Případ se týkal způsobu, jakým Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) vyřídila stížnost týkající se výsledků testů v přijímacím řízení pro příslušníky stálého útvaru. Stěžovatel nezískal minimální celkové skóre v testu s výběrem odpovědí (dále jen „test s výběrem odpovědí“), aby mohl přistoupit k dalšímu kroku v řízení. Stěžovatel zpochybnil své výsledky a byl znepokojen tím, že byl vystaven rasové a etnické diskriminaci. Stěžovatel si vyžádal otázky a odpovědi, které mu agentura Frontex neposkytla.

Stěžovatel byl nespokojen s tím, jak agentura Frontex tuto záležitost řešila, a obrátil se na veřejného ochránce práv.

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření a požádala agenturu Frontex, aby zvážila, zda stěžovateli neposkytne seznam, v němž budou ve formě dopisů uvedeny odpovědi stěžovatele a správné odpovědi v testu s otázkami s výběrem odpovědí. Agentura Frontex poskytla stěžovateli informace v tomto smyslu.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu při výpočtu výsledků testů stěžovatele agenturou Frontex ani k žádnému náznaku diskriminace.

Vzhledem k tomu, že agentura Frontex poskytla stěžovateli v průběhu šetření relevantní informace o testu s otázkami s výběrem odpovědí, nebyla v tomto aspektu případu odůvodněna žádná další šetření. Veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření návrhem na zlepšení pro agenturu Frontex, aby ve svých výběrových řízeních informovala uchazeče o výsledcích jakéhokoli vyřazovacího testu prostřednictvím tabulky uvádějící, pokud jde o počet odpovídající každé otázce, poskytnutou odpověď (ve formě dopisu), jakož i správnou odpověď (rovněž ve formě dopisu).

Případ se týkal rozhodnutí Evropské výkonné agentury pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA) ukončit grantovou dohodu v oblasti obnovitelné dopravy a získat zpět celou výši jejího finančního příspěvku na projekt.

Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že agentura CINEA nedodržela postup stanovený v grantové dohodě a že existují náznaky, že rozhodnutí agentury CINEA nemuselo být zcela spravedlivé a přiměřené. Vzhledem k platební neschopnosti stěžovatele ´s a skutečnosti, že Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřuje možné nesrovnalosti v souvislosti s projektem, však nelze očekávat, že agentura CINEA v této fázi své rozhodnutí smysluplně přezkoumá. Veřejná ochránkyně práv proto dospěla k závěru, že žádná další šetření nejsou odůvodněná, a případ uzavřela.

Veřejná ochránkyně práv navrhla agentuře CINEA zlepšení, aby se zajistilo, že podobné problémy nevzniknou v budoucích případech.

Věc se týkala přijímacího řízení organizovaného Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) pro dočasné zaměstnance jejího stálého útvaru. Stěžovatel, uchazeč v tomto řízení, získal minimální celkové skóre požadované pro vyřazovací test s výběrem odpovědí (dále jen „test MCQ“). Agentura Frontex jej však vyloučila z další účasti na přijímacím řízení, protože nezískal minimální počet bodů v každém ze samostatných oddílů testu s otázkami s výběrem odpovědí. Stěžovatel tvrdil, že jeho vyloučení z výběrového řízení bylo nespravedlivé, protože tento požadavek, který považoval za svévolný, nebyl uchazečům sdělen před testem s otázkami s výběrem odpovědí.

Veřejná ochránkyně práv měla za to, že agentura Frontex může stanovit prahové hodnoty pro test s otázkami s výběrem odpovědí v pozdější fázi přijímacího řízení, pokud tak učiní před tím, než se dozví o individuálních výsledcích uchazečů. Vzhledem k tomu, že agentura Frontex stanovila prahové hodnoty před provedením testu, veřejná ochránkyně práv zjistila, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Veřejná ochránkyně práv nicméně navrhla, aby agentura Frontex pokud možno zvážila informování uchazečů ve svých přijímacích řízeních o prahových hodnotách pro jakýkoli vyřazovací test před testováním, aby se zvýšila transparentnost a aby se uchazeči mohli na test lépe připravit.

Veřejná ochránkyně práv dále zjistila nedostatky ve způsobu, jakým agentura Frontex vede záznamy o interní práci výběrové komise. Veřejná ochránkyně práv proto navrhla, aby agentura Frontex z důvodů transparentnosti a odpovědnosti zlepšila standardy jasnosti a přístupnosti těchto záznamů.

 

Věci se týkaly rozhodnutí agentury Frontex nehradit stěžovatelům, kteří byli uchazeči v přijímacím řízení agentury Frontex pro členy jejího „stálého útvaru“, cestovní výdaje a výdaje na pobyt poté, co odcestovali do Varšavy (Polsko) za účelem plaveckých testů a lékařských prohlídek. Pravidla agentury Frontex pro nábor pracovníků stanoví, že náklady spojené se závěrečnou lékařskou prohlídkou budou uhrazeny pouze v případě, že uchazeč následně nastoupí na své místo v agentuře Frontex, zatímco stěžovatelé tak neučinili.

Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že podle platných pravidel agentury Frontex měla agentura Frontex provést samostatné hodnocení nákladů souvisejících s plaveckými testy, zatímco plavecké testy kombinovala s lékařskou prohlídkou kvůli tlaku na své přijímací postupy.

Veřejná ochránkyně práv předložila návrh řešení, podle něhož by agentura Frontex měla přehodnotit své rozhodnutí neproplatit stěžovatelům veškeré cestovní náklady a náklady na pobyt a měla by zvážit proplacení nevyhnutelných nákladů souvisejících s plaveckými zkouškami, které podstoupili. Agentura Frontex souhlasila s příspěvkem ve formě denního příspěvku na počet dnů navíc, které stěžovatelé strávili ve Varšavě, aby mohli absolvovat plavecké zkoušky.

Veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření zjištěním, že agentura Frontex návrh řešení přijala.

 

Věc se týkala způsobu, jakým Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (dále jen „překladatelské středisko“) posoudilo nabídku v oblasti překladatelských a redakčních služeb. Stěžovatel byl zejména znepokojen výkladem kritérií pro výběr a kritérií pro zadání zakázky ze strany Překladatelského střediska a tím, jak hodnotilo kritéria pro zadání zakázky, jakož i rozhodnutím Překladatelského střediska upustit od procedurálního kroku „specifikace pro nabídky“ (pravidla vztahující se na zadávací řízení).

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že Překladatelské středisko v zadávací dokumentaci jasně nedefinovalo a nerozlišovalo mezi kritérii pro výběr a kritérii pro zadání zakázky. Jednalo se o nesprávný úřední postup. Nicméně vzhledem k tomu, že Překladatelské středisko nakonec nezadalo žádnou zakázku na překladatelské služby dotčené ve stížnosti, měl veřejný ochránce práv za to, že doporučení by nepřineslo žádný užitečný účel.

Veřejná ochránkyně práv nicméně navrhla zlepšení, aby Překladatelské středisko v budoucích výzvách jasně rozlišovalo mezi kritérii pro výběr a kritérii pro zadání zakázky v zadávací dokumentaci, aby bylo v souladu s finančním nařízením EU. Překladatelské středisko by v tomto ohledu mělo rovněž poskytnout jasné pokyny ohledně druhu důkazů, které mají být poskytnuty pro výběrová kritéria i kritéria pro udělení grantu. Veřejná ochránkyně práv rovněž uvedla, že bude monitorovat budoucí výzvy k podávání nabídek a v případě potřeby zváží opětovné prošetření této záležitosti.

Veřejná ochránkyně práv rovněž poukázala na to, že je řádnou správní praxí zajistit, aby uchazeči byli informováni o jakémkoli rozhodnutí upustit od procesních kroků stanovených v zadávací dokumentaci, a že je politováníhodné, že Překladatelské středisko tak neučinilo. Nesprávným úředním postupem bylo rovněž neinformování uchazečů o upuštění od procesního úkonu. Veřejná ochránkyně práv se dále domnívala, že upuštění od procesního kroku je v rozporu s platnými pravidly. V tomto ohledu předložila odpovídající návrh na zlepšení.