Vážená paní A.,

Dne 28. března 2000 jste jménem G. Vergose podal stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv týkající se diskriminace a nespravedlivého zacházení při vedení výběrového řízení na „dodávky, dodávky, instalaci a údržbu zařízení pro simultánní konferenční tlumočení“ v nových prostorách střediska CEDEFOP v řecké Pilei.

Dne 25. května 2000 jsem předal stížnost řediteli CEDEFOP. Středisko CEDEFOP zaslalo své stanovisko dne 31. srpna 2000 a já jsem Vám jej předal s výzvou k vyjádření, pokud si to přejete. Dne 28. listopadu 2000 jsem obdržel Vaše připomínky ke stanovisku CEDEFOP.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny. Omlouvám se za dobu potřebnou k vyřízení Vaší stížnosti.

Stížnost

Podle stěžovatele jsou relevantní tyto skutečnosti:

Stěžovatelka, řecká společnost s ručením omezeným specializující se na elektronické výrobky, podala v roce 1999 nabídku na základě nabídkového řízení vyhlášeného střediskem CEDEFOP na „dodávky, dodávky, instalaci a údržbu zařízení pro simultánní konferenční tlumočení“ v nových prostorách střediska CEDEFOP v řecké Pilei. Pro zadání nabídky bylo zvažováno šest kritérií: A) podmínky dodání a instalace, B) technický výkon navrhovaného zařízení, C) podmínky a postupy týkající se údržby během záruční doby a po ní, D) schopnost účinně spolupracovat s organizacemi, které provedly výstavbu nové budovy, E) blízkost zákaznického centra uchazeče k místu nové budovy a F) cena nabídky. Vítězem výběrového řízení by byla společnost, která předloží technicky a ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

V závěrečném hodnocení nabídek byla nabídka stěžovatele zařazena na druhé místo s hodnocením o čtyři (4) body nižším než vítěz (společnost P.) nad pěti ze šesti kritérií pro zadání zakázky. Stěžovatel považoval posouzení za značně předpojaté, protože nebylo výsledkem řádného a nestranného úsudku, ale bylo diktováno neznámými důvody, jejichž jediným cílem bylo zajistit, aby byl P. považován za vítěze soutěže. Stěžovatel opakovaně žádal středisko CEDEFOP, aby vysvětlilo, z jakých důvodů byla nabídka podniku P považována za nadřazenou jeho vlastní nabídce.

V dopise ze dne 16. srpna 1999 CEDEFOP uvedlo čtyři důvody, proč nabídka stěžovatele nedosahuje nabídky podniku, který nakonec získal zakázku: 1) V rámci kritéria B, ačkoli obě společnosti prokázaly stejně vysokou kvalitu, pokud jde o technický výkon, byl smluvnímu podniku udělen o jeden bod více, protože navrhl další vybavení, a proto poskytl "integrované řešení bez věcných nedostatků"; 2) Podle kritéria D byl stěžovateli udělen o dva body méně, protože jeho zkušenosti v této oblasti byly nedostatečné, což vedlo k tomu, že jeho schopnost účinně se spojit s konstruktérskými organizacemi byla nejistá; 3) Podle kritéria E byla smluvní firma považována za nadřazenou jak z hlediska počtu manuálních a administrativních pracovníků, technických pracovníků a vedoucích pracovníků, tak z hlediska organizace; 4) V rámci kritéria F (cena) předložil vítěz ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

Dne 19. srpna 1999 se stěžovatelka písemně obrátila na CEDEFOP s námitkou proti rozhodnutí a žádostí o zrušení rozhodnutí o zadání zakázky, o přehodnocení jejích známek a o to, aby jí bylo svěřeno dokončení zakázky, jelikož předložila hospodářsky nejvýhodnější nabídku. Ačkoli středisko CEDEFOP obdrželo námitku dne 20. srpna 1999, stěžovatel nikdy neobdržel odpověď.

Stěžovatel odmítl odůvodnění rozhodnutí o zadání zakázky jako zcela svévolné na základě těchto argumentů: a) Každá nabídka musí být posuzována z hlediska kvality a spolehlivosti podle norem stanovených v příslušné výzvě k podávání nabídek, a nikoli na základě dodatečných prvků, které mohou vyplynout od jiných uchazečů. Tyto prvky se nesmí stát součástí kritérií pro snížení kvality zbývajících nabídek, které splňují specifikace výzvy k podávání nabídek; b) účinnost stěžovatele by neměla být zpochybňována, neboť jeho předchozí spolupráce s CEDEFOP byla vynikající; c) Podle kritéria E neměl důvod, proč byl stěžovateli udělen o dva body méně, nic společného se snadným přístupem zhotovitele. Podmínku blízkosti stěžovatel definitivně splnil vzhledem k tomu, že jeho kancelář není vzdálena více než 5 kilometrů, zatímco vítěz se nachází ve vzdálenosti více než 20 kilometrů; d) Pokud jde o cenu, nabídka vítěze byla o 4 386 875 drachem dražší než nabídka stěžovatele.

Dne 28. března 2000 napsal stěžovatel veřejnému ochránci práv, že 1) odůvodnění poskytnuté střediskem CEDEFOP, pokud jde o kritérium B, není přijatelné, neboť se týká dodatečného vybavení, které nebylo stanoveno ve výzvě k podávání nabídek; 2) odůvodnění CEDEFOP, pokud jde o kritérium D, bylo svévolné vzhledem k tomu, že schopnost stěžovatele účinně se spojit s organizací, která provedla výstavbu nové budovy, byla jistá, prokázaná a nezpochybnitelná; 3) odůvodnění týkající se selhání stěžovatele podle kritéria E, a sice že P. byl nadřazený jak v počtu svých manuálních a administrativních pracovníků, technických pracovníků a vedoucích pracovníků, tak v organizaci, bylo zcela irelevantní, pokud jde o to, zda byla splněna podmínka blízkosti místa smlouvy, či nikoli; 4) nabídka stěžovatele byla o 4 346 875 drachem levnější než nabídka vítězné společnosti a že 5) CEDEFOP nikdy neodpověděl na dopis stěžovatele o námitce ze dne 19. srpna 1999.

Šetření

Stanovisko střediska CEDEFOP

Středisko CEDEFOP uvedlo, že jedním z hlavních cílů zveřejňování otevřených nabídkových řízení je zajistit maximální míru hospodářské soutěže mezi finančně zdravými společnostmi s prokázanou technickou a odbornou praxí v souladu se směrnicí o zadávání veřejných zakázek. V tomto ohledu CEDEFOP respektuje postupy stanovené v příručce Poradního výboru Evropské komise pro veřejné zakázky a zakázky (ACPC). Středisko CEDEFOP konstatovalo, že audit provedený Evropským účetním dvorem v souvislosti s různými otevřenými výzvami k podávání nabídek pořádanými střediskem CEDEFOP (včetně této výzvy k podávání nabídek AO/001/99) nevznesl k těmto výzvám žádnou kritickou poznámku ani připomínku.

Oznámení o zadání zakázky P. bylo učiněno v dodatku Úředního věstníku S 162 ze dne 21. srpna 1999.

Středisko CEDEFOP konstatovalo, že stěžovatel neustále odkazoval na stručné popisy kritérií pro udělení zakázky uvedené v článku 6 přílohy I informačního balíčku. Podrobný rozpis těchto kritérií pro zadání zakázky však byl uveden v příloze II.1 téhož informačního balíčku. Podrobně vysvětlují rozdělení podle kritérií na podoblasti, podle nichž by byly technické nabídky hodnoceny. Příloha II.1 ve skutečnosti obsahuje technické specifikace této výzvy k podávání nabídek.

Pokud jde o první tvrzení týkající se kritéria B (Technická výkonnost zařízení), CEDEFOP uvedlo, že nabídky byly přezkoumány na základě šesti zvláštních dílčích kritérií v rámci „B“ (příloha II.1 výzvy k podávání nabídek, oddíl 1.13, strana 9, body 2, 2a až 2f). V dopise CEDEFOP stěžovateli ze dne 16. srpna 1999 nebylo nikde uvedeno ani naznačeno, že úspěšný dodavatel navrhl jakékoli další položky nad rámec vybavení stanoveného technickými specifikacemi. Středisko CEDEFOP poukázalo na další položky, které úspěšný uchazeč navrhl v souvislosti s návrhem stěžovatele a které prokazovaly, že úspěšný uchazeč nabídl komplexnější řešení, aniž by chybělo cokoli podstatného. Stěžovatel nevědomky nebo úmyslně nepochopil nedostatky ve svém návrhu ve srovnání s úspěšným uchazečem. Středisko CEDEFOP uvedlo několik technických příkladů položek v rámci kritéria B, kde měl P. silnější nabídku než stěžovatel, a tvrdilo, že stěžovatel požadavky zcela nesplnil. Například v případě oddílu 2.6 (zvukové a vizuální řízení) stěžovatel omezil svou nabídku na minimální specifikované vybavení, aniž by poskytl dostatečné odůvodnění a zabýval se kritérii souvisejícími s kvalitou, která jsou jasně stanovena v technických specifikacích. To oslabilo jeho návrh a učinilo jej horším než návrh P v této části. Hodnotící výbor shledal návrh stěžovatele přijatelným, ale vykazoval zřetelné nedostatky, pokud jde o kvalitu a důkladnost. Tyto nedostatky nebyly samy o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu jako technicky nedostatečného, ale vedly k tomu, že návrh byl méně uspokojivý než návrh P.

Pokud jde o druhé tvrzení týkající se kritéria D (schopnost účinně spolupracovat s organizacemi pověřenými výstavbou nové budovy), CEDEFOP uvedlo, že P. prokázal mnohem lepší výsledky práce specializované na tlumočení a audiovizuální systémy. To bylo dále potvrzeno celkovým obratem společnosti P., který je pětkrát vyšší než obrat žadatele. Je důležité poznamenat, že řada projektů P je mezinárodní. Seznam referenčních smluv předložený stěžovatelem je v rozporu s jeho tvrzením, že „uzavřel mnoho smluv velmi podobných těm, které jsou předmětem sporné hospodářské soutěže“. Pro většinu souvisejících projektů uváděných jako referenční byla ve skutečnosti jejich velikost a rozsah ¼ o velikosti/rozsahu projektu, který by úspěšný uchazeč musel provést v rámci výzvy k podávání nabídek AO/001/99. Většina těchto projektů byla rovněž zaměřena především na tlumočnické systémy a v mnohem menší míře se týkala audiovizuální složky, která je jedním ze základních prvků předmětu dané výzvy k podávání nabídek (oddíly 1.3 a 2.3 přílohy II.1). Soukromá smlouva mezi stavební společností (GETEM) a stěžovatelem v oblasti, která je stěží relevantní pro předmět výzvy a má poměrně nízkou finanční hodnotu, nemůže v žádném případě znamenat a) dostatečnost pro účinnou spolupráci, a rozhodně ne b) nadřazenost ve srovnání s ostatními uchazeči. Společnost P přesvědčivě prokázala, že je schopna jednat s ostatními organizacemi aktivně zapojenými do projektu účinněji než stěžovatel (všechny výše uvedené prvky vedly u stěžovatele k bodovému hodnocení 17 a u společnosti P k bodovému hodnocení 19).

Pokud jde o kritérium E (Blízkost střediska služeb uchazeče k umístění lokality), CEDEFOP uvedlo, že pojem „blízkost k umístění lokality“ byl koncipován v širokém smyslu a že to vyplývá z podkategorie. Jak je jasně uvedeno v příloze II.1, netýká se to pouze fyzického umístění nebo vzdálenosti od střediska, ale týká se to všech organizačních a logistických otázek nezbytných k řešení velkého projektu. Stěžovatel nepochopil jasně stanovené požadavky v tom smyslu, že se týkaly pouze kilometrových vzdáleností. Hodnotící výbor považoval kritérium blízkosti za dostatečně splněné ve všech případech, kdy společnost měla důvěryhodné servisní středisko v oblasti Soluně. Nebyl důvod připisovat rozdíly v kilometrech v této oblasti žádnému uchazeči a skutečně žádný z nich nebyl připisován. Organizace P, jejich celková struktura a přítomnost v oblasti Soluně, jakož i jejich personální obsazení byly považovány za mnohem přesvědčivější a přiměřenější požadavkům. Dalším důležitým faktem, který P. příznivě připsal, byl sklad společnosti v oblasti Soluně, který nabídl lepší záruky pro efektivnější technickou podporu a rychlou výměnu v případě poruchy zařízení. Vzhledem k tomu, že výhodou byly také možnosti pronájmu společnosti P, hodnoticí výbor posoudil technický návrh společnosti P jako nadřazený v bodě E.

Pokud jde o kritérium F (hodnota za vynaložené prostředky – ekonomicky nejvýhodnější nabídka), středisko CEDEFOP poznamenalo, že skutečnost, že nabídka stěžovatele byla levnější než nabídka společnosti P., není rozhodující, neboť společnost P. poskytla nejlepší poměr kvality a ceny.

Pokud jde o neposkytnutí odpovědi na dopis stěžovatele s námitkou ze dne 19. srpna 1999, středisko CEDEFOP uvedlo, že neexistují žádné právní ani věcné důvody, které by odůvodňovaly tvrzení stěžovatele.

Specifikace uvedené ve výzvě k podávání nabídek byly jasné a jednoznačné a hodnotící výbor CEDEFOP posuzoval kvalitu každé nabídky přísně v souladu s těmito specifikacemi. Během celého řízení souvisejícího s nabídkovým řízením středisko CEDEFOP důsledně dodržovalo svůj regulační rámec. Projekt a práce, které měly být provedeny v rámci nabídkového řízení AO/001/99, byly rozsáhlé, složité a pro Řecko jedinečné. Středisko si nemohlo dovolit žádné chyby v úsudku, které by byly nákladné jak z finančního, provozního hlediska, tak z hlediska pověsti. Je rovněž zajímavé poznamenat, že ze všech analýz trhu, které středisko provedlo v období od 1. ledna 1999 do 31. srpna 2000, nevyplývá nespokojenost s rozhodnutími střediska o hodnocení ani jeden uchazeč.

Středisko CEDEFOP dospělo k závěru, že stěžovatel použil pomlouvačnou a nedůstojnou taktiku. Proto zamítla všechna tvrzení stěžovatele a vyvrátila neopodstatněná tvrzení. CEDEFOP si vyhrazuje právo zahájit soudní řízení proti stěžovateli a v současné době v tomto ohledu poskytuje poradenství.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatel uvedl, že středisko CEDEFOP udržuje velmi pravidelné kontakty s P. a zároveň se vyhýbá jakékoli komunikaci se stěžovatelem, čímž porušuje svou povinnost zacházet se stranami stejně.

Stěžovatel uvedl, že dosud neobdržel odpověď na svůj dopis o námitce ze dne 19. srpna 1999. Stěžovatel uvedl, že zde nejde o to, zda obdržel odpověď na svůj kasační opravný prostředek, ale zda na něj vůbec odpověděl.

Pokud jde o kritérium B, stěžovatel uvedl, že vzhledem k tomu, že přesný obsah nabídky předložené společností P. zůstává neznámý, není schopen učinit žádný opodstatněný úsudek nebo srovnání. Pokud by středisko CEDEFOP považovalo dodatečné vybavení za nezbytné, mohlo by rovněž požádat stěžovatele o technické vysvětlení v souladu s článkem 24 směrnice 93/36/EHS.

Pokud jde o kritérium D, žadatel uvedl, že jeho tvrzení zůstala v podstatě nezodpovězena. Argumenty střediska CEDEFOP se týkají pouze audiovizuálních systémů, ty však mají v celkovém pořadí zařízení pro simultánní tlumočení pouze druhořadý význam. Stěžovatel poukázal na to, že středisko CEDEFOP neposkytlo žádné vysvětlení pro svůj závěr, že společnost P. přesvědčivě prokázala svou schopnost navázat účinnější kontakty se subjekty zapojenými do projektu.

Pokud jde o kritérium E, žadatel uvedl, že závěr střediska CEDEFOP, že „organizace, obecná struktura a přítomnost společnosti P. a jejích zaměstnanců je mnohem přesvědčivější a vhodnější ke splnění předpokladů“, byl obecným a neurčitým úsudkem, který se nezdá být založen na žádných konkrétních údajích. Stěžovatel rovněž odkázal na dopis P stěžovateli ze dne 20. července 1999, v němž požádal o pomoc při dokončení projektu.

Stěžovatel co nejdůrazněji protestoval proti obhajobě střediska CEDEFOP a požádal veřejnou ochránkyni práv, aby přijala veškerá opatření nezbytná k dosažení právní nápravy.

ROZHODNUTÍ

1 K tvrzenému odůvodnění týkajícímu se kritéria B

1.1 Stěžovatel tvrdil, že odůvodnění CEDEFOP týkající se kritéria B (technická výkonnost navrhovaného zařízení) není přijatelné, neboť se týká dodatečného vybavení, které nebylo stanoveno ve výzvě k podávání nabídek. Středisko CEDEFOP konstatovalo, že nabídky byly přezkoumány na základě šesti zvláštních dílčích kritérií v části „B“ (příloha II.1 výzvy k podávání nabídek, oddíl 1.13, strana 9, body 2, 2a až 2f). Středisko CEDEFOP poukázalo na další položky, které úspěšný uchazeč P. navrhl nad rámec návrhu stěžovatele, a tvrdilo, že tyto body prokazují, že P. nabídl komplexnější řešení, aniž by chybělo cokoli podstatného. Středisko CEDEFOP uvedlo několik technických příkladů položek v rámci kritéria B, kde měl P. silnější nabídku než stěžovatel, a tvrdilo, že stěžovatel požadavky zcela nesplnil.

1.2 Veřejný ochránce práv konstatuje, že podle kritéria B stěžovatel získal 17/20 bodů, zatímco jeho konkurent P. 18/20 bodů. Dopis CEDEFOP stěžovateli ze dne 16. srpna 1999 jej informoval o důvodech nadřazenosti jeho konkurenta podle kritéria B, konkrétně o tom, že navrhuje dodatečné vybavení a poskytuje integrované řešení bez věcných nedostatků. Má se za to, že nabídka stěžovatele nabízí nižší kapacitu pro zpracování zvuku a obrazu, protože neobsahuje ustanovení o výše uvedeném dodatečném vybavení. Středisko CEDEFOP ve svém stanovisku veřejnému ochránci práv objasnilo význam „dodatečného vybavení“ a poukázalo na to, že P. poskytl komplexnější nabídku a nic zásadního nechybělo. Středisko CEDEFOP rovněž uvedlo několik technických příkladů položek v rámci kritéria B, kde měl P. silnější nabídku než stěžovatel.

1.3 Na základě výše uvedeného se zdá, že CEDEFOP stěžovateli řádně sdělilo důvody, proč hodnotící výbor považoval nabídku konkurenta stěžovatele podle kritéria B za lepší než nabídku stěžovatele. Veřejný ochránce práv nemá k dispozici žádné důkazy, podle nichž by toto odůvodnění vycházelo z nesprávných informací. S ohledem na tento aspekt případu tedy nebyl zjištěn žádný nesprávný úřední postup.

2 K tvrzenému odůvodnění týkajícímu se kritéria D

2.1 Stěžovatel tvrdil, že odůvodnění CEDEFOP, pokud jde o kritérium D (schopnost účinně spolupracovat s organizacemi pověřenými výstavbou nové budovy), bylo svévolné vzhledem k tomu, že kapacita stěžovatele v tomto bodě byla jistá, prokázaná a nesporná. Středisko CEDEFOP konstatovalo, že P. prokázal mnohem lepší výsledky práce specializované na tlumočení a audiovizuální systémy. To bylo dále potvrzeno celkovým obratem společnosti P., který byl pětkrát vyšší než obrat žadatele. CEDEFOP rovněž uvedlo, že soukromá smlouva mezi stavební společností (GETEM) a stěžovatelem v oblasti, která je stěží relevantní pro předmět výzvy a má poměrně nízkou finanční hodnotu, nemůže v žádném případě znamenat a) dostatečnost pro účinnou spolupráci, a rozhodně ne b) nadřazenost ve srovnání s ostatními uchazeči.

2.2 Veřejný ochránce práv konstatuje, že podle kritéria B stěžovatel získal 17/20 bodů, zatímco jeho konkurent P. získal 19/20 bodů. Ve svém dopise ze dne 16. srpna 1999, jakož i ve svém stanovisku, CEDEFOP předložilo několik konkrétních argumentů, proč P. přesvědčivěji prokázala svou schopnost komunikovat účinněji než stěžovatel s ostatními organizacemi zapojenými do projektu.

2.3 Tvrzení stěžovatele, že odůvodnění CEDEFOP bylo svévolné, proto nelze přijmout. S ohledem na tento aspekt případu tedy nebyl zjištěn žádný nesprávný úřední postup.

3 K tvrzenému odůvodnění, pokud jde o kritérium E

3.1 Stěžovatel tvrdil, že odůvodnění týkající se selhání stěžovatele podle kritéria E (blízkost servisního střediska uchazeče k umístění místa), konkrétně že P. byl lepší jak v počtu svých manuálních a administrativních pracovníků, technických pracovníků a vedoucích pracovníků, tak v organizaci, bylo zcela irelevantní pro to, zda byla splněna podmínka blízkosti místa zakázky, či nikoli. V každém případě byla podmínka blízkosti definitivně splněna vzhledem k tomu, že její kancelář není vzdálena více než 5 kilometrů, zatímco vítěz se nachází ve vzdálenosti více než 20 kilometrů.

3.2 Středisko CEDEFOP uvedlo, že pojem "blízkost lokality" byl pojat v širokém smyslu a že to vyplývá z podkategorie. Jak je jasně uvedeno v příloze II.1, netýká se to pouze fyzického umístění nebo vzdálenosti od střediska, ale týká se to všech organizačních a logistických otázek nezbytných k řešení velkého projektu. Stěžovatel nepochopil jasně stanovené požadavky v tom smyslu, že se týkaly pouze kilometrových vzdáleností. Hodnotící výbor považoval kritérium blízkosti za dostatečně splněné ve všech případech, kdy společnost měla důvěryhodné servisní středisko v oblasti Soluně. Nebyl důvod připisovat rozdíly v kilometrech v této oblasti žádnému uchazeči a skutečně žádný z nich nebyl připisován.

3.3 Veřejný ochránce práv konstatuje, že kritérium E bylo podrobněji popsáno v příloze II.1 bodě 5 nabídky, v němž se uvádí, že a) "ve formě zprávy by měl být učiněn odkaz na organizaci společnosti se stručným popisem funkcí jejích útvarů a osob s odpovídajícími dovednostmi (.)" a že b) "musí být učiněn konkrétní odkaz na organizaci místní podpory (soluňská dceřiná společnost) a na její zaměstnance, které může dodavatel nabídnout".

3.4 V této souvislosti a vzhledem k tomu, že fyzická vzdálenost od centra ve skutečnosti nebyla rozhodujícím prvkem podle tohoto kritéria, se zdá, že odůvodnění sdělené stěžovateli, pokud jde o kritérium E, bylo v souladu s podrobnostmi nabídky. S ohledem na tento aspekt případu tedy nebyl zjištěn žádný nesprávný úřední postup.

4 K výtce týkající se ceny nabídek

4.1 Stěžovatel tvrdil, že jeho nabídka byla o 4 346 875 drachem levnější než nabídka vítězné společnosti. CEDEFOP uvedlo, že pokud jde o kritérium F (hodnota za vynaložené prostředky - ekonomicky nejvýhodnější nabídka), skutečnost, že nabídka stěžovatele byla levnější než nabídka společnosti P., nebyla rozhodující, neboť společnost P. poskytla nejlepší poměr kvality a ceny.

4.2 Pokud jde o toto tvrzení, veřejný ochránce práv pouze poznamenává, že bod 13 (kritéria pro zadání zakázky) nabídky, zveřejněný v Úředním věstníku S 76/34 ze dne 20. dubna 1999, stanovil, že "zadání zakázky bude provedeno na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky".

4.3 Veřejný ochránce práv konstatuje, že směrnice o zadávání veřejných zakázek umožňují veřejnému zadavateli založit zadání zakázek na a) buď pouze nejnižší ceně, nebo b) ekonomicky nejvýhodnější nabídce (1). V projednávaném případě CEDEFOP ve zveřejněné nabídce upřesnilo, že jako kritérium použije ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Nebyla tedy povinna zadat zakázku uchazeči, který navrhl nejnižší cenu. Veřejný ochránce práv proto v souvislosti s tímto aspektem případu nezjistil žádný nesprávný úřední postup.

5 K údajnému neposkytnutí odpovědi na dopis stěžovatele ze dne 19. srpna 1999

5.1 Stěžovatel tvrdil, že CEDEFOP nikdy neodpověděl na svůj dopis o námitce ze dne 19. srpna 1999. Středisko CEDEFOP konstatovalo, že neexistují žádné právní ani věcné důvody, které by odůvodňovaly tvrzení stěžovatele.

5.2 Zásady řádné správy vyžadují, aby orgány a instituce Společenství reagovaly na dopisy občanů (2). V tomto případě CEDEFOP neodpovědělo na dopis stěžovatele ze dne 19. srpna 1999. I kdyby se středisko CEDEFOP domnívalo, že neexistují žádné právní nebo věcné důvody odůvodňující tvrzení stěžovatele, mělo na dopis odpovědět. Její neposkytnutí odpovědi proto představuje nesprávný úřední postup a veřejný ochránce práv uvádí níže uvedenou kritickou poznámku.

6 Závěr

Na základě šetření evropské veřejné ochránkyně práv ohledně části 5 této stížnosti se jeví jako nezbytné učinit následující kritickou poznámku:

Zásady řádné správy vyžadují, aby orgány a instituce Společenství reagovaly na dopisy občanů. V tomto případě CEDEFOP neodpovědělo na dopis stěžovatele ze dne 19. srpna 1999. I kdyby se středisko CEDEFOP domnívalo, že neexistují žádné právní nebo věcné důvody odůvodňující tvrzení stěžovatele, mělo na dopis odpovědět. Její neposkytnutí odpovědi tedy představuje nesprávný úřední postup.

Vzhledem k tomu, že se tento aspekt věci týká řízení týkajících se konkrétních událostí v minulosti, není vhodné usilovat o smírné urovnání této záležitosti. Veřejná ochránkyně práv se proto rozhodla případ uzavřít.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován ředitel střediska CEDEFOP.

Upřímně,

 

Jacob SÖDERMAN

---

(1) Viz například článek 26 směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky, Úř. věst. 1993, L 199/1.

(2) Viz článek 13 Kodexu řádné správní praxe evropského veřejného ochránce práv ze dne 19. července 1999 a článek 13 Kodexu řádné správní praxe střediska CEDEFOP ze dne 15. prosince 1999.