Souvislosti stížnosti

1. Dne 25. dubna 2020 se volající v místní call-in televizní show ^[1] v Chorvatsku ptal on-air, jak místopředsedkyně Komise pro demokracii a demografii Dubravka Šuica ^[2] nashromáždila své bohatství.

2. Místopředsedkyně Komise se do pořadu zapojila a komentovala prohlášení, která o ní byla učiněna. Podle přepisu ^[3] místopředseda mimo jiné řekl novináři, který televizní pořad hostil: „(...) Přál bych si, abyste nějak zabránili tomu, abyste takto hovořili o jakékoli osobě, jakékoli Chorvatce, chorvatské ženě nebo občance této země. Je mi opravdu líto, pokud vaše show chce získat popularitu tímto způsobem... Jsem kmotra vaší Dubrovnické televize a jsem velmi ráda, že jsem tou dobou mohla být. Je mi však opravdu líto, že dovolujete občanům, aby na mě házeli odpadky, kaly a bláto.“ Rovněž uvedla, že volající, který vznesl obvinění, „samozřejmě má právo na svůj názor, ale já mám právo na svou obhajobu a mám právo vás varovat, že to není správné“ [4].

3. Když se televizní pořad nevysílal další dva dny, objevily se veřejné spekulace, že to bylo spojeno s incidentem. 

4. Krátce po incidentu se mluvčí Komise vyjádřila k vystoupení místopředsedkyně v televizní show v odpovědi na otázku novináře.^[6] Mluvčí uvedla, že „místopředsedkyně vyjadřuje a potvrzuje svou nezmenšenou podporu nezávislosti sdělovacích prostředků, svobodě projevu a informací a chce poukázat na to, že televizní dům v Dubrovníku byl otevřen během jejího funkčního období starostky tohoto města, takže zjevně podporuje jeho činnost“. Mluvčí uvedla, že místopředsedkyně odmítla tvrzení, že měla vliv na to, zda byl televizní pořad vysílán.

5. Dne 30. dubna 2020 se stěžovatelka, chorvatská občanka, obrátila na Komisi, aby vyjádřila obavy ohledně prohlášení místopředsedkyně v televizním pořadu, a tvrdila, že vyjádřila obavy ohledně její objektivity a nestrannosti.

6. Dne 11. května 2020 Komise odpověděla, že „[Komise] a místopředsedkyně Šuica přikládají mimořádný význam svobodě projevu a svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků, které jsou základními evropskými hodnotami zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie“. Dodal, že vzhledem k tomu, že program byl vysílán, místopředsedkyně Šuica rovněž zopakovala svou podporu těmto svobodám a že nemá v úmyslu ohrozit nezávislost dotčené televizní stanice nebo novináře.

7. Stěžovatel nebyl s odpovědí Komise spokojen a obrátil se na veřejného ochránce práv.

Šetření

8. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření ohledně toho, jak Komise řešila stížnost týkající se toho, jak místopředsedkyně Šuica veřejně reagovala na kritické mediální zpravodajství.

9. V průběhu šetření obdržela veřejná ochránkyně práv odpověď Komise na její žádost o připomínky ^[7], včetně informací o tom, jak zajišťuje, aby byli komisaři informováni o svých povinnostech podle kodexu chování ^[8]. Stěžovatel se poté k odpovědi Komise vyjádřil. Veřejná ochránkyně práv rovněž zohlednila následnou odpověď Komise na dvě stížnosti, které obdržela a které se týkaly přiměřenosti kodexu chování ^[9].

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

10. Stěžovatel se domníval, že prohlášení místopředsedy v televizním programu jsou nepřijatelná a v rozporu se základními zásadami EU. Tvrdila, že veřejnost by měla mít možnost klást otázky o bohatství politika.

11. Pokud jde o odpověď Komise na její stížnost, stěžovatelka se obávala, že se Komise k prohlášením místopředsedkyně výslovně nevyjádřila, ale pouze zopakovala, že místopředsedkyně potvrdila svou podporu svobodě projevu. Podle jejího názoru měla Komise místopředsedkyni požádat, aby veřejně uznala její chybu a omluvila se jí. Komise jí měla rovněž dát „oficiální varování“, že taková prohlášení jsou neúnosná.

12. Ve své odpovědi veřejné ochránkyni práv Komise znovu zdůraznila význam svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků. Komise rovněž uvedla, že veřejně potvrdila, že to zahrnuje „svobodu vysílat nebo zveřejňovat prohlášení kritizující veřejné osobnosti“.

13. Komise dospěla k závěru, že místopředsedkyně objasnila svá prohlášení, „aby rozptýlila veškerá možná nedorozumění, která tato prohlášení mohla vyvolat v rámci části veřejnosti“.

14. Komise rovněž vysvětlila, že v rámci postupu jmenování musí komisaři odpovídat na otázky týkající se jejich povinností a že většina současných komisařů ve svých odpovědích výslovně odkázala na kodex chování ^[10]. Na začátku svého funkčního období obdrželi noví komisaři informace o kodexu chování. Kromě toho byli zaměstnanci kanceláře nových komisařů (dále jen „kabineta“) informováni o svých vlastních etických povinnostech a o etických povinnostech svého komisaře a absolvovali odbornou přípravu v této oblasti, aby byli svému komisaři nápomocni při dodržování a plnění svých povinností při každodenní práci. Komise rovněž zdůraznila, že komisařům je poskytována administrativní podpora v souvislosti s jejich povinnostmi vyplývajícími z kodexu chování po celou dobu jejich funkčního období i po jeho skončení.

15. Stěžovatelka v odpovědi kritizovala skutečnost, že místopředsedkyně nevyjádřila podporu nezávislosti sdělovacích prostředků a svobodě projevu osobně, ale prostřednictvím mluvčího Komise.

16. Kromě toho stěžovatelka upozornila na skutečnost, že se místopředsedkyně několik týdnů po předmětném incidentu zúčastnila videoklipu kampaně na podporu volební kampaně chorvatské politické strany, k níž je přidružena.^[11] Vzhledem k tomu, že je to rovněž v rozporu s kodexem chování, stěžovatelka zpochybnila, zda byla místopředsedkyně s kodexem skutečně obeznámena.

17. Ve své odpovědi na tento incident Komise uznala, že došlo k chybám, pokud jde o video z kampaně, a přislíbila, že vypracuje pokyny objasňující, jak by měla být příslušná pravidla stanovená v kodexu chování uplatňována v praxi ^[12].

Posouzení veřejného ochránce práv

18. Vzhledem ke své úloze nejvyšších státních úředníků výkonné moci EU se očekává, že komisaři budou dodržovat nejvyšší etické normy ^[13]. Při veřejném vystupování by měli zajistit, aby jejich prohlášení nezpochybňovala jejich bezúhonnost nebo důstojnost jejich funkce ^[14]. Komisaři by proto měli ve svých veřejných prohlášeních uplatňovat přiměřenou diskreční pravomoc ^[15].

19. S ohledem na tyto zásady a vzhledem k prvořadému významu svobody projevu a svobody a plurality sdělovacích prostředků v demokratické společnosti se veřejná ochránkyně práv domnívá, že je třeba se vyhnout jakémukoli prohlášení komisaře, které by mohlo být vnímáno jako pokus o potlačení kritického mediálního pokrytí.

20. Po přezkoumání přepisu prohlášení místopředsedkyně o dotyčné televizní show se veřejná ochránkyně práv domnívá, že by mohla být chápána jako touha potlačit diskusi o jejím bohatství nebo naznačovat, že by sdělovací prostředky neměly vysílat ani zveřejňovat kritické komentáře o veřejných osobnostech obecně. Skutečnost, že její komentáře byly jako takové vnímány, se jasně odráží v reakci veřejnosti, včetně této stížnosti a následného mediálního pokrytí incidentu a spekulací o zrušení televizního pořadu.

21. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že prohlášení místopředsedy byla nevhodná.

22. Následná zmínka Komise o „možných nedorozuměních, která by prohlášení mohla vyvolat u části veřejnosti“, byla rovněž nevhodná, což naznačuje, že problém spočíval spíše ve vnímání ze strany veřejnosti než ve slovech zvolených místopředsedou.

23. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že po incidentu Komise i místopředseda vyjádřili silnou podporu svobodě projevu a svobodě sdělovacích prostředků. Místopředsedkyně objasnila, že jejím záměrem není ohrozit nezávislost televizní stanice, novináře nebo dotčeného pořadu.

24. V průběhu tohoto šetření Komise dále objasnila, že rovněž podporuje „svobodu vysílat nebo zveřejňovat prohlášení kritizující veřejné osobnosti“. Veřejná ochránkyně práv vyjadřuje politování nad tím, že Komise tak učinila až po svém zásahu, a nikoli v okamžiku, kdy stěžovatelka poprvé vyjádřila své obavy. Veřejná ochránkyně práv rovněž vyjadřuje politování nad tím, že ani místopředseda, ani Komise se v souvislosti s tímto incidentem neomluvili. To by mohlo vést k tomu, že by veřejnost vyjádřila znepokojení nad těmito poznámkami.

25. Vzhledem k výše uvedenému je veřejná ochránkyně práv spokojena s tím, že Komise přijala a obecně činí konkrétní a praktické kroky, aby zajistila, že komisaři jsou si vědomi svých povinností.

26. V reakci na samostatné obavy vyjádřené v souvislosti s účastí předsedy Komise a místopředsedy Šuicy na videoklipu předvolební kampaně se Komise zavázala vypracovat zvláštní pokyny k zajištění správného výkladu a řádného uplatňování kodexu chování.^[16] Veřejná ochránkyně práv tuto odpověď vítá, což dokládá, že Komise bere vážně obavy týkající se etického chování komisařů.

27. Veřejná ochránkyně práv však znovu vyzývá Komisi ^[17], aby komisařům připomněla, že při vydávání veřejných prohlášení je třeba postupovat s náležitou opatrností.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Žádná další šetření nejsou oprávněná.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 26. března 2021

[1] Nazývá se „Hlas lidu“ („Glas Naroda“).

[2] Televizní pořad byl vysílán na dubrovnickém kanálu a paní Šuica je bývalou starostkou Dubrovníku,

[3] Viz https://morski.hr/2020/04/26/suica-ljuta-nazvala-u-eter-i-napala-voditelja-ja-sam-kuma-vase-televizije/.

[4] Tento úryvek je překladem přepisu. Původní znění v chorvatštině je uvedeno v přepisu, viz poznámka pod čarou 3.

[5] Viz například https://www.telegram.hr/politika-kriminal/emisija-u-kojoj-je-dubravka-suica-u-eteru-napravila-eksces-nije-ukinuta-voditelj-je-otisao-na-odmor/.

[6] Viz https://www.vecernji.hr/vijesti/glasnogovornik-komisije-komentirao-suicino-javljanje-u-program-dubrovacke-televizije-1397940, záznam odpovědi mluvčího je obsažen v tomto článku.

[7] K dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/correspondence/en/129654.

[8] Rozhodnutí Komise ze dne 31. ledna 2018 o kodexu chování členů Evropské komise: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32018D0221%2802%29.

[9] Stížnosti 1141/2020/MIG a 1143/2020/MIG týkající se Evropské komise a prohlášení jejího předsedy a místopředsedy pro demokracii a demografii před chorvatskými volbami, viz případová stránka: https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/57346.

[10] Viz poznámka pod čarou 8.

[11] Tato otázka byla předmětem stížností 1141/2020/MIG a 1143/2020/MIG, viz poznámka pod čarou 9 výše.

[12] Následná odpověď Komise na stížnosti 1141/2020/MIG a 1143/2020/MIG je k dispozici na adrese:

https://www.ombudsman.europa.eu/en/correspondence/en/136786.

[13] V souladu s čl. 2 odst. 2 kodexu chování.

[14] V souladu s čl. 2 odst. 5 kodexu chování.

[15] Viz také čl. 5 odst. 1 a 4 a čl. 9 odst. 3 kodexu chování.

[16] https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/57346

[17] Viz doporučení veřejné ochránkyně práv ve věci 1419/2016/JN týkající se toho, že Evropská komise neodpověděla českému občanovi na prohlášení komisaře pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů v souvislosti s případem Čapí hnízdo (dále jen „Kauza Čapí hnízdo“) v českém rozhlase:

https://www.ombudsman.europa.eu/en/recommendation/en/89218.