Souvislosti stížnosti

1. Stěžovatel je právník, který zastupuje čtyři bývalé zaměstnance civilní mise EU ^[1].

2. V roce 2017 se Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), která je orgánem EU odpovědným za misi, rozhodla zahájit disciplinární vyšetřování těchto čtyř zaměstnanců. Účelem disciplinárního vyšetřování bylo získat všechny relevantní skutečnosti týkající se údajného zneužití pravomoci, nevhodného chování, pochybení a obtěžování ze strany čtyř zaměstnanců. V návaznosti na vyšetřování ESVČ případ uzavřela, aniž by zaměstnancům uložila disciplinární opatření. Šetření poukázalo na některé nedostatky a chyby v řídících postupech dvou dotčených zaměstnanců.

3. Během následujících měsíců mise neobnovila pracovní smlouvy dvou dotčených zaměstnanců. Zbylí dva opustili misi z vlastní iniciativy.

4. Dne 24. listopadu 2017 zaslala stěžovatelka ESVČ dopis, v němž popsala nesrovnalosti během disciplinárního vyšetřování a po jeho skončení. Tvrdila, že disciplinární vyšetřování bylo motivováno osobními rivalitami, že bylo založeno na falešných svědectvích a že nebylo provedeno nestranně. Tvrdila rovněž, že disciplinární vyšetřování mělo dopad na rozhodnutí neprodloužit smlouvy dvou zaměstnanců. Stěžovatel požádal ESVČ, aby prošetřila její tvrzení, a požádal ji, aby uznala čtyři zaměstnance jako oznamovatele, a poskytla jim tak ochranu.

5. Jelikož stěžovatel neobdržel od ESVČ žádnou odpověď, obrátil se na evropského veřejného ochránce práv, který zahájil šetření a požádal ESVČ, aby na dopis stěžovatele odpověděla. Šetření se týkalo pouze toho, že ESVČ neodpověděla, a nikoli podstaty věci.

6. ESVČ odpověděla dne 15. května 2018. V odpovědi podepsané „zástupcem velitele civilních operací“ v ESVČ ^[2] se uvádí, že ESVČ podrobně analyzovala tvrzení stěžovatele a dospěla k závěru, že disciplinární vyšetřování bylo vedeno v souladu s platnými pravidly.^[3] Vzhledem k tomu, že ESVČ stěžovateli odpověděla, uzavřel veřejný ochránce práv šetření se závěrem, že ESVČ záležitost vyřešila.

7. Stěžovatel nebyl s odpovědí ESVČ spokojen. Zpochybnila zejména skutečnost, že osoba, která podepsala odpověď (zástupce velitele civilních operací), byla přímo zapojena do disciplinárního vyšetřování. Měla tedy za to, že je ve střetu zájmů, což zpochybnilo její závěr, že vyšetřování bylo řádně provedeno. Dne 6. února 2019 napsala ESVČ, aby vyjádřila své obavy ohledně údajného střetu zájmů. Požádala rovněž ESVČ, aby reagovala na obavy, které již vyjádřila ve svém dopise ze dne 24. listopadu 2017.

8. Poté, co stěžovatelka neobdržela odpověď, se dne 24. ledna 2020 znovu obrátila na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

9. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření ohledně toho, že ESVČ neodpověděla na obavy stěžovatele.

10. V průběhu šetření obdržel veřejný ochránce práv odpovědi ESVČ a připomínky stěžovatele k těmto odpovědím.

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

11. Ve své první odpovědi veřejné ochránkyni práv (ze dne 25. března 2020) ESVČ uvedla, že se dozvěděla, že dva zaměstnanci zastoupení stěžovatelem se v této záležitosti obrátili na vnitrostátní soudy. Vzhledem k tomu, že ohledně předmětu stížnosti podané veřejnému ochránci práv probíhalo soudní řízení, ESVČ nebyla schopna stěžovateli odpovědět. ESVČ tvrdila, že v souladu se Smlouvami EU ^[4] by veřejný ochránce práv neměl vést šetření, protože se tato záležitost stala předmětem soudního řízení.

12. Stěžovatel nesouhlasil s argumenty ESVČ. Dne 14. dubna 2020 napsala dopis adresovaný veřejné ochránkyni práv i ESVČ. Tvrdila, že se soudní řízení týkalo výlučně rozhodnutí mise neobnovit pracovní smlouvy dotčených zaměstnanců. Disciplinární vyšetřování bylo v soudním řízení zmíněno pouze proto, aby soudcům poskytlo kontext. Kromě toho byla soudní řízení vedena proti misi (která má právní subjektivitu, pokud jde o pracovní smlouvy), a nikoli proti ESVČ. Disciplinární vyšetřování provedla ESVČ, nad níž vnitrostátní soudy nemají pravomoc.

13. Vzhledem k tomu, že ESVČ stěžovateli do července 2020 stále neodpověděla, zaslala veřejná ochránkyně práv ESVČ další dopis, v němž ji požádala o odpověď. Veřejná ochránkyně práv rovněž zaslala ESVČ předběžné posouzení případu, v němž uvedla, že ESVČ stěžovateli dvakrát neodpověděla, a to až po zásahu veřejné ochránkyně práv.

14. ESVČ odpověděla veřejné ochránkyni práv dne 2. října 2020. Trvala na svém stanovisku, že veškeré informace, které má poskytnout v rámci šetření veřejného ochránce práv, mohou oba bývalí zaměstnanci využít v průběhu probíhajícího soudního řízení. Bývalí zaměstnanci se dovolávali disciplinárního řízení jako důvodu pro rozhodnutí o neobnovení svých smluv, a nelze tedy vyloučit, že vnitrostátní soudy budou disciplinární vyšetřování posuzovat v rámci soudního řízení.

15. ESVČ trvala na tom, že disciplinární vyšetřování v roce 2017 bylo vedeno v souladu s platnými pravidly.

16. Stěžovatel tvrdil, že ESVČ nadále odmítala vyjádřit své stanovisko k otázce disciplinárního vyšetřování a soudní řízení využívala jako výmluvu. Stěžovatel tvrdil, že ESVČ dostatečně nevysvětlila, proč odmítá vyjádřit své stanovisko, zejména k otázce střetu zájmů.

Posouzení veřejného ochránce práv

17. Šetření veřejné ochránkyně práv se týká toho, že ESVČ neodpověděla stěžovateli více než jednou. Probíhající soudní řízení se netýká toho, že ESVČ stěžovateli neodpověděla. Veřejná ochránkyně práv proto nesouhlasí s postojem ESVČ, že by neměla vést šetření výše uvedeným způsobem.

18. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že ESVČ dvakrát neodpověděla na dopisy stěžovatele (dopisy ze dne 6. února 2019 a 14. dubna 2020) a že odpověděla až po zásahu veřejné ochránkyně práv. Vzhledem k tomu, že předchozí šetření veřejné ochránkyně práv týkající se téže záležitosti se rovněž týkalo toho, že ESVČ neodpověděla stěžovateli, ESVČ odmítla stěžovateli odpovědět třikrát.

19. Veřejná ochránkyně práv oceňuje, že ESVČ chce postupovat obezřetně vzhledem k tomu, že tato záležitost je nyní projednávána u soudů. Skutečnost, že probíhá soudní řízení týkající se určitého předmětu, však nedává unijnímu orgánu právo neodpovídat na dopisy, které mu byly v této věci zaslány. Pokud se dotčený unijní orgán domnívá, že nemůže ve věci samé odpovědět, měl by ve své odpovědi vysvětlit důvody.

20. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem veřejná ochránkyně práv konstatuje, že opakované neposkytnutí odpovědi ESVČ na dopisy stěžovatele představuje nesprávný úřední postup. Vzhledem k tomu, že ESVČ v souvislosti s šetřením vysvětlila, proč se domnívá, že stěžovateli nemůže poskytnout věcnou odpověď, veřejná ochránkyně práv již nemusí vydávat doporučení k řešení tohoto problému. Věří však, že ESVČ toto zjištění v budoucnu zohlední.

21. Stěžovatel rovněž požádal veřejnou ochránkyni práv, aby prošetřila podstatné obavy uvedené v dopisech ESVČ, tj. údajné nesrovnalosti v disciplinárním vyšetřování z roku 2017. Veřejná ochránkyně práv však shledává přesvědčivým argument ESVČ, že tato věcná obava je předmětem probíhajících soudních řízení. Hlavní stížnost stěžovatele u soudu spočívá v tom, že disciplinární vyšetřování mělo negativní dopad na rozhodnutí mise neobnovit pracovní smlouvy. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že obě témata jsou neoddělitelně spjata. Veřejný ochránce práv proto nemůže z důvodu probíhajícího soudního řízení zkoumat podstatu obav stěžovatele.

22. Veřejná ochránkyně práv považuje za politováníhodné, že ESVČ ve své odpovědi ze dne 15. května 2018 neřešila obavy stěžovatele ohledně možného střetu zájmů, a to navzdory několika upomínkám stěžovatele po dobu tří let. Avšak vzhledem k tomu, že ESVČ nyní v dopise podepsaném jiným zaměstnancem tvrdila, že disciplinární šetření bylo provedeno v souladu s platnými pravidly, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že v souvislosti s tímto aspektem stížnosti nejsou nutná žádná další šetření.

Závěry

Na základě šetření veřejný ochránce práv uzavírá tento případ s těmito zjištěními:

ESVČ se dopustila nesprávného úředního postupu, když neodpověděla na dopisy stěžovatele.

Nejsou odůvodněna žádná další šetření týkající se tvrzení stěžovatele, že odpověď ESVČ ze dne 15. května 2018 byla narušena střetem zájmů.

Stěžovatel a ESVČ budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 4. června 2021

[1] Evropská unie provádí v rámci své společné bezpečnostní a obranné politiky zámořské operace ve formě „mise EU“ s využitím civilních a vojenských nástrojů v několika zemích na třech kontinentech (Evropa, Afrika a Asie). Za tyto mise odpovídá Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ).

[2] Zástupce velitele civilních operací je nápomocen veliteli civilních operací, který je vedoucím útvaru schopnosti civilního plánování a provádění (CPCC), což je ředitelství ESVČ sloužící jako operační velitelství pro civilní mise EU, a v případě potřeby jej nahrazuje.

[3] Kodex chování a kázně pro civilní mise EU SBOP, k dispozici na adrese: https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage/15558/code-conduct-and-discipline-eu-civilian-csdp-missions_en

[4] Článek 228 Smlouvy o fungování EU stanoví, že „Veřejný ochránce práv provádí v souladu se svými povinnostmi šetření (...), s výjimkou případů, kdy tvrzené skutečnosti jsou nebo byly předmětem soudního řízení“.