Štrasburk 1. července 2003

Vážená paní T.,

Vezměte prosím na vědomí, že pan Jacob Söderman odešel do důchodu a že od 1. dubna 2003 jsem jeho nástupcem ve funkci evropského veřejného ochránce práv.

Dne 17. června 2002 jste podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv proti tomu, že vám Evropská komise odmítla dodatečně vyplatit příspěvek na sekretářku.

Dne 25. července 2002 byla stížnost předána předsedovi Komise. Komise zaslala své stanovisko dne 28. listopadu 2002. Toto stanovisko Vám bylo předáno dne 10. prosince 2002 s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 29. ledna 2003.

Dne 6. března 2003 byl Komisi předložen návrh na smírné řešení Vaší stížnosti. Dne 23. května 2003 zaslala Komise svou odpověď na tento návrh. Dne 2. června 2003 jste mé útvary telefonicky informoval, že se domníváte, že bylo dosaženo smírného řešení.

Nyní píši, abych potvrdil výsledek dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Stěžovatel je bývalým zástupcem Komise. Od 1. května 1995 do 30. dubna 1998 pracovala jako pomocná zaměstnankyně. Od 15. května 1998 do 15. května 2001 pracovala jako dočasná zaměstnankyně. Během svého působení jako pomocná zaměstnankyně pobírala stěžovatelka příspěvek na sekretářku podle článku 4a přílohy VII služebního řádu a článku 21 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství. Na začátku pracovní smlouvy na dobu určitou přestala Komise vyplácet příspěvek na sekretářku. Stěžovatel si tohoto opomenutí nevšiml.

Přibližně měsíc před skončením pracovní smlouvy na dobu určitou obdržela stěžovatelka úřední sdělení, v němž jí bylo sděleno, že během pracovní smlouvy na dobu určitou měla pobírat příspěvek na sekretářku. Příspěvek na sekretářku jí však byl skutečně přiznán až od 1. ledna 2001 do 15. května 2001.

Stěžovatelka podala odvolání podle článku 90 služebního řádu proti rozhodnutí vyplatit jí příspěvek na sekretářku až od 1. ledna 2001, a nikoli od začátku její dočasné pracovní smlouvy, tedy od 15. května 1998. V reakci na to Komise souhlasila s tím, že stěžovateli vyplatí polovinu příspěvku na sekretářku za období od 15. května 1998 do 31. prosince 2000.

Dne 17. června 2002 si stěžovatelka stěžovala veřejnému ochránci práv na to, že jí Komise odmítla vyplatit celou částku příspěvku na sekretariát, na který měla nárok od 15. května 1998 do 31. prosince 2000. Navrhla, aby jí Komise tuto částku zaplatila zpětně.

Šetření

Stanovisko Komise

Komise ve svém stanovisku shrnula tyto body:

Úkoly stěžovatele v období 1995–2001 zůstaly nezměněny. Pobírala příspěvek na sekretářku jako pomocná pracovnice (1995–1998), nikoli však jako dočasná zaměstnankyně (1998–2000). V dubnu 2001 požádalo její generální ředitelství o vyplacení tohoto příspěvku a tento příspěvek byl vyplacen za rok 2001.

Stěžovatelka je promlčena z důvodu napadení rozhodnutí, které jí bylo jasně oznámeno v dokumentu, který podepsala v květnu 1998, nevyplatit jí příspěvek na sekretářku, když se stala dočasnou zaměstnankyní. Kromě toho se její výplatní pásky od června 1998 v tomto ohledu lišily od výplatní pásky z dubna 1998.

Kromě toho, pokud jde o osobní odpovědnost a odpovědnost z nedbalosti za to, že si stěžovatelka nevšimla obsahu dokumentu uvádějícího její práva, který podepsala v květnu 1998, změny výplatní pásky a odpovídajícího snížení jejího výdělku, a na základě testu rozumné a obezřetné osoby přispěla k nezaplacení částek, které jí v té době náležely.

V rozhodnutí, které jí bylo určeno dne 29. dubna 2002 v odpovědi na její stížnost, jí však byla přiznána polovina výše příspěvku z důvodu, že i když se z hlediska případného nároku z nedbalosti podílela na její škodě, útvary Komise rovněž nesly část odpovědnosti za to, že jí tento příspěvek v té době nezajistily.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatelka ve svém vyjádření uvedla následující:

Pokud jde o první smlouvu stěžovatelky, byly všechny kroky učiněny správně, aby stěžovatelka mohla pobírat dlužné příspěvky. Neměla tedy důvod pochybovat o správnosti kódování svých údajů při podpisu smlouvy na dobu určitou. Upřímně se domnívala, že budou zohledněny všechny informace poskytnuté odpovědnému úředníkovi, zejména skutečnost, že má plnit stejné úkoly jako dříve, že bude nadále pracovat ve stejném oddělení a že se jedná pouze o změnu smlouvy.

Úsilí ombudsmana dosáhnout přátelského řešení

Po pečlivém zvážení stanoviska Komise a připomínek stěžovatele se veřejný ochránce práv nedomníval, že Komise na tvrzení stěžovatele odpovídajícím způsobem reagovala. V souladu s čl. 3 odst. 5 statutu (1) proto písemně požádal předsedu Komise, aby na základě následující analýzy sporných otázek mezi stěžovatelem a Komisí navrhl smírné řešení.

1. K návrhu na zpětné vyplacení příspěvku na sekretářku

1.1 Stěžovatelka tvrdí, že jí Komise nevyplatila celou částku příspěvku na sekretariát, na který měla nárok od 15. května 1998 do 31. prosince 2000. Navrhuje, aby jí Komise tuto částku zaplatila zpětně.

1.2 Komise uznává, že úkoly stěžovatelky zůstaly nezměněny, když se její smlouva změnila z pomocné na dočasnou. Komise tvrdí, že stěžovatelce byla promlčena možnost napadnout rozhodnutí nevyplatit jí příspěvek na sekretářku jako dočasné zaměstnankyni a že pokud jde o případnou pohledávku z nedbalosti, přispěla ke své ztrátě tím, že podepsala dokument, který potvrdil, že příspěvek na sekretářku nebude vyplacen. Obdržela rovněž výplatní pásky, které nezmiňovaly příspěvek na sekretářku. Avšak vzhledem k tomu, že útvary Komise rovněž nesly část odpovědnosti, přiznala Komise stěžovateli polovinu hodnoty příspěvku.

1.3 Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že Komise uznává, že stěžovatel byl oprávněn požadovat příspěvek na sekretářku během celého dotčeného období a že Komise netvrdila, že by jí nějaké pravidlo nebo zásada bránily vyplácet zpětně celý příspěvek, na který měl stěžovatel nárok.

1.4 Veřejná ochránkyně práv rovněž bere na vědomí argument Komise, že stěžovatel se dopustil spoluzavinění z nedbalosti. Komise však netvrdí, že stěžovatelka neplnila žádný ze svých úkolů jako pomocná nebo dočasná zaměstnankyně nebo nesplnila své povinnosti vyplývající ze služebního řádu. Z dostupných důkazů vyplývá, že Komise iniciovala změnu postavení stěžovatele z pomocného zaměstnance na dočasného zaměstnance. Veřejný ochránce práv rovněž konstatuje, že stěžovatel neuplatnil zájem. I kdyby tedy Komise vyplatila celý příspěvek, jak tvrdí stěžovatel, utrpí stěžovatelka finanční ztrátu v důsledku toho, že nevyužila dřívějších příležitostí k nápravě chyby Komise.

1.5 Vzhledem k výše uvedenému dospěla veřejná ochránkyně práv k předběžnému závěru, že rozhodnutí Komise přiznat stěžovateli pouze polovinu příspěvku se může jevit jako svévolné a nespravedlivé, a že by proto Komise měla za konkrétních okolností tohoto případu pečlivě přezkoumat svůj postoj.

Návrh přátelského řešení

Evropská veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise přijala opatření, která by zabránila zdání svévole a nespravedlivosti tím, že za konkrétních okolností tohoto případu zváží, zda vyplatí plnou výši příspěvku na sekretariát za dané období.

Odpověď Komise

V reakci na návrh veřejné ochránkyně práv Komise poukazuje na to, že nemá žádnou právní povinnost vůči stěžovateli, který rozhodnutí ve stanovených lhůtách nenapadl. Komise se však domnívá, že s ohledem na připomínky evropského veřejného ochránce práv je projednávaná věc výjimečná a odůvodňuje poskytnutí dodatečné náhrady ex gratia.

Připomínky stěžovatele

Dne 2. června 2003 stěžovatelka telefonicky informovala služby veřejného ochránce práv, že se domnívá, že bylo dosaženo smírného řešení.

ROZHODNUTÍ

1. K návrhu na zpětné vyplacení příspěvku na sekretářku

1.1 Stěžovatelka tvrdí, že jí Komise nevyplatila celou částku příspěvku na sekretariát, na který měla nárok. Navrhuje, aby jí Komise tuto částku zaplatila zpětně.

1.2 Po pečlivém zvážení stanoviska Komise a připomínek stěžovatele napsal veřejný ochránce práv předsedovi Komise, aby navrhl smírné řešení v souladu s čl. 3 odst.

1.3 V odpovědi na návrh veřejného ochránce práv Komise poukázala na to, že nemá žádnou právní povinnost vůči stěžovateli, který rozhodnutí nenapadl ve stanovených lhůtách. Komise se však domnívala, že s ohledem na připomínky evropského veřejného ochránce práv je projednávaná věc výjimečná a odůvodňuje poskytnutí dodatečné náhrady ex gratia.

1.4 Stěžovatel informoval veřejnou ochránkyni práv, že se domnívá, že bylo dosaženo smírného řešení.

2. Závěr

Na základě iniciativy veřejného ochránce práv se zdá, že mezi Komisí a stěžovatelem bylo dohodnuto smírné řešení stížnosti. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Komise.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) „Veřejný ochránce práv hledá s dotyčným orgánem nebo institucí pokud možno řešení, aby odstranil nesprávný úřední postup a vyhověl stížnosti.“