Vážený pane P.,
dne 5. října 1999 jste podal stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv na Evropskou komisi jako právní zástupce španělské společnosti „Zumos y Conservas de Almería, S.A.“ Stížnost se týkala údajného nespravedlivého rozhodnutí Komise o zrušení jejího finančního příspěvku stanoveného v rozhodnutí C(86) 2100/525.
Dne 3. listopadu 1999 jsem předal stížnost předsedovi Evropské komise. Komise zaslala své stanovisko přeložené do španělštiny dne 8. února 2000 a já jsem Vám jej dne 14. února předal s výzvou k vyjádření, pokud si to přejete. Dne 25. dubna 2000 zaslala Komise další stanovisko ke stížnosti, které jsem Vám zaslal faxem dne 26. dubna 2000. Dne 10. května 2000 jsem obdržel Vaši připomínku.
Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledek dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Španělská
společnost "Zumos y Conservas de Almería, S.A." se zúčastnila výzvy k předkládání návrhů v rámci nařízení Rady (EHS) č. 355/77 ze dne 15. února 1977 o společných opatřeních ke zlepšení podmínek zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh (1). Její projekt byl zachován a Komise se rozhodla poskytnout společnosti finanční dotaci ve výši 115 342 000 ESP v rámci EZOZF (rozhodnutí Komise K(86) 2100/525).
Rozhodnutím C(94) 1181 ze dne 6. června 1994 se Komise rozhodla grant odejmout a požádala stěžovatele o vrácení vyplacené zálohy ve výši 63 782 712 ESP.
Stěžovatel požádal Komisi, aby své rozhodnutí přehodnotila, a zdůraznil skutečnost, že společnost vždy jednala v souladu s ustanoveními programu.
Dne 5. října 1999 orgán po přezkoumání spisu stěžovatele odpověděl, že neexistují žádné skutečnosti, které by mohly změnit jeho původní stanovisko. Stěžovatel proto napsal veřejnému ochránci práv. Stěžovatel ve své stížnosti tvrdil, že rozhodnutí Komise požádat ho o vrácení vyplacené zálohy bylo neodůvodněné a špatně motivované. Podle stěžovatele by proto toto rozhodnutí mělo být zrušeno.

Šetření

Stanovisko Komise Komise
zaslala první stanovisko dne 8. února 2000, ve kterém informovala, že s ohledem na tvrzení stěžovatele uvedená v jeho stížnosti veřejnému ochránci práv útvary Komise případ dále projednávají. Vzhledem k tomu, že posouzení spisu nebylo dokončeno, zavázala se Komise co nejdříve dospět k závěru a informovat o tom veřejnou ochránkyni práv.
Dne 25. dubna 2000 Komise oznámila veřejnému ochránci práv, že ve věci konečně rozhodla.
Orgán vysvětlil, že vrácení 63 782 712 ESP bylo požadováno v návaznosti na rozhodnutí Komise ze dne 6. června 1994 o zrušení programu z důvodu nečinnosti příjemce v daném okamžiku.
Podle čl. 19 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 355/77:
"Po celou dobu, po kterou je podpora z fondu poskytována, předá orgán nebo agentura jmenovaná pro tento účel dotyčným členským státem Komisi na její žádost veškeré podklady, které jsou důležité pro prokázání, že finanční nebo jiné podmínky stanovené pro každý projekt byly splněny () Komise může rozhodnout () pozastavit, snížit nebo ukončit podporu z fondu: (Na rozdíl od údajů obsažených v jeho žádosti a uvedených v rozhodnutí o poskytnutí podpory nezahájila společnost ) u příjemce práce do dvou let ode dne oznámení tohoto rozhodnutí ani neposkytla dostatečné ujištění před koncem uvedeného období, že projekt bude uskutečněn. Rozhodnutí se oznámí dotčeným členským státům a příjemci. ( )“ Komise
však poukázala na to, že po pečlivém přezkoumání případu se zdálo, že příslušné rozhodnutí nelze příjemci oznámit. Aby bylo takové rozhodnutí vykonatelné, musí být oznámeno. Vzhledem k tomu, že to nebylo možné, souhlasila Komise se zrušením inkasního příkazu.
Orgán rovněž zdůraznil, že nemá v úmyslu provést nové oznámení rozhodnutí č. C(94) 1181 ze dne 6. června 1996, jelikož podle španělských orgánů příjemce znovu zahájil svou činnost.
Komise informovala, že na základě nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 stále zkoumá možnost zahájit nové řízení o pozastavení nebo snížení grantu. V takovém případě bude řízení zahájeno dopisem Komise zaslaným příjemci, v němž bude příjemce požádán, aby se vyjádřil ke stížnostem Komise.
Připomínky stěžovatele
Ve svých připomínkách ke stanovisku Komise stěžovatel uvítal rozhodnutí Komise souhlasit se zrušením žádosti o vrácení zálohy ve výši 63 782 712 ESP.
Stěžovatel rovněž poděkoval veřejnému ochránci práv za jeho úsilí při řešení případu a domníval se, že cílů jeho stížnosti bude plně dosaženo.

ROZHODNUTÍ

Na základě informací poskytnutých stěžovatelem a stanoviska předloženého Evropskou komisí se zdá, že Komise případ vyřešila k plné spokojenosti stěžovatele. Veřejná ochránkyně práv se proto rozhodla případ uzavřít.
O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropské komise.
Upřímně,
Jacob SÖDERMAN

---

(1) Úř. věst. L 051, 23.3.1977, s. 1–6.