Souvislosti stížnosti

1. Stěžovatel, který je osobou se zdravotním postižením, uspěl ve výběrovém řízení na zaměstnance EU organizovaném Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO) v roce 2004 v oblasti politiky a právních předpisů v oblasti bezpečnosti potravin ^[1].

2. V říjnu 2005 bylo jméno stěžovatele zařazeno na užší seznam, z něhož mohou být přijati úspěšní uchazeči ^[2]. Byl v „první skupině zásluh“^[3] (ze čtyř) tohoto užšího seznamu.

3. V letech 2005 až 2020 stěžovatel několikrát kontaktoval úřad EPSO a Evropskou komisi a vyjádřil svůj zájem o nábor zaměstnanců a jejich dostupnost. V průběhu let ho však Komise nikdy nepozvala k pohovoru.

4. V prosinci 2019 vypršela platnost příslušného užšího seznamu úspěšných uchazečů.

5. Stěžovatel se v červnu 2020 obrátil na veřejnou ochránkyni práv s tvrzením, že nebyl přijat z důvodu svého zdravotního postižení.

Šetření

6. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření a požádala Komisi o odpověď na konkrétní situaci stěžovatele a na to, jak obecně podporuje nábor osob se zdravotním postižením.  

7. V průběhu šetření obdržela veřejná ochránkyně práv odpověď Komise na stížnost a připomínky stěžovatele k odpovědi Komise.

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

8. Stěžovatel měl za to, že nebyl pozván k pohovoru z důvodu svého zdravotního postižení, neboť většina uchazečů v tomto užším seznamu, včetně osob ve skupinách s nižšími zásluhami, byla přijata. Zmínil se o svém zdravotním postižení ve svém životopise, který zaslal Komisi.

9. Komise uvedla, že skutečnost, že stěžovatel nebyl přijat, nelze přičítat jeho zdravotnímu postižení, neboť EPSO v zásadě Komisi neinformuje o tom, zda úspěšní uchazeči mají zdravotní postižení. Orgány EU se mohou o zdravotním postižení uchazečů dozvědět pouze tehdy, pokud v rámci pohovoru požádají, aby byly uspokojeny zvláštní potřeby související s jejich zdravotním postižením ^[4].

10. Výběrové řízení na volná pracovní místa je decentralizované, což znamená, že o tom, které uchazeče z užšího seznamu chce pozvat k pohovoru, rozhoduje příslušné oddělení nebo ředitelství. K pohovoru jsou pozváni pouze uchazeči, jejichž profily odpovídají náborovým potřebám oddělení nebo ředitelství.

11. V souladu se služebním řádem EU ^[5] mají užší seznamy nejméně dvojnásobný počet uchazečů než počet pracovních míst, která mají být obsazena. Zařazení do užšího seznamu tedy nezaručuje přijetí do zaměstnání. Ze 100 úspěšných uchazečů dotčeného výběrového řízení nebylo 23 přijato, z nichž tři patřili do první skupiny zásluh (včetně stěžovatele).

12. Komise rovněž informovala úřad veřejného ochránce práv o opatřeních, která zavedla na podporu rozmanitosti a začleňování a na podporu náboru osob se zdravotním postižením. Patří mezi ně povinné školení o nevědomé předpojatosti pro pracovníky v oblasti lidských zdrojů v jejích ředitelstvích.

Posouzení veřejného ochránce práv

13. Veřejná ochránkyně práv bere obavy stěžovatele ohledně možné diskriminace velmi vážně, neboť přikládá prvořadý význam otázkám souvisejícím s diskriminací, a to i na základě zdravotního postižení. Veřejná ochránkyně práv rovněž oceňuje, že stěžovatel je zklamán tím, že mu nebylo nabídnuto pracovní místo v Komisi.

14. Uvedená skutečnost, že je Komise zařazena do užšího seznamu, z něhož může přijímat zaměstnance, však nezaručuje přijetí. Služební řád EU stanoví, že „seznam musí pokud možno obsahovat nejméně dvakrát tolik jmen, než je počet pracovních míst, která mají být obsazena“^[6], a v „oznámení o výběrovém řízení“^[7] pro dané výběrové řízení na zaměstnance se uvádí, že nábor bude záviset na volných pracovních místech a dostupnosti rozpočtových prostředků ^[8]. Soudy EU navíc zjistily, že kandidáti na užších seznamech nemají právo být jmenováni ^[9]. Jinými slovy, je zcela normální, že někteří uchazeči na užším seznamu nejsou přijati. Podle Komise nebylo na dotčeném užším seznamu přijato 23 uchazečů.

15. Otázkou je, zda stěžovatel nebyl přijat z důvodu svého zdravotního postižení. Informace o jeho zdravotním postižení byly zahrnuty do jeho životopisu, který předložil Komisi. Mohlo by se také zdát podivné, že se během 14 let platnosti užšího seznamu neuvolnilo žádné pracovní místo odpovídající jeho profilu, takže stěžovatel by byl alespoň pozván k pohovoru.

16. Bohužel vzhledem k tomu, že předmětné akce trvají 14 let a že je na každém náborovém oddělení a ředitelství, které má různé potřeby (pokud jde o vzdělání, profil, jazyky atd.), aby rozhodlo, koho vyslechnout na volná pracovní místa, se ukázalo jako nemožné s jistotou určit, jaké úvahy mohly vést k tomu, že stěžovatel nebyl vyslýchán. Šetření veřejné ochránkyně práv nedokázalo zjistit žádnou souvislost mezi zdravotním postižením stěžovatele a skutečností, že jej Komise nepozvala k pohovoru.

17. Vzhledem k tomu, že dotčený užší seznam již není platný, nejsou další šetření této stížnosti odůvodněná.

18. Veřejný ochránce práv bude i nadále sledovat opatření přijatá Komisí na podporu náboru osob se zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že nábor pracovníků je decentralizovaný proces, je povzbudivé, že Komise podniká kroky, jako je pořádání povinného školení o nevědomé předpojatosti pro pracovníky v oblasti lidských zdrojů ve svých ředitelstvích.

19. S ohledem na Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2021–2030 veřejná ochránkyně práv věří, že Komise bude pokračovat ve svém úsilí o to, aby se správa EU stala vzorem ^[10], pokud jde o inkluzivnost jejích postupů výběru, zaměstnávání a udržení [11].

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Žádné další šetření této stížnosti není opodstatněné.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 21. dubna 2021

[1] EPSO/A/18/04 – Administrátoři (A7/A6): https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/8191ff75-d810-4434-9b3a-40d29020c235/language-en.

[2] Běžně používaným pojmem je „rezervní seznam“.

[3] Po skončení výběrového řízení sestavil výběrová komise seznamy úspěšných uchazečů rozdělené do skupin podle zásluh (maximálně čtyř skupin).

[4] Aby se zabránilo diskriminaci na základě zdravotního postižení, jsou orgány EU povinny vyhovět zvláštním potřebám zaměstnanců se zdravotním postižením („přiměřené uspořádání“). Tak je tomu podle čl. 1d odst. 4 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „služební řád EU“), který je k dispozici na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A01962R0031-20140501.

[5] Článek 5 přílohy III služebního řádu EU.

[6] Viz poznámka pod čarou 2 výše.

[7] Oznámení o výběrovém řízení stanoví kritéria a pravidla platná pro výběrové řízení.

[8] Viz bod V „Přijímání“ oznámení o výběrovém řízení.

[9] Viz například rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. prosince 2008, Centeno Mediavilla a další, C-443/07 P, bod 64 [https://curia.europa.eu/juris/document/document_print.jsf?docid=73225&text=&dir=&doclang=EN&part=1&occ=first&mode=lst&pageIndex=0&cid=1559845]

[10] Příspěvek monitorovacího rámce EU k Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením po roce 2020, k dispozici zde: https://fra.europa.eu/cs/cooperation/eu-partners/eu-crpd-framework/resources

[11] Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, k dispozici zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/qanda_21_813