Vážený pane X,

dne 28. V prosinci 2020 jste podal u evropské veřejné ochránkyně práv stížnost na Evropskou komisi. Vaše stížnost se týká vyřizování Vaší stížnosti na porušení právních předpisů proti Německu.

Ve své stížnosti Komisi pro nesplnění povinnosti uvádíte, že Německo neprovedlo správně směrnici 98/6/ES, pokud jde o označování inkoustových kazet, a že jako strážkyně německých právních předpisů musí Komise Německo vybízet k nápravě nedostatků, které jste uvedli. Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv nás žádáte, abychom Komisi vybídli k plnění její úlohy strážkyně Smluv.

Po pečlivém zvážení všech informací, které jste ve stížnosti uvedli, jsme se rozhodli ukončit šetření s následujícím závěrem:

Z informací uvedených ve stížnosti nevyplývá, že by v činnostech Komise docházelo k nesprávnému úřednímu postupu.

Komise jakožto strážkyně Smluv ^{[1] odpovídá} za sledování účinného uplatňování, provádění a prosazování práva EU členskými státy. Nesplní-li členský stát povinnost podle Smluv, může Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti s cílem toto nesplnění povinnosti ukončit. Komise má široký prostor pro uvážení při rozhodování o tom, zda a kdy zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti členskému státu ^[2].

V souvislosti se stížnostmi na porušení právních předpisů může veřejný ochránce práv přezkoumat, zda Komise řádně informovala stěžovatele o svém postoji a průběhu stížnosti. Komise není povinna reagovat na všechny argumenty předložené stěžovatelem. Naopak stačí, aby Komise vysvětlila, proč zaujala své stanovisko. Kromě toho může veřejný ochránce práv před předložením stížnosti do spisu přezkoumat, zda Komise poskytla stěžovateli příležitost vyjádřit se ke svému stanovisku. Komise tak učinila ve Vašem případě.

Komise Vaši stížnost přezkoumala a informovala Vás, že nebyla schopna zjistit žádné porušení práva EU. Poskytla vám příležitost vyjádřit se k vašemu názoru do čtyř týdnů před uzavřením případu. Komise na Vaše námitky odpověděla a informovala Vás, že nezahájí řízení o nesplnění povinnosti. Vysvětlila, že uvedení základních cen inkoustových kazet musí být v souladu s kritérii stanovenými ve směrnici. Rozměrnost musí být v členském státě běžně používána a obvyklá, musí být jasná, snadno identifikovatelná a jasně čitelná. Komise se domnívá, že tyto požadavky byly správně provedeny do německého práva a že nedošlo k systematickému a rozsáhlému porušování výkladu a uplatňování nařízení o cenách ze strany německých orgánů nebo soudů.

Nenacházíme žádné důkazy o tom, že by se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení. Z těchto důvodů veřejný ochránce práv Váš případ uzavřel ^[3].

Zjistili jsme, že jste na 28. Komisi byla zaslána znovu v prosinci 2020. V tomto dopise uvádíte, že argumenty předložené Komisí Vás nepřesvědčují. V tomto ohledu bychom Vás rádi upozornili na skutečnost, že Komise by mohla zvážit, že stěžovateli po uzavření stížnosti na porušení práva neodpoví, pokud se domnívá, že stěžovatel nepředložil nový argument.

I když můžete být zklamáni naší odpovědí, doufáme, že výše uvedené vysvětlení vám pomůže. Děkujeme, že jste se obrátili na evropského veřejného ochránce práv.

Upřímně,

Tina Nilsson
vedoucí oddělení správy případů

Štrasburk 29. ledna 2021

[1] Ustanovení čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

[2] Viz rozsudek Soudního dvora ve věci C-247/87, Star Fruit v. Komise, ECLI:EU:C:1989:58, bod 11.

[3] Úplné informace o postupu a právech souvisejících se stížnostmi naleznete zde.

  na adrese https://www.ombudsman.europa.eu/en/document/en/70707