- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Rozhodnutí ve věci 2037/2019/MH týkající se Evropského úřadu pro výběr personálu a způsobu, jakým posuzoval hodnotitele talentů stěžovatele ve výběrovém řízení na nábor úředníků EU ve vědeckém výzkumu
Rozhodnutí
Případ 2037/2019/MH - Otevřeno dne Pondělí | 09 prosince 2019 - Rozhodnutí ze dne Středa | 12 února 2020 - Dotčený orgán Evropský úřad pro výběr personálu ( Nebyl zjištěn nesprávný úřední postup ) - Země Německo
Věc se týkala rozhodnutí Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) nepřipustit stěžovatele do další fáze výběrového řízení na nábor úředníků EU ve vědeckém výzkumu. Učinila tak proto, že stěžovatel ve fázi hodnocení talentů nezískal dostatečné body.
Veřejná ochránkyně práv nezjistila nic, co by naznačovalo zjevnou chybu ve způsobu, jakým výběrová komise posuzovala kvalifikaci stěžovatele. Potvrdila, že úřad EPSO provedl přezkum hodnotitele talentů stěžovatele na základě objektivních kritérií, která byla oprávněna utajit. Veřejná ochránkyně práv proto šetření uzavřela zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.
Stížnost
1. Stěžovatel se zúčastnil výběrového řízení na nábor úředníků EU, které uspořádal Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)[1]. Výběrové řízení bylo uspořádáno za účelem náboru administrátorů vědeckého výzkumu v oblasti vývoje aplikací pro vesmír, telekomunikace a dálkový průzkum Země. [2]
2. Úřad EPSO stěžovatelku informoval, že nebyla připuštěna do závěrečné fáze výběrového řízení (hodnotící centrum), neboť ve fázi „hodnocení talentů“ nezískala dostatečný počet bodů.
3. V testu talentů musí všichni uchazeči ve stejném oboru odpovědět na stejné otázky týkající se jejich odborných a akademických zkušeností a kvalifikace. Otázky vycházejí z výběrových kritérií [3] pro výběrové řízení. „Výběrová komise“[4] poté vyhodnotí a ohodnotí odpovědi uchazečů [5].
4. Na základě odpovědí stěžovatele v testu talentů udělila výběrová komise stěžovateli skóre nižší, než je prahová hodnota požadovaná pro přijetí do další fáze výběrového řízení.
5. Stěžovatelka se domnívala, že měla získat vyšší skóre v testu talentů, a požádala úřad EPSO, aby své rozhodnutí přezkoumal. Po přezkumu úřad EPSO stěžovatele informoval, že výběrová komise potvrdila své rozhodnutí nepřipustit stěžovatele do další fáze výběrového řízení.
6. Stěžovatel nebyl s výsledkem přezkumu spokojen a dne 27. října 2019 se obrátil na veřejnou ochránkyni práv. Měla za to, že výběrová komise přidělila uchazečům body náhodným způsobem. Zastávala názor, že postup byl nespravedlivý a nedostatečně transparentní, protože uchazeči neměli předem informace o tom, jak budou vybráni (včetně vážení a bodování osob provádějících hodnocení talentů). Stěžovatel rovněž vyjádřil obavy ohledně možné diskriminace mladších kandidátů. Vyptávala se také, zda výběrová komise skutečně přezkoumala její odpovědi týkající se hodnocení talentů.
Šetření
7. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření stížnosti týkající se toho, jak úřad EPSO posuzoval akademické a odborné zkušenosti stěžovatele ve fázi výběrového řízení týkající se hodnocení talentů a související otázky vznesené stěžovatelem.
8. V průběhu šetření nahlédl vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv do spisu úřadu EPSO, který je pro tento případ relevantní. Kontrolní zpráva s podrobným vysvětlením úřadu EPSO je připojena k tomuto rozhodnutí.
Posouzení veřejného ochránce práv
9. Při posuzování uchazečů jsou výběrové komise vázány kritérii výběru pro dané výběrové řízení. Podle judikatury EU mají zároveň výběrové komise při posuzování kvalifikace a odborné praxe uchazeče na základě těchto kritérií široký prostor pro uvážení [6] Úloha veřejného ochránce práv je tedy omezena na určení, zda se výběrová komise dopustila zjevného pochybení [7].
10. Cílem testu talentů je vybrat způsobilé uchazeče, jejichž profily nejlépe odpovídají povinnostem, které mají být vykonávány. Aby výběrová komise učinila tuto volbu objektivně, stanovila nejprve hodnotící kritéria a bodovací tabulku pro každou otázku ověřovatele talentů. Body tedy nebyly uvedeny náhodně, jak tvrdil žadatel.
11. Dokumenty a vysvětlení poskytnuté během kontroly (viz kontrolní zpráva připojená k tomuto rozhodnutí) nenaznačují zjevnou chybu ve způsobu, jakým výběrová komise hodnotila odpovědi stěžovatele v testu talentů. Naopak prokazují, že výběrová komise posoudila odpovědi stěžovatele na základě objektivních kritérií v bodovací tabulce.
12. Výběrová komise posuzuje uchazeče výhradně na základě informací uvedených v jejich přihláškách. Uchazeči jsou povinni ve svých přihláškách poskytnout výběrové komisi jasné a úplné informace.
13. Osobní přesvědčení uchazeče o relevanci jeho zkušeností nebo o tom, jak odpověděl na otázky týkající se hodnocení talentů, nemůže zpochybnit posouzení výběrové komise a nepředstavuje důkaz o zjevném pochybení výběrové komise [8].
14. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že bodovací proces nebyl transparentní, hodnotící kritéria a bodová tabulka (včetně váhy) mohou během výběrového řízení zůstat tajné, aby byla zaručena nezávislost a objektivita výběrové komise [9].
15. Ve vysvětleních úřadu EPSO se rovněž přesvědčivě zabývala obavami stěžovatele ohledně vážení a možné diskriminace mladších uchazečů (viz kontrolní zpráva).
16. Pokud jde o obavu stěžovatele, že nedošlo k přezkumu, z dokumentů a vysvětlení poskytnutých veřejné ochránkyni práv během nahlížení do spisu úřadu EPSO (viz inspekční zpráva) vyplývá, že výběrová komise v reakci na její žádost provedla přezkum hodnotitele talentů stěžovatelky, a to na základě hodnotící tabulky.
17. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezjistila veřejná ochránkyně práv žádný nesprávný úřední postup, pokud jde o to, jak výběrová komise posoudila odpovědi stěžovatele na dotazník pro hodnocení talentů.
Závěry
Na základě šetření veřejný ochránce práv uzavírá tento případ následujícím závěrem [10]:
Nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, pokud jde o to, jak Evropský úřad pro výběr personálu posuzoval odpovědi stěžovatelky v jejím testu talentů.
Stěžovatel a úřad EPSO budou o tomto rozhodnutí informováni.
Emily O'Reillyová
Evropský veřejný ochránce práv
Štrasburk, 12. února 2020
[1] https://epso.europa.eu/home_en.
[2] EPSO/AD/371/19 – 4 – SPRÁVCI VĚDECKÉHO VÝZKUMU (AD7). Příslušné oznámení o výběrovém řízení je k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:C2019/068A/01&rid=1
[3] Kritéria výběru jsou definována v „oznámení o výběrovém řízení“, které stanoví kritéria a pravidla platná pro výběrové řízení.
[4] Každé výběrové řízení má výběrovou komisi, která odpovídá za výběr uchazečů v každé fázi na základě předem stanovených kritérií a za sestavení konečného seznamu úspěšných uchazečů.
[5] Další informace o nástroji pro hodnocení talentů naleznete na adrese https://epso.europa.eu/help/faq/2711_en.
[6] Rozsudek Tribunálu ze dne 11. února 1999 ve věci T-244/97, Mertens v. Komise, bod 44: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/HR/TXT/?uri=CELEX:61997TJ0244; rozsudek Tribunálu ze dne 11. května 2005 ve věci T-25/03, De Stefano v. Komise, bod 34: http://curia.europa.eu/juris/celex.jsf?celex=62003TJ0025&lang1=en&type=TXT&ancre=.
[7] Viz rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv, kterým se uzavírá šetření stížnosti 14/2010/ANA na
Evropský úřad pro výběr personálu, bod 14 (rozhodnutí je k dispozici zde:
https://www.ombudsman.europa.eu/cases/decision.faces/en/10427/html.bookmark#_ftnref5); a rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 31. května 2005, věc T-294/03, Gibault v. Komise, bod 41: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:62003TJ0294.
[8] Rozsudek Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 15. července 1993 ve spojených věcech T-17/90, T-28/91 a T-17/92, Camara Alloisio a další v. Komise, bod 90: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/GA/TXT/?uri=CELEX:61990TJ0017; rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. ledna 2003, věc T-53/00, Angioli v. Komise, bod 94: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=47998&pageIndex=0&doclang=FR&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=5568.
[9] Viz rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. července 1996 ve věci C-254/95, Parlament v. Angelo Innamorati, bod 29, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A61995CJ0254
[10] Úplné informace o postupu a právech týkajících se stížností jsou k dispozici na adrese https://www.ombudsman.europa.eu/en/document/70707.