Ke stížnosti

1. Stěžovatel se zúčastnil výběrového řízení na nábor úředníků EU, které uspořádal Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)^[1]. Výběrové řízení bylo uspořádáno za účelem náboru administrátorů vědeckého výzkumu v oblasti vývoje vesmírných, telekomunikačních a dálkových snímacích aplikací. ^[2]

2. Úřad EPSO informoval stěžovatelku, že nebyla přijata do závěrečné fáze výběrového řízení (posuzovacího centra), neboť ve fázi „hodnocení talentů“ nezískala dostatečné body.

3. V průzkumu talentů musí všichni kandidáti ve stejném oboru odpovědět na stejné otázky týkající se jejich odborných a akademických zkušeností a kvalifikací. Otázky vycházejí z výběrových kritérií^[3] pro výběrové řízení. „Výběrová komise“^[4] poté odpovědi uchazečů posoudí a ohodnotí [5].

4. Na základě odpovědí stěžovatele v testu talentů udělila výběrová komise stěžovateli skóre nižší, než je prahová hodnota požadovaná pro přijetí do další fáze výběrového řízení.

5. Stěžovatelka se domnívala, že měla v hodnotící zprávě talentů získat vyšší skóre, a požádala úřad EPSO, aby své rozhodnutí přezkoumal. Po přezkumu úřad EPSO informoval stěžovatele, že výběrová komise potvrdila své rozhodnutí nepřijmout stěžovatele do další fáze výběrového řízení.

6. Stěžovatel nebyl spokojen s výsledkem přezkumu a dne 27. října 2019 se obrátil na veřejnou ochránkyni práv. Měla za to, že výběrová komise uchazečům náhodně přidělila body. Zastávala názor, že řízení je nespravedlivé a není dostatečně transparentní, protože uchazeči nemají předem informace o tom, jak budou vybráni (včetně váhy a bodového hodnocení osob provádějících screening talentů). Stěžovatel rovněž vyjádřil obavy ohledně možné diskriminace mladších kandidátů. Zeptala se také, zda výběrová komise skutečně přezkoumala její odpovědi na talent screener.

Šetření

7. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření stížnosti týkající se toho, jak úřad EPSO posoudil akademické a odborné zkušenosti stěžovatele ve fázi hodnocení talentů ve výběrovém řízení a související otázky vznesené stěžovatelem.

8. V průběhu šetření nahlédl vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv do spisu úřadu EPSO týkajícího se tohoto případu. Zpráva o inspekci s podrobným vysvětlením úřadu EPSO je připojena k tomuto rozhodnutí.

Posouzení veřejného ochránce práv

9. Výběrové komise jsou při hodnocení uchazečů vázány výběrovými kritérii pro dané výběrové řízení. Zároveň mají výběrové komise podle judikatury EU při posuzování kvalifikace a odborné praxe uchazeče na základě těchto kritérií široký prostor pro uvážení^[6] Úloha veřejného ochránce práv je tedy omezena na určení, zda se výběrová komise dopustila zjevného pochybení^[7].

10. Cílem průzkumutalentů je vybrat způsobilé uchazeče, jejichž profily nejlépe odpovídají náplni práce. Aby byla tato volba objektivní, výběrová komise nejprve určila hodnotící kritéria a bodovací tabulku pro každou otázku týkající se talent screeneru. Body tedy nebyly uvedeny náhodně, jak tvrdí stěžovatel.

11. Dokumenty a vysvětlení poskytnuté během kontroly (viz zpráva o kontrole připojená k tomuto rozhodnutí) nenaznačují, že by došlo ke zjevné chybě ve způsobu, jakým výběrová komise posoudila odpovědi stěžovatele v hodnotící zprávě o talentech. Naopak ukazují, že výběrová komise posoudila odpovědi stěžovatele na základě objektivních kritérií v bodovací tabulce.

12. Výběrová komise posuzuje uchazeče pouze na základě informací uvedených v jejich přihláškách. Uchazeči jsou povinni poskytnout výběrové komisi ve svých přihláškách jasné a úplné informace.

13. Osobní přesvědčeníuchazeče o relevantnosti jeho zkušeností a/nebo o tom, jak odpověděl na otázky týkající se výběru talentů, nemůže zpochybnit posouzení výběrové komise a nepředstavuje důkaz zjevného pochybení výběrové komise^[8].

14. Pokud jde o argument stěžovatele, že proces bodování nebyl transparentní, hodnotící kritéria a bodovací tabulka (včetně vážení) mohou během výběrového řízení zůstat tajné, aby byla zaručena nezávislost a objektivita výběrové komise^[9].

15. Ve vysvětleních úřadu EPSO se úřad rovněž přesvědčivě zabýval obavami stěžovatele ohledně vážení a možné diskriminace mladších uchazečů (viz inspekční zpráva). 

16. Pokud jde o obavu stěžovatele, že nebyl proveden přezkum, z dokumentů a vysvětlení poskytnutých veřejné ochránkyni práv během nahlížení do spisu úřadu EPSO (viz inspekční zpráva) vyplývá, že výběrová komise provedla přezkum hodnotitele talentů stěžovatelky v reakci na její žádost, a to na základě hodnotící tabulky. 

17. S ohledem na výše uvedené neshledává veřejná ochránkyně práv žádný nesprávný úřední postup, pokud jde o způsob, jakým výběrová komise posoudila odpovědi stěžovatele na hodnotící zprávu o talentech.

Závěry

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv tento případ uzavírá s následujícím závěrem^[10]:

Nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, pokud jde o způsob, jakým Evropský úřad pro výběr personálu posuzoval odpovědi stěžovatelky v jejím průzkumu talentů.

Stěžovatel a úřad EPSO budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily O'Reilly

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk 12. února 2020

[1] https://epso.europa.eu/home_cs

[2] EPSO/AD/371/19 - 4 - SPRÁVCI VĚDECKÉHO VÝZKUMU (AD7). Příslušné oznámení o výběrovém řízení je k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:C2019/068A/01&rid=1

[3] Kritéria výběru jsou definována v „oznámení o výběrovém řízení“, které stanoví kritéria a pravidla platná pro výběrové řízení.

[4] Každé výběrové řízení má výběrovou komisi, která je odpovědná za výběr uchazečů v každé fázi na základě předem stanovených kritérií a za sestavení konečného seznamu úspěšných uchazečů.

[5] Více informací o průzkumu talentů viz https://epso.europa.eu/help/faq/2711_en.  

[6]Rozsudek Tribunálu ze dne 11. února 1999, věc T-244/97, Mertens v. Komise, bod 44: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/HR/TXT/?uri=CELEX:61997TJ0244; rozsudek Tribunálu ze dne 11. května 2005, De Stefano v. Komise, T-25/03, bod 34: http://curia.europa.eu/juris/celex.jsf?celex=62003TJ0025&lang1=en&type=TXT&ancre=.

[7] Viz rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv, kterým se uzavírá šetření stížnosti 14/2010/ANA proti

Evropský úřad pro výběr personálu, bod 14 (rozhodnutí je k dispozici zde:

https://www.ombudsman.europa.eu/cases/decision.faces/en/10427/html.bookmark#_ftnref5); a rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 31. května 2005, Gibault v. Komise, T-294/03, bod 41: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:62003TJ0294.

[8] Rozsudek Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 15. července 1993 ve spojených věcech T-17/90, T-28/91 a T-17/92, Camara Alloisio e.a. v. Komise, bod 90: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/GA/TXT/?uri=CELEX:61990TJ0017; rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. ledna 2003, Angioli v. Komise, T-53/00, bod 94: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=47998&pageIndex=0&doclang=FR&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=5568.

[9] Viz rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. července 1996 ve věci C-254/95, Parlament v. Angelo Innamorati, bod 29, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A61995CJ0254

[10] Úplné informace o postupu a právech týkajících se stížností jsou k dispozici na adrese https://www.ombudsman.europa.eu/en/document/70707.