Souvislosti stížnosti

1. Stěžovatelem je Rakouské sdružení železnic, které je celorakouským zájmovým zástupcem všech železničních společností a společností místní veřejné dopravy. Stěžovala si veřejnému ochránci práv, že příloha prováděcího nařízení EU [1] je k dispozici pouze v angličtině. Prováděcí nařízení je součástí řady regulačních opatření, která EU přijala k zajištění interoperability železničních systémů v Unii [2].

2. Prováděcí nařízení odkazuje na dotčený dodatek - dodatek A - takto:

3. Poznámka pod čarou výše uvedené věty uvádí: „Zveřejněno na internetových stránkách Evropské agentury pro železnice (www.era.europa.eu) ..“[3]

4. Stěžovatel napsal agentuře ERA o tom, že neexistuje německý překlad dodatku A. Agentura ERA odpověděla takto: „Dodatek A je spravován jako technické dokumenty agentury ERA a jako takový je k dispozici v angličtině na adrese [weblink]. Vzhledem k rozpočtovým omezením a omezeným zdrojům agentura v současné době nepředpokládá překlad verze 5 dodatku A. S ohledem na podobné žádosti obdržené od jiných zúčastněných stran byla Evropské komisi zaslána žádost o zpřístupnění dodatku A ve všech jazycích, která by měla být připravena na příští revizi...“.

5. Stěžovatel to považoval za vágní a neužitečné prohlášení. Stěžovala si veřejnému ochránci práv.

Šetření

6. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření a požádala agenturu ERA a poté Evropskou komisi, aby odpověděly na řadu otázek. Jejich odpovědi byly zaslány stěžovateli k připomínkám.

7. Stěžovatel trval na své stížnosti, ale rozhodl se nepředložit připomínky.

zda je nutný překlad do všech jazyků EU

Úvodní poznámky

8. Šetření se týká toho, zda neexistence překladu přílohy nařízení EU byla v souladu s pravidlem, že „nařízení a jiné dokumenty s obecnou působností se vypracovávají v úředních jazycích“[4].

9. Šetření bylo zahájeno vůči Evropské agentuře pro železnice (ERA), která původně odpověděla na obavy stěžovatele, že přílohu nepřeložila.

10. Veřejná ochránkyně práv se následně rozhodla požádat o odpověď Evropskou komisi, která dotčené prováděcí nařízení přijala. Komise potvrdila, že nařízení, „včetně jeho příloh a dodatků“, je aktem s obecnou působností a je přímo použitelné ve všech členských státech.

11. Odpovědnost za to, zda byla příloha přeložena, tedy nese Evropská komise. Veřejná ochránkyně práv provedla odpovídající posouzení a svá zjištění předává Komisi [5].

Odpověď Evropské komise

12. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 [6] (dále jen „prováděcí nařízení“) stanoví, že jeho dodatek A se použije nejpozději ode dne 16. června 2024. Dodatek A se proto použije ode dne 16. června 2024. Do té doby bude dodatek A plně integrovaným dodatkem prováděcího nařízení, a bude tedy k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Za zajištění překladů odpovídá Komise.  

13. V době přijetí prováděcího nařízení bylo považováno za dostatečné uvést na internetových stránkách Evropské agentury pro železnice odkaz na anglickou verzi dodatku A. Nebyla proto převzata do znění prováděcího nařízení.

14. Komise uvedla, že prováděcí nařízení, včetně jeho příloh a dodatků, je aktem s obecnou působností, závazným v celém rozsahu a přímo použitelným ve všech členských státech. Komise dodala, že skutečnost, že dodatek A má status „technického dokumentu ERA“[7], který je určen omezeným kategoriím osob (zejména výrobcům zařízení a provozovatelům dopravy), byla podkladem pro závěr agentury ERA, že dodatek není třeba překládat. Podle Komise je toto posouzení v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora [8], který schválil možnost odkazovat v aktech přijatých normotvůrcem EU na technické normy subjektů, jako je Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), které jsou k dispozici pouze v angličtině a francouzštině. Odkaz na tyto normy musí být jasný, přesný a předvídatelný, pokud jde o jejich účinek, aby se zúčastněné strany mohly seznámit se svým postavením v situacích a právních vztazích, které se řídí právem EU [9].

15. Dotčené prováděcí nařízení bylo vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie. Odkazy na dokument zveřejněný na internetových stránkách EVP byly jasně stanoveny a identifikovány. Proto, stejně jako v případě norem stanovených Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO), pouhá skutečnost, že dodatek nebyl přeložen, nezpochybňuje jeho platnost [10].  Jak je uvedeno výše, v době použitelnosti dodatku A (v roce 2024) bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie ve všech úředních jazycích.

16. Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se spolu s Komisí zabýval aktuálním stavem překladů a revizí souvisejících s touto záležitostí. Bylo informováno, že Komise plánuje odložit datum použitelnosti obsahu přílohy. To by v praxi znamenalo, že v době, kdy výrobce nebo provozovatel bude muset tento obsah konzultovat, aby se připravil na jeho vstup v platnost, budou překlady zpřístupněny.

Posouzení veřejného ochránce práv

Komise se bude zabývat konkrétní otázkou překladu.

17. Komise potvrdila, že obsah dotčeného dodatku má „obecnou působnost“. Komise se rozhodla začlenit jeho obsah do prováděcího nařízení a do doby, než se stane použitelným, bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie ve všech úředních jazycích. Plánované odložení data použitelnosti obsahu dodatku by navíc mělo poskytnout dostatek času na jeho konzultaci, aby se výrobci a hospodářské subjekty mohli předem připravit.

18. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že v této fázi nejsou v této věci odůvodněna žádná další šetření.

Obsah s obecnou působností by měl být běžně překládán

19. Ačkoli veřejná ochránkyně práv vítá skutečnost, že otázka překladu byla v tomto případě řešena, považuje za vhodné zabývat se argumentem Komise, že nedávná judikatura může odůvodnit nepřeložení některých dokumentů s obecnou působností.

20. V rozsudku, na který odkazuje Komise, Soudní dvůr potvrdil legalitu odkazu v právních předpisech přijatých unijním normotvůrcem na technické normy Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), které byly k dispozici pouze v angličtině a francouzštině. Zdá se, že Komise v souhrnu předpokládá, že pokud by někdo napadl u soudu neexistenci překladu v projednávané věci, Soudní dvůr by potvrdil legalitu tohoto nedostatku překladu. 

21. Veřejný ochránce práv není přesvědčen, že tento předpoklad je rozumný. V projednávané věci se jednalo o to, zda skutečnost, že dodatek k nařízení EU nebyl přeložen, byla v souladu s pravidlem, že „nařízení a jiné dokumenty s obecnou působností se vypracovávají v úředních jazycích.“[11] Rozsudek, na který odkazuje Komise, se výslovně nevyjadřoval k použití nebo možnému porušení tohoto pravidla, ani se nevyjadřoval k překladu technických norem přijatých (jako v projednávané věci) samotnou EU. Rozhodl o legalitě odkazu na normy přijaté jinou organizací, Mezinárodní organizací pro normalizaci (dále jen „ISO“), která tyto normy poskytla v angličtině a francouzštině. Soudní dvůr mimoto zdůraznil zvláštnosti systému zavedeného ISO [12], které se nezdají být srovnatelné s okolnostmi nebo rysy dotčeného prováděcího nařízení.

22. Veřejný ochránce práv proto nemůže souhlasit s předpokladem Komise, že pravidlo, že nařízení EU a další dokumenty EU s obecnou působností mají být vypracovány ve všech úředních jazycích, bylo zmírněno.

Závěr

Komise se v tomto případě bude otázkou překladu zabývat, a proto nejsou odůvodněna žádná další šetření.

Stěžovatel a Evropská komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk, 20. července 2023

[1] Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii (https://eur-lex.europa.eu/eli/reg_impl/2019/773/oj)

[2] https://www.era.europa.eu/domains/technical-specifications-interoperability/operation-and-traffic-management-tsi_en (www.era.europa.eu/domény/technické specifikace-interoperabilita/řízení provozu a dopravy-tsien)

[3] Příloha je zveřejněna zde: https://www.era.europa.eu/system/files/2022-11/Appendix%20A%20to%20TSI%20OPE%20%28Updated_%2009_04_2019%29.pdf

[4] Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/1958/1(1)

[5] Nejužitečnější informace, které agentura ERA poskytla ve své odpovědi, jsou případně zohledněny a uvedeny v poznámkách pod čarou v odpovědi Komise.

[6] https://eur-lex.europa.eu/eli/reg_impl/2019/773/oj („Rozhodnutí 2012/757/EU se zrušuje s účinkem ode dne 16. června 2021.

Dodatky A a C přílohy rozhodnutí 2012/757/EU se však mohou nadále používat nejpozději do 16. června 2024.“)

[7] Ve své odpovědi agentura ERA vysvětlila pojem „technický dokument“ takto: „Pojem „technický dokument“ není definován v žádném právním textu relevantním pro agenturu ERA. Pracovní definicí, která je dohodnuta v rámci agentury ERA, je, že technický dokument je záznam, který:

- obsahuje specifikace relevantní pro složité technické systémy, jako je evropská železniční doprava

systém řízení (ERTMS) v oblasti železnic a

- je určen především pro konkrétní skupinu zúčastněných stran, jako jsou dodavatelé železničních produktů,

jsou umístěny v různých státech a používají různé jazyky.“

[8] Komise odkázala na rozsudek ze dne 22. února 2022 (velký senát), Stichting Rookpreventie Jeugd a další v. Staatssecretaris van Volksgezondheid, Welzijn en Sport., věc C-160/20, bod 44, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:62020CJ0160.

[9] Výše uvedený rozsudek, bod 45.

[10] V odpovědi na otázku veřejného ochránce práv, proč byly předchozí verze dodatku přeloženy, agentura ERA odpověděla, že „předchozí verze dodatku A byly verze 1, 2, 3 a 4. Z nich byla k dispozici pouze verze 4 ve 21 jazycích EU. Agentura ERA nemá žádné informace o tom, jak bylo rozhodnuto o překladu verze 4 v rámci rozpočtu EK.“

[11] Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/1958/1(1)

[12] Bod 52 rozsudku.