Souvislosti stížnosti

1. Stěžovatel je nevládní organizace působící v oblasti práva životního prostředí. V lednu 2017 požádala Evropskou komisi o přístup veřejnosti podle pravidel EU pro přístup veřejnosti k dokumentům (nařízení č. 1049/2001)^[1] ke všem zprávám předloženým členskými státy EU ohledně toho, jak uplatňují nařízení o kontrole rybolovu ^[2]. Cílem tohoto nařízení je zajistit dodržování společné rybářské politiky ^[3]. Stěžovatel rovněž požádal o informace o tom, zda probíhají dialogy v rámci projektu EU Pilot ^[4] s některými členskými státy o možných porušeních nařízení o kontrole rybolovu.

2. Komise ke zprávám poskytla plný přístup veřejnosti. Pokud jde o probíhající dialogy v rámci projektu EU Pilot, Komise uvedla, že existují „některé případy této povahy“, ale trvala na tom, že nemůže poskytnout přístup k žádným dokumentům týkajícím se těchto případů, neboť se na ně vztahuje výjimka z práva na přístup veřejnosti ^[5].

3. Stěžovatel se znovu obrátil na Komisi a tvrdil, že zprávy předložené členskými státy jsou „informacemi o životním prostředí“^[6], a že Komise má proto povinnost je aktivně šířit podle pravidel EU o přístupu k informacím v záležitostech životního prostředí (Aarhuské nařízení)^[7]. Stěžovatel rovněž objasnil, že nepožaduje plný přístup k dokumentům týkajícím se dialogů v rámci projektu EU Pilot, ale pouze informace o existenci konkrétních dialogů v rámci projektu EU Pilot souvisejících s nařízením o kontrole rybolovu, například o tom, které členské státy byly zapojeny a která právní ustanovení byla údajně porušena.

4. Komise stěžovateli odpověděla v březnu 2017 a uvedla, že žádost o informace a žádost o proaktivní zveřejňování zpráv členských států postoupila příslušným útvarům.

5. Vzhledem k tomu, že stěžovatel od Komise neobdržel žádné další informace, obrátil se v únoru 2018 na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

6. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se těchto aspektů stížnosti:

1) Komise nezveřejnila informace týkající se existence dialogů v rámci projektu EU Pilot o možných porušeních nařízení o kontrole rybolovu.

2) Komise aktivně nezveřejnila zprávy členských států ´ o provádění nařízení o kontrole rybolovu.

7. V rámci prvního šetření požádala veřejná ochránkyně práv Komisi, aby na žádosti stěžovatele ´s odpověděla. Komise odpověděla v květnu 2018. Veřejný ochránce práv rovněž obdržel připomínky stěžovatele v reakci na odpověď Komise. Veřejná ochránkyně práv mezitím rovněž obdržela odpovědi Komise ve dvou dalších šetřeních (OI/5/2016/AB a 367/2017/CEC ^[8]) týkajících se otázek přímo souvisejících s tímto případem.

Doporučení veřejné ochránkyně práv týkající se odmítnutí zveřejnit informace o existenci projektu EU Pilot

8. Veřejná ochránkyně práv se domnívala, že odmítnutí Komise zveřejnit informace týkající se existence dialogů v rámci projektu EU Pilot o možných porušeních nařízení o kontrole rybolovu – informace, které již poskytuje stěžovatelům v případech projektu EU Pilot – představuje nesprávný úřední postup. Proto doporučila ^[9], aby Evropská komise zveřejnila informace o existenci dialogů v rámci projektu EU Pilot týkajících se nařízení o kontrole rybolovu, tj. totožnost dotčených členských států a právní ustanovení, která byla údajně porušena.

9. Ve své odpovědi na doporučení veřejné ochránkyně práv ´s Komise uvedla, že soudy EU uznaly, že existuje obecná domněnka důvěrnosti dokumentů vyměňovaných mezi Komisí a členskými státy v rámci dialogů v rámci projektu EU Pilot. Tato důvěrnost je nezbytná k zajištění řádného fungování probíhajících řízení a k zajištění toho, aby nebyly ohroženy jejich cíle ^[10]. Podle Komise taková obecná domněnka umožňuje zachovat integritu řízení omezením zásahů třetích osob ^[11].

10. Komise se domnívá, že totožnost zúčastněných členských států a právní ustanovení, která byla údajně porušena v rámci dialogu v rámci projektu EU Pilot, jsou součástí spisů, na něž se vztahuje obecná domněnka důvěrnosti. Existuje tedy současné a konkrétní riziko ohrožení povahy a cílů dialogu v rámci projektu EU Pilot, pokud by tyto informace byly zveřejněny.

11. Komise „nesouhlasí se systematickým zveřejňováním seznamu probíhajících dialogů, neboť takové zveřejnění by mohlo změnit neformální povahu dialogů [v rámci projektu EU Pilot] a snížit jejich užitečnost“. Komise to považuje za obzvláště důležité v oblasti společné rybářské politiky vzhledem k tomu, že dialogy v rámci projektu EU Pilot v této oblasti se týkají „velkého počtu výměn vysoce technické povahy“. Informace poskytnuté členskými státy v této souvislosti jsou pro Komisi zásadním nástrojem k posouzení možného porušení práva EU a jsou základem pro diskuse s dotčenými členskými státy o způsobech řešení problémů. Pokud by byla ohrožena dobrá spolupráce s členskými státy, postupy by se zpomalily a řešení by se zpozdila.

12. Vzhledem k tomu, že některé dialogy v rámci projektu EU Pilot jsou pouze žádostmi o objasnění, Komise se domnívá, že by nebylo spravedlivé, aby členské státy zveřejňovaly informace o existenci takových postupů, neboť veřejnost by se domnívala, že došlo k porušení práva EU. Podle Komise by toto negativní vnímání ze strany veřejnosti bylo pravděpodobné i s prohlášením o vyloučení odpovědnosti objasňujícím, že zahájení řízení v rámci projektu EU Pilot nevytváří žádnou domněnku, že došlo k porušení unijního práva.

13. Komise uznává, že informace o existenci dialogů v rámci projektu EU Pilot a totožnosti dotčeného členského státu jsou informacemi, které jsou již poskytnuty stěžovatelům, kteří si stěžují na to, že členský stát porušuje právo EU ^[12]. Komise je však toho názoru, že skutečnost, že stěžovatel může tyto informace zveřejnit, neodůvodňuje systematické zveřejňování. Být stěžovatelem v daném případě přiznává této osobě další práva a další právo na přístup k informacím. Široká veřejnost nemusí mít nutně stejné právo na přístup k informacím jako stěžovatel v daném případě.

14. Stěžovatel tvrdí, že jakákoli obecná domněnka důvěrnosti by měla být vykládána striktně ^[13]. V projednávané věci by se tedy obecná domněnka důvěrnosti, která se vztahuje na dokumenty vyměňované mezi Komisí a členskými státy, neměla vztahovat na informace o pouhé existenci dialogů v rámci projektu EU Pilot. Stěžovatel dodává, že pokud by se uplatnila obecná domněnka důvěrnosti za účelem ochrany integrity řízení, jak tvrdí Komise, bylo by to v rozporu se současnou praxí Komise ´s zveřejňovat informace o probíhajících řízeních o nesplnění povinnosti.

15. Stěžovatele nepřesvědčil argument Komise ´s o riziku zasahování do neformální povahy dialogů v rámci projektu EU Pilot. Podle názoru stěžovatele ´s je široká veřejnost „dokonale schopna pochopit potřebu dialogu mezi Komisí a členskými státy o uplatňování práva EU“. Zveřejněním informací o existenci dialogů v rámci projektu EU Pilot by Komise spíše ujistila veřejnost, že plní svou povinnost zajistit správné uplatňování práva EU.

Posouzení veřejné ochránkyně práv po vydání doporučení

16. Veřejná ochránkyně práv vyjadřuje politování nad tím, že Komise její doporučení nepřijala.

17. Unijní soudy uznaly existenci obecné domněnky důvěrnosti dokumentů vyměňovaných mezi Komisí a členskými státy v rámci dialogů v rámci projektu EU Pilot. Veřejný ochránce práv však není přesvědčen argumentem Komise ´s, že se tato obecná domněnka důvěrnosti vztahuje i na informace o existenci dialogů v rámci projektu EU Pilot. Informace, které stěžovatel požadoval, byly omezeny na seznam probíhajících dialogů v rámci projektu EU Pilot týkajících se nařízení o kontrole rybolovu, do nichž byly zapojeny členské státy, a na právní ustanovení, která byla údajně porušena.

18. Komise odkazuje na „velký počet výměn vysoce technické povahy“a dodává, že informace poskytnuté členskými státy v této souvislosti jsou pro Komisi zásadním nástrojem k posouzení možného porušení práva EU a jsou základem pro diskuse s dotčenými členskými státy o způsobech řešení problémů. Veřejná ochránkyně práv opakuje, že stěžovatel neusiloval o přístup k „výměnám vysoce technické povahy“, ale spíše k velmi omezeným informacím o členských státech a dotčených ustanoveních v probíhajících dialozích v rámci projektu EU Pilot.

19. Jak již veřejný ochránce práv uvedl v souvislosti s jiným šetřením ^[14], dialogy v rámci projektu EU Pilot se týkají oblastí, jako jsou lidská práva, životní prostředí nebo jednotný trh, což jsou oblasti, které jsou pro občany a podniky velmi zajímavé. Proto je nezbytné vyvážit riziko poškození ovzduší vzájemné důvěry, díky němuž jsou nástroje předcházející řízení o nesplnění povinnosti účinné, a přínosy zvýšené veřejné kontroly v otázkách potenciálního zásadního významu. Kromě toho, že by občané mohli účinněji využívat svého práva na přístup k dokumentům, by informace o existenci dialogů v rámci projektu EU Pilot vedly k větší veřejné kontrole, což by mohlo mít pozitivní dopad na včasné vyřizování případů. Veřejná ochránkyně práv proto trvá na svém názoru, že zveřejnění omezených informací o existenci dialogů v rámci projektu EU Pilot, například o tom, které členské státy jsou zapojeny, a o právních ustanoveních, která byla údajně porušena, aniž by byl zveřejněn jakýkoli související dokument, by pomohlo zvýšit transparentnost činnosti Komise, aniž by byl narušen jakýkoli veřejný zájem. Zdá se, že ovzduší vzájemné důvěry mezi Komisí a členskými státy nebylo poškozeno skutečností, že tyto informace jsou již poskytovány těm, jejichž stížnosti vedou k dialogu v rámci projektu EU Pilot. I když mají stěžovatelé zvláštní právo na získání určitých informací, skutečností zůstává, že informace jsou zveřejňovány.

20. Veřejný ochránce práv proto potvrzuje zjištění nesprávného úředního postupu a případ uzavírá.

Návrh veřejné ochránkyně práv na zlepšení, pokud jde o odmítnutí zveřejnit informace o existenci projektu EU Pilot

21. V zájmu aktivního šíření informací o životním prostředí podle Aarhuského nařízení a s ohledem na zásady řádné správy veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise aktivně zveřejňovala zprávy členských států o provádění nařízení o kontrole rybolovu.

Posouzení veřejného ochránce práv po předložení návrhu na zlepšení

22. Komise souhlasila s návrhem veřejného ochránce práv ´s a uvedla, že zveřejní všechny budoucí zprávy členských států o provádění nařízení o kontrole rybolovu ^[15]. Před zveřejněním požádá Komise členské státy o souhlas se zveřejněním některých údajů obsažených ve zprávách ^[16] .

23. Veřejná ochránkyně práv vítá skutečnost, že Komise přijala její návrh na zlepšení.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Veřejná ochránkyně práv vítá skutečnost, že Komise přijala její návrh na zlepšení.

Veřejná ochránkyně práv trvá na zjištění nesprávného úředního postupu, pokud jde o odmítnutí Komise zveřejnit omezené informace týkající se existence dialogů v rámci projektu EU Pilot o možných porušeních nařízení o kontrole rybolovu.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv 


Štrasburk, 16/12/2019 

[1] Nařízení 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Dostupné zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex:32001R1049

[2] Nařízení 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, k dispozici zde: https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:343:0001:0050:EN:PDF

„Článek 118. Oznamovací povinnosti.

1. Každých pět let předloží členské státy Komisi zprávu o uplatňování tohoto nařízení.“

[3] Viz https://ec.europa.eu/fisheries/cfp_en. Společná rybářská politika je souborem pravidel pro řízení evropských rybářských loďstev a pro zachování rybích populací. Poskytuje všem evropským rybářským loďstvům rovný přístup do vod a lovišť EU a rybářům umožňuje spravedlivou hospodářskou soutěž.  

[4] EU Pilot je neformální dialog mezi Komisí a členským státem o otázkách týkajících se možného nesouladu s právem EU. Účelem projektu „EU Pilot“ je napravit porušování práva EU v rané fázi, a vyhnout se tak nutnosti zahájit formální řízení o nesplnění povinnosti.

[5] Viz čl. 4 odst. 2 třetí odrážka nařízení (ES) č. 1049/2001: „Orgány odepřou přístup k dokumentu, pokud by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany [...] cílů inspekce, vyšetřování a auditu, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zpřístupnění.“

[6] Ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (dále jen „Aarhuské nařízení“). Dostupné zde:

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32006R1367

[7] V souladu s čl. 4 odst. 1 Aarhuského nařízení a čl. 11 odst. 1, čl. 11 odst. 2 a článkem 12 nařízení č. 1049/2001.

[8] Viz rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv, kterým se stanoví návrhy v návaznosti na její strategické šetření OI/5/2016/AB o včasnosti a transparentnosti při vyřizování stížností na porušení právních předpisů Evropskou komisí, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/83646

Rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 367/2017/CEC týkající se Evropské komise´s údajné protiprávní odmítnutí poskytnout veřejnosti přístup ke studiím o kontrole shody v oblasti práva EU v oblasti životního prostředí https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/103197

[9] Doporučení s úplným posouzením případu veřejnou ochránkyní práv je k dispozici zde: https://www.ombudsman.europa.eu/en/recommendation/en/115440

[10] Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 11. května 2017, Švédské království v. Evropská komise, věc C-562/14 P, body 39 a 45. K dispozici na adrese: http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf;jsessionid=FB2029476BDB9FC491E548C9E04989A2?num=C-562/14&language=en 

[11] Rozsudek Tribunálu ze dne 4. října 2019, Daimler AG v. Evropská komise, věc T-128/14, bod 139. K dispozici na adrese: http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?language=en&num=T-128/14

[12] „Po registraci může být stížnost dále posouzena ve spolupráci s dotčeným členským státem. Komise o tom stěžovatele písemně informuje.“Viz bod 7 přílohy sdělení Komise. Právo EU: Lepší výsledky díky lepší aplikaci. Dostupné zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52017XC0119(01)&from=EN

[13] Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 16. července 2015, věc Client Earth v. Komise, C-612/13 P. K dispozici na adrese: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=DEA98F6EDA593BB356468C6D809F119E?text=&docid=165903&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=6791601

[14] Viz bod 36 rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv, v němž jsou uvedeny návrhy v návaznosti na její strategické šetření OI/5/2016/AB o včasnosti a transparentnosti při vyřizování stížností na porušení právních předpisů Evropskou komisí (poznámka pod čarou 8).

[15] Příští zprávy týkající se období 2015–2019 mají být předloženy v prvním pololetí roku 2020, a proto budou brzy poté zveřejněny na internetových stránkách Komise: https://ec.europa.eu/fisheries/cfp/control_en

[16] V souladu s rozsudkem Tribunálu ze dne 3. května 2018, Republika Malta v. Evropská komise, věc T-653/16, bod 154. K dispozici na adrese: http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?language=en&num=T-653/16