FOR PREVIEWING & TESTING PURPOSES ONLY.
This notification will disappear once the page will be published.
This link is available for less than 30 minutes.
  • Snadné čtení
  • Velikost textu

Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Zvolený jazyk: 
  • Čeština
Výchozí jazyk: 
Dostupné jazyky: 
Tato stránka byla přeložena pomocí strojového překladu.
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.

Rozhodnutí ve věci 153/2020/VB týkající se rozhodnutí Evropské komise nefinancovat projekt soudních sporů v oblasti demokracie, právního státu a základních práv

Stěžovatel byl nespokojen s důvody, které Evropská komise uvedla, proč nefinancovala svůj návrh projektu týkajícího se soudních sporů souvisejících s demokracií, právním státem a základními právy.

Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi o vysvětlení. Domnívá se, že Komise nyní poskytla jasné a přiměřené odpovědi na všechny argumenty vznesené stěžovatelem.

Veřejná ochránkyně práv případ uzavírá zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Souvislosti stížnosti

1. Stěžovatelem je mezinárodní organizace působící v oblasti práv Romů. Požádala o finanční prostředky EU v rámci výzvy k předkládání návrhů, kterou uspořádala Evropská komise a která se týkala „budováníkapacit pro soudní spory týkající se demokracie, právního státu a porušování základních práv“[1]. Při hodnocení návrhů získal projektový návrh stěžovatele 69 bodů, což je o jeden bod méně než prahová hodnota, která má být zohledněna pro financování.

2. Stěžovatel požádal Komisi, aby své rozhodnutí přezkoumala. Tvrdila zejména, že:

  • i) Hodnotitelé se dopustili chyby, pokud jde o oblast působnosti směrnice EU o rasové rovnosti[2].
  • ii) Ve formuláři žádosti nebyl dostatek prostoru pro poskytnutí požadované analýzy soudního řízení.
  • iii) Komise nesprávně dospěla k závěru, že návrh postrádá informace o soudních sporech týkajících se práv Romů před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP).
  • iv) Komise nesprávně tvrdila, že v návrhu není jasné, kdo bude provádět překlady některých životopisů.
  • v) Nebylo možné poskytnout informace požadované hodnotiteli v souvislosti s částkou 10 000 EUR zahrnutou do „pracovního balíčku 2“ pro jiné zboží a služby, neboť formulář umožňoval zadávat pouze číselné údaje.

3. Komise odpověděla, že hodnotitelé se nedopustili žádné chyby, pokud jde o oblast působnosti směrnice o rasové rovnosti. Komise poskytla citaci z posouzení hodnotitelů (která se lišila od citace, kterou žadatel poskytl v žádosti o přezkum). Komise rovněž uvedla, že hranice znaků je stejná pro všechny návrhy projektů a že je na žadateli, aby byl stručný, ale podrobný. Komise dále tvrdila, že návrh vůbec nezmiňuje strategické soudní spory týkající se práv Romů před ESLP, ani dostatečně neanalyzuje strategické soudní spory na vnitrostátní úrovni. Částka 10 000 EUR na nákup počítačového vybavení měla být uvedena v jiném poli formuláře žádosti. Komise se argumentem stěžovatele týkajícím se překladů nezabývala.

4. Stěžovatel nebyl s odpovědí Komise spokojen a obrátil se na veřejného ochránce práv. Stěžovatel tvrdil, že Komise nesprávně citovala posouzení hodnotitelů. Stěžovatel se rovněž domníval, že Komise zaujala příliš formalistický přístup, když měla za to, že částka 10 000 EUR byla uvedena ve špatném poli a že vzhledem k poskytnutému prostoru nebylo spravedlivé požadovat více informací o analýze vnitrostátních soudních řízení.

Šetření

5. Úlohou veřejné ochránkyně práv v takovém případě je posoudit, zda Komise jednala přiměřeným způsobem a své rozhodnutí náležitě vysvětlila. Veřejnému ochránci práv nepřísluší, aby podstatně posuzoval, jak byl návrh hodnocen na základě kritérií pro udělení grantu. Veřejný ochránce práv si může od Komise vyžádat vysvětlení, pokud je záležitost nejasná nebo pokud existují důkazy o tom, že se Komise dopustila zjevné chyby při označování některého z kritérií pro udělení grantu.

6. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby se zabývala následujícími aspekty stížnosti, neboť se domnívala, že informace, které poskytla, nejsou dostatečně jasné:

  • 1) Komise ve své odpovědi stěžovateli nesprávně citovala hodnotitele.
  • 2) Hodnocení toho, kdo je odpovědný za překlady.

7. V průběhu šetření obdržel veřejný ochránce práv odpověď Komise na stížnost.

Odpověď Komise na argumenty stěžovatele a posouzení veřejné ochránkyně práv

Nesprávná citace hodnotitelů

8. Komise uvedla, že stěžovatel citoval souhrnnou hodnotící zprávu vypracovanou Komisí, zatímco Komise ve své odpovědi citovala konsenzuální zprávu vypracovanou přímo hodnotiteli. Komise uznala, že se při shrnutí zprávy o konsensu v souhrnné zprávě o hodnocení dopustila typografické chyby. To vedlo k rozdílným citacím.

9. Komise uvedla, že hodnotitelé nezpochybnili, že návrh stěžovatele spadá do oblasti působnosti směrnice o rasové rovnosti. Obavy hodnotitelů se týkaly přidané hodnoty projektu, částečně kvůli nedostatečné analýze soudních řízení.

Posouzení veřejné ochránkyně práv

10. Jak je uvedeno výše, veřejnému ochránci práv nepřísluší, aby podstatně posuzoval, jak byl návrh hodnocen na základě kritérií pro udělení grantu.

11. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že odpověď Komise objasňuje nejasnosti ohledně chybné citace a že nyní poskytla stěžovateli dostatečné informace, aby pochopil, proč nebyl návrh vybrán.

Odpovědnost za překlady

12. Stěžovatel tvrdil, že na rozdíl od toho, co uvedli hodnotitelé, z jeho návrhu jasně vyplývá, že překlad některých životopisů bude proveden interně.

13. Ve své odpovědi veřejnému ochránci práv Komise uznala, že na tento bod stěžovatele neodpověděla. Komise objasnila, že se domnívá, že zaměstnanci navržení stěžovatelem pro projekt zřejmě neovládají všechny jazyky, do nichž jsou překlady požadovány. Stěžovatel měl k tomuto aspektu svého návrhu poskytnout více informací.

Posouzení veřejné ochránkyně práv

14. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že Komise nyní na argumenty stěžovatele odpověděla a jasně vysvětlila, proč se domnívá, že informace poskytnuté stěžovatelem jsou nedostatečné.

Zbývající body

15. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že odpovědi Komise na ostatní body vznesené stěžovatelem, jak jsou shrnuty v bodě 3 výše, jsou přiměřené. Bylo rozumné, aby Komise stanovila omezení znaků pro různá pole a požadovala, aby byly informace poskytovány ve správných polích. Ve stížnosti není nic, co by naznačovalo, že tento přístup nebyl uplatněn na všechny návrhy. Kromě toho Komise jasně vysvětlila své hodnocení týkající se bodu týkajícího se strategických soudních sporů.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

 

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk, 20. května 2020

 

[1] Výzva k předkládání návrhů JUST-PPPA-LITI-AG-2018, https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/opportunities/topic-details/just-pppa-liti-ag-2018.

[2] Směrnice 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/TXT/?uri=CELEX%3A32000L0043.

Co si myslíte o tomto automatickém překladu? Sdělte nám svůj názor.