůtách stanovených nařízením č. 1049/2001.

9. Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby přijala potvrzující rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10. července 2025. Komise nedodržela lhůtu stanovenou veřejným ochráncem práv.

10. Po několika výměnách s Komisí v této věci dne 20. ledna 2026 Komise vysvětlila, že její posouzení potvrzující žádosti dosud nebylo dokončeno a že nebyla schopna uvést konkrétní harmonogram, do kdy by mohla být dokončena. 

11. Dne 20. dubna 2026 zaslala veřejná ochránkyně práv Komisi poslední upomínku a naléhavě ji vyzvala, aby přijala potvrzující rozhodnutí bez dalšího odkladu, nejpozději však do 12. května 2026. Veřejná ochránkyně práv sdělila Komisi, že pokud do uvedeného data nebude přijato potvrzující rozhodnutí, má v úmyslu případ uzavřít zjištěním nesprávného úředního postupu.

12. Komise nepřijala potvrzující rozhodnutí do 12. května 2026. Komise místo toho informovala veřejnou ochránkyni práv, že do uvedeného dne není schopna stěžovateli poskytnout konečnou odpověď. Nemohla ani veřejnému ochránci práv poskytnout orientační harmonogram pro přijetí svého potvrzujícího rozhodnutí.

Posouzení veřejné ochránkyně práv

13. Podle nařízení č. 1049/2001 by měl orgán EU do 15 pracovních dnů od registrace potvrzující žádosti buď poskytnout přístup k požadovanému dokumentu, nebo v písemné odpovědi uvést důvody úplného nebo částečného zamítnutí. Za výjimečných okolností může být lhůta 15 pracovních dnů prodloužena o dalších 15 pracovních dnů ^[4].

14. Stěžovatel v tomto případě čeká na odpověď na svou potvrzující žádost již více než patnáct měsíců, tj. od 18. února 2025. Lhůta stanovená veřejným ochráncem práv pro odpověď na potvrzující žádost navíc uplynula před více než deseti měsíci. Navzdory poslední upomínce, kterou veřejná ochránkyně práv zaslala Komisi v dubnu 2026, Komise nepřijala potvrzující rozhodnutí nejpozději do 12. května 2026.

15. Veřejná ochránkyně práv vyjadřuje politování nad tím, že její šetření v tomto případě stěžovateli nepomohlo získat rozhodnutí Komise. Vzhledem k tomu, že by bylo málo účelné zasílat Komisi další upomínky, veřejná ochránkyně práv případ uzavře a zjistí nesprávný úřední postup.

16. Veřejný ochránce práv v tomto případě žádné doporučení nevydá. Veřejná ochránkyně práv již naléhala na Komisi, aby řešila systémová zpoždění v této oblasti a dodržovala lhůty stanovené v nařízení č. 1049/2001.[5] Veřejná ochránkyně práv si je vědoma toho, že otázka zpoždění při vyřizování žádostí o přístup veřejnosti přetrvává, a v současné době tuto záležitost monitoruje na základě stížností. 

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Neposkytnutí odpovědi Komisí na potvrzující žádost stěžovatele v tomto případě představuje nesprávný úřední postup.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Teresa Anjinho
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 5. června 2026

[1] Podle nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise: http://data.europa.eu/eli/reg/2001/1049/oj.

[2] Článek 6 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 stanoví: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2001/1049/oj/eng

[3] Veřejná ochránkyně práv se rozhodla nezahájit šetření tohoto aspektu stížnosti.

[4] Článek 8 nařízení č. 1049/2001.

[5] Viz doporučení veřejné ochránkyně práv o době, kterou Evropská komise potřebuje k vyřízení žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům (strategické šetření OI/2/2022/OAM), k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/recommendation/en/167661