Vážená paní X,

Dne 3. července 2025 jste si stěžoval u evropské veřejné ochránkyně práv na zamítnutí vaší žádosti o podporu studentů švédskými orgány.

Domníváte se, že švédský orgán tím, že vaši žádost zamítl, neuplatnil správně právo EU, a zejména směrnici o volném pohybu.[1] Rovněž nesouhlasíte s tím, jak Evropská komise a síť SOLVIT řešily vaše stížnosti (CPLT(2025)00388 a 1320/25/IT) na Švédsko v této věci.

Po pečlivé analýze všech informací, které jste ke své stížnosti poskytli, Vám bohužel musíme sdělit, že veřejný ochránce práv se jí nemůže zabývat z níže uvedených důvodů.

Evropský veřejný ochránce práv prošetřuje pouze stížnosti na orgány, instituce a jiné subjekty Evropské unie. Orgány veřejné moci členského státu nejsou orgány EU. Rozhodnutí švédských orgánů o Vaší žádosti proto nespadá do mandátu veřejného ochránce práv.

Podobně je SOLVIT službou poskytovanou vnitrostátními správními orgány každého členského státu EU. Rozhodnutí sítě SOLVIT přijímají příslušné vnitrostátní orgány a nespadají do působnosti veřejného ochránce práv.

Pokud jde o způsob, jakým Evropská komise vyřídila Vaši stížnost na porušení právních předpisů, rozhodli jsme se případ uzavřít s tímto závěrem:

Na základě informací uvedených v podnětu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Komise.

Komise má širokou posuzovací pravomoc při rozhodování o tom, zda a kdy zahájit řízení o nesplnění povinnosti.[2] Politika Komise v oblasti porušování práva EU je stanovena v jejím sdělení Právo EU: Lepší výsledky díky lepšímu uplatňování.[3]

Úloha veřejného ochránce práv se v takových případech omezuje na ověření, zda Komise poskytla jasné a přiměřené vysvětlení svého rozhodnutí a zda nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení.

Komise Vás informovala, že se domnívá, že se Váš případ týká individuální záležitosti a nepředstavuje důkaz nesprávného uplatňování práva EU Švédskem nebo alespoň ne obecné praxe v rozporu s právem EU. Komise uvedla, že se nezdá, že by tato otázka souvisela s nesprávným výkladem nebo uplatňováním práva EU, ale spíše s byrokratickými překážkami ve vztahu mezi orgánem odpovědným za vydávání studijní podpory a vzdělávací institucí, do které jste zapsáni. Pokud jde o možnou obecnou praxi, Komise vzala na vědomí vaše prohlášení, že vnitrostátní orgán za stejných okolností schválil podobné žádosti od jiných studentů. Uvedla, že přezkum skutkových okolností vašeho konkrétního případu nepřísluší Komisi, ale vnitrostátním soudům.

Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že Komise poskytla přiměřená vysvětlení svého rozhodnutí nepokračovat v projednávání Vaší stížnosti na porušení právních předpisů a nic nenasvědčuje tomu, že by zjevně nesprávně vyložila skutkové okolnosti případu. Zdá se, že Komise jednala v mezích své diskreční pravomoci a v souladu se svou politikou stanovenou ve výše uvedeném sdělení. Komise ve svém sdělení uvádí, že některé kategorie případů mohou být často uspokojivě řešeny jinými, vhodnějšími mechanismy na vnitrostátní úrovni. To platí zejména pro jednotlivé případy nesprávného použití, které nevyvolávají otázky širší zásady, pokud neexistují dostatečné důkazy o obecné praxi, o problému souladu vnitrostátních právních předpisů s unijním právem nebo o systematickém nedodržování unijního práva. V takových případech, je-li k dispozici účinná právní ochrana, Komise zpravidla nasměruje stěžovatele v této souvislosti na vnitrostátní úroveň. To je to, co Komise v tomto případě učinila.

Chcete-li se touto záležitostí dále zabývat, můžete se obrátit na švédského veřejného ochránce práv, který je příslušný pro stížnosti na činnost švédských veřejných orgánů a který by vám mohl být s vaším případem nápomocen. Příslušné informace naleznete na následujícím odkazu: https://www.jo.se/en/how-to-complain/.

Oceňuji, že to nemusí být váš požadovaný výsledek, ale doufám, že vám tyto informace pomohou. Děkujeme, že jste se obrátili na evropského veřejného ochránce práv.

Vaše upřímně,

Tina Nilsson
vedoucí oddělení pro vyřizování případů

Štrasburk, 7. srpna 2025

[1] Úř. věst. Směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2004/38/oj/eng.

[2] Úř. věst. Rozsudek Soudního dvora ze dne 14. února 1989, Starfruit v. Komise, věc 247/87, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:61987CJ0247.

[3] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52017XC0119(01)&from=CS